Jejich náplní byly projevy o násilnostech, které páchali občané Arménie na Ázerbájdžáncích během války o Náhorní Karabach. Ozbrojené střety se odehrávaly s proměnlivou intenzitou v letech 1988 – 1994, masakry v samotném městě Chodžali proběhly v únoru 1992, oběťmi byli převážně civilisté. Konkrétní odhady počtu zabitých se výrazně liší a podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) se pohybují v rozmezí 161 – 613. Konference proběhly ve městech Kars and Igdır, které leží na východě Turecka. Své projevy tam přednesli mimo jiné členové tureckého parlamentu nebo ázerbájdžánský konzul Aykhan Sulejmanov.
Archiv rubriky: Turecko
Premiéři Turecka a Gruzie souhlasí s upevněním vztahů mezi zeměmi
Předseda gruzínské vlády Bidzina Ivanishvili mluvil během své návštěvy Ankary s tureckým premiérem Recepem Erdoğanem. Kromě politických a ekonomických témat byla probírána i specifická problematika historických gruzínských klášterů, které se aktuálně nacházejí na území severního Turecka, a možnosti odškodnění potomků tureckého obyvatelstva, které bylo z Gruzie vyhoštěno během období vlády ruského vládce Josefa Stalina. Turecko je pro Gruzii aktuálně nejdůležitějším obchodním partnerem. V části gruzínské společnosti je však vůči této zemi přítomna určitá animosita. Projevila se například v okamžiku, kdy měla být zrekonstruována mešita poblíž hrobu zabitých Gruzínců, kteří bojovali proti turecké okupaci města Batumi v roce 1921. Negativní postoje jsou ale rozšířeny jen mezi omezeným počtem lidí a nejsou součástí politického diskursu.
Turkish Airlines se budou podílet na vytvoření nigerské letecké společnosti
Nigerská vláda a turecký letecký dopravce se dohodly na spolupráci. Turkish Airlines bude spoluvytvářet novou nigerskou leteckou společnost. Původní společnost Air Niger se rozpadla v roce 1985 z ekonomických důvodů a od té doby země nemá vlastní leteckou společnost. Z rozhodnutí obou stran vyplývá, že Niger bude vlastnit 51 % a Turkish Airlines 49 % nové národní letecké společnosti s názvem Niger Airways. Informace týkající se velikostí investic včetně vozového parku zatím nebyly zveřejněny. Turkish Airlines nyní létá do 33 afrických destinací, tedy nejvíc ze všech mezinárodních leteckých přepravců.
Libanonci se obávají nadměrného přílivu Syřanů
Obyvatelé Libanonu mají obavy, že země nezvládne pojmout obrovské množství syrských uprchlíků, kteří každodenně přicházejí do země i s početnými rodinami. Demografický šok by mohl Libanon destabilizovat stejně jako v letech 1975-1990, kdy palestinští uprchlíci zde našli azyl. Zatímco v Libanonu se přirůstek novorozenců pohybuje kolem 1200 dětí denně, nápor Syřanů je přibližně 8000. Náhlá vlna masivního přílivu lidí má za následek zvyšující se kriminalitu. Absence solidního bydlení nutí azylanty pobývat ve stanech, garážích, rozestavěných budovách a opuštěných školách. Obavy panují z možného nárůstu xenofobních projevů. Kromě Libanonu bývá nejbližším cílem Syřanů také Turecko a Jordánsko.
Íránský prezident přijel do Egypta
Prezident Mahmúd Ahmadínežád přijel v úterý do Egypta. Jedná se o 1. oficiální návštěvu íránské hlavy státu od Íránské islámské revoluce v roce 1979. Prezident Ahmadínežád se zúčastní středečního summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře. Tématem rozhovorů se svým egyptským protějškem Mohammadem Mursím je řešení konfliktu v Sýrii. Zatímco Írán stojí po boku dosavadního prezidenta Assada, Egypt spolu se státy Perského zálivu, jako je Katar, Saúdské Arábie, a Turecka, je v opozici. Oba prezidenti dále budou hovořit o prohloubení ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi a vztazích vůči Izraeli.
Premiér Petr Nečas vyjádřil podporu plnoprávného členství Turecka v EU
V pondělí přijel do České republiky turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. Při své návštěvě se setkal s premiérem Petrem Nečas, se kterým hovořil mimo jiné o obchodu a investicích mezi oběma zeměmi. Český premiér také vyjádřil svou podporu pro plnoprávné členství Turecka v EU. Zároveň bylo také podepsáno prohlášení o česko-turecké spolupráci v kulturní oblasti, přičemž turecký premiér Recep Tyyip Erdogan potvrdil skutečnost, že v Praze začne fungovat turecké kulturní centrum a následné také vyzval ČR, aby i ona měla v Turecku své centrum. Turecký premiér se také setkal s prezidentem Václavem Klausem.
V Turecku došlo k bombovému útoku na americkou ambasádu
V pátek došlo v tureckém hlavním městě Ankaře k bombovému útoku na ambasádu USA. Sebevražedný atentátník zabil 1 člena ochranky, těžce zraněna byla turecká žena. Americký velvyslanec zraněn nebyl. K útoku se zatím nepřihlásila žádná skupina, ale jednou z možností je, že atentátník byl členem zakázané marxistické Revoluční strany pro lidové osvobození (DHKP-C). Turecko a Spojené státy americké označily útok za teroristický čin. K poslednímu sebevražednému útoku v Ankaře došlo v září v roce 2011.
Francouzská policie zatkla podezřelého ze zabití kurdských aktivistek
Francouzská policie zatkla muže, který má mít souvislost se zabitím tří kurdských aktivistek Paříži. Podezřelým je 30letý Omer Guney s tureckou státní příslušností. Státní zástupce oznámil, že muž je již dva roky členem nacionalistické Strany kurdských pracujících (PKK), jejíž zakladatelkou je jedna z jeho obětí. Útok podle analytiků přišel v době, kdy Turecko se s kurdskou menšinou snaží o mírové vyjednávání, úspěšnost jednání by smrt 3 kurdských aktivistek mohla poškodit. Minulý týden tisíce lidí vyšly do ulic v kurdském městě Diyarbakir, aby uctili památku zesnulých aktivistek.
Dva muži podezřelí z vraždy kurdských aktivistek byli zadrženi
Dva muži byli zadrženi v souvislosti s úmrtím tří kurdských aktivistek v Paříži. S informací se francouzská média odvolávají na nejmenované soudní zdroje. Podle zpravodajské agentury AFP se muži narodili v Turecku v roce 1974 a 1982 a žijí v pařížské čtvrti Saint Denis, která se nachází v bezprostřední blízkosti ženské separatistické strany. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan tvrdí, že vraždy byly spáchané jako sabotáž mírových jednání mezi Tureckem a Kurdskou stranou pracujících (PKK). Turecko, USA a EU čin odsoudily jako teroristický. V roce 2012 se zintenzivnily útoky a boje za autonomii tureckých Kurdů, ale za posledních několik měsíců násilí ustupovalo důsledkem mírových jednání.
Desítky lidí byly v Turecku zatčeny kvůli členství v zakázané marxistické skupině
Nejméně 85 lidí podezřelých ze spojení a vazby na zakázanou marxistickou skupinu Osvobozenecká lidová revoluční fronta DHKP-C byli zatčeni při policejní razii v Turecku. Pomocí vrtulníku byli zatčeni v ranních hodinách v Istanbulu, Ankaře, Izmiru a dalších městech členové skupiny DHKP-C, kteří jsou obviněni z řady útoků v Turecku od roku 1970. DHKP-C je Tureckem, USA a EU považována za teroristickou skupinu, která se staví proti členství v NATO, neboť NATO má být výsledkem západního imperialismu. Sdružení tureckých právníků (CHD) označilo policejní zatčení za útok proti lidem, kteří oponují systému a bojují za demokracii a svobodu.
Desetitisíce lidí se rozloučily s kurdskými aktivistkami
Desítky tisíc lidí vyšly ve čtvrtek do ulic tureckého města Diyarbakır, které je Kurdy považováno za neformální hlavní město tureckého Kurdistánu, aby poctily památku kurdských aktivistek, které byly minulý týden zastřeleny v Paříži. Fidan Dogan, Leyla Söylemez a Sakine Cansız jsou jedny ze zakladatelek separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a jejich zastřelení může ohrozit mírové rozhovory mezi Ankarou a militantními skupinami. Doposud se nikdo nepřihlásil k odpovědnosti za zabíjení a ani francouzská policie ještě nikoho neobvinila. Předseda Strany pro mír a demokracii (PDP) Selahattin Demirtas, což je hlavní pro-kurdská strana, oznámil, že zabití aktivistek může Kurdy odradit ve snaze hledat mír s Turky.
Syrský režim odpálil další balistickou raketu proti rebelům
Podle NATO byla ve středu v Sýrii odpálena další balistická raketa. Ke stejnému incidentu došlo i minulý týden. Podle BBC byla raketa odpálená směrem na Aleppo a cílená zřejmě na důležitý komunikační uzel obsazený rebely. Syrská armáda má k dispozici rakety typu SCUD, NATO však druh odpálené rakety nebylo schopno určit. NATO minulý měsíc odsoudilo používání balistických raket s tím, že je to projev „naprosté bezohlednosti vůči syrskému lidu“. Syrský režim již dříve používání balistických raket popřel. Podle BBC tento incident dále zdůrazňuje potřebu přítomnosti raket Patriot na syrsko-turecké hranici.
Turecko posílí obchod s Egyptem
Ankara a Káhira se dohodly na odstranění cel při dovozu egyptské bavlněné příze do Turecka. Jedná se o významný posun v rámci nastartování egyptské ekonomiky a obchodu po politicko-společenských změnách v zemi na Nilu. Egyptský ministr průmyslu a zahraničního obchodu Hatem Saleh nařídil Radě pro export textilu, aby navýšila dodávky zboží pro Turecko. Osvobození od cel a levné náklady na dopravu pomohou vyrovnat se se silnou konkurencí výroby příze ze zemí jižní Asie, jako je Bangladéš či Indie. Dohoda platí od začátku letošního roku.
Dvanáct zemí podepsalo úmluvu OSN v boji proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky
Zástupci Číny, Francie, Gabonu, Libye, Myanmaru, Nikaraguy, Panamy, Korejské republiky, Sýrie, Turecka, Uruguay a JAR podepsali úmluvu OSN o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky a to během ceremoniálu Světové zdravotnické organizace OSN (WHO). Úmluva má za cíl odstranit mezinárodní trestnou činnost, která je v důsledcích zdravotního ohrožení ekonomicky náročná a to prostřednictvím systému kontroly dodavatelské činnosti. Podle WHO je úmluva dostupná k podpisu pro další země v sídle OSN v New Yorku do 9. ledna 2014.
V Paříži došlo ke vraždě 3 kurdských žen
V Kurdském institutu v desátém pařížském obvodu byla dnes časně ráno nalezena těla 3 žen kurdského původu. Jednou z obětí je zaměstnankyně infocentra institutu a spoluzakladatelka Kurdské strany pracujícíh (PKK). „Vše nasvědčuje tomu, že šlo o popravu, vyšetřování avšak teprve začalo,“ uvedla policie. Členové kurdské komunity ve Francii demonstrují před budovou ministerstva vnitra. Francouzský ministr Manuel Valls vnitra dorazil na místo činu a vraždu označil za „netolerantní“ a vyjádřil soustrast pozůstalým. Turecký stát nedávno jednal s odsouzeným členem PKK Abdullahem Ocelanem o odzbrojení strany. Kurdové jsou blízkovýchodní kmen žijící v oblasti Turecka, Íránu, Iráku a Sýrie. V Evropě jsou zastoupeni nejvíce v Německu a ve Francii. Kurdská menšina podle listu Le Figaro po léta bojuje s útlaky a diskriminací ze strany většinové společnosti.
Syrský prezident Assad vystoupil na veřejnosti
Prezident Assad přednesl svůj první veřejný projev od června 2012. Opozici v něm označil za loutky Západu a teroristy. „Sýrie bude vyjednávat s pány, nikoli se služebníky,“ uvedl prezident Assad. Dále prohlásil, že Západ se snaží rozdělit a oslabit Sýrii, což se mu ale nepovede. Prezident Assad také obvinil rebely z krádeží obilí, odpojování elektrického proudu pro zdravotnická zařízení a vyzval proto všechny občany, aby režim bránili. Zároveň navrhl několik kroků, které by podle něj mohly vést ke konci krize: zahraniční státy by měly přestat dodávat zbraně rebelům, armáda následně zastaví ozbrojené akce, vláda se spojí s opozicí a zahájí jednání o ústavní listině, která bude předložena v referendu a povede k parlamentním volbám a nové vládě. Syrská národní rada návrhy prezidenta Assada vzápětí odmítla. Negativní byly i reakce Velké Británie, EU a Turecka, které se vesměs shodly na tom, že prezident Assad navrhl to, co již několikrát.
NATO rozmisťuje rakety Patriot v Turecku
NATO uvedlo, že první vybavení a jednotky již dorazily do jižního Turecka, další mají dorazit v nadcházejících dnech. Koncem ledna má být v jižním Turecku připraveno k nasazení šest baterií raket Patriot, které Německo a Nizozemsko odešlou do regionu na začátku příštího týdne. Rakety země-vzduch mají sloužit k ochraně tureckého území před možnou hrozbou chemických zbraní ze Sýrie. Rakety poskytnuté Německem a Nizozemskem budou v Turecku obsluhovat američtí vojáci.
Bývalý turecký generál armádního štábu byl zadržen
Podle turecké tiskové agentury Anatolia byl ve čtvrtek zatčen pro svou údajnou účast na vojenském převratu v roce 1997 bývalý generál armády Ismail Hakki Karadayi, očekává se, že generál bude svědčit před soudem v Ankaře. Vyšetřování již bylo zahájeno v roce 2011 a vedlo k zatčení několika vojenských důstojníků. Generál Karadyi byl tehdy šéfem armádního štábu, když měl údajně vyvíjet tlak na odstoupení premiéra Necmettina Erbakana. Turecká armáda se dlouhodobě staví do role „ochranitele tureckého sekularismu“, premiér Erbakana měl mít „proislamistické tendence“.
OSN uspořádá dárcovskou konferenci pro humanitární pomoc v Sýrii
Hlavním cílem konference bude získat prostředky na zmírnění zhoršujících se podmínek pro milióny Syřanů, konání konference je plánováno na 30. ledna v Kuvajtu. Na 1 miliardu USD bude minimálně potřeba na zlepšení podmínek uprchlíků, kteří ze Sýrie utekli do okolních států, nejčastěji do Jordánska, Iráku, Libanonu, Turecka, Egypta, dalších 519 miliónů USD na podporu 4 miliónů Syřanů setrvávajících v zemi. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzývá všechny členské státy, aby byly velkorysé ve svých darech a tím pomohly vyřešit problém s nedostatkem financí na řešení konfliktu v Sýrii.
V Turecku byla provedena razie proti kurdským rebelům
Turecké bezpečnostní síly zabavily během razie v 7 vesnicích blízko města Diayarbakir na jihovýchodě Turecka drogy, zbraně a munici v odhadované hodnotě 22,5 milionů USD. Podle guvernéra města Diyarbakir Mustafy Topraka bylo zabaveno 21 tun marihuany a 3 lidé byli zatčeni. Turecké úřady uvádí, že obchod s drogami patří mezi hlavní zdroje financování militantních aktivistů Strany kurdských pracujících (PKK). USA, EU a Turecko označily PKK za teroristickou organizací. PKK bojuje od roku 1984 o vytvoření kurdského státu v pohraniční oblasti na jihovýchodě Turecka.
Jednotky USA budou obsluhovat rakety Patriot v Turecku
USA v pátek schválily nasazení 400 mužů pro 2 baterie raket Patriot u turecko-syrské hranice. Mluvčí Pentagonu George Little oznámil, že „obsluha raket bude pověřena pouze obrannými úkoly“. Rakety země-vzduch Patriot by mohly být použity i na vytvoření bezletové zóny nad syrským územím, NATO však zdůraznilo, že takovouto možnost nechystá. Turecko požádalo NATO o rozmístění raket ze strachu před střelami, které používají syrské provládní síly proti opozičním silám. Podle deníku Washington Post je však nepravděpodobné, že by se Damašek pokusil do vnitrostátního konfliktu zatáhnout i Turecko. Ministr obrany USA Leon Panetta navíc vyjádřil přesvědčení, že je „pouze otázkou času“, než bude režim syrského prezidenta Bashara Assada svržen. Rozmístění raket Patriot na tureckých hranicích je proto spíše symbolickým tahem.
USA oficiálně uznaly syrskou opozici
Americký prezident Barack Obama oznámil, že USA oficiálně uznávají Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NSCROF) za „legitimního zástupce“ syrského lidu. Prezident Obama prohlásil, že NSCROF je nyní dostatečně reprezentativní na to, aby USA tento „velký krok“. Oznámení přišlo krátce před schůzkou zemí tzv. Přátel Sýrie v Maroku, kterého se poprvé zúčastní i zástupci NSCROF. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí USA označil za překvapení a prohlásil, že „Spojené státy americké se rozhodly vsadit všechno na ozbrojené vítězství sil NSCROF“. NSCROF byla zformována teprve před měsícem a za oficiálního zástupce syrského lidu ji zatím kromě USA uznalo jen několik států, například Velká Británie, Francie, Turecko či státy Perského zálivu.
Ze Sýrie uprchlo již více než 500 000 uprchlíků
Uprchlíci z konflikty zmítané Sýrie podle Úřadu pro uprchlíky OSN (UNHCR) nejčastěji směřují do Libanonu, Jordánska a Turecka. Část z nich žije v táborech, většina syrských uprchlíků však v současné době žije mimo ně, často v podnájmech či hostitelských rodinách. Příliv uprchlíků do sousedních států způsobuje řadu problému, například Libanon se potýká s napětím mezi etnickými a náboženskými skupinami, v Jordánsku se Syřané odmítají zdržovat v uprchlických táborech, jsou roztříštěni po celé zemi a řádně registrovaných je jich jen malá část. Jordánská vláda přitom statut uprchlíků neuznává.