Střety mezi protestujícími proti vládě a bezpečnostními složkami v Bahrajnu pokračují. Desítky tisíc lidí zablokovaly v pátek hlavní dálnici před nedělním závodem Formule 1 v zemi. Demonstranti ve čtvrtek v noci blokovali silnice zapálenými pneumatikami a policie se je snažila rozehnat slzným plynem. Aktivisté žádají, aby šéfové Formule 1 zrušili závod v Bahrajnu kvůli porušování lidských práv v zemi. Mezinárodní federace automobilů (FIA) věří, že „sport může často být silou pro dobro“. V pátek se na okruhu uskutečnil trénink, v zemi je snaha, aby závody proběhly bez incidentu. Před dvěma lety musel být závod Formule 1 v Bahrajnu zrušen, tehdy si nepokoje v zemi vyžádaly 50 mrtvých, stovky zatčených a tisíce propuštěných z práce. V posledních dvou letech šíitská většina protestuje proti údajnému porušování lidských práv vládou sunnitské menšiny.
Archiv štítku: lidská práva
Evropský soud pro lidská práva uznal čečenské matce nárok na odškodnění
Podle zveřejněného verdiktu by měla obdržet v přepočtu 80 000 USD kvůli událostem z roku 2009, kdy jejího syna unesli příslušníci čečenské policie. Od té doby je pohřešován. Představitelé místních lidskoprávních organizací se obávají, že byl unesený Abdul-Yazit Askhabov policisty zavražděn. Dva z jeho bratrů byli zabiti během protiteroristických operací v letech 2000 a 2009. Ruské úřady zmíněné okolnosti vyšetřovaly, avšak nikdy nedošly k žádným konkrétním závěrům pro údajný nedostatek důkazů. Na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se od první vláky v Čečensku obrátily se svými žádostmi stovky místních obyvatel. S ruskými státními orgány kvůli hluboké nedůvěře ve většině případů nespolupracují.
Kuvajt: opoziční vůdce uvězněn za urážku emíra Ahmada al-Sabaha
Kuvajtský opoziční vůdce a bývalý poslanec Mussallam al-Barrak byl odsouzen v hlavním městě Kuvajtu k 5 letům vězení za urážku panovníka, šejcha Sabaha al-Ahmada al-Sabaha, ke které došlo loni v říjnu. Urážkou bylo míněno „podkopávání“ emírovy autority jako hlavy státu. Al-Barrakův právní zástupce je rozhodnut se odvolat, neboť verdikt je podle něj v rozporu s justicí. Kuvajtská opozice hrozí pouličními nepokoji, nebude-li tento případ řádně prošetřen. K soudu kvůli výpovědi se chystají současný kuvajtský premiér Jaber al-Mubarak al-Hamad al-Sabah a 2 bývalý opoziční poslanci, jejichž jména však nebyla zveřejněna. Souzený poslanec al-Barrak byl zbaven poslanecké imunity v dubnu 2012 Kuvajtským Národním Shromážděním (KNA).
Kolumbie byla odebrána z „černé listiny“ Interamerické komise pro lidská práva
Po více než 10 letech byla Kolumbie odstraněna z „černé listiny“ Interamerické komise pro lidská práva (CIDH), nicméně na seznamu zůstala Kuba, Honduras a Venezuela. Podle správy CIDH zveřejněné v úterý musí tyto 3 země zlepšit svůj přístup k ochraně lidských prav. Kolumbie se na seznamu objevovala nepřetržitě od roku 2000, po důkladném šetření situace v prosinci roku 2012 bylo rozhodnuto ji z listiny odebrat. Naproti tomu správa velmi špatně hodnotí stav lidský práv ve Venezuele, která byla do seznamu začleněna v roce 2002. V zemi chybí nezávislost soudnictví, stále častěji se objevuje zneužívání trestů a neobvyklé nejsou ani útoky proti zastáncům lidských prav v médiích.
Jemenci protestují proti deportaci pracovníků ze Saúdské Arábie
Obyvatelé Jemenu protestují proti deportaci zhruba 20 000 lidí, kteří pracují v Saúdskoarabském království. Mezi protestující je také Ezzedin Abdullah, jenž v Arábii zaplatil za prodloužení víza 4 300 USD. „Po 3 týdnech mě zatkli s tím, že papíry nejsou v pořádku a poslali zpět do Jemenu. Rád bych získal zpět alespoň peníze, které jsem za vízum zaplatil,“ uvedl pro deník Ahram. Odhaduje se, že až 80 % Jemenců si obstarávalo víza ilegálně, neboť cena za vyřízení byla mnohonásobně nižší než na úřadě. Razantní přístup k zahraničním pracovníkům, povětšinou dělníků, nastal po zavedení změn v pracovním právu, ve kterém chce země zvýšit podíl Saúdů zaměstnananých v soukromém sektoru. Ten je nyní pouze 10 %. Demonstranti upozorňují na fakt, že dnes na ropu bohatý a prosperující stát vyrostl díky Jemencům a dalším dělníkům z chudších oblastí světa.
S blížícím se závodem F1 zesilují Bahrajnu protesty
Tisíce Bahrajnců demonstrovaly poblíž hlavního města Manamy. Dav nesl pro-demokratické transparenty s hesly jako „demokracie je naše právo,“ a vykřikoval protivládní hesla. Policie skupinu nerozehnala, ačkoli demonstranti otevřeně kritizovali bahrajnského krále Hamada al-Khalifu a předsedu vlády Khalifa bin Salmana al-Khalifu. Hlavní bahrajnská šíitská opoziční skupina al-Wefaq zorganizovala demonstrace tak, aby vrcholily v době, kdy se v Bahrajnu koná závod Formule 1 a přítomni tak budou zástupci všech světových médií. Vůdce strany al-Wefaq Sheikh Ali Salman uvedl, že protesty nemají nijak narušovat chystaný závod, ale mají podpořit „požadavek Bahrajnců na přechod k demokracii“.
Mexická komise pro lidská práva viní policii ze zneužití své moci
Mexická policie čelí obvinění ze zneužití své moci. Komise pro lidská práva pro federální distrikt (CDHDF), která působí v hlavním městě, zkoumala videozáznamy z protestních průvodů proti inauguraci současného prezidenta země Enrique Peña Nieta, jež se uskutečnila 1. prosince minulého roku. CDHDF tvrdí, že minimálně 99 osob policie zatkla neoprávněně bez jakéhokoliv důvodu. V jedné nahrávce policista říká: „Zatýkejte všechny s batohy na zádech, jsou to vandalové.“ Dále je policie v některých případech obviněna z nepřiměřené agresivity vůči zadrženým. CDHDF také poukazuje na to, že policie držela 58 osob ve vazbě déle, než povoluje zákon. Někteří uvěznění vypověděli, že se museli ve vězení svléknout a dělat dřepy. CDHDF ve středu žádala potrestání zodpovědných policistů.
USA obvinily 18 Rusů z porušování lidských práv
V rámci zákona Magnitsky act jim bude zakázán vstup na půdu USA. Pokud v zemi vlastní nemovitosti, popřípadě mají konta v amerických bankách, ztratí k nim až do odvolání přístup. Z celkových 18 jmenovaných osob je 16 spojováno s úmrtím ruského právníka Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení poté, co upozornil na rozsáhlý případ korupce státních úředníků. Původní seznam lidí, jež měli být na černou listinu zařazeni, obsahoval 230 jmen. Podle Bílého domu však stále probíhá šetření, je tedy možné, že se počet obviněných v nejbližších dnech rozšíří. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina na zprávu reagoval konstatováním, ve kterém zdůraznil „negativní dopad tohoto kroku na rusko-americké vztahy“.
Ministři zahraničí G8 jednali o způsobu pomoci Sýrii
V Londýně se uskutečnilo setkání ministrů zahraničí zemí G8 se zástupci syrské opozice, která je sdružena v Syrské národní koalici, kterou západní a arabské státy ji uznávají jako výhradního zástupce syrského lidu. Představitelé koalici požadovali větší podpory vyzbrojení syrské opozice, některé země se obávají, že kdyby pomohly vyzbrojit opozici, zbraně by se dostaly do rukou Al-Kaidy. Ministři podpořili prohlášení zvláštního vyslance OSN Lakhdara Brahimiho, ve kterém opět apeluje na dodržování lidských práv, a odsouhlasili hlubší humanitární angažovanost západních států v syrském problému. Britský ministr zahraničí William Hague potvrdil poskytnutí pomoci při záchraně Syřanů, která bude efektivní. Německý ministr Guido Westerwelle je však skeptický. „Prozatím jsem neviděl způsob, jakým zabránit, aby zbraně nepřišly do nevhodných rukou,“ řekl na setkání. USA a EU v současné době poskytují syrským povstalcům komunikační zařízení, potraviny a léky.
Pákistánky se chtějí zapojit do politického života v zemi
Badam Zari a Begum Nusrat se zapíší do historie pákistánské politiky jako první ženy, jež kandidují do regionální vlády v oblasti silně konzervativní morálky. První ze jmenovaných zdůvodňuje svoji kandidaturu tím, že má zájem pracovat ve prospěch žen v oblasti Bajur, kterou mimo nízké vzdělanosti trápí špatné zdravotnictví a sociální služby. Bajur je součástí autonomního regionu poblíž Afghánistánu, kde má výrazně vliv Taliban. Pákistán má tradičně nízké zastoupení žen v politice a veřejném životě, ale naopak mnoho z nich uctívá činy a odkaz bývalé političky Benazír Bhutto. Assad Sarwar, vládní úředník z federálního spolku spravující kmenové oblasti (FATA), řekl, že je čeká dlouhá cesta s překážkami, kterými by se neměly nechat odradit. Kandidátka Zari doufá, že se ženy odhodlají přijít k volbám bez obav z možných reakcí kmenových vůdců.
Turci staví uprchlické tábory pro syrské menšiny
Turecká vláda do května otevře 2 uprchlické tábory ležící 50 kilometrů od hranic se Sýrií v regionu Mardin, z nichž první bude sloužit výhradně Kurdům ze Sýrie a druhý asyrským křesťanům. Zemi k tomu nutí zvyšující se počet uprchlíků, pro které už nestačí současné ubytovací kapacity. Nově postavený křesťanský tábor, kam se vejde 2 500 azylantů, stojí vedle asyrského kostela, jehož majitel pozemek turecké vládě věnoval. Druhý tábor pojme 3 000 lidí. Právě východní oblast Mardin obývá po Istanbulu nejvíce tureckých Kurdů. V Sýrii, čítající 22 milionů obyvatel, žije zhruba 10% křesťanská menšina. Největší procento uprchlíků však stále tvoří sunnitští Arabové podporující rebely.
Zahraniční novináři navštívili kubánské věznice
Zahraniční i kubánští novináři ve středu navštívili několik věznic na Kubě. Je to poprvé v uplynulých 9 letech, kdy do věznic mohli vstoupit zástupci médií. Akci zorganizovala kubánská vláda jako ukázku systému věznic na ostrově 3 týdny před zasedáním Komise pro lidská práva ve Švýcarsku. Kuba dříve čelila kritice za svůj vězeňský systém. Reportéři navštívili největší věznici na Kubě Combinado del Este, kde pobývá přibližně 3 000 vězňů. Novináři v doprovodu úředníků z ministerstva vnitra navštívili cely trestanců, prostory pro setkání s rodinnými příslušníky a státní nemocnici pro vězně. Ředitel věznice Roelis Osorio řekl, že v Combinado del Este zhruba 47 % vězňů vykonává práci, za kterou dostává plat a 52 % rozšiřuje své vzdělání. Dále uvedl, že více než 83 % trestanců se po svém pobytu ve vězení úspěšně začlení do společnosti. V roce 2012 se nacházelo ve vězení na Kubě celkem 57 300 osob.
Francouzští novináři jsou po zajetí v Afghánistánu na svobodě
Dvěma novinářům z Francie, kteří byli drženi jako rukojmí, se podařilo uniknout z nedobrovolného vězení ve Wardaku. Podle vyjádření mluvčího afghánského ministerstva vnitra Sediqa Sediqqiho je prvním ze zadržovaných 29letý Pierre Borghi, reportér na volné noze, jehož ozbrojenci unesli v listopadu v hlavním městě Kábulu. Propuštění potvrdilo také francouzské ministerstvo zahraničí, avšak zprávy o druhém muži nebyly zveřejněny. Oba novináři byli v dobrém zdravotním stavu předáni úředníkům francouzské ambasády v Kábulu.
Izraelská vláda má zájem urovnat vztahy s Beduíny
Vláda státu Izrael usiluje o vyřešení problému s menšinovými Beduíny prostřednitvím nového zákona o vlastnictví půdy. Předchozí vlády pod vedením tehdejšího ministra bez portfeje Bennyho Begina se situací zabývaly vícekrát, avšak bez úspěchu. Usedlé venkovské rodiny v oblasti Negevu nyní mohou rozšiřovat své polnosti a s tím spojený životní prostor, který ovšem neodpovídá standardním hygienickým podmínkám a moderní infrastruktuře. Navíc špatně využívaná půda může vést ke škodám na životním prostředí. Vláda premiéra Netanyahu plánuje sestěhovat beduínské rodiny do větších a snadněji kontrolovatelných sídel a nabízí finanční kompenzaci. Návrhy jsou beduínskými aktivisty odmítány s tím, že se lidé obávají vyvlastnění.
Zhoršení ekonomie v Bosně přičítá bosenský ombudsman nedodržování lidských práv
Zpráva bosenského ombudsmana Ljubomira Sandice za rok 2012 uvádí, že jednou z příčin zhoršení ekonomické situace v Bosně je nerespektování lidských práv. V roce 2012 bosenský ombudsman obdržel na 3 100 stížností o nedodržování lidských práv. Zpráva dále uvádí, že ombudsman vydal 243 doporučení pro instituce, aby sjednaly nápravu, pouze v 81 případech byla sjednána náprava. Nerespektování lidských práv souvisí podle zprávy s malou zkušeností jejich dodržování, s chybějícím nezávislým soudnictvím a propracovaným systémem, který by dodržování práv zákonně vymáhal.
Poradce libyjského premiéra Aliho Zeidana byl unesen
Poradce libyjského premiéra Aliho Zeidana Mohammed Ali Ghatous byl v pondělí na předměstí Tripolisu unesen dosud neznámými pachateli. K útoku došlo při jeho cestě autem, které avšak zůstalo na místě. Od pádu vůdce Muammara Kaddafiho působí v zemi mnoho ozbrojených skupin, které se odmítají vzdát zbraní a právo berou do vlastních rukou. Důkazem je i situace z konce března, při níž ozbrojenci poblíž Benghazi zaútočili na konvoj vezoucí pomoc do blízkovýchodní Gazy. V autě cestovalo 5 britských humanitárních pracovnic, jež byly posléze sexuálně napadeny.
Jemenci požadují propuštění příbuzných z Guantanáma
Na 90 aktivistů a příbuzných jemenských vězňů protestovalo před ambasádou USA v jemenském hlavním městě Sanaa. Požadovali propuštění vězněných jemenských občanů, z nichž někteří jsou v Guantanámu zadržováni již déle než 10 let. USA v současné době na Kubě zadržují 166 Jemenců. Někteří z nich drží hladovku a stěžují si na špatné zacházení ze strany USA. Jemenská vláda požádala o vydání svých občanů a rehabilitaci těch, kteří se zřeknou militarismu – za stejných podmínek bylo vydáno několik desítek vězňů z Guantanáma do Saúdské Arábie. Podle Washingtonu je avšak Jemen příliš nestabilní na to, aby zaručil, že se navrátivší vězňové opět nezapojí do ozbrojeného boje.
Saúdskou Arábii trápí vysoký počet ilegálů
Saúdská Arábie a především její hlavní město Jeddah se potýká s vysokým počtem nelegálních cizinců. Přistěhovalci jsou tolerování, neboť království nemá prostředky, jak dlouholetý stav vyřešit. Přicházející jsou především z chudších částí Afriky, například Burkiny Faso, Somálska a z jižní Asie. Ti živoří ve slumech na okraji měst, případně se živí nižšími druhy zaměstnání, jako jsou pomocníci v domácnostech. Bez nároku na jakékoliv sociálních dávek a statut legálnosti. Nelehká situace s sebou přináší zvýšenou kriminalitu. Mluvčí saúdskoarabského ministerstva vnitra Mansour al-Turki řekl, že média přehánějí v počtu kriminálních deliktů spáchaných ilegály a že sami přispěli k současnému stavu využíváním levné pracovní síly.
Islamistická AQMI varovala Francii na síti Twitter
Severoafrická odnož teroristické skupiny Al-Kaida islámského Mghrebu (AQMI) varovala Francii prostřednictvím svého nově založeného účtu na Twitteru, že usmrtí všechny francouzské rukojmí. „Všichni zadržovaní, s výjimkou Philippa Vardona, jsou zatím v pořádku a vede se jim dobře,“ uvedli ve své online zprávě. Francouzský podnikatel Vardon byl zabit jako odplata za intervenci v Mali. Ten patřil k dalším nejméně 14 francouzským občanům, jež byli zajati mezi lety 2011 do současnosti. Ačkoliv Paříž podnikatelovu smrt přímo nepotvrdila, prezident Francois Hollande uvedl, že zadržený bude zřejmě již po smrti.
Bahrajnské soudy zprostily obžaloby 21 mediků
Na 21 medikům, kteří byli zadrženi v dubnu 2011 během demonstrací v Bahrajnu, zrušil odvolací soud jejich tresty. Medici byli spolu s 28 svými kolegy obviněni z ošetřování protivládních demonstrantů po zásahu policie v dubnu 2011, kdy v zemi platil výjimečný stav. Ve vězení byli zadržení podle svých výpovědí mučeni a nuceni k falešným výpovědím, které proti nim byly následně použity před vojenským tribunálem. Někteří ze zadržených již byli civilními soudy zproštěni obžaloby, nicméně ztratili své zaměstnání, jiní byli naopak odsouzeni k několika letům vězení. Lidsko-právní organizace a mezinárodní pozorovatelé zproštění obžaloby přivítali. Fatima Haji, jedna ze zadržených, která byla již dříve zproštěna obvinění, však prohlásila, že osoby zodpovědné za zatýkání, včetně členů vlády, se za své činy ještě nezodpovídali.
Britský princ Charles s manželkou Camillou navštívili Jordánsko
Ve středu přicestoval do Jordánska britský princ Charles spolu s chotí Camillou, vévodkyní z Cornwallu. V Ammánu britský pár přivítali jordánský král Abdullah II. a jeho žena královna Rania. Poté navštívili azylový tábor s tisícovkou syrských uprchlíků v severním Jordánsku, který je součástí jejich společné cesty po Blízkém východě. Cestu do největšího tábora Zaatari avšak z bezpečnostních důvodů nepodnikli. Právě do tohoto regionu zamířili v důsledku kritické politicko-společenské situace. V Jordánsku je téměř půl milionu syrských uprchlíků. Očekává se, že ke konci tohoto roku bude nárůst zhruba 200 tisícový. Zahraniční návštěva dále shlédla řecko-římské město Jerash a poté zamířila do Kataru.
Alawité požadují odstoupení syrského prezidenta Al-Assada
V Egyptě se v sobotu konal pochod asi stovky členů syrské menšiny Alawitů za odstoupení prezidenta Bashara Al-Assada od moci. Jeho dřívější spojenci, kteří dnes stojí na opačné straně, vydali komuniké, v němž chtějí vidět „Sýrii jako svobodnou a jednotnou zemi“ a tak se nebrání spolupráci s povstalci. Podle Fouada Homeyra, syrského režiséra z Damašku, mají mnozí mylnou představu o tom, že Alawité jsou chráněnci Assadova režimu. „Chceme se ale jako menšina zapojit do budování nové země demokratickými prostředky“, dodal. Pochod měl především ukázat, kolik režim ztratil „přiznivců“.
V oblasti lidských práv se bude udílet Cena Václava Havla
Cena Václava Havla za lidská práva bude nově udílena každoročně Radou Evropy (RE). Nahradí tak dosud udílenou cenu lidských práv Parlamentního shromáždění RE. V pondělí byla zástupci Knihovny Václava Havla, Nadace Charty 77 a Parlamentního shromáždění RE podepsána dohoda o udílení nově vzniklé ceny. Každý rok ji bude moci obdržet jednotlivec či nevládní organizace za mimořádný přínos v oblasti ochrany lidských práv. Laureáti k trofeji a diplomu dostanou také odměnu 60 tisíc eur. Jméno prvního držitele Ceny Václava Halva za lidská práva bude známo již na podzim.