Na vznik komise RECOM apeloval Evropský parlament (EP) po jednání mezi zástupci EP a delegáty srbského parlamentu v Bruselu tento týden. Komise RECOM by měla balkánským státům především pomoci vyřešit válečné zločiny a vyšetřit porušování lidských práv, ke kterým mělo docházet v letech 1991 až 2001. Dosud není znám přesný počet nezvěstných a zabitých osob během válel v bývalé Jugoslávii, komise RECOM by měla, po případném ustavení, seznamy zmizelých a mrtvých osob vytvořit. Přes vytvoření komise RECOM by měly balkánské státy nadále spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Archiv štítku: lidská práva
Kolumbijská rodina věznila dívku jako otrokyni 12 let
Ústavní soud v Kolumbii odsoudil rodinu žijící v Bogotě, která 12 let věznila ve svém domě dívku, kterou sexuálně zneužívala a nutila ji vykonávat domácí práce. Rodina se dívky zmocnila, když jí bylo 6 let a udělala z ní svého otroka. Dívce se podařilo utéct a oznámila svůj příběh policii. Ústavní soud nařídil rodině, aby vyplatila dívce odškodnění za vážné porušování lidských práv, za všechny fyzické i psychické újmy na zdraví. Jeho konkrétní výše bude teprve stanovena. Ústavní soud pověřil také ministerstvo vnitra, aby dívce pomohlo najít její biologickou rodinu. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) je v Kolumbii obchod s lidmi za účelem získání otroků plnících domácí práce velmi častý.
Libyjský velvyslanec v Egyptě přislíbil vyšetření útoku na kostel
Libyjský velvyslanec v Káhiře Ashour Hamid bin Rashid řekl, že dohlédne na vyšetřování útoku na koptský kostel, ke kterému došlo minulý týden v libyjském Benghází. „Momentálně jsme ambasádu preventivně uzavřeli, abychom zajistili ochranu našich občanů,“ sdělil velvyslanec. V jejích prostorách protestovali koptští aktivisté, pohoršeni celou aférou. Bin Rashid se v neděli setkal s egyptským patriarchou Tawadrosem II. Velvyslanectví bude zprovozněno, jakmile situace dovolí.
Saúdská Arábie popravila 7 mužů obviněných z loupeže
OSN a lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) jsou znepokojeni trestem smrti, který byl vykonán na 7 Saúdech za loupežné přepadení klenotnictví, jež se mělo odehrát v roce 2009. Mezinárodní humanitární organizace hovoří o často nespravedlivých soudních řízeních a doznáním se k vině pomocí fyzického a duševního teroru. Saúdské ministerstvo vnitra zveřejnilo informaci, že poprava byla provedena ve městě Abha v provinicii Asír na jihozápadě země a je výstrahou pro další „výtržníky“.
Ombudsmanka Doubravcová navrhuje vznik Domu lidských práv
Na Slovensku by mohl vzniknout Dům lidských práv, kde by sídlila kancelář veřejného ochránce práv, Slovenské národní středisko pro lidská práva, Centrum právní pomoci a Ústav paměti národa. Tím by se vyřešily i materiální podmínky, protože v současné situaci jde 69% přidělených peněz na nájem, mzdy a pojistné. Ušetřené peníze by se podle ombudsmanky mohly použít například k práci v terénu a v regionech. Iniciativu představila ombudsmanka Jana Dubovcová ve zprávě, kterou se zabýval lidskoprávní výbor parlamentu. Snahu šetřit poslanci sice podporují, ale šéfka poslaneckého klubu Smer Jana Lašáková uvedla, že požadavkem poslanci zabývat nebudou, ombudsmanka má údajně zažádat jako ústavní orgán.
Bahrajnští policisté byli odsouzeni za smrt aktivisty ve vazbě
Bahrajnský soud odsoudil dva policejní důstojníky k deseti letům odnětí svobody za způsobení smrti vězněného šíitského aktivisty. Aktivista Issa Ibrahim Saqer byl policií zadržen 3. dubna 2011, od té doby o něm jeho rodina neměla žádné zprávy až do 9. dubna, kdy ministerstvo vnitra oznámilo, že zemřel ve vazbě. Jeho tělo bylo prozkoumány členy lidsko-právní organizace Human Rights Watch, kteří na něm našli stopy po fyzickém násilí, včetně spoutání a bičování. Stejní policisté však byli zproštěni vinny za způsobení smrti jiného zadrženého, bývalého poslance šíitské opoziční strany a kritika vlády Zakaraya Hassana, který rovněž zemřel 9. dubna 2011 ve vazbě. Bahrajský prokurátor oznámil, že zprošťující rozsudek nad smrtí exposlance ještě přezkoumá.
Kurdové vydali Turky vězněné v severním Iráku
Po loňských mírových rozhovorech v Ankaře propustila ve středu Strana kurdských pracujících (PKK) 8 tureckých vězňů na severu Iráku. Osvobození úředníci a vojáci byli předání turecké straně v horách Kurdistánu, 30 kilometrů od hranic s Tureckem. K této události došlo po zvolení šéfa strany PKK Abdullaha Öcelana. Turecký prezident Abdullah Gül, který je nyní na zahraniční návštěvě Švédska, ocenil snahu kurdské strany. Na druhé straně turecký parlament rozhodl o změně zákona, který by vedl k propuštění některých kurdských aktivistů, jež jsou drženi kvůli podezření z kolaborace s PKK.
Ekvádorský prezident zkritizoval komisi pro lidská práva pro její sídlo v USA
Prezident Ekvádoru Rafael Correa vytkl Interamerické komisi pro lidská práva (IACHR), že má sídlo ve Spojených státech amerických, v zemi, která podporuje více než půl století embargo vůči Kubě. Při pondělní konferenci v ekvádorském městě Guayaquil řekl: „Není možné v 21. století tolerovat, že sídlo IACHR je v zemi, jejíž postoj vůči Kubě, jde otevřeně proti mezinárodnímu právu. Ekvádor nebude nadále podporovat neokolonialismus.“ Prezident dodal, že Kuba je právní stát, kde nedochází k mučení. IACHR spadá pod Organizaci amerických států (OAS).
Před čínskou ambasádou v Praze v neděli protestovalo 400 lidí
Při příležitosti pořádání mezinárodní akce Vlajka pro Tibet se v neděli před čínskou ambasádou v Praze – Dejvicích shromáždilo na 400 lidí, aby upozornili na porušování lidských práv v Tibetu. Akci uskutečnila české pobočka neziskové organizace Amnesty International (AI). Po několika projevech byly dobrovolníkům rozdány plakáty se siluety a jmény lidí, kteří se na protest proti čínské okupaci upálili. Následovala asi minutová pieta. Třicítka přítomných policistů nemusela nijak zasahovat. Mezinárodní akce Vlajka pro Tibet, během níž radnice v ČR vyvěšují vlajku Tibetu, se koná jako vzpomínka tibetské povstání proti čínské okupaci ve Lhase, při němž zemřelo nejméně 80 000 Tibeťanů.
Soud v Saudské Arábii odsoudil lidsko-právní aktivisty
Saúdskoarabští lidsko-právní aktivisté Mohammed al-Qahtani a Mohammed al-Hamid byli odsouzeni k 10, respektive 11 letům vězení, za založení nelegální organizace a za rebelování vůči autoritě krále. Odsouzení byli také obviněni ze šíření falešných informací prostřednictvím sociální sítě. Soud rovněž zakázal jejich Saudskou asociaci pro občanská a politická práva (ACPRA), která bojovala za demokratizaci země a snažila se dokumentovat údajné porušování lidských práv v Saudské Arábii. Oba aktivisté se proti rozsudku odvolali. Podle BBC probíhal soud na Saudskou Arábii nezvykle transparentně.
Maroko pracuje na změně zákona o manželství nezletilých
Pod tlakem veřejnosti začal marocký parlament pracovat na změně zákona, který doposud legalizoval vznik manželství mezi násilníkem a jeho obětí. Sňatkem se totiž útočník vyhnul nástupu do vězení. Loni zemi šokoval případ sebevraždy 16leté Aminy Filali. Ta byla po znásilnění donucena vzít si pachatele za muže. „Podpořili jsme změny směřující k lepší ochraně dětí a mladistvých, nyní budeme moci udělit tresty za znásilnění ve výši až 30 let,“ sdělil agentuře AFP marocký ministr spravedlnosti Mustafa Ramid. Změnu zákona vítají i mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) a různá marocká hnutí za práva žen.
Několik desítek syrských vojáků bylo zabito při přepadení v Iráku
Ozbrojenci ze Sýrie přepadli v západním Iráku konvoj syrských vojáků. Akce zanechala 48 mrtvých Syřanů a 9 členů iráckého doprovodu. Podle stanoviska iráckého ministerstva obrany přišli syrští vojáci do země hledat lékařské ošetření poté, co byli zraněni v bojích, a během přepadení byli na cestě zpátky do Sýrie. Irácké ministerstvo obrany označilo incident za „útok proti irácké suverenitě, jeho zemi,“ a také za „porušení lidských práv, neboť vojáci byli toho času zraněni a neozbrojeni“. Ali Mussawi, mluvčí iráckého premiéra Nuri-al Malikiho, označil incident za „potvrzení pokusů přenést syrský konflikt na irácké území,“ zároveň prohlásil, že Irák těmto pokusům bude čelit „vší silou“.
Jemen neplní mezinárodní úmluvu o ochraně dětí
V Jemenu jsou stále podle stanice Al-Jazeera popravovány děti a mladiství. Země má nejvyšší míru vězněných a popravovaných mladších 18 let z důvodu absence rodných listů a kvalitního soudnictví. „Dokazování něčího věku je v Jemenu obrovský problém,“ říká aktivistka Priyanka Motaparthy z organizace Human Rights Watch (HRW). Ačkoliv je v Jemenu od roku 1994 zakázáno provádět trest smrti mladistvých, soudy často zákaz porušují. Tresty smrti byly vykonávány především se za bývalého prezidenta Aliho Abdullaha Saleha, lidé bývají trestání za vraždu ze cti, znásilnění, ozbrojené loupeže či dokonce čarodějnictví.
OSN odsuzuje gulagy v KLDR a vyzývá členské státy k jednání
Nezávislí komisaři OSN pro lidská práva vyzývají mezinárodní společenství k vyšetřování porušování lidských práv v Korejské lidově demokratické republice (KLDR), kde v zajateckých táborech se mají nacházet tisíce politických vězňů. Vězňům se nemá dostávat zdravotní péče a mají mít jen velmi omezené potravinové příděly, které hraničí s hladověním. Podle OSN jsou nuceni pracovat 7 dní v týdnu v náročných průmyslových odvětvích a v nelidských podmínkách, kde jim hrozí bezprostřední nebezpečí. Mnoho z nich je odsouzeno za politické zločiny, jako například za protisocialistické názory či kritizování současné vlády. Ve vězení má docházet ke znásilňování žen a pokus o únik je ve většině případů trestán popravou. Podrobná zpráva o stavu lidských práv v KLDR bude předložena Radě bezpečnosti OSN 11. března na zasedání v Ženevě.
Bývalý libyjský premiér má být ve vězení mučen
Expremiér Al-Baghdadi al-Mahmoudi, který zastával premiérský post za vůdce Kaddáfího je podle slov tuniského právníka Mabrouka Khorchida mučen v tripoliském vězení. Tam si odpykává trest za korupci a spoluúčast na hromadném znásilnění v době libyjského konfliktu před 2 lety. „Jsem znepokojen kritickým stavem svého klienta a obrátím se proto na mezinárodní pomoc,“ uvedl právník. Podle vyjádření dozorce jsou tyto výroky nepravdivé a fyzické mučení popírá. Humanitární organizace nevěří ve spravedlivý soudní proces a tvrdí, že v zemi denně dochází porušování lidských práv.
Bahrajnští policisté byli zproštěni viny ze zabití demonstrantů
Bahrajnský soud zprostil viny 2 policisty obviněné ze zastřelení demonstranta. Rozsudek přišel 2 dny poté, co další soud zprostil viny jiné 2 policisty, obviňované ze smrti demonstrantů v únoru 2011. Soud, jemuž předsedal člen vládnoucí bahrajnské rodiny, shledal, že policisté neměli v úmyslu použít smrtící sílu. Bahrajnský lidsko-právní právník Jalila al Sayed označil rozsudek za „velmi smutný den pro bahrajnskou justici“. „Policie se sice hájí, že to byla sebeobrana, důkazy však byly zcela jasné: byl střelen zezadu a důkazy, které předložila policie nebyly věrohodné,“ uvedl dále právník Jalila al Sayed. Rozsudky by mohly v Bahrajnu vyvolat další nepokoje, neboť politická situace v zemi je poslední 2 roky velmi napjatá.
USA a Japonsko chtějí řešit porušování lidských práv v KLDR
Spojené státy americké a Japonsko chtějí prosadit mezinárodní vyšetřování, které se zaměří na otázku, zda dochází k porušování lidských práv v Severní Koreji. Obvinění vznesla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. KLDR veškerá obvinění odmítá. Součástí návrhu rezoluce na mezinárodní vyšetřování, které hodlá s Japonskem předložit i EU, obsahuje i návrh na šetření, zdali v KLDR dochází k mučení a popravám politických vězňů. „Široká podpora této rezoluci mezinárodním společenstvím by vyslala silný signál KLDR,“ citovala slova japonského diplomata Tošika Abeho ČTK.
Kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko ke vstupu do EU
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko k přistoupení do Evropské unie. Kancléřka je nyní na 2 denní návštěvě Ankary, kde se setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle svých slov se vztahy mezi Berlínem a Ankarou oživily a není tedy důvod se vstupem „otálet“. Přesto má Německo z případného nového člena obavy, zdali zvládne hospodářskou a měnovou politiku EU. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval k opatrnosti, neboť stále není vyřešena kyperská otázka a turecká politika lidských práv. „Také si nejsem jist vhodnou dobou pro jejich vstup, teď je Evropa v recesi a oslabena. Může nastat doba, kdy Evropa bude Turecko potřebovat víc než Turci Evropu,“ dodal. Kancléřka Merkelová ještě plánuje návštěvu německých vojáků rozmístěných u turecko-syrské hranice.
Oběti vlády bývalého filipínského prezidenta Marcose dostanou odškodné
Filipínský prezident Noynoy Aquino podepsal zákon o kompenzacích pro oběti vlády Ferdinanda Marcose. V letech 1965–1985, kdy byl Marcos prezidentem, docházelo k významnému porušování lidských práv, které vyvrcholilo vyhlášením výjimečného stavu. Během něj byli Filipínci neoprávněně zadržováni, mučeni nebo beze stopy mizeli. Filipínská vláda se nyní rozhodla obětem vyplatit odškodné ve výši 224 milionů USD, peníze by měly pocházet z exprezidentova tajného účtu. Podle jedné z obětí, současné ředitelky Filipínské právní komise Loretty Ann Rosales, se jedná o zásadní krok v oblasti nápravy zneužívání moci. Přestože odškodné bude po rozdělení mezi oběti spíše symbolické, fakt, že k němu došlo, má podle ní pro společnost obrovský význam.
Saudská Arábie odvolala svého velvyslance na Srí Lance
Tento krok učinilo saudskoarabské ministerstvo zahraničí v reakci na stažení Srí Lanského velvyslance ze Saúdské Arábie. „Na základě rozhodnutí vlády Srí Lanky stáhnout svého velvyslance v našem království, odvolalo naše ministerstvo zahraničí svého velvyslance na Srí Lance kvůli dalším konzultacím,“ citovala agentura SPA mluvčího saúdskoarabského ministerstva zahraničí. Mezi oběma zeměmi panuje napětí od 9. ledna 2013, kdy byla v Saudské Arábii popravena Srí Lanská občanka Rizana Nafuek, která pracovala jako chůva u saúdské rodiny. Rizana Nafuek byla obviněna, že v roce 2005, když byla ve věku pouhých 17 let, udusila kojence, o kterého se měla starat. Popravu obviněné odsoudilo mezinárodní společenství včetně OSN a USA. Srí Lanka také zakázala svým občankám mladším 25 let vycestovat do Saudské Arábie, aby tam pracovaly jako chůvy.
Mnoho případů zločinů proti lidskosti z let 1973 až 1985 v Uruguayi nebude vyšetřeno
Nejvyšší soud v Uruguayi v pátek rozhodl, že články zákona přijaté v říjnu 2011 jsou protiústavní a zrušil tak jejich platnost. Zmíněný zákon umožňoval vyšetřovat zločiny proti lidskosti, které se odehrály v období vojenské vlády v letech 1973 až 1985. Zrušením zákona vypršela promlčecí lhůta trestných činů v listopadu 2011. Členové Nejvyššího soudu odůvodnili své rozhodnutí tím, že nelze aplikovat trestní právo retroaktivně a trestat podle zákonů, které tehdy neplatily. Postoj Nejvyššího soudu je však v rozporu s mezinárodním právem, Interamerická komise pro lidská práva (IACHR), která je orgánem Organizace amerických států (OAS), v dubnu 2011 prohlásila, že by promlčecí lhůta neměla blokovat vyšetřování porušování lidských práv. V letech 1973 až 1985 zmizelo zhruba 200 lidí a tisíce osob byly uvězněny a mučeny. Rozhodnutí Nejvyššího soudu přichází necelé dva týdny poté, co odvolal z případů zabývajícími se zločiny proti lidskosti soudkyni Marianu Moto.
Francie dál pohřešuje Francouze unesené v Kamerunu
Francouzský prezident Francois Hollande ve čtvrtek oznámil, že země spolupracuje s Kamerunem a Nigérií na případu 7 unesených Francouzů, mezi nimiž jsou i 4 děti. Informace z médií o jejich propuštění popřel. „Bohužel nemůžeme potvrdit informace, že by zadržovaní byli opravdu na svobodě. Rodiny unesených jsme kontaktovali s tím, že zprávy z médií nejsou pravdivé,“ řekl Didier Le Bret z krizového centra zřízeného ministerstvem zahraničí v Paříži. Únos má nejspíš na svědomí islamistická militantní skupina Boko Haram operující převážně v Nigérii. Únos pravděpodobně souvisí i s vojenskou intervencí v Mali. Skupinka byla unesena v úterý na severu Kamerunu.
Uruguay bojuje s problémem diskriminace
Národní instituce pro lidská práva zaznamenala více než 210 nahlášených případů diskriminace v posledních 8 měsících. Příčiny se lišily, zahrnovaly sexualní orientaci, pohlaví, rasu či tělesné postižení. Nejzřetelněji se projevuje diskriminace gayů a lesb, homosexualita je veřejně zesměšňována. V roce 2011 Národní instituce pro lidská práva vyzývala k sociální reformě, která by odstranila přetrvávající sociální nerovnosti. Situace se však nezlepšila, diskriminace je přítomná napříč všemi společenskými vrstvami a v poslední době přibývá fyzických agresí.