Libanonský opoziční vůdce Saad al-Harírí, syn někdejšího premiéra Rafíka al-Harírího, ve čtvrtek oznámil, že režim syrského prezidenta Bashara al-Assada dlouho nevydrží. Svá slova uvedl k 8. výročí otcovy smrti, ze které obviňuje právě vládu prezidenta Assada. Na tehdejšího premiéra byl 14. února 2005 v Bejrútu spáchán atentát. Po tomto incidentu proběhly v zemi rozsáhlé politicko-vojenské změny, například stažení syrských vojsk. Vůdce Saad al-Harírí z obavy o svůj život žije v exilu. Libanonci se obávají nárůstu sektářského násilí, kvůli válce se libanonsko-syrské vztahy ocitly v krizi. Mezníkem se staly loňské říjnové atentáty na místní křesťany, při kterých zahynul také generál Wissam al-Hassan, velitel libanonské vnitřní bezpečnosti.
Archiv rubriky: Témata
Na Kypru probíhá volba nového prezidenta
Předseda pravicové demokratické strany (DISY) Nicos Anastasiades, jemuž vyjádřila podporu německá kancléřka Angela Merkelové, má v průzkumech veřejného mínění 15 bodů náskok nad svým hlavní soupeřem levicovým Stavros Malas. Předseda Anastasiades nepředpokládá, že vyhraje s 50% většinou, kterou potřebuje na vítězství, takže se nejspíš proběhne druhé kolo voleb 24. února. V době volby prezidenta Kypr zasáhla globální finanční krizi a v červnu se stal 5. členem eurozóny, který požádal o finanční pomoc. V důsledku restrukturalizace řeckého státního dluhu utrpěly kyperské banky velké ztráty, čímž byl Kypr vyloučen z mezinárodních finančních trhů, a proto byla vláda nucena požádat o finanční pomoc EU. Kypr zažádal o 22,7 miliard USD od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), což je v porovnání s ostatními zeměmi malá částka, ale zhruba se rovná hrubému kyperskému domácímu produktu. Někteří investoři vyjádřili obavy o neschopnosti splatit své dluhy a také o silných vazbách na Rusko, které jim rozšířilo úvěr o 3,3 miliard USD na konci roku 2011.
Rusko odmítlo poskytnout důkazy Kosovu v kauze obchodování s orgány
Jedná se o důkazy o ruských občanech, kteří měli prodat své ledviny na klinice Medicus v hlavním městě Kosova Prištině. Rusko odmítlo předat důkazy z politických důvodů, je nejdůležitějším zahraničním partnerem Srbska, které rovněž neuznává nezávislost Kosova. Na 7 Albánců je nyní za obchodování s orgány stíháno misí EU v Kosovu EULEX, a to včetně majitele kliniky Luftiho Dervishi. Srbský státní prokurátor k případu uvedl, že obchodování s orgány na klinice může být spojeno s údajným obchodováním orgánů členů Kosovské osvobozenecké armády (KLA) za občanské války v Kosovu. V prosinci 2010 zpráva Rady Evropy uvedla, že někteří členové KLA včetně současného premiéra Hashima Thaciho se dopustila obchodu s orgány vězňů . Také Rusko nedávno kritizovalo neochotu Kosova vyšetřit obchodování s orgány KLA za občanské války v zemi.
Ajatolláh Khamenei popřel, že by Irán usiloval o jadernou zbraň
Hlavní iránský duchovní vůdce ajatolláh Khamenei prohlásil, že podporuje snahu o odstranění jaderných zbraní, a zároveň, že Irán se takovou zbraň nesnaží sestrojit. „Věříme, že jaderné zbraně by měly být odstraněny. Nechceme stavět jaderné zbraně. Ale pokud bychom tento postoj nezastávali a rozhodli se si jaderné zbraně zaopatřit, žádná síla by nám v tom nezabránila,“ uvedl ajatolláh Khamenei. USA, Rusko, Francie, Čína, Německo a Velká Británie se chystají na obnovení jednání s Iránem ohledně jeho jaderného programu. Další kolo rozhovorů, které mají řešit situaci kolem iránského jaderného programu, bude zahájeno již 26. února. Jiné rozhovory s Iránem, které vedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), ztroskotaly. Irán navíc oznámil instalaci nových centrifug na obohacování uranu, zároveň ale ohlásil zvýšení výroby jaderného paliva právě z již obohaceného uranu.
Věci veřejné mají nového předsedu, je jím Vít Bárta
V sobotu se konala konference strany Věci veřejné (VV), kde její členové volili nového šéfa strany. Podle očekávání se jím stal poslanec Vít Bárta. Ten byl za neformálního lídra strany označován již od doby, co předchozí předseda VV Radek John odstoupil ze své funkce, aby se mohl věnovat novinářské práci. Bývalý ministr dopravy Vít Bárta byl zvolen počtem 80 z 98 hlasů. Ve svém projevu představil 10 nových bodů, kterými by se strana měla řídit. Mezi ně patří například pokračování v boji proti korupci, nižší daně, boj proti oligarchickým strukturám, záchrana regionálních nemocni či v neposlední řadě posílení práva na ochranu majetku.
Egypt dokončuje ekonomické podmínky k získání půjčky od Mezinárodního měnového fondu
Egyptský premiér Hisham Qandil řekl, že vláda dokončuje podmínky potřebné k získání půjčky slíbené Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Předběžná dohoda o úvěru byla podepsaná v listopadu loňského roku. Egypt z MMF získá přibližně 4,8 miliard USD. To by mělo zemi uchránit před hospodářským kolapsem. „Ekonomika není v dobrém stavu, potřebuje odpočinek,“ ohlásil premiér Qandil. Ratingová agentura Moody´s v úterý snížila úvěrový rating Egypta pro pochybnosti kolem bezpečnosti půčky, respektive, zda budou Egypťané schopni ji řádně a včas splatit. Další otázka vyvstává z obav o ekonomickou stabilitu země, neboť začaly nové protestní akce, které mohou ohrozit hospodářský růst.
Do Srbska přichází 2 švédské společnosti
Švédská firma s nábytkem IKEA a oděvní společnost H&M otevřou v Srbsku své pobočky v průběhu roku 2013 až 2014. IKEA projevila zájem expandovat do Srbska již před lety, nicméně dosud se nemohla se srbskou vládou dohodnout na ceně a lokaci v hlavním městě Srbska Bělehradu. Rovněž v Bělehradu bude umístěna i 1. prodejna oděvní značky H&M. Obě společnosti jsou známé především pro svoje nízké ceny.
OSN varovalo jemenského exprezidenta před zasahováním do demokratizace země
Rada bezpečnosti OSN varovala bývalého jemenského prezidenta Ali Abdullah Saleha a jeho bývalého viceprezidenta Ali Salim al-Beidha před zasahováním do demokratické transformace Jemenu. „Exprezident Saleh by neměl podkopávat přechod k demokracii a národní dialog, který podporuje celé mezinárodní společenství,“ uvedl britský vyslanec při OSN Mark Lyall Grant. Po odchodu prezidenta Saleha zformovali politici novou vládu národní jednoty a připravují se na nové volby na rok 2014. Nový proces národního dialogu, který má začít během března, má do politické diskuze zapojit i dosud marginalizované skupiny obyvatel. OSN však varovalo, že celý proces je zatím velmi křehký a mohl by ztroskotat. Rada bezpečnosti OSN rovněž vyjádřila znepokojení nad údajným pašováním zbraní do Jemenu, z kterého tamní vláda obviňuje Irán.
Až 150 tisíc lidí míří do Vatikánu na mši
Nynější papež Benedikt XVI. opustí svůj úřad 28. února. Právě na jeho počest se koná nedělní mši, na kterou se již sjíždí tisíce poutníků z celého světa. Očekává se, že by se jich ve Vatikánu mohlo sejít až 150 tisíc. Mluvčí Vatikánu Federico Lombardi v sobotu prohlásil, že konkláva kardinálů, která má zvolit nástupce papeže, by se mohla sejít dříve než 15. března, jak bylo původně oznámeno. Jméno nového papeže by mělo být známo o několik dnů dříve.
Guatemala chce získávat elektřinu ze sluneční energie
„Největší solární park ve Střední Americe bude v Guatemale,“ prohlásil prezident země Otto Pérez při návštěvě Španělska. Navrhovaná sluneční elektrárna vyžaduje investici zhruba 27 milionů USD a měla by generovat výkon 50 MW. Guatemalský prezident Otto Pérez se spolu se zástupci odborníků ze soukromého sektoru ve Španělsku účastnil Nového ekonomického fóra. Španělští investoři projevili také zájem podílet se na stavbě guatemalského kanálu, který by spojoval Atlantický a Tichý oceán.
Protest s kandidaturou Vujanovice na prezidenta Černé Hory skončil u Ústavního soudu
Partner černohorské vládní koalice Sociálně demokratická strana (SDP) ve čtvrtek podal odvolání k Ústavnímu soudu kvůli kandidatuře současného prezidenta Filipa Vujanovice na další volební období. Státní volební komise (DIK) již ve středu potvrdila kandidaturu Vujanovice na prezidenta na základě souladu se zákonem o volbách prezidenta Černé Hory, jak následně DIK uvedla. Zbylí 2 možní kandidáti vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic a předseda politického klubu Spravedlivá Černá Hora Rade Bojovic musí nejprve získat nad 7 500 podpisů, Vujanovic jich předložil na 13 000.
Facebook oznámil počítačový útok
Nejrozšířenější sociální síť Facebook, který využívá více než miliarda lidí po celém světě, oznámila, že se stala terčem „propracovaného hackerského útoku„. Americký Facebook uvedl, že k útoku došlo minulý měsíc, ale neexistují důkazy o tom, že by došlo k úniku uživatelských dat. Jedná se tak o další počítačový útok na velmi využívanou síť. Podobně napadeny byly i Twitter a americké deníky The New York Times a Wall Street Journal.
Severní Korea hodlá pokračovat ve svém jaderném programu
Jaderný test z počátku týdne budou následovat další, pravděpodobně ještě v letošním roce. Severokorejská vláda si tak chce vynutit mírová jednání s USA a navázání diplomatických styků. Stav vzájemných vztahů totiž zůstává podle agentury Reuters velmi podobný jako v roce 1953, kdy byla ukončena korejská válka. Severní Korea je připravena čelit dalším sankcím a odmítá změnu ve svém postoji navzdory tomu, že jde o ekonomicky malou a izolovanou zemi, jejímž víceméně jediným významným partnerem je Čína. Východoasijská země, ačkoliv se nyní postavila na stranu odpůrců severokorejského jaderného programu, nehodlá ukončit svou podporu a bude nadále zásobovat Severní Koreu potravinami a pohonnými hmotami.
Italská zbrojovka je obviněna z korupce, výkonný ředitel odstoupil
Výkonný ředitel italské zbrojařské firmy Finmeccanica Giuseppe Orsi odstoupil ze své funkce, neboť čelí totiž obvinění z úplatkářství. Zbrojovka je podezřelá, že poskytla úplatek, aby si Indie objednala 12 vrtulníků pro dopravu VIP osob AgustaWestland AW101. Britskoitalský výrobce vrtulníků zaplatil na 66 miliónů USD, aby získala kontrakt za 75 miliónů USD na 12 vrtulníků, z nich už byly 3 dodány. Indie krátce po zveřejnění kontrakt pozastavila a nyní ho chce celý zrušit, na což má podle protikorupční klauzule právo. Giuseppe Orsi obvinění popírá, stejně jako bývalý vrchní velitel indického letectva SP Tyagi odmítá přijetí úplatku.
Nový šéf vatikánské banky byl zvolen, stal se jím Ernst von Freyberg
Novým ředitelem vatikánské banky, která čelila podezřením z praní špinavých peněz, se stal německý právník Ernst von Freyberg. Dosud působil jako šéf hamburské loďařské firmy Blohm+Voss, je také členem řádu maltézských rytířů. Vedoucí post církevní finanční instituce, která je oficiálně známá jako Ústav pro věci víry (IOR), byl prázdný od května 2012. Tehdy odstoupil její šéf Ettore Gotti Tedeschi, když mu správní rada vyslovila nedůvěru. Nového ředitele jmenovala kardinálská komise a jeho nominaci schválil i papež Benedikt XVI., pro něhož je výběr šéfa banky jedním z posledních velkých rozhodnutí v úřadu. Správa vatikánské banky je už dlouhou dobu předmětem skandálů a podle analytiků problémy přispěly k papežově rozhodnutí o rezignaci.
Ekvádor v neděli čekají prezidentské volby
Na 8 kandidátů bude žádat o hlas 11,6 milionů Ekvádorců, mezi nimi je i současný prezident země Rafael Correa. Dalšími kandidáty jsou Guillermo Lasso, Mauricio Rodas, Lucio Gutiérrez, Álvaro Noboa, Alberto Acosta, Nelson Zavala a Norman Wray. Mezi 8 uchazeči o prezidentský úřad není žádná žena. Vítěz potřebuje získat nadpoloviční většinu všech hlasů, nebo obdržet alespoň 40 % platných hlasů a zároveň mít o 10 % více než druhý umístěný. Podle průzkumů veřejného mínění je favoritem voleb obhajující prezident Rafael Correa, druhým je Lucio Gutérrez.
Jižní Korea se obává dohody o volném trhu mezi EU a USA
Euroamerická dohoda o volném obchodu by mohla mít v případě své realizace nepříznivé důsledky pro Jižní Koreu, pro niž by dohoda mohla znamenat výrazné omezení výhod, které jí v současnosti plynou z bariér mezi evropským a americkým trhem. Před 2 lety Jižní Korea uzavřela dohody o volném trhu jak s EU, tak i s USA. Pokud by tito dva aktéři mezi sebou uzavřeli podobnou dohodu, Jižní Koreji by značně poklesl vývoz, evropský trh je významný například pro jihokorejský automobilový průmysl. Ztrátou svého postavení by Jižní Korea mohla přijít o důležité odbytiště. Podobné důsledky by dohoda mohla mít i pro Čínu, která je hlavním jihokorejským obchodním partnerem.
Srbská opozice vyloučila současného předsedu Valného shromáždění OSN ze strany
Vuk Jeremic, který v době vlády dnes opoziční Demokratické strany (DSS) vykonával funkci ministra zahraničí, byl zbaven ve čtvrtek členství ve straně, protože odmítl podle vyjádření DSS složit mandát poslance. Bývalý ministr zemědělství Dusan Petrovic byl rovněž zbaven členství ve straně ze stejného důvodu již minulý týden. Poté, co se stal v listopadu 2012 předsedou DSS starosta Bělehradu Dragan Djilas, strana prochází novou reorganizací. DSS se potýká od prohry v květnu 2012 s vnitřní krizí, v současné době se také řeší korupce politiků uvnitř DSS.
Delegace Hamásu neohlášeně navštívila Bulharsko
Mluvčí ministerstva zahraničí Vesela Chernova zpočátku popřela, že by představitelé Hamásu navštívili Bulharsko, ale poté, co se palestinská organizace objevila v Sofii, ministr zahraničí Nikolay Mladenov byl nucen potvrdit jejich přítomnost. Ministr Mladenov uvedl, že návštěva 3 Palestinců není oficiální a nebudou přijati žádnými státními úředníky. Delegace byla následně deportována bulharskou vládou na letiště, kde její členové prohlásili, že to není konec celé záležitosti a že budou realizovat další návštěvy v zemích EU. Návštěva se uskutečnila v době, kdy Bulharsko vede spor ohledně útoku na izraelské turisty loni v červenci. Vyšetřování bulharských, amerických a izraelských úředníků dospělo k závěru, že Hizballáh, klíčový spojenec Hamásu, je odpovědný za útok, což vedlo EU k zapsání skupiny na seznam teroristických skupin. Delegace Hamásu uvedla, že se návštěvami snaží dosáhnout dialogu s EU a zlepšit jejich společné vztahy.
Premiéři Turecka a Gruzie souhlasí s upevněním vztahů mezi zeměmi
Předseda gruzínské vlády Bidzina Ivanishvili mluvil během své návštěvy Ankary s tureckým premiérem Recepem Erdoğanem. Kromě politických a ekonomických témat byla probírána i specifická problematika historických gruzínských klášterů, které se aktuálně nacházejí na území severního Turecka, a možnosti odškodnění potomků tureckého obyvatelstva, které bylo z Gruzie vyhoštěno během období vlády ruského vládce Josefa Stalina. Turecko je pro Gruzii aktuálně nejdůležitějším obchodním partnerem. V části gruzínské společnosti je však vůči této zemi přítomna určitá animosita. Projevila se například v okamžiku, kdy měla být zrekonstruována mešita poblíž hrobu zabitých Gruzínců, kteří bojovali proti turecké okupaci města Batumi v roce 1921. Negativní postoje jsou ale rozšířeny jen mezi omezeným počtem lidí a nejsou součástí politického diskursu.
Pohřeb generála iránských Revolučních gard
Přední iránští politici a náboženští vůdci kráčeli v čele truchlících při pohřbu generála iránských Revolučních gard. Generál Hassan Shateri byl zabit ve středu během své cesty ze Sýrie do Libanonu. Iránský ministr zahraničí Ali Kabar Salehi označil zabití za „teroristický akt,“ ačkoli detaily o smrti generála Shateriho nejsou známy. Není například jasné, zda byl zabit ještě na území Sýrie, či již na území Libanonu, ani kdo za smrtí stojí. Mluvčí Revolučních gard generál Ramazan Sharif uvedl, že za zabití jsou odpovědní „žoldáci a posluhovači“ Izraele, neuvedl však, koho konkrétně se jeho výrok týká. Izraelská armáda se k incidentu nijak nevyjádřila.
Chorvatské aerolinie čekají velké škrty
V roce 2012 zaznamenaly Chorvatské aerolinie ztrátu v celkové hodnotě 65,1 miliónů USD, z toho byly 12,3 miliónů provozní ztráty a 52,8 miliónů činilo přecenění majetku společnosti. Aerolinie budou muset nyní snížit počet letadel, kterých vlastní v současné době 13. Podle chorvatského deníku Vecernji list pravděpodobně přijde i na zkrácení leteckých tras a snížení počtu zaměstnanců. Je možné, že by Aerolinie nemusely být dále schopné konkurovat trhu a mohly by zbankrotovat.
Jaderní inspektoři se nedohodli s Iránem
Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se nedohodli s iránskou vládou na přístupu do iránských jaderných zařízení, ani na datu dalších rozhovorů. Podle zástupců IAEA nevedl Irán, navzdory četným ujištěním, jednání v dobré víře, je tak prý na čase vyhodnotit, jestli dosavadní přístup IAEA je tím správným. Tento neúspěch je špatným signálem před pokračováním šestistranných rozhovorů o iránském jaderném programu, které mají začít koncem února v Kazachstánu. Podle stanice Al-Jazeera je problém také v blížících se iránských prezidentských volbách, neboť kvůli nim žádný politiky nechce činit ústupky vůči západu, zejména vůči Izraeli nebo USA.