Svou poslední státní návštěvu Německa uskutečnil ve středu prezident Václav Klaus. Na slavnostním obědě s jeho německým protějškem, kterým je německý prezident Joachim Gauck, se hovořilo o obavám z častí kritiky EU ze strany českého státníka. Prezident Václav Klaus se nicméně spíše věnoval dobrým německo-českým vztahům. Německo vyzdvihl jako dobrého spojence a stejně tak obchodního partnera. Ve svém projevu se vyhnul kritice směřování EU a prohlubující se evropské integraci. Prezident Václav Klaus se mimo jiné setkal také s kancléřkou Angelou Merkelovou a předsedou dolní komory parlamentu Norbertem Lammertem.
Archiv rubriky: Evropa
Marine Le Pen hovořila v syrské televizi
Francouzská politička a šéfka Národní fronty (FN) Marine Le Pen poskytla 2. ledna rozhovor syrské pro-vládní televizi „Sama TV“, kde předsedkyně Le Pen mluvila o nevměšování se zahraničí do politických a vojenských záležitostí Sýrie a Blízkovýchodního regionu obecně. Jednalo se o vůbec první vystoupení francouzského politika na syrském kanálu od začátku konfliktu v zemi. Předsedkyně Marine Le Pen, dcera bývalého nacionalistického politika a zakladatele strany Národní fronty Jeana-Marie Le Pena, je v povědomí světa známá jako propagátorka zachování tradičních francouzských, evropských hodnot a snahou o deregulaci počtu přistěhovalců ve Francii.
Silniční a železniční síť se letos dohromady rozroste o více než 100 kilometrů
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) v úterý poskytly ČTK údaje o plánu výstavby nových kilometrů železničních a silničních tratí. Z údajů vyplývá, že dopravní síť by se měla rozšířit o téměř 55 kilometrů silnic a dálnic a necelých 50 kilometrů železnic. V plánu je otevření nového úseku dálnice D3 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí a také budou otevřeny železniční tratě třetího železničního koridoru. Náměstek generálního ředitele SŽDC Petr Šlegr se domnívá, že by modernizace železničních tratí mohla být vyšší, nicméně by bylo potřeba vedle evropských peněz i větší množství financí ze státního rozpočtu. Letos SŽDC investuje více než 17 miliard korun.
Vládní koalice by měla pokračovat i s ministry strany LIDEM
Vládní krize, jež odstartovala odvoláním Karoliny Peake z čela ministerstva obrany, se zdá být zažehnána. Rozhodnutí předsedkyně strany LIDEM o odstupu jejích ministru ke dni 10. ledna, které bylo oznámeno v prosinci minulého roku, by dnes zrušeno. V úterý to na briefingu strany LIDEM oznámila její předsedkyně Karolina Peake. Strana LIDEM se tak rozhodla po odpoledním jednání všech tří stran, kde se hovořilo o dalších krocích vládní koalice. Jak podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, tak podle poslankyně strany LIDEM Dagmar Navrátilové je velice nepravděpodobné, že by mělo dojít k opětovné výměně resortů dopravy a obrany mezi stranami ODS a LIDEM.
Ústavní soud nejspíš zamítne návrh na zrušení části amnestie
Nejméně 20 senátorů je připraveno podpořit připravovaný návrh na zrušení části amnestie. Horní komora parlamentu chce u Ústavního soudu (ÚS) napadnout druhý článek amnestie týkající se zastavení trestního stíhání delšího než 8 let se sazbou do 10 let. Senátorka a mluvčí skupiny senátorů Alena Dernerová sdělila, že by tato část amnestie mohla poškodit oběti trestných činů a mohli by přijít o možnost náhrady škody. Návrh chtějí senátoři poslat k ÚS do konce týdne. Někteří ústavní právníci se však domnívají, že návrh senátorů nebude u ÚS úspěšný. Mezi jejich argumenty patří například fakt, že amnestie není zákon nebo jiný právní předpis, tudíž ji nelze napadnout u ÚS. Dále je poukazováno na to, že amnestii by šlo jen těžko vrátit, neboť podle Ústavy již nelze znovu stíhat trestné činy, na než se amnestie vztahuje.
CNN zveřejnila seznam 10 klíčových teroristických vůdců světa
První místo v seznamu obsadil Abu Yahya al-Libi, druhý muž v hierarchii Al-Kaidy, který měl na starost vnější operace proti Západu. USA nabízely za jeho dopadení 1 milión USD, v červnu 2012 byl zabit. Na 2. místo se dostal Fahd Mohammed Ahmed al-Quso, který zabil 17 amerických námořníků, na 3. místě se umístil šéf Al-Kaidy v Pákistánu Badr Mansoor, oba teroristé měli být zabiti v roce 2012. V seznamu také figuruje americký muslim původem z Bosny Adis Medunjanin, který byl odsouzen v roce 2012 na doživotí za to, že plánoval sebevražedný atentát v newyorském metru v roce 2009. Medunjanin byl členem Al-Kaidy, několik dní před uskutečněním plánu jej zadržela policie.
Argentina odmítá vojenské vyhrůžky Velké Británie
Premiér Velké Británie David Cameron v rozhovoru pro BBC vyhlásil, že je připraven chránit Falklandské ostrovy – dokonce i vojensky, jestliže to bude nutné. Potvrdil, že britská vláda bude území i do budoucna ochraňovat. Argentinská vláda klasifikovala premiérova slova jako vojenské vyhrůžky, které rezolutně odmítla. Britské vládě následně vzkázala, aby nezneužívala otázku Falklandských ostrovů jako způsob odpoutání pozornosti od krize v Evropě. Falklandy se nacházejí 480 kilometrů na východ od Jižní Ameriky a už 180 let spadají pod Velkou Británii, nicméně Argentina stále žádá o jejich navrácení pod svou vládu.
Syrský prezident Assad vystoupil na veřejnosti
Prezident Assad přednesl svůj první veřejný projev od června 2012. Opozici v něm označil za loutky Západu a teroristy. „Sýrie bude vyjednávat s pány, nikoli se služebníky,“ uvedl prezident Assad. Dále prohlásil, že Západ se snaží rozdělit a oslabit Sýrii, což se mu ale nepovede. Prezident Assad také obvinil rebely z krádeží obilí, odpojování elektrického proudu pro zdravotnická zařízení a vyzval proto všechny občany, aby režim bránili. Zároveň navrhl několik kroků, které by podle něj mohly vést ke konci krize: zahraniční státy by měly přestat dodávat zbraně rebelům, armáda následně zastaví ozbrojené akce, vláda se spojí s opozicí a zahájí jednání o ústavní listině, která bude předložena v referendu a povede k parlamentním volbám a nové vládě. Syrská národní rada návrhy prezidenta Assada vzápětí odmítla. Negativní byly i reakce Velké Británie, EU a Turecka, které se vesměs shodly na tom, že prezident Assad navrhl to, co již několikrát.
V Makedonii se uvažuje o znovuzavedení branné povinnosti
Šéf generálního štábu armády Goranco Koteski uvedl, že branná povinnost by posílila bezpečnost Makedonie a vyřešila nedostatek financí na armádu. Podle ministra obrany Fatmira Besimiho musí Makedonie především plnit reformy v souladu se standartami NATO a opětovné zavedení odvodů tak není myslitelné. V Makedonii byla branná povinnost zrušena v roce 2006 a následně zavedena profesionální armáda o počtu 8 000 vojáků, jelikož země očekávala brzký vstup do NATO. Nicméně v roce 2008 Řecko kvůli názvu státu vstup Makedonie do NATO zablokovalo. Podle generála Koteskiho by mohla branná povinnost tvořit až 15 % ozbrojených sil, čímž by mohla nahradit až na 3 měsíce na méně klíčových místech vojáky z povolání. Blízké okolí generálního štábu armády návrh generála Koteskiho převážně podporuje.
Rumunsko bude čelit kontrole z EU a Mezinárodního měnového fondu
Skupina auditorů z EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) přijede na kontrolu do Rumunska 15. ledna, s rumunskými představiteli bude projednávat především návrh rozpočtu pro rok 2013, měnovou politiku a pokrok země v reformách. Návštěva auditorů z EU a MMF je pro Rumunsko klíčová, země potřebuje dosáhnout hospodářské stability a obnovy, snížení nezaměstnanosti a zlepšení konkurenceschopnosti. MMF již dříve poukázal na nedostatky v rumunském zdravotnictví a školství. V roce 2013 bude muset Rumunsko splatit část záchranného balíčku v hodnotě 6,8 z 26 miliard USD EU, MMF a Světové bance (SB), úvěr Rumunsko získalo výměnou za úsporná opatření.
Bulharská policie pokročila v případu autobusového teroristického útoku
Bulharská policie měla identifikovat 1 osobu z 3 pachatelů, kteří zabili při bombovém útoku na výletní autobus 5 Izraelců a bulharského řidiče autobusu, zbylých asi 30 cestujících bylo zraněno, z toho 3 osoby vážně. Útok se odehrál u přístavního města Burgas v červnu 2012. Na místě činu nalezla bulharská policie falešné americké řidičské průkazy, není vyloučeno, že teroristé měli ještě 1 až 2 spolupachatele. Podle policie se jednalo o cizince, nicméně nepotvrdila to, že se mohlo jednat o členy teroristické protiizraelské skupiny Hizballáh, jak tvrdí Izrael.
V Česku by se za 7 let mohly stavět vysokorychlostní tratě
Rozpočet Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) získá ze státní kasy 45 milionů korun. Částka bude určena na vyhlášení tendru, v němž půjde o 3 zakázky na hledání firem, jež by zjistily, zda se výstavba vysokorychlostních tratí vyplatí. Dalším úkolem by bylo zmapování územních plánů, aby se mohlo určit, kudy by tratě mohly vést. Pokud by vše šlo podle plánu, první vysokorychlostní tratě by ministerstvo dopravy dalo stavět v roce 2020. Tomáš Čoček, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury, však říká, že není jisté, zda bude mít Česká republika v dohledné době na tento projekt finanční prostředky.
Velká část albánských politických činitelů jsou daňoví dlužníci
Portál Balkaninsight zveřejnil data, podle kterých albánský prezident Bujar Nishani, předsedkyně Parlamentu Jozefina Topalli dluží státu poplatky na registrační dani vozidel od roku 2010. Mezi dlužníky státu patří i ministr financí Ridvan Bode, ministr dopravy Sokol Olldashi, ministr zdravotnictví Vangjel Tavo a ministr kultury Aldo Bumci. Ze 140 poslanců v Parlamentu dluží na registrační dani vozidel 45 poslanců, a to jak z vládnoucí středo-pravicové koalice, tak i z opozičních socialistů.
Výroba českých letounů L-159 pro Irák stále ještě nezačala
Na nákupu 20 českých bitevníků L-159 se Česká republika dohodla s Irákem již loni v říjnu. Zakázka v hodnotě téměř 20 miliard korun však zatím nikam nepokročila, a to z důvodu, že výroba letounů zatím ještě ani nezačala. Dotáhnout smlouvu s Irákem do konce, tedy učinit podepsanou smlouvu platnou, bude mít za úkol nový velvyslanec v Bagdádu Alexandr Langer, který obsadil tuto funkci v sobotu. Výrobu letounů bude mít na starosti společnost Aero Vodochody, kde se již staví nová výrobní linka a kde jsou přijímáni noví pracovníci. Vyrobeno má být 20 letounu L-159 a další čtyři stroje má poskytnout česká armáda.
NATO rozmisťuje rakety Patriot v Turecku
NATO uvedlo, že první vybavení a jednotky již dorazily do jižního Turecka, další mají dorazit v nadcházejících dnech. Koncem ledna má být v jižním Turecku připraveno k nasazení šest baterií raket Patriot, které Německo a Nizozemsko odešlou do regionu na začátku příštího týdne. Rakety země-vzduch mají sloužit k ochraně tureckého území před možnou hrozbou chemických zbraní ze Sýrie. Rakety poskytnuté Německem a Nizozemskem budou v Turecku obsluhovat američtí vojáci.
Republika srbská neuzná Kosovskou republiku
Prezident entity Republiky srbské (RS) v Bosně Milorad Dodik ve čtvrtek prohlásil, že nepodpoří nezávislost Kosova a nadále bude podporovat stanovisko, že Kosovo je součástí Srbska. Podle prezidenta Dodika došlo k porušení mezinárodního práva poté, co se Kosovo odtrhlo od Srbska, nicméně sama RS je kritizována, že se separovala od Bosny. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, dosud jej uznalo 98 ze 193 členů OSN včetně USA a 22 z 27 členských států EU.
Poslanec Jaroslav Foldyna se chce ucházet o funkci místopředsedy v ČSSD
V pátek na krajském sjezdu v Chomutově schválili poslanci ČSSD nominaci poslance Jaroslava Foldyny, který má v plánu ucházet se o místopředsednické křeslo v ČSSD. Jaroslav Foldyna je členem ČSSD od roku 2008, kdy v Ústeckém kraji byl během krajských voleb vedl kandidátku této strany. Jak potencionální místopředseda by se, podle slov Jaroslava Foldyny, nechal inspirovat příkladem levicovější politiky slovenské strany SMER-SD v čele s Robertem Ficem, která vyhrála v březnu 2012 předčasné volby s více než 44 % hlasů. Zároveň uvádí, že jeho cílem je do celostátního programu ČSSD prosadit body, které by pomohly regionům. Jde například o vytvoření stabilizačních fondů, ze kterého by se regiony financovaly. Strana ČSSD si bude volit nového předsedu a místopředsedu během 14. a 15. března na stranickém sjezdu v Ostravě.
Žluté vlaky RegioJet by mohly vytlačit konkurenci České dráhy na trase Brno – Praha
Radim Jančura, ředitel skupiny Student Agency a RegioJet, chce vytlačit konkurenci ve vlakové dopravě na trase Brno – Praha, chce totiž přesvědčit ministra dopravy Zbyňka Stanjuru o tom, že by mohl jezdit na trati Brno – Praha bez konkurence Českých drah (ČD) a bez dotací, které nyní ČD dostávají. Cílem Radima Jančury je zároveň jezdit na trati bez toho, aniž by se musel účastnit výběrového řízení. S tímto návrhem neuspěl již u předchozího ministra dopravy Pavla Dobeše.
Exprezident Jemenu a jeho rodina by rádi získali azyl ve Francii
Nejstarší syn bývalého jemenského prezidenta Ahmed Saleh chce zajistit zdravotnickou péči svému otci ve Francii a azyl pro rodinu. Paříž tento návrh odmítá. „Nechtěli jsme vydat vízum pro bývalého prezidenta,“ řekl francouzský diplomat v Saná. Exprezident Ali Abdallah Saleh je obviněn z násilného potlačení demonstrací během Arabského jara v roce 2011. Revolta Jemenců však vedla k pádu 33 let vládnoucího prezidenta.
S amnestií nesouhlasí přes 80 % lidí
Z průzkumu agentury Median, který byl proveden pro Českou televizi ve dnech 2. – 3. ledna, vyplývá, že 82,2 % respondentů s rozhodnutím prezidenta Václava Klause nesouhlasí. Odmítavý postoj zdůvodňují rozsahem samotné amnestie, dále nesouhlasí především s udělením amnestie lidem, kteří jsou stíháni více než 8 let za daňové úniky, korupční kauzy a podvody velkého rozsahu. Mezi další uváděné důvody patří obavy z nárůstu kriminality nebo nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o vyhlášení amnestie prezidentem Václavem Klausem.
Chorvatsko a Srbsko se pokusí zlepšit vzájemné vztahy v první polovině roku 2013
Na neutrální půdě by se měl setkat chorvatský premiér Zoran Milanovic se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem. Vztahy mezi Chorvatskem a Srbskem jsou napjaté od května 2012, kdy se v Srbsku uskutečnily obecní, parlamentní a prezidentské volby a následně poté se ustanovila nacionalistická vláda na místo předchozí středové demokratické vlády. Chorvatský prezident Ivo Josipovic se ani nezúčastnil inaugurace nového srbského prezidenta Tomislava Nikolice, který dlouhodobě podporuje ideu „Velkého Srbska“. Srbský prezident působil v srbské válce proti chorvatské nezávislosti v roce 1990. Napětí mezi zeměmi se dále vystupňovalo poté, co byli 2 chorvatští generálové Ante Gotovina a Mladen Markac osvobozeni Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), přestože se měli dopustit válečných zločinů na srbském obyvatelstvu.
Prezidentské volby proběhnou v řádném termínu
V pátek se plénum ústavních soudců sešlo, aby projednalo stížnosti senátora Tomio Okamury, který mimo jiné požadoval odklad prezidentských voleb. Výsledkem celého jednání Ústavního soudu (ÚS) je rozhodnutí o konání voleb v již určeném termínu, tedy 11. – 12. ledna. Předseda ÚS Pavel Rychetský odůvodnil rozhodnutí slovy: „Ústavní soud dospěl k závěru, že není důvod pro odložení termínu voleb.“ Senátor Tomio Okamura označil výsledek jednání ÚS za vítězství časového tlaku nad spravedlností, jelikož o tom, zda jsou zákony o přímé volbě prezidenta případně protizákonné, se ÚS nezabýval. Naopak většina politiků a všech 9 prezidentských kandidátů jsou s rozhodnutím ÚS spokojeni a výsledek jednání respektují. Senátor Tomio Okamura nyní vyčká na rozhodnutí soudu v celé jeho záležitosti a poté zváží další kroky.
Srbsko chce znovu přerozdělit jugoslávský majetek
Podle současné srbské vlády by se měly revidovat smlouvy, které se týkají přerozdělení majetku mezi bývalými jugoslávskými státy. Srbská vláda poukázala například na majetek v Turecku, který je nyní ve vlastnictví Bosny, dále se jedná o budovu ambasády v hlavním městě Bulharska Sofii, kterou mělo zakoupit dřívější Srbské království a nyní ji vlastní Makedonie. Dohoda o vlastnických právech mezi bývalými jugoslávskými státy byla podepsána ve Vídni až v roce 2001, především bývalý představitel Srbů Slobodan Milosevic blokoval 10 let jednání o přerozdělení majetku tvrzením, že Srbsko je jediným nástupcem bývalé Jugoslávie. Celková hodnota majetku je odhadována až do výše 2,6 miliard USD. Srbsko dosud získalo 24 budov v hodnotě 82 miliónů USD, Chorvatsko 10 budov ve výši 23 miliónů USD, Bosna získala 8, Makedonie 4 a Slovinsko 3 nemovitosti. Vlastnická práva mnoha občanů na území bývalé Jugoslávie však zůstávají zatím nevyřešena.