Na 8 kandidátů bude žádat o hlas 11,6 milionů Ekvádorců, mezi nimi je i současný prezident země Rafael Correa. Dalšími kandidáty jsou Guillermo Lasso, Mauricio Rodas, Lucio Gutiérrez, Álvaro Noboa, Alberto Acosta, Nelson Zavala a Norman Wray. Mezi 8 uchazeči o prezidentský úřad není žádná žena. Vítěz potřebuje získat nadpoloviční většinu všech hlasů, nebo obdržet alespoň 40 % platných hlasů a zároveň mít o 10 % více než druhý umístěný. Podle průzkumů veřejného mínění je favoritem voleb obhajující prezident Rafael Correa, druhým je Lucio Gutérrez.
Archiv rubriky: Politika
Jižní Korea se obává dohody o volném trhu mezi EU a USA
Euroamerická dohoda o volném obchodu by mohla mít v případě své realizace nepříznivé důsledky pro Jižní Koreu, pro niž by dohoda mohla znamenat výrazné omezení výhod, které jí v současnosti plynou z bariér mezi evropským a americkým trhem. Před 2 lety Jižní Korea uzavřela dohody o volném trhu jak s EU, tak i s USA. Pokud by tito dva aktéři mezi sebou uzavřeli podobnou dohodu, Jižní Koreji by značně poklesl vývoz, evropský trh je významný například pro jihokorejský automobilový průmysl. Ztrátou svého postavení by Jižní Korea mohla přijít o důležité odbytiště. Podobné důsledky by dohoda mohla mít i pro Čínu, která je hlavním jihokorejským obchodním partnerem.
Srbská opozice vyloučila současného předsedu Valného shromáždění OSN ze strany
Vuk Jeremic, který v době vlády dnes opoziční Demokratické strany (DSS) vykonával funkci ministra zahraničí, byl zbaven ve čtvrtek členství ve straně, protože odmítl podle vyjádření DSS složit mandát poslance. Bývalý ministr zemědělství Dusan Petrovic byl rovněž zbaven členství ve straně ze stejného důvodu již minulý týden. Poté, co se stal v listopadu 2012 předsedou DSS starosta Bělehradu Dragan Djilas, strana prochází novou reorganizací. DSS se potýká od prohry v květnu 2012 s vnitřní krizí, v současné době se také řeší korupce politiků uvnitř DSS.
Delegace Hamásu neohlášeně navštívila Bulharsko
Mluvčí ministerstva zahraničí Vesela Chernova zpočátku popřela, že by představitelé Hamásu navštívili Bulharsko, ale poté, co se palestinská organizace objevila v Sofii, ministr zahraničí Nikolay Mladenov byl nucen potvrdit jejich přítomnost. Ministr Mladenov uvedl, že návštěva 3 Palestinců není oficiální a nebudou přijati žádnými státními úředníky. Delegace byla následně deportována bulharskou vládou na letiště, kde její členové prohlásili, že to není konec celé záležitosti a že budou realizovat další návštěvy v zemích EU. Návštěva se uskutečnila v době, kdy Bulharsko vede spor ohledně útoku na izraelské turisty loni v červenci. Vyšetřování bulharských, amerických a izraelských úředníků dospělo k závěru, že Hizballáh, klíčový spojenec Hamásu, je odpovědný za útok, což vedlo EU k zapsání skupiny na seznam teroristických skupin. Delegace Hamásu uvedla, že se návštěvami snaží dosáhnout dialogu s EU a zlepšit jejich společné vztahy.
Premiéři Turecka a Gruzie souhlasí s upevněním vztahů mezi zeměmi
Předseda gruzínské vlády Bidzina Ivanishvili mluvil během své návštěvy Ankary s tureckým premiérem Recepem Erdoğanem. Kromě politických a ekonomických témat byla probírána i specifická problematika historických gruzínských klášterů, které se aktuálně nacházejí na území severního Turecka, a možnosti odškodnění potomků tureckého obyvatelstva, které bylo z Gruzie vyhoštěno během období vlády ruského vládce Josefa Stalina. Turecko je pro Gruzii aktuálně nejdůležitějším obchodním partnerem. V části gruzínské společnosti je však vůči této zemi přítomna určitá animosita. Projevila se například v okamžiku, kdy měla být zrekonstruována mešita poblíž hrobu zabitých Gruzínců, kteří bojovali proti turecké okupaci města Batumi v roce 1921. Negativní postoje jsou ale rozšířeny jen mezi omezeným počtem lidí a nejsou součástí politického diskursu.
Pohřeb generála iránských Revolučních gard
Přední iránští politici a náboženští vůdci kráčeli v čele truchlících při pohřbu generála iránských Revolučních gard. Generál Hassan Shateri byl zabit ve středu během své cesty ze Sýrie do Libanonu. Iránský ministr zahraničí Ali Kabar Salehi označil zabití za „teroristický akt,“ ačkoli detaily o smrti generála Shateriho nejsou známy. Není například jasné, zda byl zabit ještě na území Sýrie, či již na území Libanonu, ani kdo za smrtí stojí. Mluvčí Revolučních gard generál Ramazan Sharif uvedl, že za zabití jsou odpovědní „žoldáci a posluhovači“ Izraele, neuvedl však, koho konkrétně se jeho výrok týká. Izraelská armáda se k incidentu nijak nevyjádřila.
Jaderní inspektoři se nedohodli s Iránem
Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se nedohodli s iránskou vládou na přístupu do iránských jaderných zařízení, ani na datu dalších rozhovorů. Podle zástupců IAEA nevedl Irán, navzdory četným ujištěním, jednání v dobré víře, je tak prý na čase vyhodnotit, jestli dosavadní přístup IAEA je tím správným. Tento neúspěch je špatným signálem před pokračováním šestistranných rozhovorů o iránském jaderném programu, které mají začít koncem února v Kazachstánu. Podle stanice Al-Jazeera je problém také v blížících se iránských prezidentských volbách, neboť kvůli nim žádný politiky nechce činit ústupky vůči západu, zejména vůči Izraeli nebo USA.
Lékařské odbory se připojí k březnovým protestům
K protestní akci lékařů, která je naplánována na 1. března se připojí také Lékařský odborový klub (LOK). Svou podporu ve čtvrtek vyjádřil České lékařské komoře (ČLK), jejíž členové akci organizují. LOK vyzve místní organizace, aby nemocnicemi a prostřednictvím odborového klubu dále šířila petice za záchranu kvalitního zdravotnictví. Protestní akce je namířena proti reformám ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Prvního března budou uzavřeny ordinace praktických lékařů a nemocnice budou přijímat pouze akutní případy.
Srbské bezpečnostní služby odhalily plán na zabití předsedy vlády
Premiér Ivica Dacic měl být podle plánů srbské mafie zabit při letu vládním letadlem. Bezpečnostní informační agentura (BIA) uvedla, že útoku měli napomáhat lidé, kteří mají přístup do letadel, určených k cestám prezidenta a vlády. Premiér Dacic se vyjádřil ke zjištění o chystaném útoku na jeho osobu po svém návratu ze zahraniční cesty z Irska ve čtvrtek, že žádná zločinecká skupina nemůže ovlivnit dosavadní práci vlády, nicméně neuvedl, kdo přesně by mohl za chystaným útokem stát. Na začátku února premiér Dacic čelil kritice, protože se opakovaně setkal se členem drogového gangu Darka Sarice Rodoljubem Radulovicem, oba jsou dosud neúspěšně stíhání srbskou prokuraturou.
Kuvajt osvobodil obžalované za urážku emíra
Kuvajtské lidsko-právní organizace uvítaly osvobozující rozsudek pro pětici opozičních aktivistů, kteří byli obviněni z urážky emíra, hlavy kuvajtského státu, na Twitteru. Za stejný přečin bylo od října 2012 obviněno nejméně 35 lidí, někteří již byli za tento čin odsouzeni k dvěma letům vězení. Podle opozičních vůdců slouží obvinění z urážky emíra k umlčení politické opozice. Současný osvobozující rozsudek by se však podle lidsko-právní organizace Human Right Watch mohl stát „vítězstvím svobody projevu“. Kuvajt má mezi státy Perského zálivu poměrně velkou svobodu projevu, urážka emíra nebo jeho veřejné kritizování jsou však zločiny proti státní bezpečnosti a mohou být trestány až pěti lety vězení.
Republikánští senátoři odkládají zvolení Chucka Hagela ministrem obrany
Američtí senátoři za Republikánskou stranu zdržují volbu nového ministra obrany USA Chucka Hagela, kterého do postu nominoval prezident Obama. Republikáni tvrdí, že senátor Hagel stále nezodpověděl všechny jejich dotazy a tudíž nejsou plně přesvědčeni. Hagel byl sice senátorem Republikánské strany, ale současným republikánům se nelíbí některé jeho názory na důležitá zahraničněpolitická témata. Podporovatelé Hagelovi nominace tvrdí, že obstrukce ohrožují americkou národní bezpečnost. Zatímco KLDR přistoupila k jadernému testu, američtí senátoři blokují nominaci lídra americké armády. Dokud nebude Hagel uveden v úřad, na postu zůstane odstupující ministr Leon Panetta.
Syrští rebelové obsadili důležité ropné město
Syrští islámští bojovníci z organizace Al-Nusra Front obsadili město Al-Shaddada v provincii Hasaka, která je centrem syrské ropné produkce. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) bylo při bojích zabito 100 syrských vojáků, 30 bojovníků z Al-Nusra Front a zhruba desítka civilistů, patrně státních zaměstnanců tamního ropného zařízení. Syrští rebelové dosáhli tento týden i dalších úspěchů, když obsadili leteckou základnu poblíž města Aleppo i největší syrskou hydroelektrárnu Thawra.
Řecku mohou pomoci velké firmy
„Věříme Řecku a pomůžeme mu opět se postavit na nohy,“ prohlásil ve středu výkonný ředitel jedné z divizí společnosti Johnson & Johnson v Řecku Gerasimos Kosmatos. Do Řecka hodlá investovat peníze i Hewlett Packard (HP) či Unilever, což by pro Řecko mohlo znamenat naději na stabilizaci. Skutečným důvodem zájmu zahraničních investorů je podle analytiků spíše rozsáhlý klientelismus a netransparentní nabízení výhod v řeckém podnikání. Důležitou výhodou je podle analytiků také pokles průměrné mzdy a s ním spojené menší náklady na práci. Naopak Řecko může investorům nabídnout rozvinutou infrastrukturu, stabilitu legislativy v souladu s Evropskou unií. Nezanedbatelné je také strategické geografické umístnění země.
V Kolumbii se očekává propuštění unesených, které zajaly guerrilové organizace
Své zajatce by měly ve čtvrtek a v pátek propustit dvě největší kolumbijské povstalecké organizace. Velitel kolumbijské armády Sergio Mantilla ve čtvrtek oznámil, že Národní osvobozenecká armáda (ELN) propustí 5 zajatců na svobodu v pátek. Mezi unesenými jsou pracovníci těžební společnosti, z toho 2 Peruánci a 3 Kolumbijci. Zajatci byli uneseni 18. ledna. Očekává se také propuštění 2 policistů, které zajala povstalecká organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) 25. ledna. Ve čtvrtek má FARC předat policisty Červenému kříži na určeném místě mezi departamenty Cauca a Valle del Cauca na severozápadě země. FARC před pár dny propustila uneseného vojáka, zatímco o 2 Němcích, které FARC zadržela na konci listopadu roku 2012 nejsou žádné dostupné informace.
Ústavní soud bude kompletní nejdříve na konci května
Schůzka nastupujícího prezidenta Miloše Zemana a předsedy Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského se konala ve čtvrtek. Hovořili o kritické situaci uvnitř ÚS, kdy namísto 15 ústavních soudců, jich v současné době pouze 12, což je ústavní minimum. Budoucí prezident Miloš Zeman slíbil, že ihned po své inauguraci promluví se všemi možnými kandidáty. Nicméně i kdyby byl seznam možných kandidátů na ústavní soudce předložen senátu ihned po březnové inauguraci, senátoři mají 60 dní na to, aby návrh projednali. O kompletním počtu ústavních soudců se tak bude moci hovořit až koncem května.
ExxonMobil nabízí Rosněftu spolupráci na Aljašce
Americká společnost ExxonMobil získala právo těžit suroviny v několika částech ruské Arktidy. Státní ruské firmě Rosněft byl výměnou nabídnut vlastnický podíl na ropném a plynovém nalezišti Point Thomson, které se nachází na severním břehu Aljašky a které by mělo být uvedeno do provozu v zimě 2015. Zásoby ropy a plynu byly u Point Thomson objeveny v roce 1975. Oblast si pronajala společnost ExxonMobil, technická náročnost samotné těžby však roku 1983 vedla k zastavení produkce. Aktuální změna situace je pravděpodobně důsledkem mnohaletých soudních sporů, které s firmou vedli právní zástupci státu Aljaška. Ti se kvůli její nečinnosti pokoušeli nájemní smlouvy zrušit.
Bulharský premiér uvedl, že vztahy s Makedonií dosáhly pokroku
Nová jednání mezi Bulharskem a Makedonií byla zahájena v lednu. Podle bulharského premiéra Bojka Borisova by mělo dojít k dalšímu setkání s jeho makedonským protějškem Nikolou Gruevskim ohledně jednání o smlouvě o přátelství a ekonomických tématech, jako je výstavba dálnice mezi hlavními městy Bulharska, Makedonie a Albánie. V prosinci 2012 Bulharsko zablokovalo po Řecku přístupová jednání Makedonie do EU, a to na základě ne příliš dobrých vztahů Makedonie s Bulharskem, kdy Bulharsko kritizovalo Makedonii za špatné zacházení s makedonskými Bulharci. Rada EU rozhodne o přístupových jednání Makedonie na jaře, zaměří se na vztahy Makedonie s Bulharskem a Řeckem a provedení vnitřních reforem země.
Libyjský premiér žádá Západ o poskytnutí pomoci
Libyjský premiér Ali Zeidan na mezinárodním setkání o bezpečnosti Libye, které se uskutečnilo v úterý v Paříži, požádal západní velmoci o pomoc v boji s terorismem s tím, že potřebuje vrátit stabilitu země. Zahraniční pomoc by měla spočívat v ochránění 4 tisíc kilometrů libyjských hranic jako zábrana proti islamistům prchajících z Mali. Ve snaze zastavit hrozbu ze Sahelu usnesly se Spojené státy americké (USA), Evropská unie (EU), OSN, Liga arabských států (LAS) a Africká unie (AU) na „plánu rozvoje národní bezpečnosti“ a „plánu rozvoje justice v právním státě“, uvádí se v prohlášení z Orsay. Libyjské orgány popírají, že by samy byly laxní v přístupu k ochránění hranic.
Honduras plánuje rozšíření těžby minerálů
Podle prezidenta Asociace honduraské těžby kovů (Anamimh) Santos Gabino Carvajala se těžba minerálů v Hondurasu po přijetí nového zákona rozšíří, očekává se příliv nových investorů. „Můžeme přilákat investory z Číny, Indie, Velké Británie, Itálie, Německa, Brazílie, či Chile. V Hondurasu se nachází kvalitní železné rudy, jsou zde naleziště zlata a stříbra, stejně jako dalších minerálů a drahých kamenů,“ uvedl. Podle odhadů může těžba přinést zisky až 3,5 miliardy USD.
Argentina: církev je spoluodpovědná za zločiny spáchané v letech 1976 – 1983
Soud v provincii La Rioja ve středu prohlásil, že katolická církev spolupracovala s vojenským režimem, který v Argentině probíhal v letech 1976 až 1983, a nese tak vinu za některé zločiny proti lidskosti. Obvinil církev z tolerování vražd kněží z progresivních hnutí, které považovala za své nepřátele. Podle soudců není postoj církve minulostí, tvrdí, že i dnes převládá neochota spolupracovat na vyšetřování zločinů spáchaných za vojenské vlády. Soud pronesl výroky o katolické církvi při soudním procesu se 3 bývalými členy armády Lucianem Benjamínem Menéndezem, Luisem Fernandem Estrella a Domingem Benitem Verem. Ti byli odsouzeni za vraždu kněží Carlose de Diose Muriase a Gabriela Longuevilla v roce 1976.
Turkish Airlines se budou podílet na vytvoření nigerské letecké společnosti
Nigerská vláda a turecký letecký dopravce se dohodly na spolupráci. Turkish Airlines bude spoluvytvářet novou nigerskou leteckou společnost. Původní společnost Air Niger se rozpadla v roce 1985 z ekonomických důvodů a od té doby země nemá vlastní leteckou společnost. Z rozhodnutí obou stran vyplývá, že Niger bude vlastnit 51 % a Turkish Airlines 49 % nové národní letecké společnosti s názvem Niger Airways. Informace týkající se velikostí investic včetně vozového parku zatím nebyly zveřejněny. Turkish Airlines nyní létá do 33 afrických destinací, tedy nejvíc ze všech mezinárodních leteckých přepravců.
Prezident Obama ujistil Japonsko o americké podpoře
Americký prezident Barack Obama během telefonického rozhovoru s japonským premiérem Shinzo Abem vyjádřil podporu Japonsku. ČTK uvedla, že prezident Obama také zdůraznil trvání všech dohodnutých závazků k zajištění bezpečnosti Japonska včetně „posíleného odstrašení s pomocí amerického jaderného deštníku.“ Bílý dům tak reaguje na jaderný test Severní Koreje, který KLDR uskutečnila v úterý. Japonsko po nukleární zkoušce posílilo svá obranná opatření.
Na Sinaji budou zaplaveny tunely spojující Egypt s Gazou
Egyptší a palestinští úředníci rozhodli o zaplavení tunelů, které spojují Egypt s územím Gazy. Tunely sloužily hlavně k nelegálnímu přesunu až třetiny zboží, pohonných hmot a zbraní. Samotní Palestinci a organizace Hamás jsou však z opatření rozhořčeni a tvrdí, že Egypt nechce o příměří jednat. Zástupci palestinského Hamásu a Egyptu se proto sejdou v Káhiře u kulatého stolu. Tyto nelegální cesty byly vítány zejména pašeráky z palestinské strany, kteří nemuseli platit Izraeli mýtné za přepravu zboží po jejich území. Více než 150 dosud existujících tunelů si vyžádalo desítky obětí, nestabilita stavby způsobila smrt převážně na palestinské straně.