Americký ministr zahraničí John Kerry se v sobotu v Turecku setkal v s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Diskutovali o stagnujícím mírovém procesu mezi Izraelem a Palestinou a ekonomickém plánu pro Palestince, který ministr Kerry avizoval již tento měsíc, když navštívil Izrael. Ministr Kerry bude hovořit i s tureckým ministrem zahraničí Ahmet Davutoglu o vztazích Turecka s Izraelem. V pondělí je na programu schůzka izraelské delegace s tureckou stranou. Není zřejmé, zda se jí bude účastnit i ministr Kerry. USA pomohly k zlepšení diplomatických vztahů mezi Izraelem a Tureckem, které byly velmi napjaté po zabití 9 tureckých občanů Izraelem a které se zlepšily po omluvě izraelského premiéra Benjamina Netanyahu. Podle ministra Davutoglu se na schůzce s Izraelem nebude řešit konflikt v Sýrii, o kterém do Turecka přijeli jednat ministři zahraničí zemí ze skupiny nazývající se Přátelé Sýrie, která sdružuje Egypt, Francii, Německo, Itálii, Jordánsko, Katar, Saúdskou Arábii, Turecko, Spojené arabské emiráty, Spojené státy a Velkou Británii.
Archiv rubriky: Turecko
Turecký premiér Erdogan odkládá návštěvu Gazy až na konci května
Předseda vlády Turecka Tayyip Erdogan odložil svou cestu do Pásma Gazy na konec května. Předtím bude jednat s prezidentem Barackem Obamou v USA. Gazu měl navštívit již tento měsíc, ale na žádost USA cestu odložil z obav, aby vztahy mezi Tureckem a Izraelem, které se zlepšily po izraelské omluvě z března za zabití 9 tureckých občanů v roce 2010, znovu nezhoršily. V Gaze se má premiér Erdogan setkat s představiteli Hamásu, s čímž nesouhlasí prezident Palestinské samosprávy Mahmúdovi Abbásovi, který údajně plánuje cestu do Ankary, aby premiéra Erdogana přesvědčil, aby do Gazy nejezdil.
Čtyři italští novináři držení v Sýrii jsou volní
Tři muži a jedna žena, kteří natáčeli pro italskou televizi Rai dokument v severní Sýrii a byli v zajetí od 4. dubna, jsou nyní v pořádku v Turecku. Oficiální důvody, proč a kým byli drženi, nejsou. Italská státní tisková agentura Ansa vydala zprávu, že se zadrženými bylo zacházeno dobře a islamistická skupina, která je držela, se domnívala, že jsou špioni. Výbor pro ochranu novinářů řadí Sýrii jako jednu z nejnebezpečnějších zemí pro reportéry. Celkem bylo v konfliktu v roce 2012 zabito 28 novinářů a nejméně 21 uneseno. Obě strany jsou obviňovány z podílu na útocích na novináře.
Turecko schválilo reformu proti-teroristických zákonů
Turecký parlament ve čtvrtek večer hlasoval pro reformu svých proti-teroristických zákonů v souladu s požadavky EU. Reforma zúží definici teroristické propagandy. Turecko často stíhá velké množství politiků, aktivistů a novinářů za svá vyjádření. Reforma má zvýšit svobodu slova v zemi. Ministr spravedlnosti Sadullah Ergin řekl, že reforma nemá usnadnit propouštění vězňů spojovaných s kurdskými povstalci. Ti budou souzeni za členství v Kurdské straně pracujících, která je považována za teroristickou organizaci EU i USA, a ne za šíření propagandy. Přesto je reforma v souladu s úsilím turecké vlády ukončit ozbrojené kurdské povstání, které trvá již 28 let.
Turci staví uprchlické tábory pro syrské menšiny
Turecká vláda do května otevře 2 uprchlické tábory ležící 50 kilometrů od hranic se Sýrií v regionu Mardin, z nichž první bude sloužit výhradně Kurdům ze Sýrie a druhý asyrským křesťanům. Zemi k tomu nutí zvyšující se počet uprchlíků, pro které už nestačí současné ubytovací kapacity. Nově postavený křesťanský tábor, kam se vejde 2 500 azylantů, stojí vedle asyrského kostela, jehož majitel pozemek turecké vládě věnoval. Druhý tábor pojme 3 000 lidí. Právě východní oblast Mardin obývá po Istanbulu nejvíce tureckých Kurdů. V Sýrii, čítající 22 milionů obyvatel, žije zhruba 10% křesťanská menšina. Největší procento uprchlíků však stále tvoří sunnitští Arabové podporující rebely.
Turecko se stává hlavním aktérem v oblasti humanitární pomoci v afrických zemích
Turecko poskytuje humanitární pomoc africkým zemím a nadále rozšiřuje svoji oblast vlivu posilováním dopravních spojů, obchodu, vzdělávání a úzké spolupráce s jejich zahraniční politikou. Po summitu ohledně spolupráce v Istanbulu v roce 2008 Africká unie (AU) prohlásila, že Turecko je jejich strategickým partnerem, v roce 2010 byl Istanbul dějištěm 4. konference OSN nejméně rozvinutých zemí světa (LDC). Turecko se snaží s AU podepsat dohodu o zmírnění stávajícího vízového režimu ke zvýšení interakce obchodních záležitostí, akademické obce a kultury. Řada turecký škol poskytuje stipendia africkým studentů. V Somálsku se Turecko stalo největším dárcem a jedním z nejaktivnějším aktérem v oblastní humanitární pomoci a budování míru (kromě OECD). Turecká vláda v součtu darovala Somálsku již 365 milionů USD.
V Sýrii došlo k únosu 4 italských novinářů
Na severu Sýrie u hranic s Tureckem byli uneseni 4 novináři italské národnosti. Zprávu potvrdilo italské ministerstvo zahraničí. „Prioritou zůstává fyzické bezpečí rukojmích,“ zní z ministerstva. Jeden z novinářů pracuje pro italskou veřejnoprávní televizi RAI, další 3 jsou na volné noze. Žurnalisté se stávají terčem útoku jednak z důvodu náboženských, jednak politických a čistě finančního zájmu. Výbor na ochranu novinářů označil současnou Sýrii za nejnebezpečnější místo na světě pro zahraniční zpravodaje. I incidentu došlo ve stejné příhraniční oblasti, kde byl loni v listopadu unesen Američan James Foley, novinář působící na volné noze.
Prezident Assad: pád syrské vlády destabilizuje region
„Celý svět ví, že pokud bude Sýrie rozdělena, nebo zde zvítězí teroristé, problémy se rychle rozšíří do okolních zemí,“ uvedl v rozhovoru pro turecká media syrský prezident Assad. „Znamenalo by to nestabilitu regionu na celé roky, možná desítky let,“ dodal. V rozhovoru s tureckou televizí Ulusal a deníkem Aydinlik kritizoval prezident Assad Turecko, zejména premiéra Recep Tayyip Erdogana. „Premiér Erdogan spolupracuje s Izraelem na zničení Sýrie, syrský stát ale nepadl a jeho obyvatelé vytrvali,“ dodal prezident Assad, premiéra Erdogana také obvinil z „přímé podpory zabíjení syrských obyvatel.“ Turecká média však ujistil, že „nenecháme hlupáka a nezkušeného vůdce, aby zničil vztahy mezi Turky a Araby“. Prezident Assad zároveň zdůraznil svou ochotu k dialogu se syrskou opozicí, pokud bude vyhověno jeho „jediné podmínce: nezasahování ze zahraničí.“
Ministr zahraničí USA John Kerry navštíví Turecko a Izrael
Americký ministr zahraničí John Kerry se o víkendu potřetí ve své funkci vrátí na Blízký Východ. Měl by navázat na jednání prezidenta Baracka Obamy, která proběhla před 2 týdny a která měla napomoct ke sblížení Izraele a Turecka. Ministr Kerry by měl nejprve sejít s představiteli Turecka v Istanbulu a poté by měl jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem v Jeruzalémě a palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem v Ramalláhu. Cílem schůzek není předložení mírového plánu, ale vyslechnutí obou stran a hledání možných východisek. Ministr Kerry se také bude zabývat situací v Sýrii. Návštěva Blízkého východu byla včleněna do již připravené cesty do Asie, kde ministr zamíří do Číny, Jižní Koreji a Japonska.
Panama jedná o leteckých dohodách se zeměmi Blízkého východu
Stát Panama si vytyčil cíl uzavřít do konce roku 30 mezinárodních leteckých dohod. Země se nyní zaměřila na region Blízkého východu, jedná s Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Katarem či Tureckem. Dosažení dohod o leteckém průmyslu s Blízkým východem by pro Panamu představovalo příležitost rozvinout obchod. Letecké společnosti z Blízkého východu letos dosahují nejvyšších čísel přepravených osob, Panama jim může nabídnout zajištění logistiky a přepravy nákladů. Panama dosud uzavřela 26 mezinárodních leteckých dohod, navíc má 6 dohod o otevřeném vzdušném prostoru s Curazao, Chile, Guatemalou, Nikaraguou, Peru a USA.
Turecko je kritizováno, že se snaží zneužít kyperské situace
Kypr a Řecko kritizují Turecko, že se snaží využít bankovní krize a získat příznivou dohodu ohledně kypersko-tureckého konfliktu. Řecký ministr zahraničí Dimitris Avramopoulos nařknul Turecko, že se snaží zneužít dočasnou ekonomickou slabost Kypru. Kyperský ministr zahraničí Ioannis Kasoulides v prohlášení uvedl, že tímto postojem turecká vláda jasně ukazuje, že chce získat politické a ekonomické výhody. Turecko Kypr neuznává jako samostatný stát, obdobně Kypr neuznává Tureckou republiku severního Kypru (TRNC). Podle tureckého ministra Davutoglu by mírové rozhovory měly začít okamžitě a konstatuje, že turečtí Kypřané se nikdy nestanou menšinou řecké části Kypru. Řecký ministr Avramopoulos požaduje čtyřstrannou konferenci zahrnující Kypr, Řecko, TRNC a Turecko. Podle kyperského ministra Kasoulides Turecko požaduje zvláštní práva pro „turecké osadníky“, kteří za na ostrov nastěhovali za posledních 40 let. Řecký ministr Avramopoulos dodal, že Turecko se chová jako staromódní koloniální mocnost.
Policie v Turecku použila slzný plyn na rozehnání nespokojených uprchlíků
Turecká policie byla nucena použít slzný plyn a vodní děla v uprchlickém táboře, který se stal domovem 25 000 syrských uprchlíků. Ti se vzbouřili po smrti dítěte, jež zemřelo na popáleniny. Rozsáhlý požár vypukl v táboře Akcakale na jihovýchodě země. Oheň zranil další 3 děti. Demonstranti jsou nespokojeni také kvůli životním podmínkám v místě azylu. Novou bytovou výstavbu podél turecko-syrské hranice pro zhruba 200 000 uprchlíků Turecko již zahájilo. Zhruba 70 000 lidí žije v podnájmu ve velkých městech po celé zemi.
Izraelský premiér se omluvil Turecku za ztráty na životech po napadení jejich lodě
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za pochybení, které vedlo ke zranění a ztrátám na životech v květnu 2010. Devět tureckých aktivistů bylo zabito na palubě lodi Mavi Marmara poté, co byli zadrženi izraelskými komandy, když se snažili dopravit přes izraelskou námořní blokádu záchranou pomoc do pásma Gazy. Izraelská vláda uznala pochybení, ale stojí si za tím, že komanda použila sílu, protože aktivisté na ně zaútočili. Aktivisté uvedli, že izraelští vojáci zahájili palbu jakmile vstoupili na palubu lodi, která byla v tu dobu v mezinárodních vodách. Incident vyvolal mezinárodní pobouření a vedl k významnému zhoršení vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Netanjahu souhlasí se svým tureckým protějškem premiérem Recep Tayyip Erdogan ohledně snahy odškodnit ztrátu rodinám aktivistů. Dohoda byla zprostředkována americkým prezidenta Barackem Obamou během jeho návštěvy Izraele.
Kurdská strana a turecká vláda uzavřely příměří
Uvězněný vůdce kurdských rebelů a zakladatel Strany pracujících Kurdů (PKK) Abdullah Ocalan vyzval svůj lid a své příznivce k dialogu s tureckou vládou po letech války. Ocalan si od roku 1999 odpykává doživotní trest za velezradu a jeho dopis byl předložen tureckému parlamentu a přečten na počest kurdských oslav Nového roku v jejich hlavním městě Diyarbakir. Dohoda je výsledkem několika měsíců mírových rozhovorů mezi PKK a tureckou vládou, jejímž předsedou je Recep Tayyip Erdogan. Předvečer příměří premiér Erdogan odsoudil řadu výbuchů v hlavní městě, které přisuzuje levicovým stranám, které nesouhlasí s rozhovory o příměří s PKK. Před týdnem kurdští rebelové propustili 8 tureckých rukojmí v severním Íránu, což je považováno za projev dobré vůle a důkazem, že kurdská otázka může mít demokratické řešení.
Syrská opozice zvolila svého premiéra
Syrská národní rada zvolila premiéra, který má za úkol zformovat a poté řídit vládu spravující regiony pod kontrolou syrských rebelů. Nově zvoleným premiérem je Ghassan Hitto, IT expert původně z Damašku, jenž prožil několik desítek let v USA. Premiér Hitto působí od listopadu 2012 v Turecku, kde pomáhá koordinovat pomoc pro syrské regiony v držení rebelů. Syrská národní rada zvolila premiéra Hitta na zasedání v Istanbulu poměrem 35 hlasů z celkových 48. Někteří z členů rady se podle BBC hlasování zdrželi, neboť se jim nelíbí nedostatek vojenských zkušeností nového premiéra. Svou podporu premiérovi Hittovi již vyjádřila Svobodná syrská armáda.
Kurdové vydali Turky vězněné v severním Iráku
Po loňských mírových rozhovorech v Ankaře propustila ve středu Strana kurdských pracujících (PKK) 8 tureckých vězňů na severu Iráku. Osvobození úředníci a vojáci byli předání turecké straně v horách Kurdistánu, 30 kilometrů od hranic s Tureckem. K této události došlo po zvolení šéfa strany PKK Abdullaha Öcelana. Turecký prezident Abdullah Gül, který je nyní na zahraniční návštěvě Švédska, ocenil snahu kurdské strany. Na druhé straně turecký parlament rozhodl o změně zákona, který by vedl k propuštění některých kurdských aktivistů, jež jsou drženi kvůli podezření z kolaborace s PKK.
Počet syrských uprchlíků by se mohl letos ztrojnásobit
Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Antonio Guterrese hrozí, že do konce roku se počet uprchlíků ze Sýrie může až ztrojnásobit. „Pokud bude konflikt dále eskalovat a neobjeví se žádné řešení, do konce roku budeme mít co do činění s mnohem větším počtem uprchlíků, dvoj až trojnásobek současného počtu,“ prohlásil Vysoký komisař Antonio Guterrese. Zároveň také vyzval všechny státy, aby podpořily Turecko, Libanon, Jordánsko a ostatní země, které poskytují uprchlíkům ze Sýrie přístřeší. V neděli podle BBC nově propukly velice intenzivní boje ve městě Homs, které leží u hranic s Libanonem.
Turecko vstupuje se sítí diskontů potravin na egyptský trh
S nárůstem cen potravin v Egyptě souvisí rozhodnutí Turecka vstoupit na místní trh se sítí diskontních prodejen BIM. Vstupní investice jsou vyčísleny na 150 milionů USD. Provozní ředitel obchodu Galip Aykac řekl, že do konce roku 2013 má zájem společnost otevřít na 30 prodejen a zaplnit tak mezeru v maloobchodním prodeji. BIM kromě silné základy doma v Turecku, kde provozuje 375 poboček se dobře uplatnil také v Maroku. Aykac nepopírá možnost usadit se na globálním trhu. Čistý zisk firmy, která byla založena v roce 1995, se v loňském roce pohyboval kolem 51 milionů USD.
Ukrajinský prezident Janukovyč projevil zájem o ázerbájdžánský zemní plyn
Klíčová je nyní otázka jeho dopravy. Z podmořského naleziště Shah Deniz v Kaspickém moři vede plynovod do Gruzie a Turecka. Prezident Ukrajiny naznačil, že by se jeho země mohla podílet na výstavbě úseku mířícího z Anatolského poloostrova do plynových zásobníků na ukrajinských hranicích. Tento krok by výrazně snížil aktuální závislost země na dodávkách ruského zemního plynu, o což se Kyjev snaží dlouhodobě. Nabídl by alternativního dodavatele i dalším středoevropským státům. Ukrajina v minulých letech krátce čerpala plyn například z Turkmenistánu. K jeho transportu však musela využívat potrubí vedoucí přes Rusko, které si účtovalo vysoké tranzitní poplatky. Potenciální výstavbu alternativního plynovodu přímo z Turkmenistánu na Ukrajinu blokuje právě Ázerbájdžán, přes jehož území by musel vést.
Spolupráce Pákistánu s Tureckem se neustále rozvíjí
Strategické partnerství Pákistánu s Tureckem nabízí možnost rozvoje průmyslu v oblasti bezpečnosti, shodli se pákistánský federální ministr obrany Syed Naveed Qamar a turecký prezident Abdullah Gul, kteří se setkali během návštěvy pákistánské delegace. Země dlouhodobě spolupracují v oblasti výroby obranných zařízení, rozvoje technologií či společné ekonomické aktivity. Pákistánský ministr obrany Qamar se na zahraniční cestě setkal i se svým tureckým protějškem Ismet Yilmazem. Hovořili spolu především o vylepšení úrovně jednání nejvyšších představitelů ozbrojených sil. Pákistánský ministr obrany pak vyzdvihl jako skvělý příklad fungující spolupráce tureckou účast na výstavbě cisternových lodí pro pákistánské válečné námořnictvo.
Izrael odsoudil výrok tureckého premiéra o sionismu
Na jednání OSN ve Vídní pronesl turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, že „spolu se sionismem, antisemitismem a fašismem by i islamofóbie měla být považována za zločin proti lidskosti“. Sionismus jako ideologie hlásá právo židů mít domov v biblické „zemi Izrael“. Proti výroku tvrdě vystoupila kancelář izraelského premiéra Netanyahua, stejně jako americký ministr zahraničí John Kerry. Za „zraňující a kontroverzní“ označil výrok i generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Výrok premiéra Erdogana naopak bránil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu, který s odkazem na incident mezi izraelskou armádou a tureckými aktivisty v roce 2010 prohlásil: „Pokud se nějaká země chová nepřátelsky k právu na život našich občanů, pak nám to vyhrazuje právo učinit prohlášení.“
Kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko ke vstupu do EU
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko k přistoupení do Evropské unie. Kancléřka je nyní na 2 denní návštěvě Ankary, kde se setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle svých slov se vztahy mezi Berlínem a Ankarou oživily a není tedy důvod se vstupem „otálet“. Přesto má Německo z případného nového člena obavy, zdali zvládne hospodářskou a měnovou politiku EU. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval k opatrnosti, neboť stále není vyřešena kyperská otázka a turecká politika lidských práv. „Také si nejsem jist vhodnou dobou pro jejich vstup, teď je Evropa v recesi a oslabena. Může nastat doba, kdy Evropa bude Turecko potřebovat víc než Turci Evropu,“ dodal. Kancléřka Merkelová ještě plánuje návštěvu německých vojáků rozmístěných u turecko-syrské hranice.
Arménie po prezidentských volbách prosazuje proruskou politiku
Prezident Arménie Serzh Sargsyan bude po svém opětovném zvolení bude chtít i nadále spolupracovat s Ruskem. Jedním z hlavních důvodů je stabilizační role Moskvy v dlouholetém sporu Arménie s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Země je také odkázána na Rusko ekonomicky vzhledem k problematickým vztahům k sousednímu Turecku a Íránu. Arménie však hodlá upevnit i styky s EU. Země je součástí Evropské politiky sousedství, na listopad je plánován podpis tzv. asociačních dohod, které spolupráci dále prohloubí. Domácí politická scéna je v současnosti neklidná a v centru hlavního města se odehrávají demonstrace. Opozicí je kritizována vládnoucí Republikánská strana, která údajně zneužívala své mocenské pozice k ovlivnění průběhu voleb. Dva z vyzyvatelů současného prezidenta proto během kampaně drželi protestní hladovku, třetí byl neznámým pachatelem postřelen do ramene. Souvislost útoku s kandidaturou však prokázána nebyla.