Poslanci svými 249 hlasy proti 97 schválili odstavec zákona, který legalizuje stejnopohlavní manželství. V zákoně nebude manželství definováno jako spojení muže a ženy, ale spojení dvou lidí. Návrh na změnu zákona doprovázely několika měsíční protesty. Průzkumy veřejného mínění odhadují, že na 55 až 60 % Francouzů schvaluje manželství stejnopohlavních párů, pro adopci dětí lesbickým a homosexuálních partnerům je kolem 50 % Francouzů. Změna zákona představuje jednu z největších sociálních reforem v zemi od zrušení trestu smrti v roce 1981. Změnu prosazovala vládní socialistická strana prezidenta Hollanda, proti se postavila opoziční UMP.
Archiv rubriky: Evropa
Španělská vládnoucí strana čelí vyšetřování údajného tajného fondu
Španělský státní zástupce Eduardo Torres-Dulce tvrdí, že existují důvody k prošetření údajného tajného fondu vládnoucí Lidové strany (PP). Dle prokurátora bude vyšetřován předseda PP a současný premiér Marino Rajoy a další představitelé strany. Konzervativní PP popírá jakékoliv obvinění. Deník El Pais publikoval fotografie s podezřelými účetními knihami strany, kdy PP měla získávat peníze od externích firem prostřednictvím 2 bývalých pokladníků, kteří jsou stíhání za praní špinavých peněz. Účetní knihy mají pokrývat období za posledních 20 let.
OSN je znepokojena obviněním malijské z etnického zabíjení na severu země
Podle OSN vzrůstá počet případů přepadání, etnického zabíjení a zneužívání pravomocí malijské armády na severu země, kde vojáci spolu s mezinárodními silami bojují proti islamistickým skupinám. OSN upozorňuje, že zvyšující se počet případů může odstartovat „vlnu násilí“. Mezinárodní trestní soud (ICC) již oznámil, že obvinění prošetří. Francouzský prezident Francois Hollande, který do země poslal stovky vojáků, aby pomohly malijské armádě ve znovuzískání severu země, by se měl v hlavním městě Mali Bamaku setkat s prozatímním prezidentem Dioncounda Traore. Prezident Holland pravděpodobně navštíví i město Timbukt, které nedávno dobyly francouzské a malijské jednotky.
Evropská policie zatkla 103 pašeráků a narušila jejich hlavní organizaci
Evropská policie zatkla více než 100 lidí v 10 zemích, což se označuje za největší zásah na pašeráctví imigrantů v celé historii Evropské unie. Překupníci, kteří se specializují na převážení imigrantů ze Blízkého východu, zejména pak z Libye, Sýrie a Iráku do Evropy. Policie v Maďarsku uvedla, že pašeráci pocházejí z Kosova a mají spojení s tureckým podsvětím. Za osobu si účtovali i několik tisíc dolarů a imigranti, včetně dětí, byli převáženi ve stísněných prostorech turistických autobusů, nákladních automobilů nebo lodích. Více než 1200 policistů z 12 zemí se zúčastnilo razie na 117 místech, kterou plánovali rok a půl a díky ní významně narušili hlavní organizaci.
Chorvatsko vede se Slovinskem dialog ohledně sporu Ljubljanske banky
Na základě jednání, které se odehrálo ve středu v Bruselu, mezi chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pusic a jejím slovinským protějškem Karlem Erjavcem by mělo být nalezeno přijatelné řešení pro 20letý spor ohledně bývalé Ljubljanske banky (LB). 6. února by se mělo za dohledu finančních expertů odehrát mezi ministry zahraničí další jednání. V současné době Slovinsko zadržuje kvůli sporu ratifikaci přístupové smlouvy Chorvatska do EU, což může pozdržet či zcela zabránit vstup Chorvatska do EU.
OSN: Izraelské osady porušují palestinská práva
Zpráva Rady OSN pro lidská práva konstatovala, že výstavba a existence izraelských osad ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu „znamená vážné porušení“ lidských práv. „Motivací pro zastrašování a násilnosti páchané na Palestincích a jejich majetku je snaha vypudit místní populaci z území, aby izraelské osady mohly dále růst,“ stojí dále ve zprávě OSN. Problematika osad podle OSN porušuje čtvrtou Ženevskou konvenci, která zakazuje transfer vlastního obyvatelstva na okupované území. Zástupci Francie, Pákistánu a Botswany, kteří se na vzniku zprávy podíleli, dále vyzvali Izrael, aby zastavil veškeré aktivity jakkoli s problematikou osad spojené. Podle vyjádření izraelského ministerstva zahraničí je zpráva OSN pouze kontraproduktivní a poškozuje mírový proces s Palestinci. Rada OSN pro lidská práva je navíc prý zaujatá a posuzuje věci jednostranně. Izrael před dvěma dny odmítl další spolupráci s Radou.
Senátem byl schválen návrh ČSSD na úplné zrušení sKaret
Systém vyplácení sociálních dávek pomocí sKaret byl na návrh bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09) prosazen vládou již minulý rok. Cílem bylo ušetřit náklady za složenky a poštovné. Poté, co se objevila kritika z řad opozice a odborů, vláda souhlasila, že platební funkce karet bude umožněna pouze pro lidi v hmotné nouzi. Navíc byla přijata i možnost, že celý systém bude dobrovolný. Opozice kritizovala systém sKaret již delší dobu. Ministerstvo práce a sociálních věcí pravděpodobně kvůli sKartám dostane pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Albánie bojuje se špatným stavem ekonomiky snížením úrokové sazby
Albánská centrální banka ve středu snížila úrokovou sazbu o 0,25 % na 3,75 %, aby se pokusila oživit ekonomiku v zemi. Snížení úrokové sazby by mělo pomoci snížit náklady na financování, zvýšit úroveň ekonomiky a přilákat investory. Podle zprávy Světové banky (SB), uveřejněné v prosinci 2012, Albánie čelí riziku dvojité recese, která by mohla mít vážný dopad na celkovou hospodářskou situaci v zemi včetně zvýšení již tak vysoké nezaměstnanosti.
Vládní koalice se nedohodla na připojení ČR k fiskálnímu paktu
Čtvrteční jednání stran vládní koalice skončilo neúspěchem pro stranu TOP 09. Ta v úterý vznesla požadavek, aby se ČR ještě tento rok připojila k fiskálnímu paktu EU. Další dvě vládní strany – LIDEM a ODS – zastávají názor, že je požadavek zbytečně ultimativní a nejprve je potřeba schválit finanční ústavu a ústavní zákon o referendu o přijetí eura. Další jednání o fiskálním paktu a dalším sporných bodech týkajících se nové části revidované koaliční smlouvy se budou řešit na jednáních ve formátu K9.
USA, Rusko a Brazílie by podle EU měly zavést finanční právo Basel III
Evropský komisař pro finance Michel Barnier řekl, že by USA, Rusko a Brazílie měly do svých legislativ implementovat i finanční zákon, tzv. Basell III, který schválily země G20 v reakci na finanční krizi. EU by měla zákon zavést na začátku roku 2014. Zákon, který má posílit bankovní systém a zvýšit disciplinovanost bank, zatím schválilo 11 zemí z G20. V USA bylo projednání zákonu, jenž vzešel z Basilejských dohod, odloženo „pro rozdílné politické názory“.
Země západního Balkánu přitvrdí v přistěhovalecké politice
Ve středu se sešli zástupci 6 zemí západního Balkánu v hlavním městě Bosny Sarajevu, aby projednali otázku migrace, azylu a uprchlictví. Albánie, Bosna a Hercegovina (BaH), Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko se obávají znovuzavedení vízové povinnosti, jelikož balkánské země často slouží díky liberální vízové politice s EU jako tranzitní země do západních evropských zemí, jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Pákistánu a Palestiny. Země se zavázaly přijmout některá opatření jako například zkrácení lhůty při rozhodování žádosti o azyl.
Bosna a Srbsko podepsaly dohodu o stíhání válečných zločinců
Protokol o spolupráci při stíhání pachatelů podezřelých z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy byl dnes podepsán v Bruselu hlavními prokurátory obou států. Nová dohoda usnadní především řešení problému, když v obou zemích probíhají paralelní vyšetřování případu a usnadní vzájemný přenos důkazů. Protokol měl být podepsán původně již v listopadu 2011, ale dohodu blokovala Bosna kvůli sporu, zda se bude jednat o mezinárodní dohodu. V současné době srbská prokuratura řeší na 100 případů, v Bosně se státní zástupci zabývají na 648 případů. Dosud si země bez smlouvy vzájemně vyměnily na 9 případů.
Rusko vyjádřilo znepokojení nad zprávami o izraelském útoku v Sýrii
Ruská federace oznámila, že je velmi znepokojena zprávami o izraelském leteckém útoku uvnitř Sýrie poblíž Damašku. Ruské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že se jedná o bezdůvodné útoky na cíle na území suverénního státu, které porušují Chartu OSN a jsou tedy nepřijatelné bez ohledu na motivy, jež by jej ospravedlnily. Podle zdrojů agentury Reuters izraelské letouny bombardovaly konvoj v blízkosti hranic Sýrie a Libanonu, cílem byly zřejmě zbraně určené pro hnutí Hizballáh. Rusko dlouhodobě blokuje případné sankce na syrský režim a mezinárodní společenství kritizuje za vměšování se do vnitřních záležitostí země.
Evropská komise: Rumunsko nesplňuje nároky na ochranu demokracie a právního státu
Evropská komise EU (EK) kritizuje Rumunsko, že nedostatečně chrání demokracii a právní stát, podle EK může politická rozepře ohrozit demokracii v zemi. Předseda levicové rumunské vlády Victor Ponta byl EK vyzván k urychlení reforem. EK ve své zprávě uvedla, že Rumunsko již přijalo některé kroky k udržení ústavního práva, ale stále je vyvíjen politický tlak na systém soudnictví, který podkopává protikorupční úsilí v zemi. Evropská komise dodává, že Rumunsko čelí nedostatečnému respektu k nezávislosti soudnictví a nestabilitě soudních orgánů. Od vstupu do EU před 6 lety, Rumunsko nedokázalo přesvědčit evropské partnery, že jejich právní systém a protikorupční snahy se stabilizují a posílí. Koncem loňského roku Evropská komise zablokovala potenciální platbu 1,3 miliard USD z rozvojových fondů pro Rumunsko z důvodné obavy o podvodu při zadávání veřejných zakázek.
Britský premiér navštívil Alžírsko
Britský premiér David Cameron ve středu přiletěl do Alžíru, kde s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou a svým protějškem Abdelmalekem Sellalem uzavřel strategické bezpečnostní partnerství mezi oběma zeměmi. Stalo se tak v návaznosti na nedávný teroristický útok v In Amenasu. Jedná se o 1. návštěvu britského premiéra od dob nezávislosti Alžírska v roce 1962. „Teroristická hrozba, jež čelíme v Pákistánu, Jemenu nebo Somálsku je výrazně silnější, ale neměli bychom zapomínat, že terorismus v Mali je na vzestupu, proto s ním musíme bojovat a ne ho ignorovat. Ze Severní Afriky se nesmí stát další Afghánistán a Irák,“ řekl David Cameron na tiskové konferenci.
Senát dal souhlas k léčbě konopím
Horní komora navzdory mnohým výhradám schválila novelu zákona o léčivech, která povoluje léčbu konopím. Některým senátorům přijde jeho cena příliš vysoká, čímž si konopí jako medikament nebude moct dovolit každý. Konopí se bude během prvního roku dovážet ze zahraničí a poté se bude pěstovat i v ČR, kdy bude zřízen centrální úřad, který nakoupí veškerou úrodu od registrovaných pěstitelů, jíž dále bude distribuovat do lékáren. Někteří senátoři novelu kritizují, podle nich se léky podraží, neboť bude nutné zavést nový registr, který bude potřeba spravovat. Poslanec Pavel Bém ujistil, že tím nevznikne žádná byrokratická ani finanční zátěž. Schválená novela nyní míří na Pražský hrad k podpisu prezidenta.
Kypr se dostal do ekonomických problémů
Kyperská vláda v červnu 2012 požádala o záchranný balíček poté, co 2 největší banky zbankrotovaly pod nezaplacenými řeckými dluhopisy důsledkem odpisu řeckého státního dluhu v roce 2011. Kyperský ministr financí Vassos Shiarly oznámil, že musí nalézt 1,3 miliardy USD na refinancování úvěrů a dalších výdajů. Záchranný balíček může být schválen pouze s podmínkami, které by mohly znepokojit investory. Člen představenstva Evropské centrální banky Jörg Asmussen řekl, že problémy Kypru se mohou promítnout do celého systému eurozóny. Ředitel Washingtonského institutu pro mezinárodní finance Charles Dallara varuje před negativním dopadem podcenění kyperské krize. Podle kyperské vlády by země potřebovala alespoň 10 miliard USD a příliv nového kapitálu.
Ve Francii někteří politici mluví o bankrotu, vláda to popírá
Francouzští politici obhajují jejich zdravou ekonomiku poté, co ministr práce Michel Sapin popsal stav ve Francii jako „totální bankrot“. Ministr financí Pierre Moscovici slova o bankrotu označil za nepřiměřená, Francie je podle něj ve skutečnosti solventní a důvěryhodná země. Francouzský prezident Francois Hollande slíbil snížit rozpočtový deficitu pod 3 % HDP oproti nynějšímu 4,5 %. Vláda prezidenta Hollanda chce chybějící peníze v rozpočtu dosáhnout zvýšením daní před škrty ve výdajích, včetně 75% daně z příjmu pro osoby, jejichž příjem přesahuje 1,3 milion USD. Plánované zvýšení „milionářské daně“ bylo Ústavním soudem zrušeno.
Radní Jihočeského kraje Vítězslava Baborová v rezignovala na svůj post
Ve středu obdržel hejtman jihočeského kraje Jiří Zimola písemnou rezignaci krajské radní pro školství Vítězslavy Baborové, členky KSČM. Ta své odstoupení, platné ke dni 3. února, odůvodnila se slovy, že se jedná o přetrvávající zdravotní problémy. Během listopadu minulého roku se uskutečnilo několik protestů, kdy zejména studenti odmítali zastoupení členů komunistů v krajské radě. Protesty se také v rámci Palachova týdne později přesunuly i do Prahy. Prázdné místo radního pro školství bude prozatím zastupovat Jiří Zimola, nicméně při nejbližším zasedání koaličních stran KSČM a ČSSD se bude tato situace řešit.
Reportéři bez hranic zveřejnili index mediální svobody, balkánské země si veskrz pohoršily
Nezávislá organizace Reportéři bez hranic zveřejnila zprávu o mediální svobodě. Srbsko se umístilo na 63. místě z celkového počtu 179 zemí, na které se zkoumání vztahovalo. V roce 2012 Srbsko zabíralo ještě 80. místo. Podle zprávy Srbsko částečně reformovalo legislativní ustanovení, ale stále má co zlepšovat. Problém svobody tisku obecně v balkánských zemí je zakořeněn v represivních praktikách z doby komunistického režimu. Na 64. místě se umístilo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (BaH) získala 68. místo, Albánie 102., Bulharsko 87. a Kosovo 85. místo. Na spodní příčce z balkánských zemí se umístila Makedonie na 116. místě. Špatné hodnocení souvisí s nedostačnými právními předpisy, špatným přístupem k informacím, fyzickým a psychickým násilím proti žurnalistům a s nedostatkem nezávislosti na státu a místních firem. Nejvyšší mediální svoboda je ve Finsku, Nizozemsku a Norsku, Česká republika obsadila 16. místo.
Bosna se obává, že ztratí přístup na chorvatský trh po vstupu Chorvatska do EU
Podle bosenského ministra zahraničního obchodu Mirka Sarovice se obchodní vztahy mezi Chorvatskem a Bosnou změní, protože Chorvatsko jako člen EU bude povinen dodržovat normy EU a zároveň opustí Středoevropskou dohodu o volném obchodu (CEFTA), která zajišťovala mezi členy CEFTY vzájemné otevření trhů. V roce 2012 Chorvatsko dovezlo zboží z Bosny v celkové hodnotě za 1,5 miliardy USD. V roce 2013 je Bosna předsedající zemí CEFTA, její priority jsou podpora obchodu mezi členskými zeměmi a odstranění administrativních překážek.
Francouzský prezident Hollande chce představit svou vizi budoucí EU
Francouzský prezident Francois Hollande na schůzi Evropského parlamentu příští týden pravděpodobně nastíní svou vizi budoucnosti EU. Po proslovu by měla následovat rozprava s vůdci politických stran ve Štrasburku, kteří budou reagovat na výzvy britské premiéra Davida Camerona ohledně reformování EU. Prezident Hollande od svého zvolení loni v květnu naléhá na EU, aby se více snažila usnadnit tempo úsporných opatření a stimulovala růst a oživení stagnujících evropských ekonomik. Prezident Hollande také vyzýval Německo k užší politické unii s centrální kontrolou nad rozpočty eurozóny a k větší solidaritě v procesu evropské integrace. S německou kancléřkou Angelou Merkelovou se prezident již dohodl, že v květnu zveřejní své společné návrhy na hlubší integraci eurozóny.
Dovoz potravin z Polska stále roste, zákaz importu je nepravděpodobný
Od roku 2000 vzrostl dovoz polských potravin na český trh více než čtyřnásobně. Za minulý rok přesáhla hodnota dovezených potravin částku 20 miliard korun. Důvodem zájmu o polské produkty je především jejich nízká cena. Růst jejich prodeje nezastavily ani aféry týkající se nekvalitních polských potravin. Poslední se objevila minulý týden, kdy Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) informovala o možném výskytu jedu na potkany v oplatkách dovezených z Polska. Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) sdělil, že ačkoliv se v posledních dnech objevily spekulace o možném zákazu potravin z Polska, byl by tento krok jen obtížně proveditelný. Česká republika může zakázat dovoz pouze těch výrobků, které by byly příslušnými úřady shledány jako zdravotně závadné.