V pátek se od 14 hodin otevřely volební místnosti po celé České republice a lidé začali rozhodovat svými hlasy o nástupci prezidenta Václava Klause. Očekává se vysoká volební účast. Volební komisaři hlásili největší zájem hned po zahájení voleb. Podle odhadů by celková účast ve volbách mohla přesáhnout 60 %. Během prvního volebního dne přišlo hlasovat všech 9 kandidátů a vhodit lístek do urny přišel také premiér Petr Nečas a prezident Václav Klaus. V průběhu voleb jsou přítomni také pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Důvodem přítomnosti 6ti členného týmu je mimo jiné fakt, že se přímé volby prezidenta konají v České republice vůbec poprvé. Ještě v sobotu budou mít lidé možnost volit, a to od 8 do 14 hodin. Výsledky by měly být známy v sobotní podvečer a ukáží, zda bylo rozhodnuto o vítězi, nebo zda se bude konat druhé kolo prezidentských voleb.
Archiv rubriky: Evropa
Katalánsko se chystá vypsat referendum o nezávislosti
Strana Konvergence a jednota (CiU) vyhrála loňské regionální volby a společně se separatistickou stranou Republikánské levice Katalánska (ERC) sestavila návrh na deklaraci o suverenitě Katalánska. Podle obou stran je katalánský národ v politickém a právním ohledu svébytným subjektem a má právo na sebeurčení, tedy má národ na vznik nového státu v rámci Evropské unie. Deklaraci musí schválit regionální poslanci a o návrhu bude katalánský parlament hlasovat 23. ledna. Regionální poslanci předpokládají, že návrh bude schválen, jelikož CiU a ERC disponují v katalánském parlamentu většinou. Návrh také předpokládá uspořádání referenda o nezávislosti, které by se mělo konat v příštím roce. Katalánsko nemá ale stále zaručen úspěch, protože vláda v Madridu dala několikrát najevo, že případné referendum bude považovat za nelegální a napadne jej u ústavního soudu.
Spojené arabské emiráty chtějí rozsáhle investovat v Srbsku
Delegace v čele s korunním princem Sheikhem Mohammedem bin Zayedem Al Nahyanem z Abu Dhabi ze Spojených arabských emirátů (SAE) při své návštěvě v Srbsku oznámila záměr SAE značně investovat v srbském obranném průmyslu, zemědělství, bankovním sektoru a letectví. Za 133 miliónů USD se zemědělská společnost Al Dahra stane majoritním vlastníkem 8 srbských zemědělských konglomerátů. Korunní princ oznámil také plán na investici asi 200 miliónů USD do vývoje nových vojenských technologií, a to hlavně do obranných raketových systémů, munice a zbraní. Delegace ze SAE projevila zájem i o zakoupení letecké srbské státní společnosti JAT Tehnika, která by měla být privatizována a o otevření emirátské banky First Gulf Bank v Srbsku. Korunní princ se setkal během své návštěvy se srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem i premiérem Ivicou Dacicem.
Prezident Václav Klaus podepsal novelu zákona, která zvyšuje platy soudců
V pátek byla prezidentem Václavem Klausem podepsána novela zákona, který umožňuje zvýšení platů soudců. Platová základna soudců se zvýší o 2,75násobek, tedy asi o 5600 korun. Jelikož se od platů soudců odvíjí platy státních zástupců, dá se očekávat zvýšení příjmů také u zákonodárců. Platy zákonodárců se zvýší z důvodu, že se ve Sněmovně dostalo do předlohy novely ustanovení, které to umožňuje. Předloha zákona se netýká soudců ústavních. Ty zůstanou stejné jako minulý rok.
V Saúdské Arábii popravili ženu ze Srí Lanky
Ve středu byla v Saúdské Arábii popravena žena, která pracovala jako hospodyně u saúdské rodiny v Rijádu. K popravě došlo kvůli jejímu údajně úmyslnému zabití novorozence, k němuž došlo v roce 2005. Tehdy 17 letou Rizanu Nafeek obvinila matka dítěte z vraždy. Organizace Amnesty International (AI) zabývající se lidskými právy ale pochybuje o její vině. Podle AI byla Srílančanka donucena k přiznání se pod tlakem. K situaci se vyjádřila Catherine Ashton, šéfka zahraniční politiky EU. „Popravou jsem zděšena a soucítím s rodinou oběti.“ Připomněla, že EU je proti trestu smrti. V této ropné velmoci nejsou tresty ničím výjimečným. Podle saúdskoarabského ministerstva vnitra se v roce 2012 uskutečnilo 76 poprav.
Na Slovinsko je vytvářen nátlak, aby nebrzdilo vstup Chorvatska do EU
Po setkání se slovinským prezidentem Borutem Pahorem v prosinci 2012 předseda Evropské komise Jose Manuel Barosso prohlásil, že očekává od Slovinska dodržení lhůty a ratifikaci přístupové smlouvy Chorvatska do EU, aby Chorvatsko mohlo přistoupit 1. července. Mezi Slovinskem a Chorvatskem není dosud vyřešen 20letý spor ohledně bývalé Ljubljanske banky (LB), kde na 130 000 Chorvatů ztratilo v 90. letech své úspory v celkové hodnotě 226 miliónů USD. Po vstupu Chorvatska do EU by mohla vyplatit úspory nástupnická Nová Ljubljanska banka (NLB), Slovinsko však tuto možnost odmítá. V roce 2007 až 2009 Slovinsko blokovalo přístupová jednání Chorvatska kvůli hraničnímu sporu o Jadranské pobřeží.
Mali žádá o pomoc Francii
Malijský prezident Dioncounda Traore oficiálně požádal Francii o pomoc proti povstalcům. Ve čtvrtek proběhlo mimořádné zasedání Rady OSN. Francouzský velvyslanec OSN Gerard Arnaud hovořil o nutnosti zasáhnout proti ozbrojencům ohrožující obyvatelstvo měst Konna a Mopti. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon už dříve doporučil misi do této země. Prezident Mali požádal Francii o pomoc jakožto svou bývalou koloniální mocnost. Situace je chaotická od loňského jara, kdy proběhl v zemi vojenský převrat a islamistické skupiny na severu Mali vyhlásily vlastní stát na severu Mali, zvaný Azawad.
Makedonie mezi balkánskými státy obsadila 1. místo v žebříčku indexu ekonomické svobody
V žebříčku indexu ekonomické svobody 2013 se Makedonie umístila jako 43. ze 177 zemí, uvedených v seznamu, a stala se tak nejsvobodnější balkánskou ekonomikou. Společně s Makedonií se řadí mezi středně volné ekonomiky z balkánských zemí i Albánie, Rumunsko, Bulharsko, Černá Hora, Slovinsko a Chorvatsko. Žebříček sestavuje každý rok americká nadace The Heritage Foundation a list The Wall Street Journal na základě porovnání vlastnických práv, korupce, fiskální a monetární svobody, vládních výdajů a svobody trhu práce, finančního trhu, investování, obchodu a podnikání. Celkové 1. místo obsadil Hongkong, za ním následoval Singapur, Austrálie, Nový Zéland a Švýcarsko. Na spodní příčce seznamu se umístila Zimbabwe, Kuba a Severní Korea.
Dvanáct zemí podepsalo úmluvu OSN v boji proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky
Zástupci Číny, Francie, Gabonu, Libye, Myanmaru, Nikaraguy, Panamy, Korejské republiky, Sýrie, Turecka, Uruguay a JAR podepsali úmluvu OSN o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky a to během ceremoniálu Světové zdravotnické organizace OSN (WHO). Úmluva má za cíl odstranit mezinárodní trestnou činnost, která je v důsledcích zdravotního ohrožení ekonomicky náročná a to prostřednictvím systému kontroly dodavatelské činnosti. Podle WHO je úmluva dostupná k podpisu pro další země v sídle OSN v New Yorku do 9. ledna 2014.
Stížnost senátora Tomio Okamury dnes ústavní soud definitivně zamítl
Ve čtvrtek Ústavní soud (ÚS) definitivně zamítl všechny části stížnosti senátora Tomio Okamury. Dříve jeden z prezidentských kandidátů podal na konci roku 2012 stížnost k ÚS, neboť, kromě jiný důvodů, považoval prováděcí zákon přímé volby prezidenta za protiústavní. O této části stížnosti rozhodl ÚS hned na začátku nového roku. Co se týče čtvrtečního rozhodnutí ÚS, ústavní plénum dospělo k názoru, že i další části stížnosti senátora Tomio Okamury nejsou shledávány jako protiústavní, nicméně konstatoval, že zákon o přímé volbě prezidenta mezeru obsahuje. Mezera, která se může jevit jako nezákonná je podle ÚS v té části zákona, kde není uložena povinnost ověření podpisu a správnosti údajů petenta, nebo-li uchazeče. Ministerstvo vnitra je ale připraveno všechny připomínky jak ÚS tak Nejvyššího správního soudu (NSS) zpracovat do nového volebního zákoníku souvisejícím s přímou volbou.
Zemědělství by mohlo čerpat více z evropských dotací
Ministr zemědělství Petr Bendl ve čtvrtek uvedl, že zemědělci by se mohli dočkat vyšších dotací z evropských fondů, které by měly dosáhnout až 39,6 miliard korun, přičemž spolu s národními zdroji by se dospělo k částce 45 miliard korun. Meziroční vzrůst je tedy o 4,8 miliard korun vyšší. Ministerstvo zemědělství očekává oproti minulému roku pokles národních dotací do zemědělství. Plánuje však navýšení, a to ze zdrojů Státního pozemkového fondu, který vznikl v lednu sloučením pozemkového fondu a soustavou pozemkových úřadů. V roce 2013 je na programu snížit výdaje do oblasti vodního hospodářství a větší podpora živočišné výroby.
První přímá volba prezidenta v České republice začne již zítra
Od pátku do soboty budou lidé rozhodovat o tom, kdo nahradí současného prezidenta Václava Klause. Právě v těchto dnech proběhne první kolo historicky první přímé prezidentské volby. Lidé budou vybírat z 9 kandidátů, kteří splnili všechny požadavky pro svou kandidaturu v prezidentských volbách. Jelikož jde o většinový způsob hlasování, v prvním kole vyhraje ten kandidát, který získá více jak polovinu všech odevzdaných platných hlasů. V případě, že se tak nestane, bude se za 14 dní konat kolo druhé, do kterého postoupí kandidáti, kteří získali v prvním kole největší počet hlasů. Přímá volba prezidenta se sebou přinese nové rozložení sil mezi vládou, Poslaneckou sněmovnou a hlavou státu. Vítěz voleb bude moci na úkor exekutivy argumentovat silným mandátem od lidí. Vedle obyvatel České republiky, budou moci hlasovat také Češi pobývající zahraničí. Kvůli časovému posunu se v některých částech světa hlasuje již ve čtvrtek.
Kosovo pohřešuje od občanské války na 1 700 osob
Rada pro ochranu lidských práv a svobod (CDHRF) v Kosovu vybídla orgány, aby důkladně vyšetřily zmizení celkově asi 1 700 osob, které jsou pohřešovány od občanské války v roce 1999, aniž by CDHRF rozlišovala mezi etnickým původem či společenským postavením. Problém zmizelých osob řešil v prosinci kosovský premiér Hashim Thaci se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem, na jednání se premiéři dohodli, že posílí vzájemnou spolupráci při hledání pohřešovaných osob.
V Paříži došlo ke vraždě 3 kurdských žen
V Kurdském institutu v desátém pařížském obvodu byla dnes časně ráno nalezena těla 3 žen kurdského původu. Jednou z obětí je zaměstnankyně infocentra institutu a spoluzakladatelka Kurdské strany pracujícíh (PKK). „Vše nasvědčuje tomu, že šlo o popravu, vyšetřování avšak teprve začalo,“ uvedla policie. Členové kurdské komunity ve Francii demonstrují před budovou ministerstva vnitra. Francouzský ministr Manuel Valls vnitra dorazil na místo činu a vraždu označil za „netolerantní“ a vyjádřil soustrast pozůstalým. Turecký stát nedávno jednal s odsouzeným členem PKK Abdullahem Ocelanem o odzbrojení strany. Kurdové jsou blízkovýchodní kmen žijící v oblasti Turecka, Íránu, Iráku a Sýrie. V Evropě jsou zastoupeni nejvíce v Německu a ve Francii. Kurdská menšina podle listu Le Figaro po léta bojuje s útlaky a diskriminací ze strany většinové společnosti.
Nizozemsko pravděpodobně opět zablokuje vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Podle úředníků v Evropské komisi se Nizozemsko pravděpodobně znovu pokusí zablokovat vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru na jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v březnu. Podle Nizozemska se Bulharsko i Rumunsko stále potýkají s vysokou korupcí a organizovaným zločinem. Oba státy očekávají alespoň částečný přístup do Schengenu v podobě otevření leteckých a námořních hranic. I to však může být problém, protože se v poslední době přidávají k výtkám Nizozemska i Německo a Belgie, rozhodnutí o rozšíření musí být totiž jednomyslné.
Pravicová strana ve Velké Británii chce tvrdě bojovat proti přistěhovalcům z Bulharska a Rumunska
Šéf pravicové Strany za nezávislost Spojeného království (UKIP) Nigel Farage prohlásil, že UKIP bude bojovat proti otevření pracovního trhu až pro 29 miliónů přistěhovalců z Bulharska a Rumunska kvůli ohrožení sociální bezpečnosti. UKIP si drží podporu v posledních průzkumech mezi obyvatelstvem kolem 15 % a nachází se tak za vládní Konzervativní stranou na 2. místě. V prosinci 2013 by měli získat Bulhaři a Rumuni právo neomezeně žít a pracovat ve Velké Británii poté, co skončí dočasná omezení kvůli ochraně britského pracovního trhu, zavedená v roce 2005.
V Černé Hoře budou vyhlášeny prezidentské volby
Před vyhlášením prezidentských voleb se nejprve sejde předseda Parlamentu Ranko Krivokapic se zástupci všech parlamentních stran. Mandát současného prezidenta Filipa Vujanovice vyprší v květnu a podle černohorské ústavy musí být prezidentské volby vyhlášeny nejméně 3 měsíce předtím. Prezident Vujanovic zůstává nejpopulárnější osobností v zemi, nicméně jeho další zvolení je sporné, podle ústavy může být prezident zvolen jen dvakrát, příští volební období by bylo již pro prezidenta Vujanovice však třetí. Vzhledem k tomu, že Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost, jsou někteří názoru, že se jedná teprve o prezidentovo první volební období. Největší opoziční strana Demokratická fronta navrhuje jako prezidentského kandidáta svého dosavadního předsedu Miodraga Lekice.
Velká Británie hostí konferenci o Sýrii
Několik desítek syrských odborníků a zástupců syrské opozice bude v následujících dnech jednat ve Velké Británii se zástupci mezinárodního společenství. Diskuze má naplánovat co možná nejplynulejší transformaci syrského režimu v případě, že bude syrský prezident Assad svržen. Podle BBC má jednání být nepolitické. Nezúčastní se ho proto ani britský ministr zahraničí William Hague, který však naléhal na zúčastěné, aby schůzka přinesla praktické výsledky. Podle ministra zahraničí Hagua je pád syrského režimu nevyhnutelný a pro mezinárodní společenství je tedy důležité být na tuto událost a její důsledky připraveno.
Slovinsko se obává investic po vstupu Chorvatska do EU
Slovinsko dosud plnilo překlenovací roli mezi EU a bývalými jugoslávskými státy, po vstupu do EU v červenci 2013 může Chorvatsko nahradit Slovinsko v této roli a stát se tak zajímavější pro zahraniční investory. Švédská IKEA se rozhodla zřídit 1. obchodní dům v Chorvatsku za 131 miliónů USD, evropská nízkonákladová letecká společnost Ryanair postaví svoji další základnu v chorvatském Zadaru v hodnotě 92 miliónů USD. Slovinsko trpí nedostatkem investorů v zemi i kvůli špatné spolupráci mezi vládou a místními úřady, nepřizpůsobivému pracovnímu trhu a požadavkům na vysoké mzdy v porovnání se zbylými zeměmi západního Balkánu. Do budoucna plánuje Slovinsko, aby přilákalo zpět investory, snížit daně pro firmy, prodat některé státní telekomunikační a čerpací společnosti a banky a liberalizovat pracovněprávní předpisy.
Vláda schválila politiku životního prostředí do roku 2020
Na středečním jednání vlády byl schválen dokument týkající se politiky životního prostředí od roku 2012 do 2020. Obsah materiálu souvisí především se zajištěním zdravého a kvalitního životního prostředí. Má přispět k efektivnějšímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. Součástí dokumentu je také 7letý plán na ochranu vod, zlepšování jejich stavu a omezování vzniku odpadu.
Srbský velitel byl obviněn z válečných zločinů u města Vukovaru
Radenko Alavanja se měl dopustit válečných zločinů proti chorvatskému civilnímu obyvatelstvu poté, co srbské jednotky obsadily chorvatské město Vukovar v roce 1991. Alavanja byl obviněn v nepřítomnosti za to, že nezabránil svým podřízeným, aby zabili 15 lidí a mučili dalších 31 chorvatských civilistů v srbské obci Borovo Selo, které se nachází u města Vukovar a která v roce 1991 sloužila jako srbská vojenská pevnost a vězení.
Nezaměstnanost bude pravděpodobně v dalších měsících růst
Procento lidí bez práce se v prosinci minulého roku vyšplhalo na 9,4 %. Podle staré metodiky výpočtu nezaměstnanosti tak byla dosažena nejvyšší úroveň nezaměstnanosti od března roku 2011. Analytici se domnívají, že počet nezaměstnaných v letošním roce ještě poroste. Na vině je především slabý výkon ekonomiky. Podle nové metodiky výpočtu byl rok 2012 zakončen úrovní 7,4 % lidí bez zaměstnání a letošní rok by nezaměstnanost by neměla překročit 9 %. Mezi další příčiny nezaměstnanosti patří sezonnost, proto se v druhé polovině roku očekává mírné ekonomické oživení, nicméně nebude stačit na zlepšení situace na trhu práce. Někteří analytici tvrdí, že ačkoli se neočekává snaha firem o větší nábor lidí, razantní propouštění nicméně není pravděpodobné.
Africká unie požaduje účast NATO v Mali
Předseda Africké unie (AU) Thomas Boni Yayi vyzval NATO, aby vyslala své vojáky do Mali na pomoc v boji proti militantním islamistům na severu země. Podle předsedy se jedná o mezinárodní konflikt a NATO by mělo zasáhnout stejně jako tomu bylo v Afghanistánu. OSN minulý měsíc schválila vyslání mírové mise afrických států do Mali, mírové sbory prozatím obdržely mandát na jeden rok a do oblasti by mělo být nasazeno přes 3 000 vojáků. Někteří členové NATO, včetně Francie a USA, však na celou věc reagovali tak, že pomohou vycvičit africké jednotky pro účast v Mali, ale odmítají vyslat pozemní jednotky či dokonce uskutečnit letecké údery.