Generál a velitel Sdruženého spojeného taktického uskupení – Africký roh Ralph Baker byl 28. března zbaven funkce. Velitelství uskupení, které spadá do amerických ozbrojených sil v Africe (AFRICOM), sídlí v Džibuti a řídí americké operace v celé východní Africe, včetně těch proti mezinárodnímu terorismu. Generál Baker byl zbaven funkce pro ztrátu důvěry. Ukončení působnosti generála bylo nařízeno generálem Carterem Hamem, který je velitelem veškerých amerických vojenských operací v Africe.
Archiv rubriky: Afrika
Tunisko se potýká s nárůstem kriminality
Tuniská justice ve čtvrtek pustila z vězení Sheika Abou Abdallaha Ettounsiho, vlastním jménem Imed Ben Salah, který byl vyhoštěn z Egypta, kde ho 21. března zatkli za falšování cestovních pasů určených džihádistům. „Státní zástupce osvobodil pana Ben Salaha z důvodu nespáchání trestné činnosti“, řekl agentuře AFP mluvčí ministerstva spravedlnosti Adel Riahi. Stát se potýká s nárůstem kriminality a útoky ozbrojených skupin napojených na Al-Kajdu již od počátku Arabského jara z kraje roku 2011. Tuniský soud se aktuálně zabývá verbováním mladých Tunisanů bojujících v Sýrii po boku islamistických seskupení. Sekulární opozice obviňuje vládnoucí stranu Ennahda v čele s jejím předsedou Alim Larayedhem za laxní přístup v boji s terorismem.
Libye hlásí nárůst uživatelů drog
Počet uživatelů drog v Libyi stoupá důsledkem nízkých cen drog a slabých kontrol hranic. OSN opakovaně upozorňovala, že cesta drog mezi Afrikou a Evropou prochází přes Libyi. Mluvčí libyjského ministerstva obrany plukovník Abdel Barasi tvrdí, že pracují na zlepšení strategie, výcviku a vybavení armády. Členové protidrogové jednotky jsou často zastrašováni drogovými dealery, kteří mají údajně lepší vybavení než policie. Doktor Abdullah Fannar z psychiatrické léčebny v Gargareshu tvrdí, že hlavně mladí lidé a vojáci začínají s drogami, kterým látky pomáhají zapomenout posttraumatické zážitky z války.
Kambodža poskytne Jižnímu Súdánu druhou vlnu pomoci
V rámci mírových operací OSN poskytne kambodžská vláda druhou vlnu pomoci Jižnímu Súdánu, jde o jednotky armádní policie a lékařů. Skupina vystřídá své kolegy, kteří se po roční službě v Jižním Súdánu vrátí do Kambodži. Kambodžská podpora se bude podle místopředsedy vlády a ministra obrany Tea Banha odvíjet v duchu respektování suverenity a nezávislosti Jižního Súdánu. Jednotkám mají podle ministra vyznávat hodnoty vlasti a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), jejímž členem je Kambodža od roku 1999. Hlavními úkoly vojenského personálu bude zajištění veřejného pořádku a bezpečnostní intervence, vojenští lékaři pak budou poskytovat zdravotní péči diplomatům, vojenským jednotkám OSN, členům humanitárních organizací a především Jihosúdáncům.
Kanada zveřejnila totožnost dvou občanů podílejících se alžírském útoku
Kanadská veřejnoprávní stanice CBC v pondělí uveřejnila identitu 2 kanadských občanů, kteří se podíleli na lednovém útoku na naftařskou základnu v alžírském městě In Amenas na jihovýchodě země. Jedná se 24 letého Xristose Katsiroubase původem z Řecka, jenž měl konvertovat k islámu, a stejně starého Aliho Medleje. Oba aktéry spojoval život v etnicky různorodé vilové čtvrti Ontaria. Podle dostupných informací byli oba muži v hledáčku kanadské policie od roku 2007.
Mezinárodní měnový fond a Egypt znovu jednají o půjčce
Zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF) jednají v Káhiře s egyptskou vládou o možné půjčce Egyptu ve výši 4,8 miliard USD, která má pomoci nastartovat egyptskou ekonomiku po lidové revoluci. Egypt má v těchto dnech přesvědčit MMF, že požadované hospodářské reformy budou provedeny. Analytici očekávají, že egyptská strana bude muset přistoupit na zvýšení daní, aby snížila deficit státního rozpočtu. MMF a Egypt doufají, že se tak podaří přilákat do země více zahraničních investic. Půjčka byla schválena již v loňském roce, ale po konfliktu mezi vládnoucím Muslimským bratrstvem a opozicí byla MMF pozastavena.
O zajatých alžírských diplomatech nejsou žádné informace, uvedl alžírský ministr
Alžírský ministr zahraničních věcí Mourad Medelci v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Radio national řekl, že vláda dosud neobdržela zprávu, zda šestice alžírských diplomatů, které drží maliští povstalci, zůstala naživu. K zásahu došlo loni 5. dubna ve městě Gao na jihovýchodě země. „Naši lidé byli do Mali vysláni v rámci své diplomatické mise,“ řekl ministr Medelci s tím, že není schopen zaručit jejich přežití. Nezapomněl podotknout, že alžírská administrativa učinila opatření pro přijetí malijských uprchlíků, kteří putují na jih Alžírska. „Vojenský zásah v Mali nemusí být jediným řešením, jak se vypořádat se současným stavem. Jsme schopni se zapojit pomocí mírových kroků v souladu s OSN,“ uzavřel ministr Medelci.
Poradce libyjského premiéra Aliho Zeidana byl unesen
Poradce libyjského premiéra Aliho Zeidana Mohammed Ali Ghatous byl v pondělí na předměstí Tripolisu unesen dosud neznámými pachateli. K útoku došlo při jeho cestě autem, které avšak zůstalo na místě. Od pádu vůdce Muammara Kaddafiho působí v zemi mnoho ozbrojených skupin, které se odmítají vzdát zbraní a právo berou do vlastních rukou. Důkazem je i situace z konce března, při níž ozbrojenci poblíž Benghazi zaútočili na konvoj vezoucí pomoc do blízkovýchodní Gazy. V autě cestovalo 5 britských humanitárních pracovnic, jež byly posléze sexuálně napadeny.
Panama jedná o leteckých dohodách se zeměmi Blízkého východu
Stát Panama si vytyčil cíl uzavřít do konce roku 30 mezinárodních leteckých dohod. Země se nyní zaměřila na region Blízkého východu, jedná s Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Katarem či Tureckem. Dosažení dohod o leteckém průmyslu s Blízkým východem by pro Panamu představovalo příležitost rozvinout obchod. Letecké společnosti z Blízkého východu letos dosahují nejvyšších čísel přepravených osob, Panama jim může nabídnout zajištění logistiky a přepravy nákladů. Panama dosud uzavřela 26 mezinárodních leteckých dohod, navíc má 6 dohod o otevřeném vzdušném prostoru s Curazao, Chile, Guatemalou, Nikaraguou, Peru a USA.
Vůdci pěti států reagovali na žádost syrského prezidenta
Prezidentka Brazílie Dilma Rousseff, prezident Číny Xi Jinping, indický premiér Manmohan Singh, jihoafrický prezident Jacob Zuma a ruský prezident Vladimir Putin nepřímo reagovali na jim adresovaný dopis od syrského prezidenta Bashara al-Asada. Pět čelních představitelů se sešlo na summitu ekonomické organizace BRICS sdružující Brazílii, Čínu, Indii, Jihoafrickou republiku a Rusko v Durbanu v Jihoafrické republice a v jeho závěrečném prohlášení se vyjádřili k syrskému konfliktu. Uvedli, že i nadále podporují dialog mezi vládními představiteli a opozičními skupinami. Opačný postup zaujímá Evropská Unie, USA a Liga arabských států, které odsuzují režim prezidenta al-Asada a žádají větší podpoře opozice. Představitelé BRICS vyzvali obě strany konfliktu, aby umožnily hladký přístup pro humanitární pomoc.
Političtí vězni v Súdánu mají být propuštěni
Súdánský prezident Omar al-Bashir v pondělí oznámil, že v zemi budou propuštěni všichni političtí vězni. Současně chce zahájit národní dialog, kterého se mají účastnit všechny politické a společenské uskupení, a jehož výsledkem má být řešení všech problémů. V úterý bylo propuštěno 7 vězňů. Prezident Omar al-Bashir, který stanul v čele země v roce 1989 po vojenském převratu, bývá lidsko-právními organizacemi označován za jednoho „z nejrepresivnějších vůdců v Africe“.
Evropská mise na podporu malijských vojáků začne v červenci
V Mali v lednu letošního roku byla pod francouzským velením osvobozena města na severu země, ale boje s islamistickými skupinami stále pokračují. Mise na podporu a trénink malijských vojáků, která má pomoci Mali v boji proti islamistické skupinám, se účastní 550 vojáků z 22 zemí EU, z nichž je 150 instruktorů a zbytek představuje další personál. Francie přispívá 207 vojáky, Německo 71 vojáky, Španělsko 54 vojáky, Velká Británie 40 vojáky, Česká republika 34 vojáky, Belgie 25 vojáky a Polsko 20 vojáky. Školení probíhá pod kontrolou francouzského brigádního generála Francois Lecointre, podle něhož malijská armáda musí být zcela zrekonstruována a mise by měla trvat asi 15 měsíců. První plně vyškolený prapor by měl být začít operovat v Mali v červenci na základně Koulikoro, která se nachází asi 60 km od hlavního města Bamako.
Omán udělil azyl členům rodiny bývalého libyjského vůdce Kaddáfího
Mezi členy rodiny, kteří azyl dostali, je vdova po vůdci Libyie Muammaru Kaddáfím Safia, dcera Aisha a jeho dva synové Mohammed a Hannibal. Po synech Mohammedovi a Hanibalu Kaddáfím pátrá Interpol. Podle prohlášení ománské vlády se členové Kaddáfího rodiny zdržují na území Ománu již od října minulého roku. Ománská vláda se rozhodla vyhovět jejich žádosti o azyl za podmínky, že v zemi nebudou vyvíjet žádnou politickou aktivitu. Několik členů rodiny se od libyjského povstání v roce 2011 zdržovalo v Alžírsku, odkud před časem odešli.
Čínský prezident navštívil Republiku Kongo
Čínský prezident Xi Jinping v posledním březnovém víkendu navštívil Republiku Kongo a zakončil tak cyklus zahraničních cest, konaných od 22. do 30. března. Návštěva Republiky Kongo byla výjimečná, neboť šlo o první oficiální návštěvu čínského představitele v africké zemi od zavedení diplomatických styků roku 1964. Prezident Jinping a jeho konžský protějšek prezident Denis Sassou Nguesso se dohodli na rozvíjení vzájemné spolupráce, solidarity i oboustranné pomoci mezi oběma státy. Čínský prezident si během návštěvy pochvaloval vřelé přijetí nejenom ze strany konžského prezidenta a vlády, ale především ze strany obyvatel africké republiky. V rámci připravovaného padesátiletého výročí zahájení diplomatických styků mezi Čínou a Republikou Kongo, které se bude konat příští rok, čínský prezident vyjádřil naději v pokračující úspěšnou spolupráci mezi zeměmi i do budoucna.
Rebelská M23 odmítá rozhodnutí OSN vyslat do Demokratické republiky Kongo speciální jednotky
Největší rebelská skupina M23, která necelý rok bojovala s konžskou armádou na východě Demokratické republiky Kongo, odmítla rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN vyslat do země speciální jednotky. Jejich vůdce Bertrand Bisimwa, který se do čela postavil poté, co dlouho hledaný generál Bosco Ntaganda se vzdal Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), že stanovisko OSN může ukončit probíhající mírové rozhovory. V Demokratické republice Kongo působí již několik let tzv. modré přilby, tedy mírové jednotky, minulý týden OSN rozhodla o vyslání 2000 speciálních jednotek, které mají „neutralizovat“ povstalecké skupiny.
Vůdce rebelů ve Středoafrické republice jmenoval úřednickou vládu
Před týdnem se prostřednictvím vojenského převratu dostali rebelové v tzv. Selekově koalici k moci, prezidentem Středoafrické republiky se jmenoval Michel Djotodia, který zároveň uvedl, že v čele země zůstane do voleb v roce 2016. Premiérem zůstane dosavadní předseda vlády Nicolas Tiangaye, který vedl vládu od ledna. Dalších 8 ministerských míst obsadí představitelé bývalých opozičních stran, dohromady bude vládu tvořit 34 členů. Během převratu zemřelo 13 jihoafrických vojáků, země měla ve Středoafrické republice kontingent asi 200 vojáků. Ti uvedli, že proti nim bojovali vojáci rebelů ve věku náctiletých.
Saúdskou Arábii trápí vysoký počet ilegálů
Saúdská Arábie a především její hlavní město Jeddah se potýká s vysokým počtem nelegálních cizinců. Přistěhovalci jsou tolerování, neboť království nemá prostředky, jak dlouholetý stav vyřešit. Přicházející jsou především z chudších částí Afriky, například Burkiny Faso, Somálska a z jižní Asie. Ti živoří ve slumech na okraji měst, případně se živí nižšími druhy zaměstnání, jako jsou pomocníci v domácnostech. Bez nároku na jakékoliv sociálních dávek a statut legálnosti. Nelehká situace s sebou přináší zvýšenou kriminalitu. Mluvčí saúdskoarabského ministerstva vnitra Mansour al-Turki řekl, že média přehánějí v počtu kriminálních deliktů spáchaných ilegály a že sami přispěli k současnému stavu využíváním levné pracovní síly.
Islamistická AQMI varovala Francii na síti Twitter
Severoafrická odnož teroristické skupiny Al-Kaida islámského Mghrebu (AQMI) varovala Francii prostřednictvím svého nově založeného účtu na Twitteru, že usmrtí všechny francouzské rukojmí. „Všichni zadržovaní, s výjimkou Philippa Vardona, jsou zatím v pořádku a vede se jim dobře,“ uvedli ve své online zprávě. Francouzský podnikatel Vardon byl zabit jako odplata za intervenci v Mali. Ten patřil k dalším nejméně 14 francouzským občanům, jež byli zajati mezi lety 2011 do současnosti. Ačkoliv Paříž podnikatelovu smrt přímo nepotvrdila, prezident Francois Hollande uvedl, že zadržený bude zřejmě již po smrti.
Íránsko-egyptské vztahy na cestě k lepší budoucnosti
V sobotu došlo v Egyptě po 34 letech k prvnímu komerčnímu letu mezi městy Káhirou a Teheránem. Let Air Memphis, vlastněný egyptských podnikatelem Ramym Lakahem, vezl na palubě několik íránských cestujících včetně 2 diplomatů. Egyptský ministr pro civilní letectví Wael El-Maawadawy oznámil, že se plánují charterové lety mezi turistickými městy Aswanem, Luxorem a Abú Simbelem s íránskou republikou. Egypt a Írán podepsaly memorandum (MoU) o porozumění a spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Íránský ministr zahraničí Ali Salehy oznámil, že Egypťané směřující do země v rámci svých podnikatelských aktivit a za turistikou budou osvobozeni od vízové povinnosti. Dojde tak k navázání vztahů, které byly po íránské islámské revoluci v roce 1979 zrušeny.
Súdánský prezident poprvé navštíví Jižní Súdán
Hlava súdánského státu Omar Hassan al-Bashir poprvé od vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu v roce 2011 svého jižního souseda příští týden navštíví, přesné datum zatím nebylo stanoveno. Během návštěvy s jihosudánským prezidentem Salva Kiirem by mělo dojít k potvrzení dlouho sjednávaných dohod ohledně ropy a bezpečnosti hranic mezi oběma státy. Představitelé obou východoafrických zemí se rovněž dohodli na obnovení transferu ropy přes súdánské území, k uzavření ropovodu došlo v lednu minulého roku důsledkem sporů ohledně výše transportních poplatků. Spory nicméně i nadále přetrvávají ohledně na ropu bohatého území Abyei a několika dalších regionů.
OSN schválila vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo
Na 2 500 speciálních jednotek, které povedou „cílenou vojenskou operaci“ proti ozbrojeným skupinám na východě Demokratické republiky Kongo, schválila Rada bezpečnosti OSN. Jde o první mandát OSN, jež je postaven na ofenzivním cíli. Jednotky, které vyšlou Tanzanie, Malawi, Mosambik a Jihoafrická republiky, by měly v zemi začít působit od července. OSN již více než 10 let v zemi udržuje mírové jednotky, ty jsou dlouhodobě kritizované pro svou neefektivitu.
Francie stanovila datum odchodu vojáků z Mali, OSN zvažuje vyslání až 11 000 jednotek
Počet francouzských vojáků, kteří od ledna pomáhají malijské vládě na severu země znovu ovládnout území, by se do konce letošního roku měl snížit na 1 000. Stahování jednotek by mělo začít od dubna a do července by z Mali mělo podle francouzského prezidenta Francois Hollanda odjet na 2000 vojáků. OSN mezitím zvažuje vyslání mírových jednotek do západoafrické země, generální tajemník OSN Ban Ki-moon mluví až o 11 000 vojáků, kteří by měli zabránit, aby se sever země dostal opět pod nadvládu islamistických militantních skupin. Pod vedením Africké unie (AU) by do země mělo přijet během dubna na 4 000 jednotek.
V Belgii byl zastřelen muž podezřelý ze členství v teroristické skupině
Belgická policie na dálnici v Bruselu zastřelila 30letého Alžířana, který byl již delší dobu sledován pro podezření z členství v teroristické skupině. Muž byl opakovaně vyzýván k zastavení svého vozidla, poté došlo ke střelbě. Kvůli případu se v úterý sešel belgický ministr vnitra Joëll Milquet se svým francouzským protějškem Manuelem Vallsem, který potvrdil pokračování bilaterální spolupráce v podobných případech. Na konci minulého roku obdržela federální policie zprávu od francouzské strany, na základě níž následovala domovní prohlídka v bytě podezřelého a bylo zabaveno několik střelných zbraní, munice a další vojenský materiál.