Na celostranickém sjezdu bylo zvoleno nové vedení strany, v jejím čele bude i nadále stát Aung San Suu Kyi. Spolu s ní bylo zvoleno 120 členů Centrálního výboru. Celonárodní sjezd Národní ligy pro demokracii (NLD) je pro barmskou opozici významnou událostí. To dokazuje i skutečnost, že se sjezdu konaného poprvé během 25 let existence strany zúčastnilo 894 členů. Jejich cílem je revitalizovat stranu a připravit ji na příští parlamentní volby, které by by se měly konat v roce 2015. Opoziční Národní liga pro demokracii byla založena v roce 1988 po vojenském převratu v zemi, svou stranickou registraci však získala zpět až v roce 2012. Tehdy se jí v doplňovacích volbách rovněž podařilo získat 43 z 45 poslaneckých mandátů, o které se mohla ucházet.
Archiv štítku: volby
Volit by přišla jen polovina voličů
Kdyby nyní probíhaly volby do Poslanecké sněmovny, by podle PPM Factum získala opoziční ČSSD 25,9 % hlasů, která si dlouhodobě udržuje stabilně nejvyšší voličskou podporu. Druhá by se umístila TOP 09 a Starostové se ziskem 16,5 % a třetí místo by obsadila KSČM s 13,6 %. ODS by byla až čtvrtá se 13,3 % hlasů. Do sněmovny se rovněž dostali i lidovci, svůj voličský hlas by odevzdalo 7,8 % voličů a také Strana práv a občanů (7,5%). ODS klesla voličská podpora vůbec poprvé od roku 1997 pod hranici 15 %. K urnám by přišla jen polovina oprávněných voličů.
Venezuelský prezident Hugo Chávez podlehl rakovině
V noci z úterý na středu oznámil viceprezident Venezuely Nicolás Maduro, že prezidenta Huga Cháveze zemřel. Stav prezidenta Cháveze se rapidně zhoršil v pondělí kvůli nové infekci dýchacího systému po operaci, kterou podstoupil v prosinci minulého roku na Kubě. Nyní podle venezuelské ústavy začíná období 30 dnů, na jehož konci by se měly uskutečnit nové volby. V celém státu bylo vyhlášeno 7 dní smutku. Během prvních 3 dnů se nebudou konat žádné akademické, obchodní a administrativní aktivity. Prezident Hugo Chávez stál na čele Venezuely 14 let.
Bulharsko po protestech čelí politické nejistotě
Bulharský odstupující premiér Bojko Borisov kritizuje myšlenku velké koalice, což prohlubuje nejistotu nad tím, kdo bude stát v čele nejchudší ekonomiky EU. Po ukončení masových demonstrací proti vysokým cenám elektřiny a nízké životní úrovni čelí Bulharsko předčasným parlamentním volbám, které se budou konat již v květnu. Socialistický vůdce Sergei Stanišev řekl, že se nehodlá stát prozatímním předsedou vlády. Následně premiér Borisov uveřejnil návrh, že situace nabízí novou formu správy veřejných věcí, ve které straničtí lídři tvoří určitou generální radu. Podle průzkumů není jasné, která strana ve volbách získá většinu, jestli Borisova strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) nebo Staniševova Bulharská socialistická strana (BSP). Potenciálním koaličním partnerem by mohla být etnická strana bulharských Turků Hnutí za práva a svobody (DPS), kterou vede bývalá evropská komisařka Megleva Kunevová.
V Keni začaly prezidentské volby, v zemi sílí napětí
Po minulých volbách v roce 2007, kdy v povolebním násilí zemřelo na 1200 lidí, začaly v Keni prezidentské volby, které analytici označují za vůbec nejdůležitější v historii země. Po celé zemi jsou hlášeny útoky, při jednom z nich ve městě Mombasa zahynulo 5 policistů, agentura Reuters uvádí již 15 mrtvých. Vláda vyzývá k poklidnému průběhu voleb. Volební komise má 7 dní na vyhlášení výsledků. Za hlavní favority prezidentských voleb je považován současný premiér Rail Odinga a jeho zástupce Uhuru Kenyatta, který čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu z válečných zločinů.
Chorvatský prezident vyhlásil datum voleb do Evropského parlamentu
Volby do Evropského parlamentu (EP) by se měly uskutečnit 14. dubna, Chorvatsko může po svém vstupu do EU 1. července poslat 12 poslanců do EP. Poslanci, kteří budou zvoleni v chorvatských volbách do EP, by měli do regulérních voleb EP, které se mají uskutečnit na jaře 2014, setrvat ve svých dosavadních funkcích. Ze strany vrcholných politiků nicméně panují obavy, zda Chorvatsko plánovanými volbami do EP nepoškodí svoji pověst vzhledem k tomu, že není jisté, jak velká účast chorvatských obyvatel může být.
Předsedové Evropské rady a Evropské komise vyjádřili podporu italskému premiérovi a jeho reformní politice
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso zopakovali svou podporu italskému premiérovi Mario Montimu a jeho reformní politice. „Strukturální reformy prováděné dosud v Itálii pomohly obnovit důvěru na trhu a mezinárodní důvěryhodnost,“ uvedl. Premiér Monti jednal v Bruselu s oběma předsedy po nerozhodnutých volbách v Itálii. Předseda Van Rompuy v prohlášení oznámil, že premiér Monti se bude na příštím zasedání Evropské rady zabývat koordinací hospodářských a fiskálních politik a politik zaměstnanosti. Strana premiéra Montiho získala 10,5% hlasů do dolní komory parlamentu a 9,1% do Senát.
V Egyptě eskaluje předvolební napětí
Nadcházející parlamentní volby v Egyptě budou probíhat v napjaté atmosféře. Ačkoliv prezident Mohammed Mursi veřejně vystoupil s tím, že volby budou „svobodné a spravedlivé„, mnozí opoziční politici jsou jiného názoru. Opozice tvrdí, že současné politické a právní prostředí není spravedlivým volbám nakloněno. V úterý koalice Fronta národní spásy (NSF), jež zahrnuje liberální Dostour, Wafd a egyptské sociálnědemokratické strany vyhlásila bojkot všech volebních průzkumů. Naproti tomu salafistická partaj Núr, která v roce 2011 byla v parlamentních volbách na 2. místě, je ochotna vyjednávat o volebních podmínkách. „Volby musí být transparentní a bez ztráty na životech,“ řekl mluvčí strany Núr Ashraf Thabet.
Parlamentní volby v Itálii skončily patem, jednou z možností je i jejich opakování
V italském politické systému je třeba k vytvoření stabilního kabinetu podpora obou parlamentních komor, tedy Poslanecké sněmovny a Senátu. V Poslanecké sněmovně těsně zvítězila středolevá Demokratická strana (DP) Piera Luigiho Bersaniho, která získala 29,5 % hlasů a jejíž vláda by pokračovala ve proevropském kurzu za cenu dalšího zadlužování země a absence nutných strukturálních reforem. Na druhém místě skončila středopravá strana Lid svobody (PdL) expremiéra Silvio Berlusconiho, která získala 29,1 % hlasů a jejíž sestavení vlády by znamenalo problémy pro EU, protože by pravděpodobně vyhlásila referendum o setrvání v eurozóně, nicméně by chtěla prosadit důležité reformy. Třetí nejsilnější stranou je populistické Hnutí Pěti hvězd s lídrem Beppe Grillo, která získala 25,5 % hlasů. Strana uvedla, že žádné dohody uzavírat nechystá a ani nepodpoří žádnou vládu tradičních italských stran. Středová odstupující strana Občanská volba Mario Montiho získala pouze 9,1 % hlasů. V senátu žádná ze stran nedosáhla na většinu. EU by preferovala vládu strany Lidu svobody v čele s předsedou Bersanim nebo její spolupráci se premiérem Montim za nejlepší garanci prosazení nutných ekonomických opatření.
Evropská komise vyzývá Itálii k plnění svých závazků k oddlužení státu
Evropská komise vyzvala budoucí vládu Itálie, aby se snažila realizovat opatření ke snížení deficitu státního rozpočtu, přestože více než polovina voličů o víkendových volbách měla hlasovat pro stranu, která kritizuje úsporná opatření. Mluvčí Evropské komise Olivier Bailly uvedl, že Itálie se zavázala k oddlužení státu a komise očekává, že italská vláda závazky dodrží. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz uvedl, že politická situace v Itálii „se týká nás všech„, a proto je třeba brát vážně postoj občanů Itálie proti úsporám, jež vyžaduje právě EU.
Strany Most-Híd a SMK budou v krajských volbách kandidovat společně
Strany Most-Híd a SMK půjdou do voleb v Banskobystrickém kraji jako jedna strana, neboť ani jedna strana nemůže sestavit úplnou kandidátku. Spolupráci ve volbách, které se budou konat na jaře, podepsali v pondělí zástupci stran Zsolt Simon (Most-Híd) a Péter Csúsz (SMK). Dohodli se také, že strany proti sobě nepovedou negativní kampaň.
Vnitřní hodnota italských akcií a vládních dluhopisů vlivem voleb klesá
Důsledkem parlamentních voleb a prognóze o možné povolební patové politické situaci klesá vnitřní hodnota italských akcií a vládních dluhopisů. Akcie v hlavním indexu akciového trhu klesly téměř o 4 % a analytici vyjadřují obavy z nové dluhové krize v eurozóně. Italské volby jsou považovány za rozhodující politickou událost pro eurozónu v letošním roce a možné rozdělení vlády může mít negativní dopad na stabilitu země. Vysoká politická nejistota, která bude přetrvávat v nadcházejícím období, může podle analytiků negativně dopadnout na výši investic v Itálii. Podle předběžných výsledků vyplývá, že většinu v Dolní sněmovně získá středolevá Demokratická strana Pierluigi Bersaniho, výsledek voleb do Senátu je zatím nejistý.
Předseda nepálského Nejvyššího soudu povede prozatímní vládu
Khil Raj Regmi, předseda Nejvyššího soudu Nepálu, povede dočasnou vládu. Oficiální nabídku přijal počátkem tohoto týdne na jednání v Baluwataru. Jeho nominace byla řešením přijatelným pro všechny parlamentní strany. Nepál se nachází v politické krizi, nemá vládu a dočasná ústava již nevyhovuje. Jejím hlavním nedostatkem je absence institutu volené vlády. O nápravu se snažilo Ústavodárné shromáždění, nebylo však úspěšné a svou činnost ukončilo v květnu 2012. Zformování prozatímní všestranické vlády je klíčové pro realizaci voleb do druhého Ústavodárného shromáždění. O nové vládě a jejím předsedovi definitivně rozhodne Nejvyšší soud, podle jeho prohlášení by se avšak neměly vyskytnout žádné komplikace.
Prezidentem by neměl být politik, ozývá se na Slovensku
Předseda občanské společnosti OĽaNO Igor Matovič uvedl, že by politici neměli kandidovat na post prezidenta a post by měl připadnout občanskému kandidátovi. Tím odmítl i případnou nominaci Radoslava Procházky, kterého ostatní politici považují za dobrého kandidáta, naopak doporučil zakladatele nadace Dobrý Anjel Andreje Kisku. Prezidentské volby se budou konat na jaře 2014. Svou kandidaturu zvažuje bývalý předseda KDH Ján Čarnogurský nebo europoslanec SDKÚ Peter Šťastný. Často se ozývá i jméno ministra zahraničních věcí Miroslava Lajčáka či expremiérky Ivety Radičová, oba prozatím kandidaturu odmítli.
Expremiér Prodi: Největším problémem Itálie je mafie a byrokracie
Po téměř 5 letech začaly v neděli v Itálii parlamentní volby. Ekonom a expremiér Romano Prodi poskytl rozhovor EUobserver, ve kterém zdůraznil důvody ekonomické krize v Itálii. Hlavním důvodem je problém s kriminalitou, korupcí a mafií, což poškozuje možné investovaní ze strany zahraničním investorů. Dále expremiér kritizuje pomalé tempo byrokracie a veřejnou správu, jíž trvá roky vydat povolení ke stavbě například továrny. Bývalý premiér Prodi má také obavy z apatie mladých Italů, kteří nijak nechtějí reagovat na krizi. Podle Prodiho krize vznikla kvůli abnormalitě na italském pracovním trhu a kvůli fenoménu levné nevzdělané přistěhovalecké pracovní síly, což nutí mladé Italy odcházet pracovat do zahraničí. Nutné je tedy více stimulů ze strany EU a méně úsporných opatření, aby se „zachránila budoucí generace„.
V Itálii proběhnou v neděli parlamentní volby
V neděli v Itálii začnou všeobecné volby, politické strany tak již ukončily svoji volební kampaň. Středolevá Demokratická strana (PD) vedená Pierem Luigi Bersani se podle průzkumu veřejného mínění ujala vedení. Dalším významným aktérem ve volbách je koalice v čele s odstupující premiérem Mariem Monti a bývalým premiérem Silviem Berlusconi Volby se konají v době ekonomické recese, kdy úsporná opatření vyvolala nevoli veřejnosti. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že bude silná účast voličů populárního komika Beppe Grillo a jeho strany Five Star Movement (M5S). Premiér Monti zavedl škrty ve veřejných službách ve snaze snížit státní půjčky a udržet důvěru finančních trhů. Předseda Bersani se zavázal pokračovat v reformách premiér Montiho, ale slibuje maximální podporu růstu a zaměstnanosti. Kvůli kritice úsporných opatření získává důležitá procenta bývalý premiér Berlusconi. Italští analytici mají obavy z nejasného výsledku voleb.
Dluhová krize Kypru a Itálie znepokojuje šéfa záchranného fondu
„Kyperské banky mají významné filiálky v Řecku. A finanční trhy sledují Kypr velmi pozorně. V případě problémů hrozí nebezpečí rozšíření krize,“ řekl šéf záchranného fondu eurozony (ESM) Klaus Regling. Další vývoj se bude odvíjet i od výsledků italských parlamentních voleb, které se konají o víkendu, především pokud by Itálie již dále nepokračovala v reformách. Dluhová krize některých států by mohla podle něj představovat riziko pro celou eurozónu.
Akcie na milánském trhu prudce propadly
Prudký čtvrteční propad akcií na milánském akciovém trhů byl podle analytiků zapříčiněn nervozitou před parlamentními volbami o víkendu. Investoři čekají, že z voleb vznikne středolevá vláda v čele s Pierem Luigi Bersanim, kterého by podpořil i současný premiér Mario Monti. Vláda by měla pokračovat v reformách, jimiž se Itálie snaží dostat z dluhové krize. Podle veřejných průzkumů posiluje i bývalý premiér Silvio Berlusconi. Předpokládá se, že výsledek voleb bude těsný.
Arménie po prezidentských volbách prosazuje proruskou politiku
Prezident Arménie Serzh Sargsyan bude po svém opětovném zvolení bude chtít i nadále spolupracovat s Ruskem. Jedním z hlavních důvodů je stabilizační role Moskvy v dlouholetém sporu Arménie s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Země je také odkázána na Rusko ekonomicky vzhledem k problematickým vztahům k sousednímu Turecku a Íránu. Arménie však hodlá upevnit i styky s EU. Země je součástí Evropské politiky sousedství, na listopad je plánován podpis tzv. asociačních dohod, které spolupráci dále prohloubí. Domácí politická scéna je v současnosti neklidná a v centru hlavního města se odehrávají demonstrace. Opozicí je kritizována vládnoucí Republikánská strana, která údajně zneužívala své mocenské pozice k ovlivnění průběhu voleb. Dva z vyzyvatelů současného prezidenta proto během kampaně drželi protestní hladovku, třetí byl neznámým pachatelem postřelen do ramene. Souvislost útoku s kandidaturou však prokázána nebyla.
Začalo soudní jednání v Hague s exprezidentem Pobřeží slonoviny
U Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Hague čelí bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo obvinění ze zločinů proti lidskosti během povolebního násilí v roce 2010. Tehdy exprezident odmítl uznat volební vítězství současného prezidenta Alassane Ouattary a během nepokojů zemřelo na 3000 lidí. Bývalý prezident vinu i nadále odmítá, jeho právníci u soudu argumentovali, že by měl být exprezident vyšetřován soudními orgány v Pobřeží slonoviny, nikoliv u ICC. Sám exprezident se zdržel jakýchkoliv komentář během soudního jednání. Před budovou soudu se shromáždilo na 300 prezidentových příznivců, kteří požadovali jeho okamžité propuštění. Bývalý prezident obvinil bývalou koloniální mocnost Francii z politického komplotu proti své osobě.
Itálie by se mohla vrátit ke své národní měně, řekl expremiér Berlusconi
Bývalý premiér Silvio Berlusconi uvedl, že pokud se z Evropské centrální banky (ECB) nestane takzvaný věřitel poslední instance, tedy instituce poskytující úvěry komerčním bankám a dalším institucím, které se dostanou do finančních potíží, mohou se některé země chtít odtrhnout od eurozóny. Expremiér rovněž požaduje, aby ECB snížila Itálii úrokové sazby, jinak je možné, že se země bude chtít vrátit ke své národní měně. Podle průzkumů veřejného mínění vzrůstají bývalému premiérovi Berlusconimu preference před parlamentními volbami, důvodem je i jeho protievropské postoje.
Bulharský ministr financí Simeon Djankov odchází z vlády
Po celostátních protestech kvůli cenám elektřiny byl ministr financí Simeon Djankov odvolán, přestože jeho přísná fiskální politika pomohla Bulharsku, aby si udrželo navázání měny na euro. Bývalý ministr financí snížil deficit rozpočtu o 0,5 % HDP v minulém roce a o 2 % v roce 2011, čímž dostal veřejný dluh pod kontrolu a získal si uznání v EU. Podle analytiků je za odvoláním ministra možná snaha premiéra Boiko ke znovuzvolení v červenci. Podpora premiéra Borisova podle průzkumu veřejného mínění poklesla a jeho strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) má jen nepatrný náskok před opoziční Bulharskou socialistickou stranou (BSP). Strana GERB ztratila především po zamítnutí plánu na výstavbu jaderné elektrárny v Belene na Dunaji, mnoho Bulharů doufalo, že se tím vytvoří nová pracovní místa a sníží se účty za energii.
Hlavní opoziční strana v Rumunsku je rozdělená vnitřními spory
V březnu by se měly uvnitř Demokratické liberální strany (PDL) uskutečnit volby, v současné době je však nejisté, zda po stranických volbách nedojde k další degradaci strany. PDL dlouhodobě trpí na vnitřní spory především kvůli nejednotě hlavních představitelů strany. Dosavadní lídr PDL Vasile Blaga v pondělí uvedl, že strana musí přijmout další reformy, zároveň odmítl spekulace, že by PDL uvažovala o vstupu do koalice s některou z vládních stran. Prohlášení Blagy následovalo po oznámení kandidatury bývalé ministryně cestovního ruchu Eleny Udrey na šéfa PDL. Rumunský prezident a dřívější lídr PDL Traian Basescu podpořil záměr Udrey kandidovat, podle analytiků tato podpora může straně ještě uškodit další ztrátou voličstva. PDL je bývalou vládní stranou, v parlamentních volbách v prosinci 2012 strana však získala pouze 18 % oproti vítězné Sociální liberální unii (USL), která obdržela 56 % hlasů.