Vládnoucí i opoziční strany Nepálu se shodly na termínu voleb do druhého Ústavodárného shromáždění, vyhlášeny byly na 5. května 2013. Dočasnou vládu povede nejvyšší soudce Khil Raj Regmi. Nové shromáždění bude mít 491 členů, část bude zvolena přímo a část poměrně. Funkční období je stanoveno na 5 let. Hlavním úkolem Ústavodárného shromáždění bude vypracování nové ústavy, poté se shromáždění přemění v parlament. Největším problémem je zahrnutí institutu volené vlády, stávající prozatímní ústava podobné právo nezná. První Ústavodárné shromáždění bylo rozpuštěno loni v květnu, aniž by vyhlásilo novou ústavu.
Archiv štítku: volby
Bývalá brazilská politička Marina Silva zakládá politickou stranu
Exministryně životního prostředí Marina Silva v sobotu oznámila záměr založit vlastní politickou stranu s názvem Síť udržitelnosti (Rede Sustentabilidade). „Naše strana nebude napravo, ani nalevo, chceme být ve středu,“ prohlásila její zakladatelka, která se odmítla vymezovat proti současné vládě. Dále řekla, že chce podpořit aktivity občanské společnosti a bojovat s korupcí. Dá se očekávat, že strana bude klást velký důraz na ekologická témata. Pro zaregistrování strany musí bývalá ministryně životního prostředí nasbírat 500 000 podpisů. Pětapadesátiletá Marina Silva získala v posledních prezidentských volbách, které se konaly před 3 lety, téměř 20 milionů voličských hlasů. Zakladatelka strany Síť udržitelnosti nevyloučila svou kandidaturu v dalších prezidentských volbách, jež se uskuteční příští rok.
Prezident Arménie ve volbách pravděpodobně obhájí svůj post
Nejnovější volební průzkumy předpovídají současnému prezidentovi Seržovi Sarkisjanovi zisk 60 % hlasů. Nikdo z protikandidátů ho podle odhadů nemá možnost ohrozit. Volby doprovázejí četné kontroverze. Dva uchazeči o nejvyšší post v zemi drželi během své kampaně hladovku na protest proti aktivitám vládnoucí Arménské republikánské strany, z jejichž řad nynější prezident pochází. Další z účastníků volby, předseda strany Unie Národního Sebeurčení Paruyr Hayrikyan, byl 1. února postřelen neznámým útočníkem do ramene. Lidé, kteří jsou ochotni mluvit o svých preferencích, považují znovuzvolení současného prezidenta za záruku stabilního vývoje země v budoucích 5 letech. Představitelé Rady Evropy, kteří zemi v lednu navštívili, hovoří o nízkém zájmu veřejnosti o probíhající klání a všeobecném znepokojení z faktu, že některé z předních opozičních politických stran demonstrativně odmítly nominovat své kandidáty kvůli obavám z manipulace výsledků. Volební místnosti se otevřou v pondělí 18. února.
Kambodžská princezna povede stranu svého otce do nadcházejících voleb
Do čela kambodžské roajalistické strany byla, prozatím neoficiálně, jmenována dcera nedávno zesnulého krále Norodom Sihanouka princezna Norodom Arun Rasmey. K oficiálnímu zvolení strana Funcinpec přistoupí na svém březnovém sjezdu. Princezna Arun Rasmey povede stranu do červencových parlamentních voleb, v současnosti zastává post kambodžského velvyslance v Malajsii. Funcipec jako roajalistická strana ve svém vedení preferuje člena královské rodiny, mimo to je jejich zájmem i větší zastoupení žen v politice. Princezna Arun Rasmey je tak ideálním kandidátem na post lídra strany. Strana, která se v poslední době potýká s odlivem voličů, očekává, že zvolením královy dcery tento trend zastaví.
OSN varovalo jemenského exprezidenta před zasahováním do demokratizace země
Rada bezpečnosti OSN varovala bývalého jemenského prezidenta Ali Abdullah Saleha a jeho bývalého viceprezidenta Ali Salim al-Beidha před zasahováním do demokratické transformace Jemenu. „Exprezident Saleh by neměl podkopávat přechod k demokracii a národní dialog, který podporuje celé mezinárodní společenství,“ uvedl britský vyslanec při OSN Mark Lyall Grant. Po odchodu prezidenta Saleha zformovali politici novou vládu národní jednoty a připravují se na nové volby na rok 2014. Nový proces národního dialogu, který má začít během března, má do politické diskuze zapojit i dosud marginalizované skupiny obyvatel. OSN však varovalo, že celý proces je zatím velmi křehký a mohl by ztroskotat. Rada bezpečnosti OSN rovněž vyjádřila znepokojení nad údajným pašováním zbraní do Jemenu, z kterého tamní vláda obviňuje Irán.
Ekvádor v neděli čekají prezidentské volby
Na 8 kandidátů bude žádat o hlas 11,6 milionů Ekvádorců, mezi nimi je i současný prezident země Rafael Correa. Dalšími kandidáty jsou Guillermo Lasso, Mauricio Rodas, Lucio Gutiérrez, Álvaro Noboa, Alberto Acosta, Nelson Zavala a Norman Wray. Mezi 8 uchazeči o prezidentský úřad není žádná žena. Vítěz potřebuje získat nadpoloviční většinu všech hlasů, nebo obdržet alespoň 40 % platných hlasů a zároveň mít o 10 % více než druhý umístěný. Podle průzkumů veřejného mínění je favoritem voleb obhajující prezident Rafael Correa, druhým je Lucio Gutérrez.
Volby by v Zimbabwe měly proběhnout v červenci
Podle premiéra Morgan Tsvangirai by se všeobecné volby měly uskutečnit v červenci. Příští měsíc proběhne v zemi referendum o nové ústavě, po jejím schválení by měly být vyhlášeny volby. Termín referenda byl předběžně stanoven na 16. března. Novou podobu ústavy schválil minulý týden parlament. Změny ústavy nejsou veřejnosti prozatím známy, předpokládá se, že nová ústava omezení setrvání prezidenta na dvě období. Schválení ústavy předcházely dlouhodobé spory mezi prezidentem Robertem Mugabem, který stojí v čele od roku 1980, a premiérem Morganem Tsvangirai.
OSN by mohla do Mali vyslat mírové jednotky během několika týdnů
Rada bezpečnosti OSN by mohla dosáhnout dohody v rozmezí 2 až 3 týdnů ohledně vyslání peacekeepingových jednotek, tzv. modrých přileb, které by pomohly stabilizovat zemi. Mírové jednotky by měly čítat až 6 000 mužů. V lednu vyslala Francie do země jednotky, které pomohly znovu získat kontrolu nad částí severu, jenž byl od březnového převratu pod vedením islamistických skupin. V Mali by se 31. července měly konat volby, v nichž by měl být dokončen přechod k civilní vládě. Podle velitele mírových jednotek Herve Ladsouse by jednotky OSN v zemi na poklidný průběh voleb měly dohlížet. Malijská vláda přítomnost mírových jednotek nevítá, bojí se rozdělení zemi.
V britské předvolební kampani znějí protimigrační slova
Kandidátka Diane James kandiduje na úrovní britské samosprávy za distrikt Eastleigh za Britskou stranu za nezávislost (UKIP) upozornila na údajnou trestnou činnost rumunských obyvatel, a proto žádá moratorium na imigraci. Na shromáždění strany řekla, že ostatní strany nechtějí imigraci řešit, protože z přistěhovalectví těží. Diane James dále zmiňovala údajnou kriminalitu Rumunů, která měla být jedním z problémů olympijských her v loňském roce, když se policie měla vypořádávat se zločineckými rumunskými gangy. V případě výhry by se stala historicky poslankyní UKIP. Předseda UKIP Farage se k dočasnému zastavení imigrace nevyjádřil, ale řekl, že přistěhovalci by měli mít pouze výhody z pobytu ve Velké Británii, pokud v zemi žijí nejméně 5 let, platí daně a dodržují zákony.
Keňa má za sebou první prezidentskou debatu
Na 8 prezidentských kandidátů se střetlo v první prezidentské debatě, premiér Raila Odinga a jeho zástupce Uhuru Kenyatta jsou považováni za favority prezidentských voleb. Mezi další kandidáty patří Musalia Mudavadi, Peter Kenneth, Muhamed Abduba Dida, James ole Kiyiapi a jediná žena Martha Karua. Současný prezident Mwai Kibaki již znovu kandidovat nemůže, v čele země stál již dvě funkční období. Debatu sledovaly miliony Keňanů. Po posledních volbách propuklo v zemi násilí, které za sebou nechalo na tisíc mrtvých a 300 000 bylo nuceno opustit své domovy. Prezidentský kandidát Kenyatta, který čelí obvinění z válečných zločinů u Mezinárodního trestního soudu (ICC), v debatě uvedl, že soudní proces by mu nebránil ve výkonu funkce. Další kolo debaty se uskuteční 25. února.
Generál guinejské armády zemřel při nehodě v Libérii
Generál Souleymane Kelefa Diallo v pondělí zemřel spolu s 10 lidmi na palubě vojenského letadla, které mířilo do Libérie. Letadlo havarovalo u města Charlesville, nedaleko hlavního města Monrovia. Liberijský ministr obrany Brownie Samukai uvedl, že příčiny havárie zatím nejsou známé. Generál Diallo patřil podle agentury Reuters k vojenským představitelům, kteří v roce 2008 provedli vojenský převrat. Generál patřil k blízkým spojencům prezidenta Alpha Conde. V květnu by se měly konat volby, které by měly potvrdit přechod k civilní vládě. Volby jsou nezbytným požadavkem, aby země mohla znovu požádat mezinárodní společenství o rozvojovou pomoc.
V Bulharsku probíhají protesty lidí kvůli účtům za elektřinu
V nejchudší zemi EU Bulharsku vyšli o víkendu lidé ve více než 10 městech do ulic na protest proti svým účtům za elektřinu, protestovali i proti loňské červencové 13% sazbě po studené zimě, která zvýšila jejich spotřebu elektřiny. Tisíce frustrovaných občanů pálily své účty za energie a požadovaly opětovné znárodnění energetických společností. Bulharská distribuce elektrické energie je rozdělena do tří oblastí, které ovládají české firmy ČEZ, Energo-Pro a rakouská firma EVN. Ceny elektřiny jsou v Bulharsku politicky citlivé téma, účty za energii jsou především v zimním měsících vzhledem k příjmům občanům podle agentury Reuters vysoké. Protesty přicházejí před volbami v červenci, kdy podpora vládnoucí středopravé vlády Boiko Borisova v poslední doba utrpěla důsledkem úsporným škrtům, nízkým příjmům a vysoké nezaměstnanosti.
Indonéská vládnoucí strana v krizi
Do čela indonéské vládnoucí Demokratické strany se po sérii problémů postavil prezident země Susilo Bambang Yudhoyono. Strana se potýká s vážnými problémy způsobenými sérií korupčních skandálů, strana se obává volební prohry v roce 2014. V pátek prezident pozastavil předsednictví Anase Urbaningruma a sám se dočasně ujal vedení, ačkoli stranu, kterou založil v roce 2001, oficiálně nikdy neřídil. Urbigrum nadále zůstává lídrem, prezident Yudhoyono mu dle svých slov pouze „dává čas věnovat se plně vyšetřování“. Indonésie se s problémem korupce potýká dlouhodobě.
Bývalý starosta Moskvy Jurij Lužkov chce být poradcem miliardáře Prochorova
Bývalý starosta se příští rok jakožto předseda politické strany Občanská platforma chystá kandidovat do moskevského zastupitelstva. Nebude to jeho první volební kampaň, minulý rok se ucházel o post prezidenta Ruské federace. Vystupoval především jako kritik prezidenta Putina a exprezidenta Medvěděva a obdržel necelých 8 % hlasů. Jurij Lužkov byl starostou Moskvy v letech 1992 až 2010. Během své vlády čelil kritice zejména kvůli podezřelým stavebním zakázkám, které dostávala firma jeho manželky. Vyčítány mu byly také necitlivé zásahy v historickém centru města a neschopnost vyřešit chronické dopravní zácpy na hlavních moskevských tazích. Svou ochotu stát se Prochorovovým poradcem vysvětluje dobrými osobními vztahy. Mluvčí Občanské platformy potvrdil, že o konkrétních podmínkách spolupráce aktuálně probíhají jednání.
Dva kandidáti na prezidenta Arménie drží protestní hladovku
Prezidentští kandidáti se snaží upozornit na kroky vládnoucí Republikánské strany, která údajně znemožnila některým opozičním stranám jmenovat do voleb své favority, aby pomohla udržet u moci současného prezidenta Serzhe Sargsyana. Prvním z protestujících je Andreas Ghukasyan, rozhlasový komentátor, který je aktivní už od 21. ledna. Ve čtvrtek se k němu připojil Aram Harutyunyan, předseda neparlamentní politické strany NAP. Oba mají v plánu své kandidatury před volbami stáhnout a vyzvali k tomu i ostatní protikandidáty, například prozápadního Paruyra Hayrikyana, který se stal minulý týden terčem nezdařeného atentátu. Volby se uskuteční 18. února.
Hamas a Fatah vedou rozhovory o sjednocení
Vůdce Hamasu Khaled Meshaal uvedl pro BBC, že vede rozhovory s palestinským prezidentem Mahmoudem Abbasem, vůdcem hnutí Fatah, o zformování vlády národní jednoty. Podle vůdce Hamasu Meshaala rovněž probíhají práce na přípravě parlamentních i parlamentních voleb, které se kvůli roztržce mezi oběma organizacemi několik let odkládaly. Fatah s Hamasem se vzájemně znepřátelily po palestinských volbách roku 2006, v roce 2011 však podepsaly dohodu o sblížení a v posledních měsících se jejich vztahy opět výrazně zlepšují.
Bývalí kuvajtští poslani byli odsouzeni za urážku emíra
Bývalí opoziční poslanci byli odsouzeni k 3 letům vězení, jejich přečiny se podle BBC vztahovaly ke komentářům, které učinili na adresu změn ve volebním zákonu. V říjnu minulého roku údajně na veřejnosti varovali, že změny ve volebním systému mohou vést k bouřlivým protestům. Opozice označila zadržení i odsouzení poslanců za politický čin. Kuvajtský ministr informací však naopak trvá na tom, že země má spravedlivý a nezávislý soudní systém. Osoba kuvajtského emíra, který je hlavou státu, je v ústavě označena jako „nedotknutelná“.
Kosovská vládní koalice se odmítla spojit se stranou Ramushe Haradinaje
Kosovský premiér a lídr Demokratické strany Kosova (PDK) Hashim Thaci se setkal v pondělí se šéfem Aliance pro budoucnost Kosova (AAK) Ramushem Haradinajem, aby jednali o připojení AAK do vládní koalice. Po jednání mezi představiteli PDK poskytla prohlášení, v kterém zdůraznila, že za současných okolností nemůže být AAK přijata do vládní koalice. Ramush Haradinaj byl žalován u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávie (ICTY) za to, že se měl dopustit válečných zločinů během občanské války v Kosovu, v roce 2012 byl avšak osvobozen. Lokální volby jsou naplánovány na podzim roku 2013, parlamentní volby by se měly uskutečnit na přelomu let 2014 až 2015.
Na Kubě probíhají parlamentní a lokální volby
Více než 8, 6 milionů Kubánců bude v neděli volit 612 poslanců do Národního shromáždění lidové moci a 1 269 členů do patnácti Provinčních shromáždění. Voleb se mohou zúčastnit všichni občané starší 16 let. Po volbách bude ustanoven parlament, z něhož vznikne Státní rada (Consejo del Estado) čítající 31 členů. Státní rada zvolí svého předsedu, který je zároveň hlavou státu. Je pravděpodobné, že opět podpoří Raúla Castra, pro kterého by to bylo jeho druhé prezidentské období. Disident Manuel Cuesta Morúa kritizuje absenci více politických stran, na Kubě existuje pouze Komunistická strana Kuby (PCC). Další odpůrce režimu a mluvčí Kubánské komise pro lidská práva a národního usmíření (CCDRHN) Elizardo Sánchez kritizuje Parlament jako orgán, který má mít pouze funkci pouze reprezentativní.
Levicové strany v Mexiku jsou kritizovány za překročení limitu prezidentské kampaně
Mexický Federální volební institut (IFE) zvažuje uložení pokuty levicovým stranám za překročení finančního limitu na prezidentskou kampaň probíhající v minulém roce. Sankce by se měla pohybovat zhruba ve výši 10,2 milionů USD. Levicové strany s tím ale nesouhlasí. Neúspěšný prezidentský kandidát za levicovou koalici Andrés Manuel López Obradorr již dříve kritizoval IFE a stěžoval si, že Revoluční institucionární straně (PRI), v jejímž čele je současný prezident Enrique Peña Nieto, měla kampaň přesahující finanční strop, a dokonce měla získávat peníze od zakázaných osob a kupovat si voličské hlasy. Organizace IFE vyhodnotila, že kampaň levicové koalice stála 31, 3 milionů USD, zatímco kampaň PRI jen 25, 7 milionu USD. Prezident IFE Leonardo Valdés Zurita popřel, že IFE zvýhodňuje PRI a dodal, že se pouze snaží o dodržení zákona. Levicové strany zvažují zažalování IFE u soudu.
V Íránu bylo obviněno 14 novinářů
Íránští novináři, 9 mužů a 5 žen, byli obviněni pro „spolčení se“ se západním tiskem. Země netoleruje styky místních médií s disidenty a lidmi, kteří kritizují současný režim. Redaktoři byli v pondělí vzati do vazby. Teherán obvinil Spojené státy americké a Velkou Británii z podněcování nepokojů s cílem vyhnat duchovenstvo z Íránu. V mediálních kruzích se spekuluje o možném „preventivním“ zásahu proti novinářům v souvislosti s blížícími se červnovými prezidentskými volbami. Íránští žurnalisté, kteří žijí v exilu, hovoří o silné cenzuře a útisku médií.
Během druhého kola prezidentské volby přišlo k urnám v USA a Kanadě více Čechů
Druhé kolo voleb o novém prezidentovi ČR proběhlo ve Spojených státech amerických a Kanadě už během čtvrtka. Svůj hlas přišlo na české konzuláty odevzdat kolem 660 Čechů, tedy více voličů než v kole prvním. Vůbec nejvíce voličů odevzdalo svůj hlas na českém konzulátu v New Yorku, kde se zúčastnilo více než 250 lidí oproti 158 v prvním kole volby. I v dalších velkých amerických a kanadských městech přišlo ve druhém kole více lidí. Výjimku představuje pouze kanadské hlavní město Ottawa, kde pravděpodobně kvůli silným mrazům dorazilo na ambasádu méně lidí než před 14 dny.
Strana kancléřky Merkelové utrpěla porážku ve volbách v Dolním Sasku
Kancléřka Spolkové republiky Německo Angela Merkelová a její Křesťanskodemokratická unie (CDU) utrpěla porážku ve volbách v druhé nejlidnatější spolkové zemi Dolním Sasku. Výsledky hlasování mohou být považovány za výchozí pro spolkové země ve všeobecných volbách na podzim letošního roku. Konzervativci Angely Merkelové a její partneři v koalici liberální Svobodní demokraté v Dolním Sasku byli poraženi aliancí Sociálních demokratů a Zelených, kteří si ve volbách si zajistili jednomyslnou většinu. Kancléřka Merkelová a její CDU si vítězstvím v Dolním Sasku si prohru nepřipouštěli, což na tiskové konferenci kancléřka připustila.