Protest s kandidaturou Vujanovice na prezidenta Černé Hory skončil u Ústavního soudu

Partner černohorské vládní koalice Sociálně demokratická strana (SDP) ve čtvrtek podal odvolání k Ústavnímu soudu kvůli kandidatuře současného prezidenta Filipa Vujanovice na další volební období. Státní volební komise (DIK) již ve středu potvrdila kandidaturu Vujanovice na prezidenta na základě souladu se zákonem o volbách prezidenta Černé Hory, jak následně DIK uvedla. Zbylí 2 možní kandidáti vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic a předseda politického klubu Spravedlivá Černá Hora Rade Bojovic musí nejprve získat nad 7 500 podpisů, Vujanovic jich předložil na 13 000.

Facebook oznámil počítačový útok

Nejrozšířenější sociální síť Facebook, který využívá více než miliarda lidí po celém světě, oznámila, že se stala terčem „propracovaného hackerského útoku„. Americký Facebook uvedl, že k útoku došlo minulý měsíc, ale neexistují důkazy o tom, že by došlo k úniku uživatelských dat. Jedná se tak o další počítačový útok na velmi využívanou síť. Podobně napadeny byly i Twitter americké deníky The New York Times a Wall Street Journal.

Severní Korea hodlá pokračovat ve svém jaderném programu

Jaderný test z počátku týdne budou následovat další, pravděpodobně ještě v letošním roce. Severokorejská vláda si tak chce vynutit mírová jednání s USA a navázání diplomatických styků. Stav vzájemných vztahů totiž zůstává podle agentury Reuters velmi podobný jako v roce 1953, kdy byla ukončena korejská válka. Severní Korea je připravena čelit dalším sankcím a odmítá změnu ve svém postoji navzdory tomu, že jde o ekonomicky malou a izolovanou zemi, jejímž víceméně jediným významným partnerem je Čína. Východoasijská země, ačkoliv se nyní postavila na stranu odpůrců severokorejského jaderného programu, nehodlá ukončit svou podporu a bude nadále zásobovat Severní Koreu potravinami a pohonnými hmotami.

Italská zbrojovka je obviněna z korupce, výkonný ředitel odstoupil

Výkonný ředitel italské zbrojařské firmy Finmeccanica Giuseppe Orsi odstoupil ze své funkce, neboť čelí totiž obvinění z úplatkářství. Zbrojovka je podezřelá, že poskytla úplatek, aby si Indie objednala 12 vrtulníků pro dopravu VIP osob AgustaWestland AW101. Britskoitalský výrobce vrtulníků zaplatil na 66 miliónů USD, aby získala kontrakt za 75 miliónů USD na 12 vrtulníků, z nich už byly 3 dodány. Indie krátce po zveřejnění kontrakt pozastavila a nyní ho chce celý zrušit, na což má podle protikorupční klauzule právo. Giuseppe Orsi obvinění popírá, stejně jako bývalý vrchní velitel indického letectva SP Tyagi odmítá přijetí úplatku.

Nový šéf vatikánské banky byl zvolen, stal se jím Ernst von Freyberg

Novým ředitelem vatikánské banky, která čelila podezřením z praní špinavých peněz, se stal německý právník Ernst von Freyberg. Dosud působil jako šéf hamburské loďařské firmy Blohm+Voss, je také členem řádu maltézských rytířů. Vedoucí post církevní finanční instituce, která je oficiálně známá jako Ústav pro věci víry (IOR), byl prázdný od května 2012. Tehdy odstoupil její šéf Ettore Gotti Tedeschi, když mu správní rada vyslovila nedůvěru. Nového ředitele jmenovala kardinálská komise a jeho nominaci schválil i papež Benedikt XVI., pro něhož je výběr šéfa banky jedním z posledních velkých rozhodnutí v úřadu. Správa vatikánské banky je už dlouhou dobu předmětem skandálů a podle analytiků problémy přispěly k papežově  rozhodnutí o rezignaci.

Ekvádor v neděli čekají prezidentské volby

Na 8 kandidátů bude žádat o hlas 11,6 milionů Ekvádorců, mezi nimi je i současný prezident země Rafael Correa. Dalšími kandidáty jsou Guillermo Lasso, Mauricio Rodas, Lucio Gutiérrez, Álvaro Noboa, Alberto Acosta, Nelson Zavala a Norman Wray. Mezi 8 uchazeči o prezidentský úřad není žádná žena. Vítěz potřebuje získat nadpoloviční většinu všech hlasů, nebo obdržet alespoň 40 % platných hlasů a zároveň mít o 10 % více než druhý umístěný. Podle průzkumů veřejného mínění je favoritem voleb obhajující prezident Rafael Correa, druhým je Lucio Gutérrez.

Jižní Korea se obává dohody o volném trhu mezi EU a USA

Euroamerická dohoda o volném obchodu by mohla mít v případě své realizace nepříznivé důsledky pro Jižní Koreu, pro niž by dohoda mohla znamenat výrazné omezení výhod, které jí v současnosti plynou z bariér mezi evropským a americkým trhem. Před 2 lety Jižní Korea uzavřela dohody o volném trhu jak s EU, tak i s USA. Pokud by tito dva aktéři mezi sebou uzavřeli podobnou dohodu, Jižní Koreji by značně poklesl vývoz, evropský trh je významný například pro jihokorejský automobilový průmysl. Ztrátou svého postavení by Jižní Korea mohla přijít o důležité odbytiště. Podobné důsledky by dohoda mohla mít i pro Čínu, která je hlavním jihokorejským obchodním partnerem.

Srbská opozice vyloučila současného předsedu Valného shromáždění OSN ze strany

Vuk Jeremic, který v době vlády dnes opoziční Demokratické strany (DSS) vykonával funkci ministra zahraničí, byl zbaven ve čtvrtek členství ve straně, protože odmítl podle vyjádření DSS složit mandát poslance. Bývalý ministr zemědělství Dusan Petrovic byl rovněž zbaven členství ve straně ze stejného důvodu již minulý týden. Poté, co se stal v listopadu 2012  předsedou DSS starosta Bělehradu Dragan Djilas, strana prochází novou reorganizací. DSS se potýká od prohry v květnu 2012 s vnitřní krizí, v současné době se také řeší korupce politiků uvnitř DSS.

Kybernetický gang dopaden

Španělská policie ve spolupráci s Europolem rozbila celosvětovou síť kybernetického zločinu. Hackeři jsou podezřelí z infikování tisíců počítačů na celém světě, informovala agentura AFP. Zločinecká síť byla rozdělena do několika malých buněk a působila asi ve 30 evropských zemích. Skupina zablokovávala počítače jménem policie a Europolu, potom uživatele vyzvala, aby zaplatil pokutu za prohlížení stránek s pornografií nebo stahování ilegálních obsahů.  Jen ve Španělsku bylo zaznamenáno přes 1200 obětí. Hackeři se mohli obohatit až o miliony USD.

Premiéři Turecka a Gruzie souhlasí s upevněním vztahů mezi zeměmi

Předseda gruzínské vlády Bidzina Ivanishvili mluvil během své návštěvy Ankary s tureckým premiérem Recepem Erdoğanem. Kromě politických a ekonomických témat byla probírána i specifická problematika historických gruzínských klášterů, které se aktuálně nacházejí na území severního Turecka, a možnosti odškodnění potomků tureckého obyvatelstva, které bylo z Gruzie vyhoštěno během období vlády ruského vládce Josefa Stalina. Turecko je pro Gruzii aktuálně nejdůležitějším obchodním partnerem. V části gruzínské společnosti je však vůči této zemi přítomna určitá animosita. Projevila se například v okamžiku, kdy měla být zrekonstruována mešita poblíž hrobu zabitých Gruzínců, kteří bojovali proti turecké okupaci města Batumi v roce 1921. Negativní postoje jsou ale rozšířeny jen mezi omezeným počtem lidí a nejsou součástí politického diskursu.

Pohřeb generála iránských Revolučních gard

Přední iránští politici a náboženští vůdci kráčeli v čele truchlících při pohřbu generála iránských Revolučních gard. Generál Hassan Shateri byl zabit ve středu během své cesty ze Sýrie do Libanonu. Iránský ministr zahraničí Ali Kabar Salehi označil zabití za „teroristický akt,“ ačkoli detaily o smrti generála Shateriho nejsou známy. Není například jasné, zda byl zabit ještě na území Sýrie, či již na území Libanonu, ani kdo za smrtí stojí. Mluvčí Revolučních gard generál Ramazan Sharif uvedl, že za zabití jsou odpovědní „žoldáci a posluhovači“ Izraele, neuvedl však, koho konkrétně se jeho výrok týká. Izraelská armáda se k incidentu nijak nevyjádřila.

Chorvatské aerolinie čekají velké škrty

V roce 2012 zaznamenaly Chorvatské aerolinie ztrátu v celkové hodnotě 65,1 miliónů USD, z toho byly 12,3 miliónů provozní ztráty a 52,8 miliónů činilo přecenění majetku společnosti. Aerolinie budou muset nyní snížit počet letadel, kterých vlastní v současné době 13. Podle chorvatského deníku Vecernji list pravděpodobně přijde i na zkrácení leteckých tras a snížení počtu zaměstnanců. Je možné, že by Aerolinie nemusely být dále schopné konkurovat trhu a mohly by zbankrotovat.

Jaderní inspektoři se nedohodli s Iránem

Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se nedohodli s iránskou vládou na přístupu do iránských jaderných zařízení, ani na datu dalších rozhovorů. Podle zástupců IAEA nevedl Irán, navzdory četným ujištěním, jednání v dobré víře, je tak prý na čase vyhodnotit, jestli dosavadní přístup IAEA je tím správným. Tento neúspěch je špatným signálem před pokračováním šestistranných rozhovorů o iránském jaderném programu, které mají začít koncem února v Kazachstánu. Podle stanice Al-Jazeera je problém také v blížících se iránských prezidentských volbách, neboť kvůli nim žádný politiky nechce činit ústupky vůči západu, zejména vůči Izraeli nebo USA.

Lékařské odbory se připojí k březnovým protestům

K protestní akci lékařů, která je naplánována na 1. března se připojí také Lékařský odborový klub (LOK). Svou podporu ve čtvrtek vyjádřil České lékařské komoře (ČLK), jejíž členové akci organizují. LOK vyzve místní organizace, aby nemocnicemi a prostřednictvím odborového klubu dále šířila petice za záchranu kvalitního zdravotnictví. Protestní akce je namířena proti reformám ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Prvního března budou uzavřeny ordinace praktických lékařů a nemocnice budou přijímat pouze akutní případy.

Srbské bezpečnostní služby odhalily plán na zabití předsedy vlády

Premiér Ivica Dacic měl být podle plánů srbské mafie zabit při letu vládním letadlem. Bezpečnostní informační agentura (BIA) uvedla, že útoku měli napomáhat lidé, kteří mají přístup do letadel, určených k cestám prezidenta a vlády. Premiér Dacic se vyjádřil ke zjištění o chystaném útoku na jeho osobu po svém návratu ze zahraniční cesty z Irska ve čtvrtek, že žádná zločinecká skupina nemůže ovlivnit dosavadní práci vlády, nicméně neuvedl, kdo přesně by mohl za chystaným útokem stát. Na začátku února premiér Dacic čelil kritice, protože se opakovaně setkal se členem drogového gangu Darka Sarice Rodoljubem Radulovicem, oba jsou dosud neúspěšně stíhání srbskou prokuraturou.

Kuvajt osvobodil obžalované za urážku emíra

Kuvajtské lidsko-právní organizace uvítaly osvobozující rozsudek pro pětici opozičních aktivistů, kteří byli obviněni z urážky emíra, hlavy kuvajtského státu, na Twitteru. Za stejný přečin bylo od října 2012 obviněno nejméně 35 lidí, někteří již byli za tento čin odsouzeni k dvěma letům vězení. Podle opozičních vůdců slouží obvinění z urážky emíra k umlčení politické opozice. Současný osvobozující rozsudek by se však podle lidsko-právní organizace Human Right Watch mohl stát „vítězstvím svobody projevu“. Kuvajt má mezi státy Perského zálivu poměrně velkou svobodu projevu, urážka emíra nebo jeho veřejné kritizování jsou však zločiny proti státní bezpečnosti a mohou být trestány až pěti lety vězení.

Venezuelský ministr zahraničních věcí Jaua zrušil cestu do Limy, směřuje do Havany

Na poslední chvíli ministr zahraničních věcí Venezuely Elías Jaua zrušil oficiální cestu do hlavního města Peru Limy, jeho kroky totiž směřovaly do kubánské Havany. Podle informací diplomatického sboru byl ministr Jaua neodkladně povolán do Havany venezuelským prezidentem Hugo Chávezem. Spekuluje se, jestli jde o zdraví prezidenta Cháveza, který se na veřejnosti neobjevil od prosince minulého roka, když do Havany přišel, aby se podrobil již čtvrté operaci kvůli rakovině.

V Rusku spadl meteorit a zatím je evidováno 514 zraněných

Velký fragment meteoru spadl v ranních hodinách na břeh jezera nedaleko města Chebarkul, které leží v regionu Čeljabinsku asi 1500 km na východ od Moskvy. V Čeljabinské oblasti je mnoho továren, jaderné elektrárny, průmyslový komplex Mayak, kde je uložen zásobník vysoce radioaktivního odpadu a léčebného centra. Ruská akademie věd odhaduje, že meteor vážil asi 10 tun a vstoupil do zemské atmosféry rychlostí nejméně 54000 km/h. Meteor částečně shořel v nižší atmosféře asi ve výšce 30-50 km a k Zemi pokračovaly jenom menší fragmenty. Ruská armáda uvedla, že meteorit vytvořil 6 metrů široký kráter.  Exploze byla natolik silná, že rozbila okna v domech v budovách blízkých měst. Ruští úředníci oznámili, že je zatím evidováno 514 zraněných osob, ale většina utrpěla drobné zranění v podobě řezných ran a modřin a 11 lidí bylo hospitalizováno s poraněním hlavy.

Republikánští senátoři odkládají zvolení Chucka Hagela ministrem obrany

Američtí senátoři za Republikánskou stranu zdržují volbu nového ministra obrany USA Chucka Hagela, kterého do postu nominoval prezident Obama. Republikáni tvrdí, že senátor Hagel stále nezodpověděl všechny jejich dotazy a tudíž nejsou plně přesvědčeni. Hagel byl sice senátorem Republikánské strany, ale  současným republikánům se nelíbí některé jeho názory na důležitá zahraničněpolitická témata. Podporovatelé Hagelovi nominace tvrdí, že obstrukce ohrožují americkou národní bezpečnost. Zatímco KLDR přistoupila k jadernému testu, američtí senátoři blokují nominaci lídra americké armády. Dokud nebude Hagel uveden v úřad, na postu zůstane odstupující ministr Leon Panetta.

Syrští rebelové obsadili důležité ropné město

Syrští islámští bojovníci z organizace Al-Nusra Front obsadili město Al-Shaddada v provincii Hasaka, která je centrem syrské ropné produkce. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) bylo při bojích zabito 100 syrských vojáků, 30 bojovníků z Al-Nusra Front a zhruba desítka civilistů, patrně státních zaměstnanců tamního ropného zařízení. Syrští rebelové dosáhli tento týden i dalších úspěchů, když obsadili leteckou základnu poblíž města Aleppo i největší syrskou hydroelektrárnu Thawra.

V Kolumbii se očekává propuštění unesených, které zajaly guerrilové organizace

Své zajatce by měly ve čtvrtek a v pátek propustit dvě největší kolumbijské povstalecké organizace. Velitel kolumbijské armády Sergio Mantilla ve čtvrtek oznámil, že Národní osvobozenecká armáda (ELN) propustí 5 zajatců na svobodu v pátek. Mezi unesenými jsou pracovníci těžební společnosti, z toho 2 Peruánci a 3 Kolumbijci. Zajatci byli uneseni 18. ledna. Očekává se také propuštění 2 policistů, které zajala povstalecká organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) 25. ledna. Ve čtvrtek má FARC předat policisty Červenému kříži na určeném místě mezi departamenty Cauca a Valle del Cauca na severozápadě země. FARC před pár dny propustila uneseného vojáka, zatímco o 2 Němcích, které FARC zadržela na konci listopadu roku 2012 nejsou žádné dostupné informace.

Bosna bude jednat o zákonu na podporu obětem válečných vězeňských táborů

Na návrh zástupců obětí vězeňských táborů z doby občanské války v Bosně v letech 1992 až 1995 by se mohl v letošním roce Parlament zabývat  zákonem, který by vytvořil první legislativní úpravu na pomoc  obětem táborů. Zákon by především umožnil, že by se oběti mohly domáhat práva na odškodnění kdekoliv v Bosně a určit druh a míru odškodnění. Oběti mučení jsou často zneužívány v Bosně jako politický cíl, navíc přesný počet táborových vězňů a pracovních táborů není zcela znám. Velký problém představují vězněné ženy, které byly v táborech znásilňovány, v současné době jsou stále odsunuty státem i vlastními rodinami na okraj společnosti.

Ústavní soud bude kompletní nejdříve na konci května

Schůzka nastupujícího prezidenta Miloše Zemana a předsedy Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského se konala ve čtvrtek. Hovořili o kritické situaci uvnitř ÚS, kdy namísto 15 ústavních soudců, jich v současné době pouze 12, což je ústavní minimum. Budoucí prezident Miloš Zeman slíbil, že ihned po své inauguraci promluví se všemi možnými kandidáty. Nicméně i kdyby byl seznam možných kandidátů na ústavní soudce předložen senátu ihned po březnové inauguraci, senátoři mají 60 dní na to, aby návrh projednali. O kompletním počtu ústavních soudců se tak bude moci hovořit až koncem května.