Premiér Velké Británie David Cameron řekl, že britští občané mají právo projevit svůj názor na EU, proto se zavázal, že pokud konzervativci vyhrají volby za 2 roky, uspořádají v roce 2017 referendum o setrvání nebo vystoupení z EU. Premiér ujistil, že se nejdříve pokusí vyjednat výhody a lepší vztahy Velké Británie a EU, doposud je podle premiéra pro zemi výhodnější zůstat v unii. Euroskeptici v jeho straně nicméně uvítali příslib referenda, avšak kritizují jeho pozdní konání. Premiér Cameron si je jistý, že by Velká Británie svou pozici mimo EU ustála, ale odstoupení od smlouvy musí pečlivě promyslet a hlavně zvážit důsledky, které se týkají především prosperity země a její role na mezinárodní scéně. Premiér dodal, že si je vědom nevratitelného vystoupení z EU, proto by nejlepším řešením bylo, aby se ostatní členské země EU dohodly na nové smlouvě, ale premiér je připraven hledat řešení i jenom na straně Velké Británie.
Archiv štítku: volby
Jordánští islamisté bojkotují parlamentní volby
Ve středu 23. ledna se v Jordánsku konají parlamentní volby. Islamisté je bojkotují a vyzvali občany k neúčasti na nich. Muslimské bratrstvo (MB) požaduje revizi volebního systému a chce, aby premiér byl jmenován parlamentem, nikoliv králem jak tomu je doposud. Šanci na vítězství mají i kmenoví vůdci, osoby blízké současnému králi Abdullahovi II., podobně jako podnikatelská elita. Jordánsko s téměř 7 miliony obyvatel má 2 miliony 300 tisíc aktivních voličů. Demonstrace, převážně ve městech, za lepší životní a pracovní podmínky jsou v království na denním pořádku.
Izrael čekají parlamentní volby, očekává se nízká účast etnických Arabů
Blížící se volby do izraelského parlamentu Knessetu budou pravděpodobně ve znamení ke nízké účasti etnických Arabů žijících v Izraeli. Nespokojenost je znatelná především v Jeruzalémě. Očekává se nejnižší účast v historii země, k volbám by mělo přijít jen 50 % voličů, přičemž před 14 lety byla účast 75%. Etničtí Arabové tvoří asi 20 % obyvatel Izraele, cestují na izraelské pasy a mají právo volit, avšak stěžují si na systematickou diskriminaci. Míra chudoby je u nich 3x vyšší než u židovských občanů. Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval před nezaměstnaností a s ní spojenými riziky v podobě možné ekonomické nestability Izraele.
OSN vyzývá vládu Haiti k uspořádání voleb
Prezidentské volby se měly uskutečnit již před více než rokem, OSN apeluje na vládu Haiti, aby co nejdříve v tomto roce uskutečnila svobodné a spravedlivé volby. Zvláštní zástupce OSN pro Haiti Mariano Fernandez Amunátegui oceňuje náznaky začínajících volebních připrav, podle jeho názoru je však potřeba dotáhnout volební proces do konce a volby uskutečnit, k tomu má být nápomocná prozatímní zřízená volební rada. Stabilizační mise OSN na Haiti (MINUSTAH) nabízí Haiti pomoc v uspořádání voleb.
Řečtí neonacisté kritizují propuštění českých občanů
Řečtí neonacisté ze strany Zlatý úsvit kritizují propuštění českých občanů Martina Pezlara a Ivana Buchtu se slovy, že řecká vláda nedbá na národní bezpečnost. Strana Zlatý úsvit zdůrazňuje, že Řecko není dostatečně chráněno v oblasti obrany. Tvrzení dokládají například propuštěním obou Čechů, kteří byli zatčeni, protože jejich kamery měly obsahovat nebezpečný materiál pro řeckou bezpečnost. Strana Zlatý úsvit, která s prohlubující hospodářskou krizí získává příznivce, by se podle průzkumů mohla stát v dalších volbách třetí nejsilnější stranou.
Islandská vláda pozastavila jednání o vstupu do EU
Island pozastavil do určité míry jednání o vstupu do EU, které začalo, když se země roku 2008 dostala do ekonomické krize kvůli zhroucení bankovního sektoru. Oznámení učinila vládní koalice, kterou tvoří Sociálně demokratická aliance (SDA) a Levicoví zelení (LG). Kvůli nadcházejícím parlamentním volbám v dubnu, čelí koalice tvrdé konkurenci stran, které jsou skeptické vůči členství v EU. Islandská vláda uvedla, že během následujícího parlamentního období nepovedou jednání o přistoupení do EU, která by vedla k podepsání smlouvy. Vláda také naznačila, že existují jisté překážky v ekonomických dohodách, jako jsou například dohody o rybolovu a zemědělství. V prohlášení Evropské komise zaznělo, že záměr islandské vlády bere na vědomí, ale i nadále je komise přesvědčena o tom, že přistoupení Islandu je vzájemně výhodné.
První přímá volba prezidenta v České republice začne již zítra
Od pátku do soboty budou lidé rozhodovat o tom, kdo nahradí současného prezidenta Václava Klause. Právě v těchto dnech proběhne první kolo historicky první přímé prezidentské volby. Lidé budou vybírat z 9 kandidátů, kteří splnili všechny požadavky pro svou kandidaturu v prezidentských volbách. Jelikož jde o většinový způsob hlasování, v prvním kole vyhraje ten kandidát, který získá více jak polovinu všech odevzdaných platných hlasů. V případě, že se tak nestane, bude se za 14 dní konat kolo druhé, do kterého postoupí kandidáti, kteří získali v prvním kole největší počet hlasů. Přímá volba prezidenta se sebou přinese nové rozložení sil mezi vládou, Poslaneckou sněmovnou a hlavou státu. Vítěz voleb bude moci na úkor exekutivy argumentovat silným mandátem od lidí. Vedle obyvatel České republiky, budou moci hlasovat také Češi pobývající zahraničí. Kvůli časovému posunu se v některých částech světa hlasuje již ve čtvrtek.
V Černé Hoře budou vyhlášeny prezidentské volby
Před vyhlášením prezidentských voleb se nejprve sejde předseda Parlamentu Ranko Krivokapic se zástupci všech parlamentních stran. Mandát současného prezidenta Filipa Vujanovice vyprší v květnu a podle černohorské ústavy musí být prezidentské volby vyhlášeny nejméně 3 měsíce předtím. Prezident Vujanovic zůstává nejpopulárnější osobností v zemi, nicméně jeho další zvolení je sporné, podle ústavy může být prezident zvolen jen dvakrát, příští volební období by bylo již pro prezidenta Vujanovice však třetí. Vzhledem k tomu, že Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost, jsou někteří názoru, že se jedná teprve o prezidentovo první volební období. Největší opoziční strana Demokratická fronta navrhuje jako prezidentského kandidáta svého dosavadního předsedu Miodraga Lekice.
Ghanská opozice bojkotovala inauguraci prezidenta
Hlavní opoziční Nová vlastenecká strana (NPP) se nezúčastnila slavnostní ceremonie uvedení prezidenta Johna Mahamy do funkce, volby, v nichž byl prezident zvolen minulý měsíc, považuje NPP za zfalšované. Podle oficiálních výsledků získal prezident Mahama 50,7 % hlasů, čímž k jeho zvolení postačilo jen 1. kolo. Ve svém projevu prezident Mahama, který se do čela země postavil již v červenci po náhlé smrti prezidenta Johna Atta Millse, vyzval politické strany ke sjednocení Ghany. NPP podala v prosinci stížnost k Ústavnímu soudu k průběhu voleb, kdy měli hlasovat i neregistrovaní voliči. Vládní strana Národní demokratický kongres (NDC) nicméně volby označila za „nejtransparentnější v historii země“. Podle mezinárodních pozorovatelů byly volby svobodné a spravedlivé
Inaugurace prezidenta Huga Cháveze může být oddálena
Podle ústavy by měl být venezuelský prezident Hugo Chávez do prezidentského úřadu uveden nejpozději 10. ledna, viceprezident Nicoláse Madura avšak zastává názor, že Nejvyšší soud může datum oddálit. To ale odmítá opozice, která nebude-li prezident Chávez inaugurovat v termínu, požaduje vypsání nových voleb. Předsedou venezuelského parlamentu byl včera zvolen prezidentův spojenec Diosdado Cabello, právě předseda parlamentu zastupuje hlavu státu v případě odstoupení či úmrtí. Druhým možným nástupcem prezidenta by mohl být Nicoláse Madura, kterého prezident Chávez před odjezdem pověřil, aby ho v době nepřítomnosti zastupoval. Venezuelský prezident se před měsícem podrobil operaci kvůli rakovině na Kubě.
Poslanec Jaroslav Foldyna se chce ucházet o funkci místopředsedy v ČSSD
V pátek na krajském sjezdu v Chomutově schválili poslanci ČSSD nominaci poslance Jaroslava Foldyny, který má v plánu ucházet se o místopředsednické křeslo v ČSSD. Jaroslav Foldyna je členem ČSSD od roku 2008, kdy v Ústeckém kraji byl během krajských voleb vedl kandidátku této strany. Jak potencionální místopředseda by se, podle slov Jaroslava Foldyny, nechal inspirovat příkladem levicovější politiky slovenské strany SMER-SD v čele s Robertem Ficem, která vyhrála v březnu 2012 předčasné volby s více než 44 % hlasů. Zároveň uvádí, že jeho cílem je do celostátního programu ČSSD prosadit body, které by pomohly regionům. Jde například o vytvoření stabilizačních fondů, ze kterého by se regiony financovaly. Strana ČSSD si bude volit nového předsedu a místopředsedu během 14. a 15. března na stranickém sjezdu v Ostravě.
Prezidentské volby proběhnou v řádném termínu
V pátek se plénum ústavních soudců sešlo, aby projednalo stížnosti senátora Tomio Okamury, který mimo jiné požadoval odklad prezidentských voleb. Výsledkem celého jednání Ústavního soudu (ÚS) je rozhodnutí o konání voleb v již určeném termínu, tedy 11. – 12. ledna. Předseda ÚS Pavel Rychetský odůvodnil rozhodnutí slovy: „Ústavní soud dospěl k závěru, že není důvod pro odložení termínu voleb.“ Senátor Tomio Okamura označil výsledek jednání ÚS za vítězství časového tlaku nad spravedlností, jelikož o tom, zda jsou zákony o přímé volbě prezidenta případně protizákonné, se ÚS nezabýval. Naopak většina politiků a všech 9 prezidentských kandidátů jsou s rozhodnutím ÚS spokojeni a výsledek jednání respektují. Senátor Tomio Okamura nyní vyčká na rozhodnutí soudu v celé jeho záležitosti a poté zváží další kroky.
Část izraelské strany navrhuje anexi Západního břehu Jordánu
Někteří členové izraelské vládní strany Likud navrhují připojení části Západního břehu Jordánu k Izraeli. Podle některých členů pravicového Likudu by Izrael měl co nejvíce posílit svou suverenitu nad Západním břehem, zejména nad jeho částí, ve které sídlí izraelští osadníci. Jeden z členů Likudu Moshe Feiglin dokonce navrhl, že Izrael by mohl všem palestinským rodinám vyplatit za opuštění Západního břehu až 500 000 USD. V Izraeli probíhá před nadcházejícími volbami souboj o pravicové hlasy. Aliance strany Likud se stranou Beiteinu pod vedením současného premiéra Benjamina Netanjahua čelí tlaku ještě pravicovější strany Jewish Home (Židovský domov), proto se podle deníku The Guardian někteří členové Likudu uchylují k radikálnější rétorice.
Ústavní soudci začínají projednávat stížností týkající se prezidentských voleb
Ústavní soud (ÚS) se ve středu poprvé neformálně sešel k projednání celkem 6 stížností související s nadcházejícími prezidentskými volbami. V pátek 4. ledna se bude konat první zasedání pléna ústavních soudců. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je stěžejní stížnost senátora Tomio Okamury, a bude tak na programu jako první k projednání. Senátor Okamura ve své stížnosti, kterou podal na konci prosince, požaduje odklad voleb a zrušení části ústavy i prováděcího zákona. Případné úplné zrušení prezidentských voleb vidí jako nepravděpodobné premiér Petr Nečas. První rozhodnutí ÚS by mohlo padnout 7. ledna.
Albánie by se v roce 2013 nemusela přiblížit ke vstupu do EU
Podle Nadace otevřené společnosti (OSFA) se Albánie nepřiblíží k jednáním o přístupu do EU. Opoziční i vládní politici často zmiňují perspektivu EU při volbách, nicméně ve volebním období nejsou schopni plnit předvolební předsevzetí. Přestože byl učiněn v přístupových jednáních do EU určitý pokrok, v prosinci Rada EU zamítla zemi po třetí udělit kandidátský status, protože Albánie nesplnila dosud 12 reforem, které Albánii udělila Evropská komise.