Srbská Prokuratura pro válečné zločiny podala žalobu na bývalého chorvatského ministra vnitra Ivana Vekice, jeho 1. náměstka Tomislava Mercepa a dřívějšího šéfa válečného krizového ústředí v městě Osijek Vladimira Sekse za genocidu a válečné zločiny proti Srbům v roce 1991. Žaloba byla poslána do Chorvatska srbskou Prokuraturou v prosinci 2012, nyní chorvatský ministr spravedlnosti Orsat Miljenic zamítl žalobu kvůli nedostatečným důkazům a pochybením ze strany Srbska. V současné době se exministr Ivan Vekic a Vladimir Seks věnují politice, bývalý náměstek Tomislav Mercep je souzen v Chorvatsku za válečné zločiny, kterých se měl dopustit v roce 1991.
Archiv rubriky: Evropa
Strana LIDEM je připravena přijmout výzvu ODS a TOP 09 ke společnému jednání
Ve čtvrtek se poprvé v novém roce setkalo předsednictvo strany LIDEM, aby se dohodlo na dalším postupu, který se týká rozhodnutí vedení strany o odchodu svých ministrů z vlády ke dni 10. ledna. Po konci jednání rezignoval na svůj post místopředsedy strany LIDEM Viktor Paggio. Členem strany a poslaneckého klubu i nadále zůstává. Předsedkyně strany LIDEM Karolina Peake sdělila, že strana je připravena přijmout výzvu vládních stran TOP 09 a ODS ke společnému jednání. Termín není znám, nicméně strany by se měly sejít na začátku příštího týdne. Bývalá ministryně obrany dále uvedla, že usnesení o odchodu ministrů zůstalo nepozměněno, a že k dalším zásadním posunům může dojít teprve na plánované schůzce vládních stran.
V Chorvatsku se v některých oblastech stane úředním jazykem i srbština
Chorvatsko zavede ve 20 samostatných správních jednotkách, ve kterých tvoří více než jednu třetinu Srbové, jako úřední jazyk srbštinu a písmo srbskou cyrilici. Nový zákon se bude týkat i města Vukovaru, kde podle posledního sčítání lidu v roce 2011 město obývá 34,87 % Srbů. Během jugoslávské občanské války proběhla ve Vukovaru bitva mezi Chorvaty a Srby, město bylo částečně zničeno, dnes je Vukovar symbolem chorvatského odporu a nezávislosti, kde na 260 Chorvatů bylo zabito Srby během tříměsíčního obléhání města. Chorvatsko musí do července 2013, kdy se má stát členem EU, splnit požadavky, které se týkají lidských práv.
Nejstarší švýcarská banka může skončit, měla napomáhat daňovým únikům
Švýcarská banka Wegelin, která byla založena v roce 1741, byla obviněna z napomáhání daňovým únikům ve Spojených státech amerických. Wegelin souhlasila již s tím, že zaplatí americkým úřadům pokutu ve výši 57,8 milionů USD a přiznala, že více než 100 Američanů k ní vložilo 1,2 miliardy USD. Jde o první zahraniční banku, která svou vinu na daňových únicích v USA přiznala. Před 4 roky se do podezření dostala větší švýcarská banka UBS, jež souhlasila se zaplacením pokuty ve výši 780 milionů USD, americký soud nikdy obvinění rozsudkem nepotvrdil, banka se dohodla na zaplacení pokuty za stažení žaloby.
Rozpočet za rok 2012 skončil deficitem o 4 miliardy nižším
Hospodaření se státním rozpočtem za minulý rok podle ministra financí Miroslava Kalouska skončilo lépe, než se očekávalo. Schodek státního rozpočtu za rok 2012 činil 101 miliard korun, a byl tak nižší o 4 miliardy korun. Na čtvrtečním briefingu ministr financí Miroslav Kalousek sdělil, že za splněním finanční strategie stojí především úspory státu na provozních a mzdových výdajích, levné financování dluhů, úspěšné čerpaní z evropských strukturálních fondů a například i sociální reforma, která vedla ke snížení výdajů na sociální dávky o 10 miliard korun. Státní příjmy byly nakonec nižší o 42,6 miliard korun, nicméně na straně výdajů stát ušetřil o 47 miliard korun více.
Kosovo zavede vízový režim pro 87 zemí
Od července začne v Kosovu platit pro občany z 87 zemí vízová povinnost, místní úřady zatím nezveřejnily, o které státy se konkrétně bude jednat. Podle hlavního kosovského deníku Koha Ditore by se vízum mělo týkat občanů Ruska, Číny, Afghánistánu, Iráku, Jemenu, Libanonu, Libye a Sýrie, nemělo by být zavedeno pro členy EU. Kosovo bývá považováno za tranzitní země pro obchodování s lidmi a nelegální migraci do zemí EU. Kosovští politici očekávají od zavedení vízové povinnosti zlepšení vnitřní bezpečnosti Kosova a země se přiblíží k jednání o přistoupení do EU. Kosovo zůstává jedinou zemí mezi balkánskými státy, jehož občané musí mít vízum, aby mohli vstoupit do schengenského prostoru.
ČSSD plánuje kvůli vyhlášené amnestii hlasování o nedůvěře vládě
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ve čtvrtek uvedl, že jeho strana podá návrh na hlasování o nedůvěře vládě. Rozhodl tak poté, co byla prezidentem Václavem Klausem vyhlášena amnestie, kterou podepsal premiér Petr Nečas. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě musí podat nejméně 50 poslanců a pro konec vlády premiéra Petra Nečase pak musí hlasovat 101 z 200 poslanců. Strany vládní koalice TOP 09, LIDEM oznámily, že návrh sociálních demokratů na vyslovení nedůvěry nepodpoří. Svůj hlas naopak poskytnou dva zástupci strany NS-LEV 21 v čele s předsedou Jiřím Paroubkem. V úterý se na jednání sněmovního klubu ČSSD rozhodne, zda je strana schopna nasbírat požadovaných 50 podpisů. Za dobu trvání vlády premiéra Nečase půjde o páté hlasování o nedůvěře.
Argentinská prezidentka vyzvala v otevřeném dopise britského premiéra k navrácení Falkland
V dopise uveřejněném v denících Guardian a Independent žádá argentinská prezidentka Velkou Británii o respektování rezoluce OSN z roku 1965, která vyzývá obě strany k jednání a nalezení řešení. Podle prezidentky Cristine Fernandez de Kirchner byly Falklandy Argentině násilně odebrány v roce 1833. Velká Británie velmi razantně odmítla žádost o navrácení ostrovů, podle britského premiéra Davida Camerona je nezbytné respektovat rozhodnutí obyvatel Falkland, kteří touží zůstat Brity. Referendum o politickém statusu ostrovů se bude konat letos v březnu, britský premiér vyzval naopak Argentinu, aby následně respektovala a dodržela výsledky blížícího se referenda. Argentina britskou nadvládu nad ostrovy nikdy neuznala a začátkem dubna 1982 dokonce ostrovy obsadila, následná válka však skončila kapitulací Argentiny.
Srbsko hrozí odstraněním albánského památníku na jihu země
„Pokud neodstraní místní úřady na jihu Srbska památník věnovaný albánským veteránům z Osvobozenecké armády měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB) samy, bude památník odstraněn srbskými silami,“ uvedl srbský premiér Ivica Dacic. V jižním Srbsku žije na 50 000 Albánců, albánští partyzáni zde bojovali v roce 2000 se srbskými jednotkami, protože se chtěli připojit k převážně albánskému Kosovu. Památník, který byl odhalen v listopadu, považuje srbský premiér „za otevřenou provokaci“, jež má připomínat, že Srbsko nemá nad jihem země faktickou kontrolu.
Ústavní soudci začínají projednávat stížností týkající se prezidentských voleb
Ústavní soud (ÚS) se ve středu poprvé neformálně sešel k projednání celkem 6 stížností související s nadcházejícími prezidentskými volbami. V pátek 4. ledna se bude konat první zasedání pléna ústavních soudců. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je stěžejní stížnost senátora Tomio Okamury, a bude tak na programu jako první k projednání. Senátor Okamura ve své stížnosti, kterou podal na konci prosince, požaduje odklad voleb a zrušení části ústavy i prováděcího zákona. Případné úplné zrušení prezidentských voleb vidí jako nepravděpodobné premiér Petr Nečas. První rozhodnutí ÚS by mohlo padnout 7. ledna.
České věznice opustí více než 7 tisíc vězňů
Poté, co prezident Václav Klaus ve svém novoročním projevu vyhlásil částečnou amnestii, se podle ministerstva spravedlnosti na svobodu dostane odhadem 7416 vězňů. Amnestie se týká zejména lidí odsouzených na 1 rok a méně. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka se jedná především o pachatele odsouzené za maření úředního rozhodnutí, či drobné krádeže. Amnestie dále zahrnuje lidi vykonávající obecně prospěšné práce a odsouzené k domácímu vězení. V současné době již soudy studují spisy desítky vězňů. Na hromadné propouštění vězňů se v některých krajích preventivně přichystala i policie. Také ministerstvo práce již informovalo příslušné úřady o tom, jak mají postupovat v případě žádosti o vyplácení dávek. Z řad politiků a odborné veřejnosti se objevila kritika ohledně amnestie, zejména kvůli tomu, že může ospravedlňovat některé závažné činy týkající se například tunelování.
Světový kongres Bosňanů zvolil nového prezidenta
Bývalý předseda muslimské komunity v Bosně Mustafa Ceric byl v sobotu ustanoven prezidentem Světového kongresu Bosňanů. Kongres také zvolil pro svoji vlajku bývalou bosenskou bílou vlajku se 6 liliemi. Většina Bosňanů se řadí k bosenským muslimům, nicméně i někteří muslimové v Srbsku, Černé Hoře a Kosovu se hlásí k Bosňanům, přestože nemluví bosenským jazykem. Předsedou Shromáždění Světového kongresu Bosňanů se stal Muamer Zukorlic, podle něhož musí kongres řešit především politické otázky národnosti Bosňanů.
S novým rokem přichází změna DPH
Od 1. ledna 2013 platí zvýšená sazba DPH o jeden procentní bod, tedy na 15 % a 21 %. Jelikož obchodníci zdražovali zboží postupně, skokový nárůst cen se neočekává. Nejrychleji na změny reagovali výrobci elektřiny a od 1. ledna si lidé, kteří topí elektřinou, připlatí ročně až o 1000 Kč. Zvýšení sazeb DPH se odrazí i při běžných nákupech. Podraží léky a potraviny, přesto některé obchodní řetězce uvedly, že se budou snažit dlouhodobě udržet stávající ceny základních potravin.
Slovensko nebude v příštím roce zvyšovat daně
Slovenský premiér Robert Fico pro Hospodářské noviny uvedl, že v příštím roce nemá vláda zájem zvyšovat daně. Premiér Fico ujistil, že zvyšovat by se neměly, ani kdyby byl ohrožen cíl snížit deficit veřejných financí na úroveň 2,94 % HDP. Vláda by se v tom případě měla naopak zaměřit na vnitřní spotřebu státu a zefektivňování veřejné správy.
Albánští Řekové se dožadují penzí z Řecka
Asi 18 000 příslušníků řecké menšiny v Albánii dostává z Řecka každý měsíc penzi ve výši 438 USD, což pro Řecko činí každoroční výdaje 95 miliónů USD. V Albánii se na tisíce osob hlásí k řecké menšině právě z důvodu možného obdržení řecké penzi. Podle sčítání obyvatel se přitom nachází v Albánii 0,87 % Řeků, tedy asi 24 360, z 2,8 milionové populace Albánie.
Slovensko by mohlo s Českou republikou spolupracovat na společné vzdušné obraně
Český premiér Petr Nečas a jeho slovenský protějšek Robert Fica v neděli hovořili o možném vzniku projektu společné letecké obrany, který by měl být efektivnější a levnější. Premiér Petr Nečas uvedl, že konkrétní projekt je ve fázi příprav a jeho spuštění by se Slovensko a Česká republika mohly dočkat v roce 2016 nebo 2017. Slovenský premiér Robert Fico zmínil také možnost spolupráce tykající se velvyslanectví a zastupitelských úřadů, naopak předseda vlády Petr Nečas zase hovořil o možné spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti, propojování energetických sítí, či provozování jaderných elektráren. Oba premiéři se shodli na korektních a velmi dobrých vztahů mezi oběma zeměmi.
Portugalský rozpočet na rok 2013 přezkoumá ústavní soud
Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva uvedl, že hodlá poslat kontroverzní rozpočet na rok 2013 k přezkoumání k ústavnímu soudu, zabývat se má jeho spravedlivostí. Vláda rozpočet obhajuje a tvrdí, že zvýšení daní bylo nutné, jestliže má země splnit podmínky pro pomoc od eurozony. Pro většinu Portugalců se s 1. lednem navýšily daně. Jde o druhý případ, kdy prezident poslal schválený rozpočet k ústavnímu soudu. V minulém roce zamítl ústavní soud snížení platů úředníků a vláda tak musela hledat část peněz do státního rozpočtu jinde.
Prezident Václav Klaus v novoročním projevu vyhlásil amnestii
Svůj poslední novoroční projev přednesl v úterý prezident Václav Klaus. Zhodnotil uplynulých 10 let, během kterých zastával úřad prezidenta či hovořil o ekonomické a politické situaci v zemi. Rovněž zazněla kritika opozice, kterou prezident Václav Klaus označil za negativistickou a nepřesvědčivou. Vztah vlády a opozice se dle jeho názoru zhoršil a stále zhoršuje. Prezident Václav Klaus mimo jiné vyzval k návratu k tradičním hodnotám. Na závěr svého projevu vyhlásil prezident Václav Klaus, u příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky, dílčí amnestii. Ta začne platit od 2. ledna 2013 a bude promíjet některé nevykonané nepodmíněné i podmíněné trestné činy a zastavovat některá trestní stíhání.
Albánie by se v roce 2013 nemusela přiblížit ke vstupu do EU
Podle Nadace otevřené společnosti (OSFA) se Albánie nepřiblíží k jednáním o přístupu do EU. Opoziční i vládní politici často zmiňují perspektivu EU při volbách, nicméně ve volebním období nejsou schopni plnit předvolební předsevzetí. Přestože byl učiněn v přístupových jednáních do EU určitý pokrok, v prosinci Rada EU zamítla zemi po třetí udělit kandidátský status, protože Albánie nesplnila dosud 12 reforem, které Albánii udělila Evropská komise.
Tisíce lidí v Makedonii protestují proti přijetí kontroverzního rozpočtu na rok 2013
Protesty se dějí pod vedením opoziční strany Sociálnědemokratického svazu Makedonie (SDSM), podle jeho předsedy Branka Crvenskovskeho budou protesty znovu probíhat ve městech po celé Makedonii od 3. ledna, zároveň vybídl obyvatelstvo k občanské neposlušnosti a dalším pouličním demonstracím proti vládě. Politická krize v Makedonii se vyostřila v pondělí 24. prosince, kdy vládní strana Vnitřní makedonská revoluční organizace – Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) odsouhlasila po vykázání opozičních poslanců a novinářů z parlamentní budovy rozpočet na rok 2013, včetně půjčky od Světové banky (SB) v hodnotě 53 milionů USD a 330 miliónů USD od Německé banky (DB). Při pouličních protestech bylo zraněno nejméně 18 osob a 3 politici ze SDSM.
Srbští auditoři zveřejnili nesrovnalosti ve výdajích ve výši 544 milionů USD
Podle srbského Národního auditorského úřadu (DRI) se ve veřejných zakázkách za rok 2011 objevily nesrovnalosti v hodnotě 544 miliónů USD u 122 kontrolovaných subjektů. Státní instituce měly promrhat nejméně 10 % státního rozpočtu na rok 2010, tj. 1 miliardu USD, nejčastěji byl porušen zákon o veřejných zakázkách. Veřejný dluh v prosinci 2011 překročil zákonem povolenou hranici 45 % HDP, tedy více než 20 miliard USD. DRI podala obvinění proti 30 zodpovědným osobám působících na 2 ministerstvech a v 16 státních podnicích.
Kancléřka Merkel: Dluhová krize je jen stěží za námi
Ve svém projevu ke konci roku 2012 německá kancléřka Angela Merkel uvedla, že ekonomiku země čekají „ještě složitější časy“, Evropa se podle ní stále nachází v dluhové krizi, čímž negovala prohlášení ministra financí Wolfganga Schaeuble, který v minulém týdnu řekl, že země má nejhorší krizi za sebou. Německo je největší ekonomika eurozony, v říjnu vláda snížila odhad hospodářského růstu na rok 2013 ze 1,6 % na 1 %. Naopak nezaměstnanost byla v letošním roce nejnižší od znovusjednocení v roce 1990.
Případný odsun prezidentských voleb by znamenal pro kandidáty další miliony
Senátor a prezidentský kandidát Tomio Okamura podal ve čtvrtek ústavní stížnost, obsahem stížnosti byl i návrh odkladu prezidentských voleb. Podle předsedy Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského je první možný termín, kdy se ke stížnosti ÚS vyjádří, pondělí 7. ledna. Případný odklad prezidentských voleb by zkomplikoval situaci především kandidátům, kteří mají svou kampaň zorganizovanou jako vysokorozpočtovou a tím by byli nuceni utratit za prodloužení kampaně další miliony korun. Mezi takové kandidáty patří Jiří Dienstbier, Jan Fischer a Přemysl Sobotka. Nyní ale stále platí termín prezidentských voleb, který je naplánován na 11. – 12. ledna 2013.