Zpráva Rady OSN pro lidská práva konstatovala, že výstavba a existence izraelských osad ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu „znamená vážné porušení“ lidských práv. „Motivací pro zastrašování a násilnosti páchané na Palestincích a jejich majetku je snaha vypudit místní populaci z území, aby izraelské osady mohly dále růst,“ stojí dále ve zprávě OSN. Problematika osad podle OSN porušuje čtvrtou Ženevskou konvenci, která zakazuje transfer vlastního obyvatelstva na okupované území. Zástupci Francie, Pákistánu a Botswany, kteří se na vzniku zprávy podíleli, dále vyzvali Izrael, aby zastavil veškeré aktivity jakkoli s problematikou osad spojené. Podle vyjádření izraelského ministerstva zahraničí je zpráva OSN pouze kontraproduktivní a poškozuje mírový proces s Palestinci. Rada OSN pro lidská práva je navíc prý zaujatá a posuzuje věci jednostranně. Izrael před dvěma dny odmítl další spolupráci s Radou.
Archiv rubriky: EU
Senátem byl schválen návrh ČSSD na úplné zrušení sKaret
Systém vyplácení sociálních dávek pomocí sKaret byl na návrh bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09) prosazen vládou již minulý rok. Cílem bylo ušetřit náklady za složenky a poštovné. Poté, co se objevila kritika z řad opozice a odborů, vláda souhlasila, že platební funkce karet bude umožněna pouze pro lidi v hmotné nouzi. Navíc byla přijata i možnost, že celý systém bude dobrovolný. Opozice kritizovala systém sKaret již delší dobu. Ministerstvo práce a sociálních věcí pravděpodobně kvůli sKartám dostane pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Vládní koalice se nedohodla na připojení ČR k fiskálnímu paktu
Čtvrteční jednání stran vládní koalice skončilo neúspěchem pro stranu TOP 09. Ta v úterý vznesla požadavek, aby se ČR ještě tento rok připojila k fiskálnímu paktu EU. Další dvě vládní strany – LIDEM a ODS – zastávají názor, že je požadavek zbytečně ultimativní a nejprve je potřeba schválit finanční ústavu a ústavní zákon o referendu o přijetí eura. Další jednání o fiskálním paktu a dalším sporných bodech týkajících se nové části revidované koaliční smlouvy se budou řešit na jednáních ve formátu K9.
USA, Rusko a Brazílie by podle EU měly zavést finanční právo Basel III
Evropský komisař pro finance Michel Barnier řekl, že by USA, Rusko a Brazílie měly do svých legislativ implementovat i finanční zákon, tzv. Basell III, který schválily země G20 v reakci na finanční krizi. EU by měla zákon zavést na začátku roku 2014. Zákon, který má posílit bankovní systém a zvýšit disciplinovanost bank, zatím schválilo 11 zemí z G20. V USA bylo projednání zákonu, jenž vzešel z Basilejských dohod, odloženo „pro rozdílné politické názory“.
Země západního Balkánu přitvrdí v přistěhovalecké politice
Ve středu se sešli zástupci 6 zemí západního Balkánu v hlavním městě Bosny Sarajevu, aby projednali otázku migrace, azylu a uprchlictví. Albánie, Bosna a Hercegovina (BaH), Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko se obávají znovuzavedení vízové povinnosti, jelikož balkánské země často slouží díky liberální vízové politice s EU jako tranzitní země do západních evropských zemí, jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Pákistánu a Palestiny. Země se zavázaly přijmout některá opatření jako například zkrácení lhůty při rozhodování žádosti o azyl.
Bosna a Srbsko podepsaly dohodu o stíhání válečných zločinců
Protokol o spolupráci při stíhání pachatelů podezřelých z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy byl dnes podepsán v Bruselu hlavními prokurátory obou států. Nová dohoda usnadní především řešení problému, když v obou zemích probíhají paralelní vyšetřování případu a usnadní vzájemný přenos důkazů. Protokol měl být podepsán původně již v listopadu 2011, ale dohodu blokovala Bosna kvůli sporu, zda se bude jednat o mezinárodní dohodu. V současné době srbská prokuratura řeší na 100 případů, v Bosně se státní zástupci zabývají na 648 případů. Dosud si země bez smlouvy vzájemně vyměnily na 9 případů.
Evropská komise: Rumunsko nesplňuje nároky na ochranu demokracie a právního státu
Evropská komise EU (EK) kritizuje Rumunsko, že nedostatečně chrání demokracii a právní stát, podle EK může politická rozepře ohrozit demokracii v zemi. Předseda levicové rumunské vlády Victor Ponta byl EK vyzván k urychlení reforem. EK ve své zprávě uvedla, že Rumunsko již přijalo některé kroky k udržení ústavního práva, ale stále je vyvíjen politický tlak na systém soudnictví, který podkopává protikorupční úsilí v zemi. Evropská komise dodává, že Rumunsko čelí nedostatečnému respektu k nezávislosti soudnictví a nestabilitě soudních orgánů. Od vstupu do EU před 6 lety, Rumunsko nedokázalo přesvědčit evropské partnery, že jejich právní systém a protikorupční snahy se stabilizují a posílí. Koncem loňského roku Evropská komise zablokovala potenciální platbu 1,3 miliard USD z rozvojových fondů pro Rumunsko z důvodné obavy o podvodu při zadávání veřejných zakázek.
Britský premiér navštívil Alžírsko
Britský premiér David Cameron ve středu přiletěl do Alžíru, kde s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou a svým protějškem Abdelmalekem Sellalem uzavřel strategické bezpečnostní partnerství mezi oběma zeměmi. Stalo se tak v návaznosti na nedávný teroristický útok v In Amenasu. Jedná se o 1. návštěvu britského premiéra od dob nezávislosti Alžírska v roce 1962. „Teroristická hrozba, jež čelíme v Pákistánu, Jemenu nebo Somálsku je výrazně silnější, ale neměli bychom zapomínat, že terorismus v Mali je na vzestupu, proto s ním musíme bojovat a ne ho ignorovat. Ze Severní Afriky se nesmí stát další Afghánistán a Irák,“ řekl David Cameron na tiskové konferenci.
Senát dal souhlas k léčbě konopím
Horní komora navzdory mnohým výhradám schválila novelu zákona o léčivech, která povoluje léčbu konopím. Některým senátorům přijde jeho cena příliš vysoká, čímž si konopí jako medikament nebude moct dovolit každý. Konopí se bude během prvního roku dovážet ze zahraničí a poté se bude pěstovat i v ČR, kdy bude zřízen centrální úřad, který nakoupí veškerou úrodu od registrovaných pěstitelů, jíž dále bude distribuovat do lékáren. Někteří senátoři novelu kritizují, podle nich se léky podraží, neboť bude nutné zavést nový registr, který bude potřeba spravovat. Poslanec Pavel Bém ujistil, že tím nevznikne žádná byrokratická ani finanční zátěž. Schválená novela nyní míří na Pražský hrad k podpisu prezidenta.
Kypr se dostal do ekonomických problémů
Kyperská vláda v červnu 2012 požádala o záchranný balíček poté, co 2 největší banky zbankrotovaly pod nezaplacenými řeckými dluhopisy důsledkem odpisu řeckého státního dluhu v roce 2011. Kyperský ministr financí Vassos Shiarly oznámil, že musí nalézt 1,3 miliardy USD na refinancování úvěrů a dalších výdajů. Záchranný balíček může být schválen pouze s podmínkami, které by mohly znepokojit investory. Člen představenstva Evropské centrální banky Jörg Asmussen řekl, že problémy Kypru se mohou promítnout do celého systému eurozóny. Ředitel Washingtonského institutu pro mezinárodní finance Charles Dallara varuje před negativním dopadem podcenění kyperské krize. Podle kyperské vlády by země potřebovala alespoň 10 miliard USD a příliv nového kapitálu.
Ve Francii někteří politici mluví o bankrotu, vláda to popírá
Francouzští politici obhajují jejich zdravou ekonomiku poté, co ministr práce Michel Sapin popsal stav ve Francii jako „totální bankrot“. Ministr financí Pierre Moscovici slova o bankrotu označil za nepřiměřená, Francie je podle něj ve skutečnosti solventní a důvěryhodná země. Francouzský prezident Francois Hollande slíbil snížit rozpočtový deficitu pod 3 % HDP oproti nynějšímu 4,5 %. Vláda prezidenta Hollanda chce chybějící peníze v rozpočtu dosáhnout zvýšením daní před škrty ve výdajích, včetně 75% daně z příjmu pro osoby, jejichž příjem přesahuje 1,3 milion USD. Plánované zvýšení „milionářské daně“ bylo Ústavním soudem zrušeno.
Radní Jihočeského kraje Vítězslava Baborová v rezignovala na svůj post
Ve středu obdržel hejtman jihočeského kraje Jiří Zimola písemnou rezignaci krajské radní pro školství Vítězslavy Baborové, členky KSČM. Ta své odstoupení, platné ke dni 3. února, odůvodnila se slovy, že se jedná o přetrvávající zdravotní problémy. Během listopadu minulého roku se uskutečnilo několik protestů, kdy zejména studenti odmítali zastoupení členů komunistů v krajské radě. Protesty se také v rámci Palachova týdne později přesunuly i do Prahy. Prázdné místo radního pro školství bude prozatím zastupovat Jiří Zimola, nicméně při nejbližším zasedání koaličních stran KSČM a ČSSD se bude tato situace řešit.
Reportéři bez hranic zveřejnili index mediální svobody, balkánské země si veskrz pohoršily
Nezávislá organizace Reportéři bez hranic zveřejnila zprávu o mediální svobodě. Srbsko se umístilo na 63. místě z celkového počtu 179 zemí, na které se zkoumání vztahovalo. V roce 2012 Srbsko zabíralo ještě 80. místo. Podle zprávy Srbsko částečně reformovalo legislativní ustanovení, ale stále má co zlepšovat. Problém svobody tisku obecně v balkánských zemí je zakořeněn v represivních praktikách z doby komunistického režimu. Na 64. místě se umístilo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (BaH) získala 68. místo, Albánie 102., Bulharsko 87. a Kosovo 85. místo. Na spodní příčce z balkánských zemí se umístila Makedonie na 116. místě. Špatné hodnocení souvisí s nedostačnými právními předpisy, špatným přístupem k informacím, fyzickým a psychickým násilím proti žurnalistům a s nedostatkem nezávislosti na státu a místních firem. Nejvyšší mediální svoboda je ve Finsku, Nizozemsku a Norsku, Česká republika obsadila 16. místo.
Bosna se obává, že ztratí přístup na chorvatský trh po vstupu Chorvatska do EU
Podle bosenského ministra zahraničního obchodu Mirka Sarovice se obchodní vztahy mezi Chorvatskem a Bosnou změní, protože Chorvatsko jako člen EU bude povinen dodržovat normy EU a zároveň opustí Středoevropskou dohodu o volném obchodu (CEFTA), která zajišťovala mezi členy CEFTY vzájemné otevření trhů. V roce 2012 Chorvatsko dovezlo zboží z Bosny v celkové hodnotě za 1,5 miliardy USD. V roce 2013 je Bosna předsedající zemí CEFTA, její priority jsou podpora obchodu mezi členskými zeměmi a odstranění administrativních překážek.
Francouzský prezident Hollande chce představit svou vizi budoucí EU
Francouzský prezident Francois Hollande na schůzi Evropského parlamentu příští týden pravděpodobně nastíní svou vizi budoucnosti EU. Po proslovu by měla následovat rozprava s vůdci politických stran ve Štrasburku, kteří budou reagovat na výzvy britské premiéra Davida Camerona ohledně reformování EU. Prezident Hollande od svého zvolení loni v květnu naléhá na EU, aby se více snažila usnadnit tempo úsporných opatření a stimulovala růst a oživení stagnujících evropských ekonomik. Prezident Hollande také vyzýval Německo k užší politické unii s centrální kontrolou nad rozpočty eurozóny a k větší solidaritě v procesu evropské integrace. S německou kancléřkou Angelou Merkelovou se prezident již dohodl, že v květnu zveřejní své společné návrhy na hlubší integraci eurozóny.
Dovoz potravin z Polska stále roste, zákaz importu je nepravděpodobný
Od roku 2000 vzrostl dovoz polských potravin na český trh více než čtyřnásobně. Za minulý rok přesáhla hodnota dovezených potravin částku 20 miliard korun. Důvodem zájmu o polské produkty je především jejich nízká cena. Růst jejich prodeje nezastavily ani aféry týkající se nekvalitních polských potravin. Poslední se objevila minulý týden, kdy Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) informovala o možném výskytu jedu na potkany v oplatkách dovezených z Polska. Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) sdělil, že ačkoliv se v posledních dnech objevily spekulace o možném zákazu potravin z Polska, byl by tento krok jen obtížně proveditelný. Česká republika může zakázat dovoz pouze těch výrobků, které by byly příslušnými úřady shledány jako zdravotně závadné.
V Íránu bylo obviněno 14 novinářů
Íránští novináři, 9 mužů a 5 žen, byli obviněni pro „spolčení se“ se západním tiskem. Země netoleruje styky místních médií s disidenty a lidmi, kteří kritizují současný režim. Redaktoři byli v pondělí vzati do vazby. Teherán obvinil Spojené státy americké a Velkou Británii z podněcování nepokojů s cílem vyhnat duchovenstvo z Íránu. V mediálních kruzích se spekuluje o možném „preventivním“ zásahu proti novinářům v souvislosti s blížícími se červnovými prezidentskými volbami. Íránští žurnalisté, kteří žijí v exilu, hovoří o silné cenzuře a útisku médií.
Strana TOP 09 požaduje připojení ČR k fiskálnímu paktu
Strana vládní koalice TOP 09 požaduje, aby do připravované revidované koaliční smlouvy byl zanesen také dodatek o přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU během roku 2013, V úterý o tom rozhodlo předsednictvo strany. V případě, že by se tak nestalo, strana je připravena revidovanou koaliční smlouvu nepodepsat. Proti požadavku TOP 09 je premiér Petr Nečas, který doufá, že se nejedná o záminku k vyvolání vládních sporů. Předseda pracovní skupiny pro revizi koaliční smlouvy Zbyněk Stanjura z ODS oznámil, že se na plánované čtvrteční schůzce K9 sporné body zařadí na program a bude se o nich jednat. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg podotkl, že se nejedná o žádné ultimátum, pokud by jejich požadavek nebyl vyslyšen, vláda by pokračovala bez revize koaliční smlouvy. Předčasné volby strana TOP 09 nechce.
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton požaduje pozastavení poprav v Íránu
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton vyzývá Írán k pozastavení popravy 5 členů arabské menšiny z důvodu obav, že s muži nebyl vykonán spravedlivý soud a byli nuceni k přiznání. Zároveň odmítá vyjádření vlády, že popravy jsou nutné a žádá íránské orgány o vysvětlení. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) a Human Rights Watch (HRW) uvedly, že muži byli odsouzeni na základě obvinění z terorismu kvůli vazbám na zakázanou kulturní instituci, která podporuje jejich arabské dědictví. Evropská unie je dlouhodobým kritiku trestu smrti na celém světě, Írán často kritizuje za porušování lidských práv.
Bývalý premiér Berlusconi může být stíhán za obranu fašismu, chválil Mussoliniho
Bývalý premiér Silvio Berlusconi, jehož konzervativní strana Forza Italia (FI) je ve voličských průzkumech na 2 místě, chválil fašistického diktátora Benito Mussoliniho za dobré vůdcovství navzdory odpovědnosti za antižidovské zákony. To vzbudilo ohromnou vlnu pobouření, slova totiž expremiér pronesl v den Mezinárodní památky obětí holocaustu a zločinům proti lidskosti na slavnostním ceremoniálu v Miláně. Bývalý premiér Berlusconi obhajoval Mussoliniho spojení s Hitlerem, protože diktátor se prý domníval, že bude výhodnější být na straně, kterou považoval za vítěznou, než se postavit proti hitlerovskému Německu. Italské zákony zakazují obranu fašismu a kandidát místních voleb Gianfranco Mascia slíbil, že předloží stížnost směřující ke stíhání bývalého premiéra Berlusconiho.
Veřejně prospěšné práce na kratší úvazek pravděpodobně nahradí veřejnou službu
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová v pondělí oznámila záměr ministerstva o znovuzavedení veřejně prospěšných prací na kratší úvazek. Měly by nahradit povinnou veřejnou službu, která však byla minulý rok zrušena Ústavním soudem (ÚS). V rámci veřejných prospěšných prací na zkrácený úvazek by nezaměstnaní chodili maximálně 20 hodin týdně a v případě, že by si nevydělali 4000 korun za měsíc, byli by i nadále v evidenci úřadu práce. Na aktivní politiku zaměstnanosti by mělo být, dle schváleného rozpočtu, vyčleněno 5,44 miliardy korun. O tom, jak velká část peněz poputuje na kratší úvazek veřejně prospěšných prací, zatím ministryně neuvedla.
Podle kancléřky Merkelové nemůže Velká Británie očekávat přiznání zvláštních práv v rámci EU
Britský premiér David Cameron svou výzvou k zásadní reformě EU a slibem referenda setrvání v EU v roce 2017 vzbudil vlnu rozpaků v mnoha evropských metropolích. Německo, které je největší evropskou ekonomikou, má zájem udržet spřízněného britského zastánce volného obchodu a otevřených trhů v rámci EU, ale na druhou stranu dodává, že jsou určité limity, kam až daleko může Velká Británie zajít se svými požadavky. Německá kancléřka Angela Merkelová tvrdí, že Velká Británie je oprávněna požadovat větší otevřenost v EU, ale nelze očekávat, že jí budou přiznána zvláštní práva, která by vytvořila napjatou situaci mezi členskými státy. Generální tajemník Křesťansko-sociální unie (CSU) Alexander Dobrindt, což je spřízněná strana křesťanských demokratů (CDU) Angely Merkelové oznámil: „Bylo by naprosto špatné reagovat na výzvy premiéra Camerona s odmítnutím bez jakéhokoliv zkoumání příčin a skutečností jeho návrhů.“
Funkci ústavního soudce zastává pouze 12 soudců
Namísto 15ti členného Ústavního soudu (ÚS) je nejvyšší soudní instance zastoupena pouze 12 ústavními soudci. V pondělí skončilo 10ti leté funkční období soudci Jiřímu Muchovi. Dvanáct ústavních soudců je ústavní minimum, což znamená, že je to nejmenší možný počet například pro rozhodnutí o návrzích na zrušení zákonů a vyhlášek. Do konce roku navíc vyprší mandát dalším 7 soudcům, ÚS tak přijde celkově o 10 soudců, což by podle předsedy ÚS Pavla Rychetského v podstatě mohlo znamenat, že ÚS přestane existovat. Prezident Václav Klaus do konce svého funkčního období žádného nového ústavního soudce nenavrhne. Jeho mluvčí Radim Ochvat sdělil, že prezident nevěří, že by se Senát jeho návrhem vážněji zabýval. Prezidentovi 2 poslední kandidáti na ústavní soudce byli totiž senátory odmítnuti.