Bývalý egyptský prezident Husní Mubarak stane 13. dubna znova před nejvyšším soudem v Káhiře, informaci zveřejnil místní zpravodaj MENA. Nyní 84letý hospitalizovaný exprezident Mubarak je odsouzen za smrt demonstrantů, ke které došlo v průběhu revoluce v roce 2011. V soudním procesu se na lavici obžalovaných objeví také jeho 2 synové Gamal a Alaa, tehdejší ministr vnitra Habib el-Adli, 6 poslanců a podnikatel Hussein Salem. Ti jsou viněni z rozsáhlé a léta praktikované korupce.
Archiv rubriky: Politika
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos byl nominován na Nobelovou cenu za mír
Na seznamu 259 kandidátů na Nobelovou cenu za mír na rok 2013 figuruje i jméno kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose. Jeho nominace byla odůvodněna hlavně jeho úsilím dosáhnout trvalý mír s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), se kterou momentálně vláda vyjednává v Havaně. Na seznamu jsou uvedeni také další osobnosti z politického života, jako například bývalý prezident Spojených států amerických Bill Clinton nebo představitel Myanmaru Thein Sein. Nominace na Nobelovu cenu za mír jsou jediné, které netvoří Nobelova komise. Vítěz tohohle ocenění bude známy v říjnu.
Malá etnika Ruské federace požadují větší ochranu tradic a kultury
O konkrétních doporučeních ruské vládě debatovali zástupci 40 národnostních skupin ze Sibiře, dálného východu a severních oblastí země. Na konferenci zazněly požadavky větší benevolence ze strany úřadů, které udělují kvóty na lov lesních zvířat nebo ryb. Pro mnoho národů jsou tyto činnosti důležité jak ze symbolického, tak z praktického hlediska. Současné limity totiž v mnoha případech omezují rozvoj loveckých komunit a nutí jejich příslušníky ke stěhování do měst. Od roku 2009 bylo státem na podporu ohrožených etnik vyčleněno 7,8 milionů USD.
Opozice bránila maledivskému prezidentovi v projevu před parlamentem
Zasedání maledivského parlamentu bylo při jeho prvním letošním jednání narušeno protesty příznivců i členů opoziční Maledivské demokratické strany (MDP). Jejich cílem bylo zabránit současnému prezidentovi Mohamedu Waheedovi v projevu. Podle opozice byl exprezident Mohamed Nasheed k abdikaci násilím donucen současnou administrativou, MDP proto odmítá uznat prezidenta Waheeda za legitimního představitele státu. Předtím, než byl protestujícími členy ve své řeči přerušen, prezident Waheed prohlásil, že udělá vše pro to, aby dodržel ústavu a zákony země, a bude svědomitě vykonávat svou funkci. Přesvědčit členy opozice se mu však nepodařilo, někteří z nich museli být z parlamentu vyvedeni. V září čekají Maledivy prezidentské volby, ve kterých bude kandidovat i exprezident Nasheed, lídr opoziční MDP.
Na důchod se bude muset na Slovensku pracovat déle
Penzijním věkem je nyní na Slovensku 62 let, k tomu byla potřeba mít odpracováno 15 let. K dosažení důchodu podle nového návrhu bude potřeba mít odpracováno 20 nebo až 30 let. Kdo odpracuje méně, nebude od státu dostávat penzi, jen nižší sociální dávky. Vláda svůj krok zdůvodňuje stárnutím populace. Zatímco před 60 lety bylo zhruba 300 000 penzistů, dnes je jich více než milion a počet bude přibývat. S prodlužováním minimálního počtu odpracovaných let souhlasí analytici i opozice. Podobně minimální počet odpracovaných let pensistům zvyšují i jiné státy. V Maďarsku je hranice 20 let, v Polsku 25 let, v Česku to bude 35 let a v Rakousku 45 let.
USA a Saudská Arábie sjednotily své postoje k Sýrii a Iránu
Ministr zahraničí USA John Kerry navštívil v pondělí Saudskou Arábii. Ve svém projevu připomněl Iránu, že prezident Obama se zavázal nepřipustit výrobu iránské jaderné zbraně, a že ve hře jsou všechny možnosti, včetně vojenského řešení. K jeho slovům se přidal i saudský ministr zahraničí princ Saud al-Faisal, který zdůraznil, že „jednání nemohou pokračovat donekonečna“. Na stejné téma se ministr Kerry sešel v Rijádu i s ministry zahraničí Kuvajtu, Bahrajnu a Ománu. Na společné tiskové konferenci po vzájemném jednání také americký a saudský ministři zahraničí zdůraznili, že syrský prezident Assad ztratil v jejich očích nárok být legitimním syrským vůdcem.
Dva příslušníci chilské armády budou potrestáni za xenofobní zpěv
Argentinská turistka natočila v lednu skupinu chilských vojáků, kteří zpívali nesnášenlivá slova vůči svým sousedním zemí. Argentinu, Bolívii i Peru video pobouřilo. Chilský ministr obrany Rodrigo Hinzpeter v úterý místním televizním stanicím sdělil, že „velmi přísné tresty“ dostane nadporučík, který řídí danou vojenskou školu, a seržant, který byl se skupinou vojáků, když vykonávali fyzická cvičení. Podrobnosti ohledně trestů však známy nejsou.
Ústavní soud odmítl zrušit sporný druhý článek amnestie
Kromě projednávání návrhu na předběžné pozastavení platnosti smluv o církevních restitucí, se Ústavní soud (ÚS) zabýval také stížností skupiny senátorů týkající se požadavku na zrušení druhé článku novoroční amnestie. Sporný článek zastavil kauzy, které trvaly déle jak 8 let a u nichž hrozí sazba až 10 let. Stížnost tvrdila, že jsou tím porušována práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se svých nároků. Důvody, proč ÚS odmítl stížnost senátorů zatím nejsou známy.
Ministři financí eurozóny projednávají záchrannou půjčku pro Kypr
Ministři financí eurozóny na schůzi v Bruselu projednávali záchrannou půjčku pro Kypr. Předseda schůze nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem ujistil, že v dalším měsíci bude dohoda konkrétně dořešena. Práce na záchranném fondu, který by měl obsahovat finanční podporu 22,8 miliard USD, byly pozastaveny, dokud nebude znám výsledek prezidentských voleb na Kypru. Evropská komisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn řekl, že by dohoda měla vzít v úvahu nezávislý audit ohledně praní špinavých peněz, který schválila nová kyperská vláda. Ministři financí rovněž projednali otázku, zda zmírnit úvěrové podmínky záchranných půjček Irsku a Portugalsku. Komisař Rehn řekl, že prodloužení úvěrových splatností je důkazem důvěry v prováděné ekonomické a finanční reformy.
V Norsku probíhá jednání o humanitární reakci na potencionální výbuch jaderné zbraně
Humanitární zástupci OSN a široká odborná veřejnost se v úterý sešli v Norsku na konferenci, která se snaží nalézt odpovědi na otázku, co může mezinárodní společenství reálně udělat v případě výbuchu jaderné zbraně. „Humanitární následky jaderného útoku či náhodného jaderného výbuchu by byly katastrofické a je potřeba zvážit, do jaké míry můžeme v rámci humanitárního systému účinně reagovat na takovou krizi,“ uvedl ředitel OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Rhashid Khalikov (OCHA). Dvoudenní konference zahrnuje přednášky a diskuze i s odborníky z oblasti zdravotnictví, životního prostředí, financí, apod. Podle norského ministerstva zahraničních věcí bude konference především zaměřená na identifikace jaderné zbraně, jejich detonaci a studium historických zkušeností jaderných výbuchů a jejich humanitárních dopadů.
Nová vláda v entitě Republice srbské bude možná zahrnovat i stranu Bosňáků
Premiérka Zeljka Cvijanovic nabídne 1 ministerstvo ve vládě bosenské Straně demokratické akce (SDA). Podle médií by se novým bosenským ministrem v entitě mohl stát Dzevad Mahmutovic. Rozhodnutí premiérka oznámila po setkání své strany Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) s koaličními partnery Socialistickou stranou (SP) a Demokratické lidové unie (DNS). Premiérka Cvijanovic byla jmenována prezidentem Republiky srbské Miloradem Dodikem 27. února.
Americké deníky informují o žalobě na prezidenta Klause
ČTK dnes informovala o reakcích amerických i jiných světových denících na rozhodnutí Senátu České republiky podat žalobu na odcházejícího prezidenta Václava Klause za velezradu. Deník Wall Street Journal uvedl, že žaloba může snížit politický vliv prezidenta Klause. Deník New York Times zase tvrdí, že i kdyby byl prezident Ústavním soudem shledán vinným, rozsudek by měl jen malý praktický efekt. Deník Washington Post označil amnestii za kontroverzní. Britská stanice BBC považuje žalobu prezidenta za politický útok na nejkontroverznějšího politika České republiky.
Na funkci předsedy slovenské NKÚ je pouze jediný kandidát
Na post předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu Slovenska znovu kandiduje pouze Vladimír Klimeš, jehož do funkce navrhla strana SaS. Klimeš má také podporu dalších opozičních stran SDKÚ, KDH a Mostu-Híd. Na posty dvou místopředsedů NKÚ dostala Kancelář Národní rady SR pouze jednoho kandidáta, poslanci Mikuláš Huba a Radoslav Procházka navrhli Milana Galandu. Nová volba předsedy NKÚ se bude konat na schůzi Národní rady Slovenska 14. března.
Saúdská Arábie chce zajistit srílanských pracovníkům bezpečnost a právní ochranu
Srí Lanka a Saúdská Arábie se dohodly na uzavření dohody o porozumění, která by měla zajistit bezpečnost, sociální péči a právní ochranu Srílančanům pracujícím v Saúdské Arábii. Podobná dohoda již platí mezi Srí Lankou a Kuvajtem nebo Ománem. Saúdská Arábie dlouhodobě odmítala srílanské návrhy, situace se změnila po popravě srílanské chůvy odsouzené za vraždu svěřeného dítěte. Poprava byla v lednu v 2013 uskutečněna i přes opakované žádosti srílanské vlády a prezidenta o milost pro odsouzenou, které v roce 2005, kdy mělo k incidentu dojít, bylo 17 let. Srílančané odcházejí za prací na Blízký východ velmi často, především do Saúdské Arábie, její podmínky pro ně však dosud nebyly příliš příznivé, podle lidskoprávních organizací se srílanské ženy dokonce vracejí zneužívané a mučené.
Chorvatsko a Srbsko vytvoří společnou komisi na hledání pohřešovaných osob
Vedle zmizelých osob by se měla komise zabývat majetkovými otázkami, společnými žalobami a stíháním válečných zločinců. V pondělí se na spolupráci dohodla chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic se svým srbským protějškem Ivanem Mrkicem. Dalším bodem jednání mezi státníky byla vzájemná podpora při přistoupení obou zemí do EU. Vztahy mezi Chorvatskem a Srbskem byly ještě v nedávné době napjaté, v současné době se snaží země navázat vzájemný dialog.
Bulharsko po protestech čelí politické nejistotě
Bulharský odstupující premiér Bojko Borisov kritizuje myšlenku velké koalice, což prohlubuje nejistotu nad tím, kdo bude stát v čele nejchudší ekonomiky EU. Po ukončení masových demonstrací proti vysokým cenám elektřiny a nízké životní úrovni čelí Bulharsko předčasným parlamentním volbám, které se budou konat již v květnu. Socialistický vůdce Sergei Stanišev řekl, že se nehodlá stát prozatímním předsedou vlády. Následně premiér Borisov uveřejnil návrh, že situace nabízí novou formu správy veřejných věcí, ve které straničtí lídři tvoří určitou generální radu. Podle průzkumů není jasné, která strana ve volbách získá většinu, jestli Borisova strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) nebo Staniševova Bulharská socialistická strana (BSP). Potenciálním koaličním partnerem by mohla být etnická strana bulharských Turků Hnutí za práva a svobody (DPS), kterou vede bývalá evropská komisařka Megleva Kunevová.
Lucembursko varuje Skotsko před nezávislostí
Lucemburská vláda varuje Skotsko před vyhlášením nezávislosti. Lucemburský ministr zahraničních věcí Jean Asselborn se vyjádřil, že kvůli současné hospodářské krizi v Evropě, by mezi členskými státy EU měla být spíše solidarita než volba vlastní cesty. Lucembursko a Velká Británie jsou jediné země EU, které se oficiálně a veřejné vyjádřily k možnosti nezávislosti Skotska. Ministr Asselborn sice uznává, že budoucnost Skotska rozhodnou jeho voliči, ale nechce zůstat diplomaticky zdrželivý jako zbytek členských států EU. Skotská vláda usiluje o plné členství v EU, což britská vláda nepodporuje.
Návrh tiskového zákona barmské vlády vyvolává napětí, mluví se o nové cenzuře
Barmský parlament obdržel vládní návrh nového tiskového zákona, který v mediální sféře vyvolal obavy z možného znovuzavedení cenzury. Vláda odmítla předběžně konzultovat návrh s odborníky i médii. Nový zákon by měl nahradit represivní zákon z roku 1962 o povinné registraci tiskáren a vydavatelství. Zveřejnění návrhu zákona minulý týden následovaly nespokojené reakce barmských mediálních asociací i mezinárodních obhájců svobody tisku, podle nich totiž zákon vrací média pod kontrolu prezidenta a vlády. Prezident Thein Sein cenzuru zrušil a přislíbil zavedení úplné svobody tisku. Kritici prohlašují, že návrh dává vládě široké pravomoci k odebrání publikační licence, kontrole obsahu a tvrdému trestání novinářů. Podle ministerstva informací však návrh zákona žádné prvky zasahující do svobody tisku neobsahuje.
Kolem Karla Schwarzenberga vzniká fórum
Pondělní vydání deníku Právo uvedlo informaci o tom, že se předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg chystá vytvořit satelitní sdružení pod názvem Fórum Karla Schwarzenberga. Sdružení si klade za cíl přilákat lidi zpátky k politické angažovanosti, respektive k zájmu o politiku. Podle politologů je to kladný tah, protože se tak zužitkuje podpora, jíž se ministrovi Schwarzenbergovi dostalo během prezidentských voleb. Zároveň to může být pozitivní krok k tomu, aby byli osloveni lidé, kteří nechtějí být součástí politické strany, nicméně nějakým způsobem zastávají názory ministra Schwarzenberga. Fórum by mělo být se stranou TOP 09 svázáno jen částečně, a to z hlediska spolupráce finanční, organizační a personální, nikoli však v rámci stranických struktur.
Spor o zisk pojišťovny nemusí Slovensko prohrát
Arbitráž mezi rakouskou Euram Bank, která je bývalým akcionářem zdravotní pojišťovny Apollo, a Slovenskem může pro sousední stát dopadnout dobře. Podle ministerstva financí je arbitráž pro zákaz zisku s akcionáři zdravotní pojišťovny Apollo pro Slovensko částečně úspěšná. Arbitrážní soud totiž rozhodl, že ve většině bodů žaloby nemá pravomoc rozhodnout, může rozhodovat jen v částech, které se týká volného pohybu plateb a investic. Společnost Euram požaduje nahrazení škody, jež vznikla poté, co přes slovenskou dceřinou společnost E.I.C. získal v roce 2007 51 % akcií zdravotní pojišťovny Apollo. Firma po Slovensku žádá odškodnění ve výši 170 milionů USD. Ministryně zdravotnictví Zuzana Zvolenská nedávno předložila vládě návrh zákona na vyvlastnění soukromých zdravotních pojišťoven, Slovensko preferuje vznik jedné velké státní zdravotní pojišťovny.
Několik desítek syrských vojáků bylo zabito při přepadení v Iráku
Ozbrojenci ze Sýrie přepadli v západním Iráku konvoj syrských vojáků. Akce zanechala 48 mrtvých Syřanů a 9 členů iráckého doprovodu. Podle stanoviska iráckého ministerstva obrany přišli syrští vojáci do země hledat lékařské ošetření poté, co byli zraněni v bojích, a během přepadení byli na cestě zpátky do Sýrie. Irácké ministerstvo obrany označilo incident za „útok proti irácké suverenitě, jeho zemi,“ a také za „porušení lidských práv, neboť vojáci byli toho času zraněni a neozbrojeni“. Ali Mussawi, mluvčí iráckého premiéra Nuri-al Malikiho, označil incident za „potvrzení pokusů přenést syrský konflikt na irácké území,“ zároveň prohlásil, že Irák těmto pokusům bude čelit „vší silou“.
Občané Venezuely v Spojených státech amerických mohou dostat trvalý pobyt
Člen Sněmovně reprezentantů za stát Florida Joe García oznámil svůj záměr prezentovat návrh zákona, podle kterého by dosavadní občané Venezuely, kteří utekli z vlasti po nástupu prezidenta Huga Cháveze do Spojených států amerických, mohli dostat oprávnění k trvalému pobytu. Tím by chtěl poslanec García vyřešit komplikovanou situaci emigrantů bez dokumentů. Na rozdíl od podobného návrhu pro kubánské emigranty by se budoucí zákon uplatňoval jenom na ty občané, které se již nacházejí na území Spojených států amerických. Nevztahoval by se na nových přicházejících.
Ústavní soud odmítl návrh na předběžné opatření vůči církevním restitucím
V úterý odmítl Ústavní soud (ÚS) návrh poslanců ČSSD na pozastavení plnění smluv o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Vláda tak může plnit smlouvy dál. ÚS odmítl návrh pro nepříslušnost ÚS. Poslanci ČSSD podali návrh na předběžné opatření proto, že neschvalovali kroky vlády, která urychlila podpis smluv s jednotlivými církvemi a nevyčkala na rozhodnutí ÚS. Ústavní soudci se ale v úterý zároveň zavázali, že stížnostmi na církevní restituce se bude zabývat přednostně a výsledek by měl být znám během několika měsíců.