Íránští novináři, 9 mužů a 5 žen, byli obviněni pro „spolčení se“ se západním tiskem. Země netoleruje styky místních médií s disidenty a lidmi, kteří kritizují současný režim. Redaktoři byli v pondělí vzati do vazby. Teherán obvinil Spojené státy americké a Velkou Británii z podněcování nepokojů s cílem vyhnat duchovenstvo z Íránu. V mediálních kruzích se spekuluje o možném „preventivním“ zásahu proti novinářům v souvislosti s blížícími se červnovými prezidentskými volbami. Íránští žurnalisté, kteří žijí v exilu, hovoří o silné cenzuře a útisku médií.
Archiv rubriky: Evropa
Strana TOP 09 požaduje připojení ČR k fiskálnímu paktu
Strana vládní koalice TOP 09 požaduje, aby do připravované revidované koaliční smlouvy byl zanesen také dodatek o přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU během roku 2013, V úterý o tom rozhodlo předsednictvo strany. V případě, že by se tak nestalo, strana je připravena revidovanou koaliční smlouvu nepodepsat. Proti požadavku TOP 09 je premiér Petr Nečas, který doufá, že se nejedná o záminku k vyvolání vládních sporů. Předseda pracovní skupiny pro revizi koaliční smlouvy Zbyněk Stanjura z ODS oznámil, že se na plánované čtvrteční schůzce K9 sporné body zařadí na program a bude se o nich jednat. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg podotkl, že se nejedná o žádné ultimátum, pokud by jejich požadavek nebyl vyslyšen, vláda by pokračovala bez revize koaliční smlouvy. Předčasné volby strana TOP 09 nechce.
Ve Vojvodině se zvyšuje napětí ohledně postavení oblasti v Srbsku
V hlavním městě Vojvodiny, která je součástí Srbska, Novi Sad byly vyvěšeny plakáty s válečnými hesly. Strana za Vojvodinu, která podporuje její nezávislost, vyvěsila v pondělí plakáty s heslem „Novi Sad – hlavní město Srbska“. Napětí ohledně Vojvodiny vzrostlo poté, co srbský Ústavní soud zbavil v červenci 2012 Vojvodiny autonomie asi 20 nařízeními, v lednu téhož roku srbská Progresivní strana, která zvítězila v posledních parlamentních volbách, začala na základě vlastní iniciativy přejmenovávat názvy ulic a institucí do srbské cyrilice, přestože se ve Vojvodině píše především latinkou. Vojvodina, která byla před 1. světovou válkou součástí Rakouska-Uherska, je v současné době multietničtější než centrální Srbsko.
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton požaduje pozastavení poprav v Íránu
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton vyzývá Írán k pozastavení popravy 5 členů arabské menšiny z důvodu obav, že s muži nebyl vykonán spravedlivý soud a byli nuceni k přiznání. Zároveň odmítá vyjádření vlády, že popravy jsou nutné a žádá íránské orgány o vysvětlení. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) a Human Rights Watch (HRW) uvedly, že muži byli odsouzeni na základě obvinění z terorismu kvůli vazbám na zakázanou kulturní instituci, která podporuje jejich arabské dědictví. Evropská unie je dlouhodobým kritiku trestu smrti na celém světě, Írán často kritizuje za porušování lidských práv.
Albánie si má zajistit lepší obraz země v zahraničí americkými lobbistickými firmami
Podle údajů americké neziskové organizace Sunlight Foundation vládní i opoziční strany v Albánii mají uzavřené smlouvy s americkými vlivnými lobbistickými firmami, mezi které patří Podesta Group, Blue Star Strategies, Dutko International, BKSH & Associates a Rasky Baerlain Strategic Communications. V letech 2009 až 2010 bylo z Albánie vyplaceno americkým lobbistickým firmám na 1,38 milionu USD. V současné době se chystá albánská vláda podepsat kontrakt s další lobbistickou společností Patton Bogs, která by měla zlepšit obraz Albánie před červnovými parlamentními volbami v USA. Firma Patton Bogs již sloužila jako poradce při privatizaci albánské ropné společnosti ARMO.
Prezident Dagestánu Magomedsalam Magomedov byl odvolán z funkce
Prezident Ruské federace Vladimir Putin podle agentury Reuters inicioval změnu na vedoucím postu severokavkazského Dagestánu a odvolal prezidenta Magomedsalam Magomed. Dnes již bývalý prezident byl jmenován v roce 2010 a jeho cílem bylo konsolidovat a modernizovat Dagestánskou republiku, země se dlouhodobě potýká s ozbrojenými aktivitami islámských radikálů. V čele Dagestánu prozatím stane Ramazan Abdulatipov, příslušník vládní politické strany Jednotné Rusko (EP). Za hlavní priority svého působení označil nastupující prezident boj proti náboženskému extremismu, vysoké nezaměstnanosti a nedůvěře veřejnosti vůči státnímu aparátu. Důvod odvolání není znám, podle analytiků je dnes již bývalý prezident Mogamedov pevně svázán s lokálními politickými a podnikatelskými skupinami, které vedou boj o nadvládu nad přírodním bohatstvím a přerozdělováním státních dotací.
Ruští poslanci nepřijmou zákon o zahraničních pracovnících v ruských médiích
Chystané opatření mělo být reakcí na hanlivý výrok moderátora Vladimira Poznera o státní dumě. Jeho cílem bylo umožnit zákaz činnosti zahraničním reportérům, kteří se neuctivě vyjádří o Rusku nebo jeho představitelích. Kritici zákona namítali, že by jeho přijetí mohlo vyústit v nežádoucí cenzuru zpravodajství a negativní reakce západních zemí.
Bývalý premiér Berlusconi může být stíhán za obranu fašismu, chválil Mussoliniho
Bývalý premiér Silvio Berlusconi, jehož konzervativní strana Forza Italia (FI) je ve voličských průzkumech na 2 místě, chválil fašistického diktátora Benito Mussoliniho za dobré vůdcovství navzdory odpovědnosti za antižidovské zákony. To vzbudilo ohromnou vlnu pobouření, slova totiž expremiér pronesl v den Mezinárodní památky obětí holocaustu a zločinům proti lidskosti na slavnostním ceremoniálu v Miláně. Bývalý premiér Berlusconi obhajoval Mussoliniho spojení s Hitlerem, protože diktátor se prý domníval, že bude výhodnější být na straně, kterou považoval za vítěznou, než se postavit proti hitlerovskému Německu. Italské zákony zakazují obranu fašismu a kandidát místních voleb Gianfranco Mascia slíbil, že předloží stížnost směřující ke stíhání bývalého premiéra Berlusconiho.
Veřejně prospěšné práce na kratší úvazek pravděpodobně nahradí veřejnou službu
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová v pondělí oznámila záměr ministerstva o znovuzavedení veřejně prospěšných prací na kratší úvazek. Měly by nahradit povinnou veřejnou službu, která však byla minulý rok zrušena Ústavním soudem (ÚS). V rámci veřejných prospěšných prací na zkrácený úvazek by nezaměstnaní chodili maximálně 20 hodin týdně a v případě, že by si nevydělali 4000 korun za měsíc, byli by i nadále v evidenci úřadu práce. Na aktivní politiku zaměstnanosti by mělo být, dle schváleného rozpočtu, vyčleněno 5,44 miliardy korun. O tom, jak velká část peněz poputuje na kratší úvazek veřejně prospěšných prací, zatím ministryně neuvedla.
Soudní proces se zesnulým právníkem Sergejem Magnitským byl odložen
Obhájci Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení v roce 2009, odmítli účast na soudním přelíčení, kde se měl projednávat jeho údajný podíl na organizování daňových úniků ve firmě Hermitage Capital. Termín projednání byl přesunut na 18. února. Sergej Magnitsky byl vzat do vazby poté, co na rozsáhlé daňové úniky firmy sám upozornil. Po roce ve vazbě zemřel, jeho smrt vyvolala ve světě vlnu pobouření, USA v reakci na ní přijaly tzv. Magnitsky act, který zakazuje osobám, spojeným s touto kauzou, vstup do země a možnost zakládat si ve Spojených státech amerických bankovní účty.
Podle kancléřky Merkelové nemůže Velká Británie očekávat přiznání zvláštních práv v rámci EU
Britský premiér David Cameron svou výzvou k zásadní reformě EU a slibem referenda setrvání v EU v roce 2017 vzbudil vlnu rozpaků v mnoha evropských metropolích. Německo, které je největší evropskou ekonomikou, má zájem udržet spřízněného britského zastánce volného obchodu a otevřených trhů v rámci EU, ale na druhou stranu dodává, že jsou určité limity, kam až daleko může Velká Británie zajít se svými požadavky. Německá kancléřka Angela Merkelová tvrdí, že Velká Británie je oprávněna požadovat větší otevřenost v EU, ale nelze očekávat, že jí budou přiznána zvláštní práva, která by vytvořila napjatou situaci mezi členskými státy. Generální tajemník Křesťansko-sociální unie (CSU) Alexander Dobrindt, což je spřízněná strana křesťanských demokratů (CDU) Angely Merkelové oznámil: „Bylo by naprosto špatné reagovat na výzvy premiéra Camerona s odmítnutím bez jakéhokoliv zkoumání příčin a skutečností jeho návrhů.“
Funkci ústavního soudce zastává pouze 12 soudců
Namísto 15ti členného Ústavního soudu (ÚS) je nejvyšší soudní instance zastoupena pouze 12 ústavními soudci. V pondělí skončilo 10ti leté funkční období soudci Jiřímu Muchovi. Dvanáct ústavních soudců je ústavní minimum, což znamená, že je to nejmenší možný počet například pro rozhodnutí o návrzích na zrušení zákonů a vyhlášek. Do konce roku navíc vyprší mandát dalším 7 soudcům, ÚS tak přijde celkově o 10 soudců, což by podle předsedy ÚS Pavla Rychetského v podstatě mohlo znamenat, že ÚS přestane existovat. Prezident Václav Klaus do konce svého funkčního období žádného nového ústavního soudce nenavrhne. Jeho mluvčí Radim Ochvat sdělil, že prezident nevěří, že by se Senát jeho návrhem vážněji zabýval. Prezidentovi 2 poslední kandidáti na ústavní soudce byli totiž senátory odmítnuti.
U baterií Boeingu 787 Dreamliner nebyla nalezena žádná závada
Japonští letečtí inspektoři nezjistili žádné závady na lithiových bateriích, které podle původních odhadů měly být příčinou technických problémů dopravních letounů Boeing 787 Dreamliner. Hledání závad se nyní zaměří ne elektronický systém, který sleduje nabíjení, teplotu a napětí baterií. Vyšetřování příčin technických závad začalo po posledním nouzovém přistání Boeingu 787 v Japonsku, jehož 2 aerolinie vlastní celkem 24 těchto letounů. Provoz Dreamlinerů byl po několika nouzových přistáních zakázán například v USA, Evropě nebo v Indii.
V Černé Hoře protestovaly odbory proti mimořádným daním
Před černohorským parlamentem se minulý týden sešli zástupci Svazu svobodných odborů (UFTUM), aby protestovali proti mimořádnému zvýšení daní z příjmu o 3 % z hrubé mzdy přesahující 539 USD. UFTUM již byla zapojena do demonstrací, které probíhaly v Černé Hoře v roce 2012. Podle černohorských médií byl předložen v Parlamentu návrh na zvýšení daně z 9 % na 15 % u čistých mezd vyšších než 646 USD. Černá Hora chce zlepšit hospodářský stav země, který se zhoršil v důsledku ekonomické krize.
Venezuelský prezident Chávez překonal infekci dýchacích cest, opozice žádá vyjasnění jeho zdravotního stavu
Podle slov ministra komunikace a informací Ernesta Villegasa venezuelský prezident Hugo Chávez překonal infekci dýchacích cest, která ho trápila již od jeho operace v prosinci 2012. Ministr Villegas oznámil, že i když byla jedna nemoc překonána, prezident Chávez ještě pořád není zcela v pořádku. Nicméně je pod dohledem lékařů a neustále se podílí na vládě země prostřednictvím konzultací s ministry. Venezuelský prezident Nicolás Maduro se zúčastnil o víkendu summitu Evropské unie a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) namísto prezidenta Cháveze. Opozice ve Venezuele žádá, aby se prezident Chávez objevil na veřejnosti a objasnil skutečnou situaci lidu.
Albánie vytvořila další překážku na cestě do EU
Česká republika pohrozila blokací přistoupení Albánie do EU kvůli jejímu sporu s českou elektrárenskou společností ČEZ. Český premiér Petr Nečas uvedl, že vidí odebrání lincence od ČEZ v Albánii za negativní signál, který by mohl velmi ohrozit dosavadní oboustranné přátelské vztahy. Albánský ministr hospodářství Edmond Haxhinasto ve čtvrtek reagoval na ochlazení vztahů s ČR tím, aby byly spor ohledně ČEZ a integrace do EU posuzovány odděleně. Albánie se nyní především obává ustoupení zahraničních investic do země a odklon od Albánie ze zemí střední a východní Evropy.
Tendr na dostavbu Temelína pokračuje podle plánů
Spekulace o tom, že by se měl tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín zrušit, vzešly z nedorozumění ohledně informací o průběhu projektu. Veřejnou soutěž neohrožují ani nízké burzovní ceny za elektřinu a energetická společnost ČEZ neuvažuje o jejím zrušení. ČTK o tom informoval místopředseda představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Po skončení tendru bude mít vybraná firma 4 roky na přípravu detailního designu elektrárny a zároveň budou probíhat povolovací řízení s úřady. ČEZ plánuje vyhlásit vítěze tendru v letošním roce. Stavba třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny má být dokončena v roce 2025.
Mexiko a Brazílie uvažují o naftové unii
Prezident Mexika Enrique Peña Nieto a Brazílie Dilma Rousseff by uvítali možnost strategické aliance mezi ropnými společnostmi Pemex a Petrobas v technologických, informačních a projektových otázkách. V rámci summitu Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) se zástupci obou států shodli na potřebě spolupracovat s cílem zlepšit ekonomický výkon a konkurenceschopnost zemí. Pro tento účel si již brazilská prezidentka Rousseff naplánoval speciální cestu do Mexika hned po skončení summitu Evropské unie a CELACu.
Premiér Medveděv: Assadova šance zůstat u moci se zmenšuje
Ruský premiér Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro CNN vyjádřil názor, že šance syrského prezidenta na zachování moci se zmenšují. „Myslím, že každým dnem jsou jeho šance menší a menší, ale opakuji, že to musí být rozhodnuto Syřany a ne Ruskem, nebo USA,“ uvedl premiér Medveděv. Úkolem pro USA a evropské státy je podle něj donutit obě strany, aby zasedly k jednacímu stolu a nejen požadovat, aby prezident Assad odešel. Rusko je největším zastáncem syrské vlády v jejím téměř dvouletém boji proti opozici, premiér Medveděv však patří k nejtvrdším ruským kritikům syrského prezidenta Assada.
Budoucí prezident Miloš Zeman volá po předčasných volbách
Vítěz prezidentských voleb Miloš Zeman by uvítal konání předčasných voleb. Jedním z důvodů podle něj, že strana LIDEM není stranou zvolenou občany. Premiér Petr Nečas avšak oponuje, že podle ústavy je vláda odpovědná Parlamentu ČR, nikoliv prezidentovi. Proto je pro setrvání své vlády ve funkci. Stejný názor v neděli vyjádřili v České televizi i ministr financí Miroslav Kalousek a první místopředseda ODS Martin Kuba. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro server Lidovky.cz sdělil, že se naopak domnívá, že budoucí pan prezident bude usilovat o svržení vlády co nejdříve, zejména kvůli straně LIDEM. Se svržením vlády souhlasí také strana ČSSD, VV a KSČM. V nedělní televizní debatě to oznámili zástupci jmenovaných stran.
Bulharsko vyhlásí referendum o dostavbě jaderné elektrárny
Referendum vzešlo z iniciativy opoziční Socialistické strany (SP), která by ráda zvrátila vládní rozhodnutí a dostavěla jadernou elektrárnu v oblasti Belene. Referendum, první v postkomunistickém Bulharsku, by se mělo konat před parlamentními volbami v letošním roce. Platné avšak bude tehdy, jestliže bude volební účast vyšší než 60 %. Vláda uvedla, že podporuje jadernou energii, nicméně pro modernizaci a rozšíření stávající jaderné elektrárny v Kozloduji chybí ve státním rozpočtu na 13,4 miliard USD. V roce 2007 musela země zavřít 4 staré reaktory v Kozloduji, aby získala členství v EU. Naopak opozice tvrdí, že dostavba elektrárny vyjde na 5,3 až 8 miliard USD, avšak spotřebitelé by za cenu energie platili méně. Podle analytiků je Socialistická strana s projektem Belene úzce spojena, byla to ona, která udělala zakázce stavební povolení.
Aktivisté v Rusku protestovali proti zákonu o „homosexuální propagandě“
Na 20 aktivistů bylo zadrženo policií v Moskvě za tzv. „líbajícím protest“, který se konal důsledkem předběžnému souhlasu s kontroverzním návrhem zákona. Duma schválila návrh zákona v prvním ze tří čtení. Zástupce strany Jednotné Rusko Dmitrij Sablin řekl před hlasováním, že „Rusko je tisíce let stará země založená na svých vlastních tradičních hodnotách a jejich ochrana je mi milejší než ropa a zemní plyn“. Podle premiéra je zákon zaměřen proti lidem, kteří podporují homosexualitu u dětí a naopak zákon je navržen tak, aby podporoval tradiční rodinné hodnoty. Zákon předpokládá pokuty až 166 USD pro jednotlivce, 1 665 USD pro úředníky veřejné správy a 16 650 USD pro organizace, které by se zapojily do homosexuální propagandy. Zákon se vztahuje i na zákaz vysílání zpráv s homosexuální tématikou v době, kdy by je mohly sledovat děti.
Evropská centrální banka odmítla irskou nabídku směnky
Evropská centrální banka (ECB) odmítla Irskem preferované řešení sporu o úvěru, který Irsku schválil a poskytl výkonný výbor Mezinárodního měnového fondu (MMF) jako příspěvek na podporu hroutícího se bankovního systému. Irsku se nepodařilo zachránit Anglo Irish Bank, nyní by se rádo vyhnulo nutnosti platby 4,1 miliardy USD ročně až do roku 2023. Irský ministr financí Michael Noonan navrhl převést částku do dlouhodobých státních dluhopisů, které by Irská centrální banka (ICB) držela ve svém portfoliu. Rada guvernérů ECB projednala návrh ve čtvrtek a rozhodla, že nabízené financování irské vlády je zakázáno článkem 123 Smlouvy o založení EU. Irská vláda se snaží vyhnout úrokovým nákladům z platby, což by pomohlo snížit rozpočtový deficit Irska, který patří mezi nejvyšší v EU.