Na konferenci ve čtvrtek v hlavním městě Chorvatska prezident chorvatské Iniciativy mládeže pro lidská práva Mario Mazic upozornil na nedostatek právních předpisů, které by zajistily odškodnění znásilněným obětem z 90. let a potrestání viníků. Znásilňování žen během války patří stále k tabuizovaným tématům uvnitř chorvatské společnosti. Podle zprávy chorvatského státního zastupitelství bylo znásilněno 67 žen během války, z toho 19 případů lze označit za válečné zločiny.
Chorvatští generálové Ante Gotovina a Mladen Markac se měli dopustit při akci Bouře v roce 1995 etnického vraždění Srbů, v listopadu 2012 byli generálové Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobozeni a při svém návratu do Chorvatska uvítáni jako hrdinové. Srbský ministr spravedlnosti Nikola Selakovic uvedl ve čtvrtek v nizozemském Haagu, že hlavní prokurátor ICTY Serge Brammertz konstatoval možnost, že za určitých podmínek by mohl být případ ohledně spáchaných činů dvěma generály znovu otevřen.
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle předložil návrh, podle něhož by Makedonie a Řecko měly dále jednat za dohledu EU o trvajícím sporu mezi zeměmi ohledně názvu státu, který by měl být vyřešen v budoucím horizontu. Podle opatrných reakcí obou zemí se nicméně předpokládá, že na návrh eurokomisaře Makedonie i Řecko přistoupí. Země v současné době jednají ohledně vyřešení sporu o název státu se zprostředkovatelem za OSN Matthewem Nimetzem, další jednání by měla proběhnout 29. a 30. ledna v New Yorku. Název Makedonie podle Řecka naznačuje i nárok na jeho severní provincii, Řecko dosud blokovalo přístupová jednání Makedonie do EU.
Zrušení válečného zákona, který deklaruje válečný stav mezi Albánií a Řeckem a který platí do 2. světové války, by podle albánského ministra zahraničí Edmonda Panariti posunul vztahy mezi zeměmi na novou úroveň. Zákon vznikl poté, co italské jednotky v Albánii napadly Řecko v říjnu 1940, řecký parlament tento zákon dosud nezrušil. Paradoxně Albánie i Řecko jsou členy NATO a Řecko je zastáncem integrace Albánie do EU.V době vlády komunismu v Albánii byly hranice mezi zeměmi uzavřené. V roce 2012 albánský premiér Sali Berisha označil při 100. výročí vzniku země některá řecká města jako historickou část Albánie, což popudilo řecké ministerstvo zahraničí. V současné době musí řešit obě země problém, kdy etničtí Albánci, kteří se narodili v Řecku, mají albánské doklady, což by mělo vyřešit přepsání pasů do řečtiny.
Chorvatský prezident Ivo Josipovic a bosenský ministr pro lidská práva a uprchlíky Damir Ljubic vyzvali po jednání ve čtvrtek válečné uprchlíky, aby se vrátili zpět do svých rodných zemí a integrovali se do společnosti. Převážně 200 000 etnických Chorvatů uteklo z Bosny do Chorvatska během války v 90. letech, zatím jen 5 % se vrátilo zpět. Bosenské úřady na začátku ledna vyzvaly uprchlíky, aby se navrátili, v současné době by jejich integraci měla také pomoci částka asi 346 miliónů USD, sesbíraná v dubnu 2012.
Na základě doporučení Mezinárodní monitorovací mise (IMO) by se mělo sčítání lidu v Bosně uskutečnit na místo května v říjnu 2013. Podle IMO je Bosna nedostatečně připravena, aby mohla správně uskutečnit sčítání. Poslední sčítání lidu se v Bosně konalo v roce 1991 před válkou za nezávislost v letech 1992 až 1995, nadcházející sčítání by mělo především odhalit demografické změny, které se odehrály v důsledku války. V roce 1991 v Bosně žilo 4,4 miliónů osob, z toho muslimští Bosňané tvořili 1,92 miliónů populace, v zemi dále žilo 1,37 miliónů Srbů a 765 600 Chorvatů, asi 242 000 se označilo za Jugoslávce. OSN předpokládá, že dnešní populace v Bosně čítá asi 3,8 miliónů lidí.
Mezi džihádisty a bojovníky Svobodné syrské armády (FSA) vzniká rozkol, který by mohl občanské válce v Sýrii dát zcela nový rozměr. Velitelé FSA jsou stále více rozladěni počínáním džihádistických skupin, zejména skupinou radikálních islamistů s názvem al-Nusra Front, která je napojena na Al-Kaidu. Džihádisté údajně zabírají státní majetek a prodávají ho přes hranice do Turecka, utržené peníze poté používají pro své účely. Syrští rebelové zdůrazňují také nacionalistické cíle svého boje a odmítají nastolení islámského fundamentalismu po pádu režimu prezidenta Assada. „Až Assadův režim padne, budeme s nimi bojovat, do té doby s nimi nebudeme spolupracovat,“ uvedl pro The Guardian na adresu džihadistů jeden z velitelů syrských rebelů.
Francouzský velvyslanec v Ottawě Philippe Zeller a šéf kanadské diplomacie John Baird ve středu hovořili o možné intervenci v Mali. Pomoc by měla spočívat v zapojení obřích letadle C17 do bojů, jež by sloužila k přepravě velkého počtu vojáků. „Kanada je ochotná pomoci, ale vylučujeme jakoukoliv bojovou misi v této africké zemi,“ sdělil telefonicky kanadský premiér Stephen Harper francouzskému prezidentovi Francois Hollandovi. Na další kanadskou intervenci finančního nebo logistického rázu v případě maliského konfliktu se vyčkává.
Desítky tisíc lidí vyšly ve čtvrtek do ulic tureckého města Diyarbakır, které je Kurdy považováno za neformální hlavní město tureckého Kurdistánu, aby poctily památku kurdských aktivistek, které byly minulý týden zastřeleny v Paříži. Fidan Dogan, Leyla Söylemez a Sakine Cansız jsou jedny ze zakladatelek separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a jejich zastřelení může ohrozit mírové rozhovory mezi Ankarou a militantními skupinami. Doposud se nikdo nepřihlásil k odpovědnosti za zabíjení a ani francouzská policie ještě nikoho neobvinila. Předseda Strany pro mír a demokracii (PDP) Selahattin Demirtas, což je hlavní pro-kurdská strana, oznámil, že zabití aktivistek může Kurdy odradit ve snaze hledat mír s Turky.
Na několik desítek západních zaměstnanců britského těžařského gigantu BP bylo zadržováno islamisty z Mali na jeho základně v Alžírsku u města In Amenas, asi 1500 kilometrů jihovýchodně od Alžíru. Islamisté se společnosti BP zmocnili v noci z úterý na středu. Alžírské pracovníky propustili, avšak i nadále drželi několik Britů, Američanů, Japonců a Francouzů. Po zásahu alžírské armády mělo zemřít na 11 islamistů a nepotvrzen je zatím i počet obětí z řad rukojmích. Únosci tímto činem reagují na přítomnost francouzských vojsk v Mali.
Ve středu jednali chorvatský předseda vlády Zoran Milanovic se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem o urovnání napjatých vztahů mezi zeměmi, potřebě vyřešit všechny citlivé záležitosti, které se týkají vysídlení osob a uprchlíků, dalšího stíhání válečných zločinců, hraničních a soudních sporů či o zlepšení hospodářské spolupráce. Státníci se vzájemně podpořili v přistoupení zemí do EU, kdy se Chorvatsko má stát členem 1. července a Srbsko očekává zahájení přístupových jednání. Mezi premiéry se jednalo o 1. oficiální státní schůzku. Srbský prezident Tomislav Nikolic vybídl chorvatského prezidenta Iva Josipovice, aby následovala společným setkáním jednání mezi premiéry a pomohly se tak rychleji urovnat vztahy mezi zeměmi.
Pokud vládní strana Vnitřní makedonská revoluční organizace – Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) premiéra Nikoly Gruevskeho neukáže ochotu vést dialog do pátku, opoziční strana Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) uvedla, že zintenzivní protesty a blokády na hlavních dopravních křižovatkách v zemi. VMRO-DPMNE vyzvala opozici, aby ukončila protesty a neohrožovala příští parlamentní volby, zároveň odmítla výzvu SDSM, aby se uskutečnily vedle obecních voleb v březnu také předčasné parlamentní volby. Protesty v Makedonii probíhají od prosince, kdy VMRO-DPMNE odsouhlasila po vykázání opozičních poslanců a novinářů z parlamentní budovy kontroverzní rozpočet na rok 2013, odpůrci vlády označují současný stav za nedemokratický a vybízejí k anarchii. Vůdce SDSM Branko Cervenkovski vyzval v úterý představitele EU pro rozšíření Stefana Sannina, aby EU nezavírala oči před současnou krizí v Makedonii.
Rumunský ministr zdravotnictví Eugen Nicolaescu uvedl, že dosavadní příspěvky v hodnotě 60 miliónů USD každý rok, které jsou poskytované soukromým nemocnicím za jejich služby začnou být v krátké době přerozdělovány mezi nemocnice zřizované státem. Suma by se měla rozdělit mezi programy týkající se intenzivní péče, traumatů, selhání srdce a mozkové mrtvice. Soukromé nemocnice se stanoviskem ministra zdravotnictví nesouhlasí, zároveň konstatují, že se tak jejich ceny zvýší o 10 %. Výdaje na zdravotní péči v Rumunsku činí asi 6 % HDP, za rok 2010 stála lékařská péče 929 USD na člověka. Rumunsko se potýká se zásadními nedostatky ve zdravotnictví kvůli nedostatečným investicím, chybějícím odborníkům a modernímu vybavení. Až 90 % Rumunů je nespokojeno se zdravotní péčí.
Irán vyjádřil naději na dosáhnutí „komplexní dohody“ se zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) na jednání v Teheránu. Šéf IAEA Yukiya Amano však podobný optimismus před jednáním nesdílel. Mluvčí iránského ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast předem vyloučil, že by zástupcům IAEA byl umožněn přístup do vojenské základny Parchin, kde jsou údajně prováděny experimenty s výbušninami schopnými spustit jadernou zbraň. Irán rovněž uvedl, že dohoda bude dosažena pouze když bude respektováno jeho právo na mírové využití jaderné energie.
Podle údajů německého ministerstva zahraničních věcí v roce 2012 žádalo v Německu o azyl 8 477 Srbů z celkového počtu 64 539 žadatelů. V roce 2012 došlo k nárůstu o téměř 50 % v porovnání s rokem 2011, kdy žádalo o azyl na 4 579 Srbů. Z balkánských zemí následuje za Srbskem v pořadí jako 5. země Makedonie s 4 546 žádostmi, na 9. místě se umístila Bosna a Hercegovina s 2 025, a poté Kosovo s 1 906 žadateli o azyl. V prosinci 2009 byla zrušena vízová povinnost v rámci Schengenu do ostatních zemí EU pro Srbsko, Makedonii a Černou Horu, pokud však země nevyřeší zvýšený počet žadatelů o azyl, mohla by být víza opět zavedena.
Odvolací soud v hlavním městě Rumunska Bukurešti rozhodl v úterý o vydání bývalého inženýra Aurela Fratilu do USA, který se měl dopustit porušení obchodního embarga prodejem vojenského letadlového zařízení do Íránu. Fratila bude do vydání USA zadržen v rumunském vězení. Fratila pracoval pro rumunské letectvo do roku 1997, poté začal obchodovat s vojenským vybavením. V řijnu 2006 byl Fratila obviněn z praní špinavých peněz a spiknutí, poprvé rumunský soud rozhodl, že nebude vydán do USA. Rumunsko je členem NATO, které se podílí na boji proti terorismu v Íránu a Afghánistánu.
Konsorcium mezi italskou energetickou firmou ERG Renew a ruskou plynárenskou společností LUKOIL-Ecoenergo LUKERG Renew v uúterý představilo plány na investici v hodnotě 180 miliónů USD do větrné farmy v oblasti Tulcea ve východním Rumunsku, projekt by měl začít v roce 2014. V posledních letech je Rumunsko zajímavé pro investory především v oblasti větrné a solární energie. Podle analytiků však zájem investorů do větrné energie pravděpodobně brzy opadne a Rumunsko by se mělo připravit na změny.
Studie Mezinárodního záchranného výboru (IRC) nazvala situaci ohledně syrských uprchlíků „ohromnou humanitární katastrofou“. Zemi od začátku bojů opustilo na 600 000 uprchlíků, dalších 2,5 milionu opustilo své domovy, ale dosud zůstávají na území Sýrie. „Miliony Syřanů jsou v nouzi a mají malý nebo žádný přístup k humanitární pomoci,“ uvedla zpráva pro IRC. Navzdory mezinárodním příslibům se tak do uprchlických táborů v Sýrii nedostává dostatek humanitární pomoci. V Sýrii se rovněž množí případy znásilnění žen ozbrojenými jednotkami, zejména na kontrolních stanovištích u silnic. Zpráva IRC neoznačila žádnou stranu zcela odpovědnou za tyto činy, nejvíce obvinění však bylo oběťmi vzneseno proti vládním silám a zejména milicím Shabiba.
Afghánský prezident Hamid Karzai informoval o vyjednáváních, které vedl s americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně budoucnosti Afghánistánu. Afghánská delegace v USA požadovala ekonomickou pomoc a naopak vyjadřovala své pochybnosti ohledně přítomnosti amerických pozemních jednotek v zemi. „Nechceme v naší zemi přítomnost amerických vojáků, chceme jejich ekonomickou podporu,“ uvedl prezident Karzai. Podle prezidenta Karzaiho přislíbily USA Afghánistánu i bezpilotní letouny a finance pro vzdělávací systém. Prezident Karzai také odmítl spekulace, že by se bezpečnostní situace v zemi po odchodu jednotek USA zhoršila, očekává naopak její zlepšení, neboť přítomnost jednotek NATO mezi lidmi vidí jako příčinu napětí. Zároveň však nevyloučil přítomnost malého kontingentu zahraničních vojáků v Afghánistánu i po roce 2014, kdy má dojít ke stažení všech jednotek.
Srbský ministr financí Mladjan Dinkic a jeho ruský protějšek Anton Siluanov podepsali minulý týden dohodu o půjčce na výstavbu železnic v celkové hodnotě 800 miliónů USD. Půjčka by měla sloužit především k výstavbě a elektrifikaci dvoukolejné 16 km dlouhé trasy Bělehrad – Pancevo a jednokolejné trati o 68 km na trase Valjevo – Loznica v západním Srbsku. Půjčka by měla také pomoci zmodernizovat srbské části železničního Panevropského koridoru X, který se táhne od rakouského Salzburgu do řecké Soluně. Podle srbského ministra financí Dinkice by se srbská železnice znovu mohla stát významnou mezinárodní dopravní tepnou.
Předseda vlády Velké Británie David Cameron prohlásil, že bude požadovat referendum o vztahu Velké Británie k EU, přesto ujistil, že i nadále považuje za výhodné zůstat členem EU. Pro BBC premiér uvedl, že chce urovnat vztahy s EU a vyjednat s ostatními členskými státy pravomoci, které z Velké Británie přejdou na EU. Většina občanů podle premiéra chce zůstat v EU, ale požadují určité změny. Britský premiér je připraven vetovat opatření, kterými členské státy eurozóny chtějí posílit jednotnou měnu, ale popírá, že by se jednalo o „vydírání“ z britské strany.
Parlamentní ústavní výbor se dnes sešel, aby projednal ústavní změny, které by měly pomoci zemi plnit reformy, požadované EU. Jedním z nejslabších míst podle EU je problém nezávislosti soudů, která je brána jako klíč proti boji s korupcí a organizovaným zločinem. Podle vedoucího delegace EU pro Černou Horu Mitji Drobnice by mohlo neprovedení ústavních změn zastavit proces jednání Černé Hory o vstupu do EU. Vládnoucí koalice bude potřebovat k prosazení ústavních změn i podporu prosrbské opozice.
Ve středu se mají sejít chorvatský premiér Zoran Milanovic a srbský předseda vlády Ivica Dacic v hlavním městě Srbska Bělehradu, aby se pokusili zlepšit vzájemné vztahy, které jsou napjaté od května 2012, kdy byla v Srbsku ustanovena nová nacionalistická vláda. Hlavním tématem dialogu mezi premiéry bude zlepšení mezistátní spolupráce a vzájemná podpora v přistoupení zemí do EU, kdy Chorvatsko očekává vstup 1. července, Srbsko by mělo v roce 2013 zahájit přístupová jednání.