Zákaz vycházení byl v Kašmíru vyhlášen den poté, co indická armáda zastřelila protestujícího občana. Do oblasti a jejího okolí byly vyslány armádní i polovojenské jednotky, které mají zajistit uklidnění situace. K incidentu došlo v úterý ve městě Baramulla, kde byl zastřelený muž účastníkem demonstrace, která byla uspořádána kvůli údajné sebevraždě kašmírského studenta v Hyderabadu na jihu země. Protestující po indické vládě požadují prošetření podle nich podezřelého úmrtí, vláda to však odmítá a odvolává se na důkazy, podle nichž jde o sebevraždu. Situace v Kašmíru se tak znovu komplikuje, zabití demonstranta totiž vyvolalo další řadu demonstrací. Kašmír je jednou ze dvou oblastí, jimž dominuje muslimské obyvatelstvo, nepokoje zde pravidelně propukají již od roku 1989.
Archiv rubriky: Asie
Liga arabských států nabídla členství syrské opozici
Liga arabských států nabídla Syrské národní koalici (SNC), hlavní opoziční skupině podporované západními a arabskými zeměmi, členská křesla syrské vlády. Tento krok avšak nepodporovaly všechny stát Ligy: Irák a Alžírsko vyjádřily své výhrady, Libanon se dokonce od celého rozhodnutí distancoval. Mluvčí SNC Walid al-Bunni naopak krok označil za nejdůležitější, který Liga od začátku syrského konfliktu učinila. Členové Ligy arabských států vyzvaly SNC, aby ustanovila své zástupce a účastnila se již nejbližšího jednání, které proběhnou v katarském Doha 26. a 27. března. Podle stanice Al-Jazeera by se tento krok mohl stát precedentem i pro ostatní mezinárodní organizace jako například OSN.
Pákistánský prezident Zardárí navštíví Írán
Pokládání základního kamene pákistánské větve íránského plynovodu se v Chahbaharu jako host zúčastní i pákistánský prezident Asif Ali Zardárí. Ten přijal nabídku íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda na připojení Pákistánu k íránskému plynovodu. Pákistán sužují problémy s nedostatkem energie, pro tento krok se tak prezident Zardárí rozhodl i přes varování USA. Mluvčí ministerstva zahraničí Pákistánu prohlásil, že řešení vážné energetické situace země je národním zájmem, názor USA či jiné země je tedy zcela irelevantní. Prezident Zardárí je pak připraven čelit eventuální kritice. Stavba plynovodu a připojení Pákistánu je dlouholetou záležitostí, první jednání byla vedena již před 20 lety. Součástí konstrukce plynovodu na pákistánské straně bude i půjčka 500 milionů USD, kterou Írán poskytne svému sousedovi.
KLDR hrozí preventivním jaderným útokem proti USA
Jako reakce na projednávání přísných sankcí proti KLDR, které dnes bude řešit Rada bezpečnosti OSN a které prosazují USA i Čína, pohrozila Severní Korea preventivním jaderným útokem proti USA. „Dokud Spojené státy americké podněcují jadernou válku, budeme využívat své právo na preventivní útok,“ citovala ČT24 severokorejské ministerstvo zahraničí. Rada bezpečnosti OSN bude ve čtvrtek jednat o sankcích, které mají být reakcí na jaderný test KLDR z minulého měsíce. Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová uvedla, že se bude jednat o jedny z nejtvrdších sankcí, které kdy OSN uvalila. Sankce zároveň odůvodnila slovy, že musí být zřejmé silné odhodlání mezinárodního společenství naplnit jaderné odzbrojování.
V Sýrii údajně bojují stovky islamistů z Ruska
Tvrdí to vedoucí Centra pro regionální a etnonáboženská studia Rais Suleimanov. Odvolává se při tom osobní na rozhovory s účastníky bojů. Celkový počet ozbrojenců odhaduje na 200. Řadí je mezi radikální saláfisty, kteří prosazují konzervativní, sunnitskou formu islámu. Jejich cílem je svržení syrského diktátora Bashára al-Assada, který patří mezi alavity. Jednou z vedoucích postav rebelů je údajně Airat Vakhitov, kterého Američané v roce 2002 věznili na ostrově Guantanámo. Odtud byl po 2 letech transportován do Ruska a propuštěn pro nedostatek důkazů. Zastřešující organizace, která údajně kromě Rusů sdružuje i Ukrajince a příslušníky dalších států bývalého Sovětského svazu, nese jméno Kata’ib Mohadzherin. Analytici se k Suleimanově zprávě staví skepticky kvůli nemožnosti ověřit prezentovaná fakta. Jedním dechem avšak dodávají, že zpráva může být pravdivá. Poukazují na druhou válku v Čečensku, během které se povstaleckých bojů proti ruské armádě účastnily početné skupiny muslimů ze zahraničí.
Bangladéšská vláda zvažuje zákaz islamistických organizací
Problémy s příznivci Islámské strany (Jamaat-e-Islami) a islamisty se vyhrotily útokem na hinduistický chrám Chittagong na východě Bangladéše a přiměly tak vládu země k úvahám o zakázání islamistických militantních skupin hlásících se k Jamaat-e-Islami. Kromě Chittagongu zaútočili islamisté i na další chrám v oblasti Lalmonirhat. Podle bangladéšského ministra zahraničí Dipu Moniho již lze hovořit o samotném terorismu. Policie tyto skupiny podezírá z úmyslu vyvolat celonárodní paniku, oslabit právo a pořádek v zemi, celou situaci komplikuje i dění na politické scéně, neustále totiž probíhá vyšetřování zločinů z války o nezávislost na Pákistánu v roce 1971. Obvinění se týkají hned několika vysoce postavených členů Jamaat-e-Islami. Během nepokojů již zemřelo nejméně 60 osob.
Americký ministr zahraničí Kerry navštívil Katar
Americký ministr zahraničí John Kerry vyjádřil ve svém projevu v katarském Doha přesvědčení, že zbraně, dodávané do Sýrie, končí v rukou umírněných skupin syrské opozice. Na společné tiskové konferenci s katarským premiérem Sheikh Hamad bin Jassim bin Jaber al-Thanim ministr Kerry také prohlásil, že obě země spolupracují na posílení a sjednocení syrské opozice. Premiér Hamad al-Thani se dále vyjádřil optimisticky k syrské situaci, na druhou stranu zdůraznil, že pokud by všechny země pracovaly na řešení problému svědomitěji, vláda prezidenta Assada už mohla být minulostí. Katar a Saudská Arábie patří mezi největší zastánce zásobování syrských rebelů zbraněmi, přinejmenším Saudská Arábie je pravděpodobně podle stanice Al-Jazeera rebelům tajně prodává již dnes.
Lídr indického Národního kongresu popřel kandidaturu v příštích volbách
Zatímco kandidát opoziční Indické lidové strany je pro parlamentní volby konané v roce 2014 již znám, vládnoucí Indický národní kongres zatím neohlásil, kdo jej do voleb povede. V poslední době často zmiňovaný Rahul Gandhi, člen nejstarší indické politické dynastie a místopředseda Národního kongresu, veřejně odmítl, že by volebním lídrem měl být právě on. Získání premiérského postu pro něj údajně není prioritou, chce se soustředit na dlouhodobější a tedy podstatnější cíle. Úkolu provést stranu volbami se tak pravděpodobně zhostí jeho matka a předsedkyně strany Sonia Gandhi. Národní kongres se, stejně jako ostatní indické politické strany, ale potýká s vleklými problémy způsobenými korupčními skandály.
Maledivský exprezident Nasheed byl zatčen
Bývalý maledivský prezident Mohamed Nasheed byl zatčen během protestů vyvolaných jeho stranou a příznivci. Exprezidenta zatkla v blízkosti jeho domu maledivská policie, podle mluvčího Maledivské demokratické strany (MDP) zatím nejsou známy informace o tom, proč a kde je bývalý prezident zadržován. Jde však pravděpodobně o reakci na protesty, které znemožnily prezidentovi Waheedovi vystoupit před zasedajícím parlamentem. Oficiální prohlášení vlády nicméně hovoří o naprosto legálním zákroku, na exprezidenta Nasheeda byl údajně vydán další zatykač. Obvinění zůstává stejné – neoprávněné zadržování vrchního soudce Abdulla Mohameda armádou na exprezidentův příkaz. Exprezidentovo zatčení, ke kterému došlo po oznámení jeho kandidatury v zářijových prezidentských volbách, je podle opozice jen dalším důkazem politické motivace celého případu.
Egypt sníží dovoz ropy do země
Egyptská státní ropná společnost Egyptian General Petroleum Corp (EGPC) rozhodla o zrušení dodávek 9 milionů barelů irácké ropy pro druhé čtvrtletí roku 2013, jak bylo původně sjednáno. Plynového oleje, používaného převážně v průmyslu a zemědělství se změny dotknou méně. Energetičtí obchodníci snižují import kvůli pádu devíz v době hospodářské recese. „Nyní, kdy budeme muset splatit půjčku poskytnutou Mezinárodním měnovým fondem (MMF), vyzývám všechny občany k nižším nárokům na spotřebu energie. Egypt ji už nemůže dotovat,“ řekl prezident Mohammed Mursí. Nižší, ale pravidelné dodávky ropy zajistí ruský Lukoil, britská BP a nizozemský Vitol.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos byl nominován na Nobelovou cenu za mír
Na seznamu 259 kandidátů na Nobelovou cenu za mír na rok 2013 figuruje i jméno kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose. Jeho nominace byla odůvodněna hlavně jeho úsilím dosáhnout trvalý mír s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), se kterou momentálně vláda vyjednává v Havaně. Na seznamu jsou uvedeni také další osobnosti z politického života, jako například bývalý prezident Spojených států amerických Bill Clinton nebo představitel Myanmaru Thein Sein. Nominace na Nobelovu cenu za mír jsou jediné, které netvoří Nobelova komise. Vítěz tohohle ocenění bude známy v říjnu.
Opozice bránila maledivskému prezidentovi v projevu před parlamentem
Zasedání maledivského parlamentu bylo při jeho prvním letošním jednání narušeno protesty příznivců i členů opoziční Maledivské demokratické strany (MDP). Jejich cílem bylo zabránit současnému prezidentovi Mohamedu Waheedovi v projevu. Podle opozice byl exprezident Mohamed Nasheed k abdikaci násilím donucen současnou administrativou, MDP proto odmítá uznat prezidenta Waheeda za legitimního představitele státu. Předtím, než byl protestujícími členy ve své řeči přerušen, prezident Waheed prohlásil, že udělá vše pro to, aby dodržel ústavu a zákony země, a bude svědomitě vykonávat svou funkci. Přesvědčit členy opozice se mu však nepodařilo, někteří z nich museli být z parlamentu vyvedeni. V září čekají Maledivy prezidentské volby, ve kterých bude kandidovat i exprezident Nasheed, lídr opoziční MDP.
USA a Saudská Arábie sjednotily své postoje k Sýrii a Iránu
Ministr zahraničí USA John Kerry navštívil v pondělí Saudskou Arábii. Ve svém projevu připomněl Iránu, že prezident Obama se zavázal nepřipustit výrobu iránské jaderné zbraně, a že ve hře jsou všechny možnosti, včetně vojenského řešení. K jeho slovům se přidal i saudský ministr zahraničí princ Saud al-Faisal, který zdůraznil, že „jednání nemohou pokračovat donekonečna“. Na stejné téma se ministr Kerry sešel v Rijádu i s ministry zahraničí Kuvajtu, Bahrajnu a Ománu. Na společné tiskové konferenci po vzájemném jednání také americký a saudský ministři zahraničí zdůraznili, že syrský prezident Assad ztratil v jejich očích nárok být legitimním syrským vůdcem.
Saúdská Arábie chce zajistit srílanských pracovníkům bezpečnost a právní ochranu
Srí Lanka a Saúdská Arábie se dohodly na uzavření dohody o porozumění, která by měla zajistit bezpečnost, sociální péči a právní ochranu Srílančanům pracujícím v Saúdské Arábii. Podobná dohoda již platí mezi Srí Lankou a Kuvajtem nebo Ománem. Saúdská Arábie dlouhodobě odmítala srílanské návrhy, situace se změnila po popravě srílanské chůvy odsouzené za vraždu svěřeného dítěte. Poprava byla v lednu v 2013 uskutečněna i přes opakované žádosti srílanské vlády a prezidenta o milost pro odsouzenou, které v roce 2005, kdy mělo k incidentu dojít, bylo 17 let. Srílančané odcházejí za prací na Blízký východ velmi často, především do Saúdské Arábie, její podmínky pro ně však dosud nebyly příliš příznivé, podle lidskoprávních organizací se srílanské ženy dokonce vracejí zneužívané a mučené.
Čína a USA souhlasí s předběžným návrhem uvalení sankcí na KLDR
Čína a USA se dohodly na nových sankcích, které mají být uvaleny na KLDR za její v pořadí již třetí jaderný test, který byl uskutečněn 12. února. Návrh o usnesení má být předložen v úterý na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Další podrobnosti o tom, co je obsahem dohod mezi oběma aktéry prozatím není známo. Čína je jediným spojencem KLDR a jeho hlavním obchodním partnerem, doposud se Peking zdráhal použít proti KLDR přísnější sankce s odvoláním na možné způsobení nestability uvnitř země, po nedávném testu avšak Čína obrací.
Návrh tiskového zákona barmské vlády vyvolává napětí, mluví se o nové cenzuře
Barmský parlament obdržel vládní návrh nového tiskového zákona, který v mediální sféře vyvolal obavy z možného znovuzavedení cenzury. Vláda odmítla předběžně konzultovat návrh s odborníky i médii. Nový zákon by měl nahradit represivní zákon z roku 1962 o povinné registraci tiskáren a vydavatelství. Zveřejnění návrhu zákona minulý týden následovaly nespokojené reakce barmských mediálních asociací i mezinárodních obhájců svobody tisku, podle nich totiž zákon vrací média pod kontrolu prezidenta a vlády. Prezident Thein Sein cenzuru zrušil a přislíbil zavedení úplné svobody tisku. Kritici prohlašují, že návrh dává vládě široké pravomoci k odebrání publikační licence, kontrole obsahu a tvrdému trestání novinářů. Podle ministerstva informací však návrh zákona žádné prvky zasahující do svobody tisku neobsahuje.
Několik desítek syrských vojáků bylo zabito při přepadení v Iráku
Ozbrojenci ze Sýrie přepadli v západním Iráku konvoj syrských vojáků. Akce zanechala 48 mrtvých Syřanů a 9 členů iráckého doprovodu. Podle stanoviska iráckého ministerstva obrany přišli syrští vojáci do země hledat lékařské ošetření poté, co byli zraněni v bojích, a během přepadení byli na cestě zpátky do Sýrie. Irácké ministerstvo obrany označilo incident za „útok proti irácké suverenitě, jeho zemi,“ a také za „porušení lidských práv, neboť vojáci byli toho času zraněni a neozbrojeni“. Ali Mussawi, mluvčí iráckého premiéra Nuri-al Malikiho, označil incident za „potvrzení pokusů přenést syrský konflikt na irácké území,“ zároveň prohlásil, že Irák těmto pokusům bude čelit „vší silou“.
Ukrajina chce spolupracovat s celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu
Řekl to ukrajinský prezident Viktor Janukovyč během pondělního setkání s nejvyšším představitelem Ruské federace Vladimirem Putinem. V nejbližší době by mělo dojít ke kontaktu se zástupci zbylých členů celní unie, s nimiž bude prodiskutována možná role Ukrajiny v rámci uskupení. Země dlouhodobě odmítá plnohodnotné členství v celní unii, jelikož by výrazně ovlivnilo její geopolitické směřování východním směrem a znemožnilo současnou praxi manévrování mezi Ruskem a EU. Nově se však začíná mluvit o jiné formě účasti, například pozorovatelském statutu. Ruský prezident Vladimir Putin na setkání podotkl, že obchodní kontakty obou zemí meziročně klesly o 5 miliard USD, což by případné zintenzivnění kooperace Ukrajiny s celní unií mohlo změnit. Na setkání se dále hovořilo o nesplacených dluzích za ruský zemní plyn ve výši 7 miliard USD a možnosti pronajmutí ukrajinských plynovodů ruskou státní firmou Gazprom.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii požaduje přístup do iránského zařízení
Šéf mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Yukiya Amano před výborem agentury prohlásil, že „povolení přístupu do komplexu Parchin by byl pozitivní krok, který by demonstroval iránskou ochotu zaměřit se na jádro problému“. Podle šéfa IAEA Amana by Irán měl agentuře přístup udělit bez čekání na další rozhovory. IAEA podezřívá Irán, že v komplexu Parchin testuje výbušniny schopné iniciovat jaderný výbuch. IAEA už jednala s Iránem o přístupu do jeho jaderných zařízení minulý měsíc, tehdy avšak šéf iránského jaderného programu Fereydun Abbasi-Davani prohlásil, že návštěva jakéhokoliv zařízení, včetně komplexu Parchin, „není na pořadu dne“.
Jemen neplní mezinárodní úmluvu o ochraně dětí
V Jemenu jsou stále podle stanice Al-Jazeera popravovány děti a mladiství. Země má nejvyšší míru vězněných a popravovaných mladších 18 let z důvodu absence rodných listů a kvalitního soudnictví. „Dokazování něčího věku je v Jemenu obrovský problém,“ říká aktivistka Priyanka Motaparthy z organizace Human Rights Watch (HRW). Ačkoliv je v Jemenu od roku 1994 zakázáno provádět trest smrti mladistvých, soudy často zákaz porušují. Tresty smrti byly vykonávány především se za bývalého prezidenta Aliho Abdullaha Saleha, lidé bývají trestání za vraždu ze cti, znásilnění, ozbrojené loupeže či dokonce čarodějnictví.
Spojené arabské emiráty soudí 94 lidí za pokus o převrat
Za plánování svržení vlády Spojených arabských emirátů (SAE) půjde před soud 94 osob, údajných členů tajné islámské buňky, napojené na Muslimské bratrstvo. Mezi obžalovanými je několik lidsko-právních právníků, učitelů, soudců i studentských aktivistů. Pokud budou obvinění odsouzeni, mohou jím být uděleny tresty až do výše 15 let odnětí svobody bez možnosti odvolání. Podle Nicka McGeehana z Human Rights Watch (HRW) je pravděpodobné, že se zadrženými není správně zacházeno. Podle BBC mají obvinění omezený styk se svými rodinami i s právními zástupci, konzultace mezi obviněnými a jejich právníky se navíc účastní i zástupci prokuratury SAE. Ačkoli se soud má konat již za týden, úřady SAE dosud nezveřejnily identitu všech zadržených, nesdělily z čeho přesně jsou obžalování, ani na jakých důkazech je obžaloba postavena.
Ukrajinský prezident Janukovyč projevil zájem o ázerbájdžánský zemní plyn
Klíčová je nyní otázka jeho dopravy. Z podmořského naleziště Shah Deniz v Kaspickém moři vede plynovod do Gruzie a Turecka. Prezident Ukrajiny naznačil, že by se jeho země mohla podílet na výstavbě úseku mířícího z Anatolského poloostrova do plynových zásobníků na ukrajinských hranicích. Tento krok by výrazně snížil aktuální závislost země na dodávkách ruského zemního plynu, o což se Kyjev snaží dlouhodobě. Nabídl by alternativního dodavatele i dalším středoevropským státům. Ukrajina v minulých letech krátce čerpala plyn například z Turkmenistánu. K jeho transportu však musela využívat potrubí vedoucí přes Rusko, které si účtovalo vysoké tranzitní poplatky. Potenciální výstavbu alternativního plynovodu přímo z Turkmenistánu na Ukrajinu blokuje právě Ázerbájdžán, přes jehož území by musel vést.
Syrský prezident Assad poskytl rozhovor západním médiím
Syrský prezident Bashar al-Assad poskytl rozhovor britskému listu Sunday Times. V něm označil politiku britské vlády, usilující o ukončení embarga na dovoz zbraní syrským rebelům, za „naivní, zmatenou a nerealistickou“. Pokud chce podle prezidenta Assada britská vláda hrát v syrském konfliktu významnější roli, musí se začít chovat zodpovědněji a rozumněji. „Britská vláda chce poslat vojenskou pomoc umírněným skupinám syrské opozice, i když ví, že takové skupiny neexistují. Všichni víme, že nyní v Sýrii bojujeme s odnožemi Al-Kaidy a jinými extremisty,“ komentoval prezident Assad politiku britské vlády. Reagoval také na oznámení americké pomoci pro syrskou opozici v hodnotě 60 milionů USD. Pomoc má být „civilního charakteru“, prezident Assad avšak upozornil, že prostředky civilního charakteru byly využity i během teroristických útoku 11. září 2001. Zároveň však oznámil, že je připraven jednat s kýmkoli, včetně rebelů, kteří odloží zbraně.