ExxonMobil nabízí Rosněftu spolupráci na Aljašce

Americká společnost ExxonMobil získala právo těžit suroviny v několika částech ruské Arktidy. Státní ruské firmě Rosněft byl výměnou nabídnut vlastnický podíl na ropném a plynovém nalezišti Point Thomson, které se nachází na severním břehu Aljašky a které by mělo být uvedeno do provozu v zimě 2015. Zásoby ropy a plynu byly u Point Thomson objeveny v roce 1975. Oblast si pronajala společnost ExxonMobil, technická náročnost samotné těžby však roku 1983 vedla k zastavení produkce. Aktuální změna situace je pravděpodobně důsledkem mnohaletých soudních sporů, které s firmou vedli právní zástupci státu Aljaška. Ti se kvůli její nečinnosti pokoušeli nájemní smlouvy zrušit.

Bulharský premiér uvedl, že vztahy s Makedonií dosáhly pokroku

Nová jednání mezi Bulharskem a Makedonií byla zahájena v lednu. Podle bulharského premiéra Bojka Borisova by mělo dojít k dalšímu setkání s jeho makedonským protějškem Nikolou Gruevskim ohledně jednání o smlouvě o přátelství a ekonomických tématech, jako je výstavba dálnice mezi hlavními městy Bulharska, Makedonie a Albánie. V prosinci 2012 Bulharsko zablokovalo po Řecku přístupová jednání Makedonie do EU, a to na základě ne příliš dobrých vztahů Makedonie s Bulharskem, kdy Bulharsko kritizovalo Makedonii za špatné zacházení s makedonskými Bulharci. Rada EU rozhodne o přístupových jednání Makedonie na jaře, zaměří se na vztahy Makedonie s Bulharskem a Řeckem a provedení vnitřních reforem země.

Libyjský premiér žádá Západ o poskytnutí pomoci

Libyjský premiér Ali Zeidan na mezinárodním setkání o bezpečnosti Libye, které se uskutečnilo v úterý v Paříži, požádal západní velmoci o pomoc v boji s terorismem s tím, že potřebuje vrátit stabilitu země. Zahraniční pomoc by měla spočívat v ochránění 4 tisíc kilometrů libyjských hranic jako zábrana proti islamistům prchajících z Mali. Ve snaze zastavit hrozbu ze Sahelu usnesly se Spojené státy americké (USA), Evropská unie (EU), OSN, Liga arabských států (LAS) a Africká unie (AU) na „plánu rozvoje národní bezpečnosti“ a „plánu rozvoje  justice v právním státě“, uvádí se v prohlášení z Orsay. Libyjské orgány popírají, že by samy byly laxní v přístupu k ochránění hranic.

Střety s povstalci FARC si vyžádaly smrt 7 vojákům

Přinejmenším smrt 7 kolumbijských vojáků a zranění 5 dalších si vyžádaly střety v agrární oblasti Caquetá s největší povstaleckou organizací země Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Podle prohlášení armády se vojsko v oblasti nacházelo kvůli informaci o plánovaném útoku rebelů. Jeho úlohou bylo akci zabránit, nicméně střet skončil bojem. V posledních měsících se povstalecká organizace a vláda snaží vyjednávat o trvalém míru, který by ukončil již 50 let trvající konflikt. Nicméně napětí mezi povstalci a vládou se zvyšuje po tom, jak FARC ukončila jednostranné příměří minulý měsíc.

Honduras plánuje rozšíření těžby minerálů

Podle prezidenta Asociace honduraské těžby kovů (Anamimh) Santos Gabino Carvajala se těžba minerálů v Hondurasu po přijetí nového zákona rozšíří, očekává se příliv nových investorů.  „Můžeme přilákat investory z Číny, Indie, Velké Británie, Itálie, Německa, Brazílie, či Chile. V Hondurasu se nachází kvalitní železné rudy, jsou zde naleziště zlata a stříbra, stejně jako dalších minerálů a drahých kamenů,“ uvedl. Podle odhadů může těžba přinést zisky až 3,5 miliardy USD.

Argentina: církev je spoluodpovědná za zločiny spáchané v letech 1976 – 1983

Soud v provincii La Rioja ve středu prohlásil, že katolická církev spolupracovala s vojenským režimem, který v Argentině probíhal v letech 1976 až 1983, a nese tak vinu za některé zločiny proti lidskosti. Obvinil církev z tolerování vražd kněží z progresivních hnutí, které považovala za své nepřátele. Podle soudců není postoj církve minulostí, tvrdí, že i dnes převládá neochota spolupracovat na vyšetřování zločinů spáchaných za vojenské vlády. Soud pronesl výroky o katolické církvi při soudním procesu se 3 bývalými členy armády Lucianem Benjamínem Menéndezem, Luisem Fernandem Estrella a Domingem Benitem Verem. Ti byli odsouzeni za vraždu kněží Carlose de Diose Muriase a Gabriela Longuevilla v roce 1976.

Turkish Airlines se budou podílet na vytvoření nigerské letecké společnosti

Nigerská vláda a turecký letecký dopravce se dohodly na spolupráci. Turkish Airlines bude spoluvytvářet novou nigerskou leteckou společnost. Původní společnost Air Niger se rozpadla v roce 1985 z ekonomických důvodů a od té doby země nemá vlastní leteckou společnost. Z rozhodnutí obou stran vyplývá, že Niger bude vlastnit 51 % a Turkish Airlines 49 % nové národní letecké společnosti s názvem Niger Airways. Informace týkající se velikostí investic včetně vozového parku zatím nebyly zveřejněny. Turkish Airlines nyní létá do 33 afrických destinací, tedy nejvíc ze všech mezinárodních leteckých přepravců.

Prezident Obama ujistil Japonsko o americké podpoře

Americký prezident Barack Obama během telefonického rozhovoru s japonským premiérem Shinzo Abem vyjádřil podporu Japonsku. ČTK uvedla, že prezident Obama také zdůraznil trvání všech dohodnutých závazků k zajištění bezpečnosti Japonska včetně „posíleného odstrašení s pomocí amerického jaderného deštníku.“ Bílý dům tak reaguje na jaderný test Severní Koreje, který KLDR uskutečnila v úterý. Japonsko po nukleární zkoušce posílilo svá obranná opatření.

Na Sinaji budou zaplaveny tunely spojující Egypt s Gazou

Egyptší a palestinští úředníci rozhodli o zaplavení tunelů, které spojují Egypt s územím Gazy. Tunely sloužily hlavně k nelegálnímu přesunu až třetiny zboží, pohonných hmot a zbraní. Samotní Palestinci a organizace Hamás jsou však z opatření rozhořčeni a tvrdí, že Egypt nechce o příměří jednat. Zástupci palestinského Hamásu a Egyptu se proto sejdou v Káhiře u kulatého stolu. Tyto nelegální cesty byly vítány zejména pašeráky z palestinské strany, kteří nemuseli platit Izraeli mýtné za přepravu zboží po jejich území. Více než 150 dosud existujících tunelů si vyžádalo desítky obětí, nestabilita stavby způsobila smrt převážně na palestinské straně.

Podpora zemědělství a snižování chudoby se staly jednou z čínských priorit

Čínský vicepremiér Hui se zúčastnil 36. zasedání Rady guvernérů Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD). Hlavní motivací je snižování chudoby a podpora dalšího rozvoje čínského zemědělství. Význam těchto kroků v posledních letech výrazně roste, Čína má za sebou ekonomicky nejúspěšnější desetiletí. K tomu, aby svou pozici posílila a mohla dále zvyšovat životní úroveň, je avšak zapotřebí soustředit se i na snižování rozdílů mezi bohatými a chudými a podpořit zemědělskou výrobu. Součástí vicepremiérovy zahraniční cesty je i návštěva Švýcarska a Slovenska.

Krize eurozony se prohlubuje

Poslední 3 měsíce roku 2012 byly ve znamení pokračující recese eurozony, jejíž ekonomika se v posledním kvartále 2012 snížila o 0,6 %. Ekonomický růst Německa, Francie a Itálie rovněž navzdory očekávání zpomalil. Jde o největší pokles od začátku roku 2009. Oživení ekonomiky se očekává v letošním roce, nicméně ekonomický růst má být nepatrný. Francouzský ministr financí Pierre Moscovici předvídá ekonomický růst Francie v roce 2013 na 0,8 %. Itálie od nástupu premiéra Mario Monti přistoupila k úsporným opatřením, která mají za cíl snížit státní dluh a uklidnit trhy.

Řecká vláda přerušila stávku námořníků

Řecká vláda znovu využila mimořádných právních předpisů a pohrozila, že pokud námořníci nepřijdou v úterý do práce, hrozí jim zatčení. Námořníci proto ukončili 6 denní stávku již ve čtvrtek, přestože byla původně plánována ještě na další 2 dny. Námořníci požadují vrácení nevyplacených mezd za několik měsíců a zrušení návrhu zákona, který oslabuje jejich spojení. Stávka výrazně omezila dopravu potravin do obchodů. Řecké právo umožňuje mobilizovat pracovníky v případě občanských nepokojů, přírodních katastrof nebo zdravotního rizika pro veřejnost. V poslední době vláda tuto pravomoc využívá stále častěji. Naposledy ji použila před měsícem k potlačení 9 denní stávky pracovníků metra.

Volby by v Zimbabwe měly proběhnout v červenci

Podle premiéra Morgan Tsvangirai by se všeobecné volby měly uskutečnit v červenci. Příští měsíc proběhne v zemi referendum o nové ústavě, po jejím schválení by měly být vyhlášeny volby. Termín referenda byl předběžně stanoven na 16. března. Novou podobu ústavy schválil minulý týden parlament. Změny ústavy nejsou veřejnosti prozatím známy, předpokládá se, že nová ústava omezení setrvání prezidenta na dvě období. Schválení ústavy předcházely dlouhodobé spory mezi prezidentem Robertem Mugabem, který stojí  v čele od roku 1980, a premiérem Morganem Tsvangirai.

Rosňeft jedná s Čínou o zdvojnásobení dodávek ropy za 30 miliard USD

Ruská státem vlastněná společnost Rosňeft by peníze získala ve formě jednorázové půjčky. Ty by využila k zakoupení akcií konkurenční ropné společnosti TNK-BP, kterých si jejich vlastníci cení na 55 miliard USD. Pokud se obchod uskuteční, stane se Rosňeft největší naftařskou firmou na světě. Otázkou nyní je, jakým způsobem Číně zajistit požadovaný objem ropy, spekuluje se o zvýšení kapacity již existujícího ropovodu pomocí paralelního potrubí, případně jeho dovybavení výkonnějšími pumpami. Ve hře je také využití přenosových kapacit Kazachstánu.

Katar předává syrskou ambasádu syrské opozici

Syrská národní rada (SNC) uvedla, že Katar se chystá předat syrské velvyslanectví v Doha do její správy. SNC již jmenovala i svého nového velvyslance v Kataru. Katar byl jednou z prvních zemí, která uznala SNC jako oficiálního zástupce syrského lidu a nyní je první zemí, která předává syrskou ambasádu do rukou syrské opozice. SNC má v současnosti velvyslance i v ostatních zemích, které její mandát uznaly, jako jsou například Velká Británie, či Francie, v těchto zemích má však paralelně zastoupení i syrský režim prezidenta Assada. Další ranou pro syrský režim je emigrace bývalého mluvčího syrského ministerstva zahraničí Jihad Makdissiho, který byl výraznou tváří režimu téměř na všech tiskových konferencích. Bývalý mluvčí Makdissi se podle BBC zřekl syrské vlády, protože „jeho naděje na reformy se ukázaly jako liché„.

Humanitární pracovníci byli odsouzeni za nezákonné zprostředkovávání dětí k adopci

Soud v Paříži odsoudil ke 2 letům vězení francouzské humanitární pracovníky Erica Breteau a Emilii Lelouch z charity Zoe Ark za nezákonné jednání, kterým se snažili zprostředkovat nezletilé africké děti k adopci. Odsouzení se měli snažit přivést 103 dětí z centrální Afriky do Francie za účelem adopce a prohlašovali, že se jedná o sirotky z Dárfúru. Dalších 6 humanitárních pracovníků bylo zatčeno v Čadu již v roce 2007, jak se snažili dostat děti do letadla. Zjistilo se, že děti nebyli z Dárfúru, ale právě z Čadu a vůbec se nejednalo o sirotky. Dva pracovníci byli souzeni v nepřítomnosti, zatímco byli v Jižní Africe a čtyři pracovníci ze této skupiny dostali podmíněné tresty.

Kosovo se Srbskem si vymění styčné důstojníky

Výměna styčných důstojníků mezi Kosovem a Srbskem, která by měla proběhnout příští týden, je dalším krokem v normalizaci vztahů mezi zeměmi. Srbský důstojník Dejan Pavicevic a jeho kosovský protějšek Lulzim Peci budou dohlížet na provádění klíčových dohod mezi oběma zeměmi pod dohledem EU. Jmenování styčných důstojníků bylo dohodnuto v prosinci 2012 při setkání srbského premiéra Ivici Dacice a kosovského ministerského předsedy Hashima Thaciho. Kosovo na místo termínu styčný důstojník chtělo použít v dohodě slovo velvyslanec, což Srbsko odmítlo, protože neuznává Kosovo jako nezávislý stát.

Nepokoje v Bahrajnu označují výročí Arabského jara

Bahrajnská policie použila slzný plyn k potlačení demonstrantů, kteří se snažili dostat k Perlovému náměstí, symbolu začátku proreformních a demokracii požadujících nepokojů vypuknuvších před dvěma lety. Demonstranti vykřikovali hesla jako „pryč se zkorumpovanou vládou“ a „chceme Khalifovu rezignaci“. Princ Khalifa bin Salman je bahrajnský premiér a strýc současného krále, který ve funkci je již přes 40 let. Protest byl svolán Koalicí 14. února, což je opoziční skupina převážně mladých lidí. V Bahrajnu probíhají protesty již několik dní, všechny se vztahují k blížícímu se dvouletému výročí nepokojů, které začaly právě 14. února 2011 na Perlovém náměstí v Manamě.

Srbsko možná nebude muset vyplácet válečné veterány

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Strasbourgu v pondělí rozhodl, že bude možná revidovat svoje rozhodnutí v roce 2009, že válečným veteránům musí být vyplaceno jako náhrada za ušlé mzdy celkem na 22,9 miliónů USD. Skupina válečných veteránu z jižního Srbska žalovala zemi u ESLP za porušení práv a diskriminaci, Srbsko nyní uvedlo, že předložilo ESLP nové důkazy, které by měly právě zajistit revizi dřívějšího rozhodnutí. Přesný počet válečných veteránů v Srbsku není známý, uvádí se počet 500 000 až 700 000 osob.

Prezidentka Jižní Koreje jmenovala první ministry, do úřadu ale nastoupí až za týdny

První prezidentka v historii Jižní Koreje Park Geun-hye jmenovala novým ministrem zahraničí Yun Yung-se, ministrem obrany se stal Kim Byung-kwan. Prezidentka Park Geun-hye oficiálně nastoupí do své funkce 25. února. Brzké jmenování ministrů zdůvodnila slovy, že je nutné se připravit na případnou další provokaci ze strany Severní Koreji. Veřejnost i analytiky nominace překvapila, předcházela totiž obsazení postů prezidentské kanceláře. Severní Korea v úterý uskutečnila další jaderný test, mezinárodní společenství nešetří kritikou.

Sněmovna schválila novelu zákona rušící doživotní imunitu zákonodárců a ústavních soudců

Ve středu se v dolní komoře Parlamentu ČR vyslovilo 148 poslanců z 216 přítomných pro zrušení doživotní imunity zákonodárců a ústavních soudců.  Imunita by tak měla trvat jen po dobu mandátu. Nadále bude ale platit, že poslance bude možné vydat k trestnímu stíhání pouze se souhlasem komory, jejímž je členem. Přísnější verzi novely předkládal ministr financí Miroslav Kalousek, který požadoval omezit imunitu pouze na parlamentní projevy. Nehlasoval pro ni však dostatek poslanců. Předloha ústavní novely se nyní bude projednávat v Senátu.

OSN by mohla do Mali vyslat mírové jednotky během několika týdnů

Rada bezpečnosti OSN by mohla dosáhnout dohody v rozmezí 2 až 3 týdnů ohledně vyslání peacekeepingových jednotek, tzv. modrých přileb, které by pomohly stabilizovat zemi. Mírové jednotky by měly čítat až 6 000 mužů. V lednu vyslala Francie do země jednotky, které pomohly znovu získat kontrolu nad částí severu, jenž byl od březnového převratu pod vedením islamistických skupin. V Mali by se 31. července měly konat volby, v nichž by měl být dokončen přechod k civilní vládě. Podle velitele mírových jednotek Herve Ladsouse by jednotky OSN v zemi na poklidný průběh voleb měly dohlížet. Malijská vláda přítomnost mírových jednotek nevítá, bojí se rozdělení zemi.

V Chile bylo zatčených 20 příslušníků původního kmenu

Chilská policie zadržela 20 příslušníků původního kmenu Mapučů kvůli jejich účasti v protestu za osvobození Fernanda Millachea. Obviněný Millacheo patří taky do kmene Mapučů, nicméně je v současnosti souzen za zakládání požárů a pokus o vraždu. Již 7 týdnů Millacheo držel ve vězení hladovku, cítí se být nevinným, a proto protestující požadovali jeho propuštění. Téměř jeden milion Mapučů obývá teritorium Chile hlavně v regionu Araucanía, většina z nich žije v chudobě. V lednu 2013 propukly v této oblasti protesty původních obyvatelů za navrácení půdy do jejich rukou, přičemž během těchto akcí zemřel při požáru švýcarský zemědělec s manželkou. Vláda se situaci původních kmenů již snaží vyřešit.