Podpora zemědělství a snižování chudoby se staly jednou z čínských priorit

Čínský vicepremiér Hui se zúčastnil 36. zasedání Rady guvernérů Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD). Hlavní motivací je snižování chudoby a podpora dalšího rozvoje čínského zemědělství. Význam těchto kroků v posledních letech výrazně roste, Čína má za sebou ekonomicky nejúspěšnější desetiletí. K tomu, aby svou pozici posílila a mohla dále zvyšovat životní úroveň, je avšak zapotřebí soustředit se i na snižování rozdílů mezi bohatými a chudými a podpořit zemědělskou výrobu. Součástí vicepremiérovy zahraniční cesty je i návštěva Švýcarska a Slovenska.

Krize eurozony se prohlubuje

Poslední 3 měsíce roku 2012 byly ve znamení pokračující recese eurozony, jejíž ekonomika se v posledním kvartále 2012 snížila o 0,6 %. Ekonomický růst Německa, Francie a Itálie rovněž navzdory očekávání zpomalil. Jde o největší pokles od začátku roku 2009. Oživení ekonomiky se očekává v letošním roce, nicméně ekonomický růst má být nepatrný. Francouzský ministr financí Pierre Moscovici předvídá ekonomický růst Francie v roce 2013 na 0,8 %. Itálie od nástupu premiéra Mario Monti přistoupila k úsporným opatřením, která mají za cíl snížit státní dluh a uklidnit trhy.

Řecká vláda přerušila stávku námořníků

Řecká vláda znovu využila mimořádných právních předpisů a pohrozila, že pokud námořníci nepřijdou v úterý do práce, hrozí jim zatčení. Námořníci proto ukončili 6 denní stávku již ve čtvrtek, přestože byla původně plánována ještě na další 2 dny. Námořníci požadují vrácení nevyplacených mezd za několik měsíců a zrušení návrhu zákona, který oslabuje jejich spojení. Stávka výrazně omezila dopravu potravin do obchodů. Řecké právo umožňuje mobilizovat pracovníky v případě občanských nepokojů, přírodních katastrof nebo zdravotního rizika pro veřejnost. V poslední době vláda tuto pravomoc využívá stále častěji. Naposledy ji použila před měsícem k potlačení 9 denní stávky pracovníků metra.

Volby by v Zimbabwe měly proběhnout v červenci

Podle premiéra Morgan Tsvangirai by se všeobecné volby měly uskutečnit v červenci. Příští měsíc proběhne v zemi referendum o nové ústavě, po jejím schválení by měly být vyhlášeny volby. Termín referenda byl předběžně stanoven na 16. března. Novou podobu ústavy schválil minulý týden parlament. Změny ústavy nejsou veřejnosti prozatím známy, předpokládá se, že nová ústava omezení setrvání prezidenta na dvě období. Schválení ústavy předcházely dlouhodobé spory mezi prezidentem Robertem Mugabem, který stojí  v čele od roku 1980, a premiérem Morganem Tsvangirai.

Katar předává syrskou ambasádu syrské opozici

Syrská národní rada (SNC) uvedla, že Katar se chystá předat syrské velvyslanectví v Doha do její správy. SNC již jmenovala i svého nového velvyslance v Kataru. Katar byl jednou z prvních zemí, která uznala SNC jako oficiálního zástupce syrského lidu a nyní je první zemí, která předává syrskou ambasádu do rukou syrské opozice. SNC má v současnosti velvyslance i v ostatních zemích, které její mandát uznaly, jako jsou například Velká Británie, či Francie, v těchto zemích má však paralelně zastoupení i syrský režim prezidenta Assada. Další ranou pro syrský režim je emigrace bývalého mluvčího syrského ministerstva zahraničí Jihad Makdissiho, který byl výraznou tváří režimu téměř na všech tiskových konferencích. Bývalý mluvčí Makdissi se podle BBC zřekl syrské vlády, protože „jeho naděje na reformy se ukázaly jako liché„.

Kosovo se Srbskem si vymění styčné důstojníky

Výměna styčných důstojníků mezi Kosovem a Srbskem, která by měla proběhnout příští týden, je dalším krokem v normalizaci vztahů mezi zeměmi. Srbský důstojník Dejan Pavicevic a jeho kosovský protějšek Lulzim Peci budou dohlížet na provádění klíčových dohod mezi oběma zeměmi pod dohledem EU. Jmenování styčných důstojníků bylo dohodnuto v prosinci 2012 při setkání srbského premiéra Ivici Dacice a kosovského ministerského předsedy Hashima Thaciho. Kosovo na místo termínu styčný důstojník chtělo použít v dohodě slovo velvyslanec, což Srbsko odmítlo, protože neuznává Kosovo jako nezávislý stát.

Nepokoje v Bahrajnu označují výročí Arabského jara

Bahrajnská policie použila slzný plyn k potlačení demonstrantů, kteří se snažili dostat k Perlovému náměstí, symbolu začátku proreformních a demokracii požadujících nepokojů vypuknuvších před dvěma lety. Demonstranti vykřikovali hesla jako „pryč se zkorumpovanou vládou“ a „chceme Khalifovu rezignaci“. Princ Khalifa bin Salman je bahrajnský premiér a strýc současného krále, který ve funkci je již přes 40 let. Protest byl svolán Koalicí 14. února, což je opoziční skupina převážně mladých lidí. V Bahrajnu probíhají protesty již několik dní, všechny se vztahují k blížícímu se dvouletému výročí nepokojů, které začaly právě 14. února 2011 na Perlovém náměstí v Manamě.

Prezidentka Jižní Koreje jmenovala první ministry, do úřadu ale nastoupí až za týdny

První prezidentka v historii Jižní Koreje Park Geun-hye jmenovala novým ministrem zahraničí Yun Yung-se, ministrem obrany se stal Kim Byung-kwan. Prezidentka Park Geun-hye oficiálně nastoupí do své funkce 25. února. Brzké jmenování ministrů zdůvodnila slovy, že je nutné se připravit na případnou další provokaci ze strany Severní Koreji. Veřejnost i analytiky nominace překvapila, předcházela totiž obsazení postů prezidentské kanceláře. Severní Korea v úterý uskutečnila další jaderný test, mezinárodní společenství nešetří kritikou.

Sněmovna schválila novelu zákona rušící doživotní imunitu zákonodárců a ústavních soudců

Ve středu se v dolní komoře Parlamentu ČR vyslovilo 148 poslanců z 216 přítomných pro zrušení doživotní imunity zákonodárců a ústavních soudců.  Imunita by tak měla trvat jen po dobu mandátu. Nadále bude ale platit, že poslance bude možné vydat k trestnímu stíhání pouze se souhlasem komory, jejímž je členem. Přísnější verzi novely předkládal ministr financí Miroslav Kalousek, který požadoval omezit imunitu pouze na parlamentní projevy. Nehlasoval pro ni však dostatek poslanců. Předloha ústavní novely se nyní bude projednávat v Senátu.

OSN by mohla do Mali vyslat mírové jednotky během několika týdnů

Rada bezpečnosti OSN by mohla dosáhnout dohody v rozmezí 2 až 3 týdnů ohledně vyslání peacekeepingových jednotek, tzv. modrých přileb, které by pomohly stabilizovat zemi. Mírové jednotky by měly čítat až 6 000 mužů. V lednu vyslala Francie do země jednotky, které pomohly znovu získat kontrolu nad částí severu, jenž byl od březnového převratu pod vedením islamistických skupin. V Mali by se 31. července měly konat volby, v nichž by měl být dokončen přechod k civilní vládě. Podle velitele mírových jednotek Herve Ladsouse by jednotky OSN v zemi na poklidný průběh voleb měly dohlížet. Malijská vláda přítomnost mírových jednotek nevítá, bojí se rozdělení zemi.

V Chile bylo zatčených 20 příslušníků původního kmenu

Chilská policie zadržela 20 příslušníků původního kmenu Mapučů kvůli jejich účasti v protestu za osvobození Fernanda Millachea. Obviněný Millacheo patří taky do kmene Mapučů, nicméně je v současnosti souzen za zakládání požárů a pokus o vraždu. Již 7 týdnů Millacheo držel ve vězení hladovku, cítí se být nevinným, a proto protestující požadovali jeho propuštění. Téměř jeden milion Mapučů obývá teritorium Chile hlavně v regionu Araucanía, většina z nich žije v chudobě. V lednu 2013 propukly v této oblasti protesty původních obyvatelů za navrácení půdy do jejich rukou, přičemž během těchto akcí zemřel při požáru švýcarský zemědělec s manželkou. Vláda se situaci původních kmenů již snaží vyřešit. 

Ruské speciální síly údajně zneškodnily 6 severokavkazských ozbrojenců

Podle vyjádření mluvčího Národní protiteroristické komise (NAK) jeden z povstalců pocházel z Ingušska. V jeho domě byl nalezen granátomet, podomácku vyrobené bomby a pás s výbušninami užívaný při sebevražedných útocích. Zbylých 5 náboženských extremistů bylo zastřeleno v Dagestánu během útoku na lesní skrýš. Obě republiky se s činností ozbrojenců potýkají dlouhodobě: v Ingušsku si jejich aktivity minulý rok vyžádaly 163 mrtvých a raněných; Dagestán musí kromě radikálního islámu bojovat i s rozsáhlou korupcí a napětím mezi etnickými skupinami, kterých žije v této republice více než 30. V roce 2012 sem bylo kvůli uklidnění situace převeleno 20 000 vojáků z momentálně stabilního Čečenska. Vzhledem k nadcházejícím olympijským hrám v jihoruském Soči je bezpečnostní situace v regionu jednou z aktuálních priorit ruské vlády.

Střety v Jemenu si vyžádaly dvě oběti

Dvě osoby byly usmrceny v Jemenu během protestů, které se konají dva roky poté, co začínající nepokoje Arabského jara donutily odejít z úřadu tehdejšího jemenského prezidenta Ali Abdullah Saleha. Podle jemenských úřadů si 2 oběti vyžádaly střety mezi separatisty a islamisty ve městě Aceh na jihu Jemenu. Demonstrace proběhly i v hlavním městě Sanaa, obešly se však bez nepokojů. Jemenský exprezident Saleh předal po nátlaku demonstrantů v listopadu 2011 úřad svému zástupci Abdrabbuh Mansour Hadimu, který přislíbil opozici zahájení národního dialogu a nové volby na rok 2014. Nepokoje avšak zejména na jihu země dále trvají.

Ústavní soud zamítl návrh pražského Městského soudu na zrušení amnestie

V úterý rozhodlo plénům ústavních soudců, že zamítne návrh Městského soudu v Praze na zrušení celé amnestie, která byla vyhlášena na Nový rok prezidentem Václavem Klausem. Podle ÚS neměl Městský soud právo podat takový návrh. Další důvod zamítnutí se týkal skutečnosti, že jako první napadli sporný článek, který zastavuje některá trestná stíhání, senátoři. O této stížnosti budou ústavní soudci teprve rozhodovat.

Irán zmírňuje napětí kolem svého jaderného programu

Irán potvrdil, že obnovil přeměnu uranu obohaceného na 20 % na palivo, čímž zmenšuje svou zásobu obohaceného uranu potenciálně vhodného k výrobě jaderné zbraně. „Všechny práce již probíhají a zprávy o ní už byly zaslány Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA),“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast. Irán tím zmírňuje napětí a vytváří více času na rozhovory o svém jaderném programu, které budou obnoveny 26. února v Kazachstánu. V příštích dnech má IAEA publikovat novou zprávu ohledně stavu zásob iránského obohaceného uranu a ohledně rychlosti jeho přeměny na palivo. Irán začal obohacovat uran na 20 % v roce 2010, čímž se výrazně přiblížil možnosti výroby atomové zbraně, neboť 20 % uran lze poměrně snadnou obohatit na 90 % potřebných pro výrobu zbraně.

Po 2 letech od pádu Mubaraka Egypťané volají po sociální spravedlnosti

Egypt se potýká s velkou sociální nerovností, 2 roky po pádu bývalého prezidenta Husního Mubaraka se ekonomika země nevrátila na předrevoluční úroveň. Příjmy pocházející z cestovního ruchu mají klesající tendenci. Například v roce 2010 byly příjmy z turismu kolem 13 miliard USD, letos se zisky odhadují jen na 8,5 miliard USA. Majitelé drobných živností se potýkají s nedostatkem zákazníků. Ceny potravin, zboží, služeb a pohonných hmot vzrostly, zatímco mzdy klesají. Z 80 milionové egyptské populace více než polovina žije pod hranicí chudoby. Podle ekonomů nemá vláda vypracovaný konkrétní hospodářský plán. Blízkovýchodní Katar poskytl finanční pomoc ve výši 5 miliard USD, jednání s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce 4,2 miliard USD se opět zastavila.

EU posílá delegaci do Makedonie, aby iniciovala dialog mezi opozicí a vládou

Ve středu navštíví delegace EU hlavní město Makedonie Skopje, aby se pokusila zmírnit napětí mezi makedonskou vládou a opozicí. V březnu se mají v zemi odehrát komunální volby, které opozice chce bojkotovat, lhůta pro podávání kandidátních listin již uběhne 16. února. Bojkotem komunálních voleb od opozice může dojít k znehodnocení  legitimity voleb. Přitom na jaře by měla Rada EU rozhodnout na základě zprávy od Evropské komise o zahájení přístupových hovorů Makedonie do EU, nadále napjatá politická situace v zemi by mohla způsobit, že přístupová jednání budou opět odložena. V průběhu posledních 3 let Evropská komise doporučila zahájit s Makedonií přístupová jednání, kvůli blokaci Řecka ohledně sporu názvu států však byla tato jednání odložena.

V britské předvolební kampani znějí protimigrační slova

Kandidátka Diane James kandiduje na úrovní britské samosprávy za distrikt Eastleigh za Britskou stranu za nezávislost (UKIP) upozornila na údajnou trestnou činnost rumunských obyvatel, a proto žádá moratorium na imigraci. Na shromáždění strany řekla, že ostatní strany nechtějí imigraci řešit, protože z přistěhovalectví těží. Diane James dále zmiňovala údajnou kriminalitu Rumunů, která měla být jedním z problémů olympijských her v loňském roce, když se policie měla vypořádávat se zločineckými rumunskými gangy.  V případě výhry by se stala historicky poslankyní UKIP. Předseda UKIP Farage se k dočasnému zastavení imigrace nevyjádřil, ale řekl, že přistěhovalci by měli mít pouze výhody z pobytu ve Velké Británii, pokud v zemi žijí nejméně 5 let, platí daně a dodržují zákony.

Ruský ministr zahraničí navštívil Alžírsko

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijel v pondělí do Alžíru. Diskutovat bude jak s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou, tak se svým protějškem Mouradem Medelcim. Obě země mají v plánu zaměřit se na vzájemnou spolupráci ve všech oblastech společného zájmu. Ministr Lavrov přijel i za účelem vyslechnout si názory na probíhající válečné konflikty v regionech Sahelu a Sýrii. Alžírsko i Moskva upřednostňují nevměšovat se do vnitřních záležitostí země a ponechání na samotných syrských orgánech, jakým způsobem se s konfliktem vypořádají. Nicméně předseda ruského parlamentu Sergej Naryškin v Paříži deklaroval ruskou podporu mezinárodního kontingentu v Mali.

Keňa má za sebou první prezidentskou debatu

Na 8 prezidentských kandidátů se střetlo v první prezidentské debatě, premiér Raila Odinga a jeho zástupce Uhuru Kenyatta jsou považováni za favority prezidentských voleb. Mezi další kandidáty patří Musalia Mudavadi, Peter Kenneth, Muhamed Abduba Dida, James ole Kiyiapi a jediná žena Martha Karua. Současný prezident Mwai Kibaki již znovu kandidovat nemůže, v čele země stál již dvě funkční období. Debatu sledovaly miliony Keňanů. Po posledních volbách propuklo v zemi násilí, které za sebou nechalo na tisíc mrtvých a 300 000 bylo nuceno opustit své domovy. Prezidentský kandidát Kenyatta, který čelí obvinění z válečných zločinů u Mezinárodního trestního soudu (ICC), v debatě uvedl, že soudní proces by mu nebránil ve výkonu funkce. Další kolo debaty se uskuteční 25. února.

Obchod mezi zeměmi Střední Ameriky brzdí vysoké poplatky za přepravu a na celnicích

Podíl obchodu na HDP vzrostl v zemích Střední Ameriky mezi lety 2000 a 2011 o 8 %. Rychlejší růst brzdí problémy s logistikou a přepravou zboží. V současnosti je dražší přepravit rajčata z hlavního města Kostariky do hlavního města sousední Nikaraguy než do města San José v Kalifornii, které je více než desetkrát vzdálenější. Při exportu rajčat z Kostariky do Nikaraguy drobnější pěstitelé zaplatí za přepravu a celní poplatky více než 50 % z ceny přepravovaných rajčat. Zlepšením logistiky a zvýšením konkurenceschopnosti se zástupci zemí Střední Ameriky zabývali na pátečním setkání v hlavním městě Kostariky, San José, na kterém se podílely Světová banka (SB), obchodní univerzita INCAE a kostarické ministerstvo pro zahraniční obchod.

Členové politické strany tuniského prezidenta Marzoukiho uvažují o demisi

Na 5 členů tuniské sekulární strany Kongres pro republiku (CPR), jejíž součástí je i nynější prezident Moncef Marzouki, chce podat demisi, pokud vládnoucí strana Ennahda nebude akceptovat jejich úsilí o změnu v sestavení kabinetu. „Nemohu potvrdit ani popřít rezignaci těchto ministrů,“ řekl v rádiu Shems-FM státní tajemník pro zahraniční záležitosti Hédi Ben Abbés. Strana CPR má v současné vládě 3 ministry a 2 státní tajemníky. Ti 2. února oznámili případnou rezignaci, jestliže v parlamentu zůstanou dosavadní ministři zahraničí a spravedlnosti. Důvodem je  protekce a neschopnost zastávat svoji politickou funkci.

Severní Korea uskutečnila další jaderný test

V úterý ráno Severní Korea simulovala další jaderný výbuch. Podle oficiálních zpráv severokorejské vlády byl test úspěšný. Jeho výsledky jsou velmi podobné jako u testů v letech 2006 a 2009. Severokorejci testují jaderné zbraně i přes celosvětový intenzivní odpor, Rada bezpečnosti OSN v prosinci vydala rezoluci navyšující sankce. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon tento test označil za „hluboce destabilizující provokaci“. Prezident USA Obama požaduje okamžitou mezinárodní reakci.