Prezident Mahmoud Ahmadinejad je na své poslední zahraniční návštěvě před vypršením prezidentského mandátu. Během 8 let v úřadu se snažil prohlubovat diplomatické vztahy s latinskoamerickými a africkými státy. V projevu na univerzitě v Beninu se prezident Ahmadinejad vyjádřil o jaderném programu, kdy chválil elektřinu z jaderných elektráren, zároveň v projevu kritizoval kolonialismus. V pondělí se přesunul do Nigeru, následně navštíví Ghanu.
Archiv rubriky: Afrika
Jednotky Čadu se z Mali začnou pomalu stahovat
„Čadská armáda nemá možnosti na to, aby mohla bojovat guerrillovou válku, jaká se právě odehrává v Mali,“ řekl čadský prezident Idriss Deby. Jednotky Čadu přitom tvoří jeden z největších kontingentů v probíhající vojenské operaci v západoafrickém Mali. Mezinárodní intervenci se podařilo navrátit většinu severu Mali pod kontrolu malijské armády a vlády, nicméně boje se přesunuly do pouštní oblasti Sahary. Čadské jednotky mají zkušenosti s podobnými boji v pouštním prostředí, nicméně podle prezidenta Debyho „čadská armáda již splnila svou misi“. Již dříve uvedla Francie, že během dubna začne stahovat většinu svých jednotek. Následně by do Mali měla OSN vyslat misi o síle 11 000 jednotek
OSN chce převzít program proti hladu z Guatemaly a uplatnit ho v Africe
Organizace spojených národů se bude v blízké budoucnosti snažit o převzetí programu proti hladu, který byl aplikován v Guatemale. Program se nazývá „Nulový hlad“ a v Guatemale má za cíl zredukovat chronickou podvýživu aspoň o 10 %. Do praxe ho aplikoval prezident Guatemaly Otto Pérez Molina v roce 2012. Momentálně hladem trpí v Guatemale 50 % z milionu dětí mladších jako 5 let. Nápad aplikovat podobný program v Africe přišel od speciálního koordinátora OSN Davida Nabarra, podle kterého situace v Guatemale a v Africe je velmi podobná. Jediný rozdíl vidí v tom, že v Guatemale se jedná o chronickou podvýživu, zatímco v Africe bojují proti akutnímu nedostatku potravin.
Mezinárodní měnový fond uznal somálskou vládu po 22 letech
Přes 22 let byly vztahy mezi Somálskem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) přerušené, v pátek MMF uznal novou vládu východoafrické země v čele s prezidentem Hassan Sheikh Mohamudem. Uznání otevírá možnost technické podpory pro zemi Afrického rohu. MMF nicméně neposkytne Somálsku půjčku, dokud bude smazán dluh ve výši 352 milionů USD, který země již u organizace má. MMF uznalo Somálsko po dvou dekádách občanské války, jíž započalo svržení generála Mohameda Siad Barreho v roce 1991. Uznání se vláda prezidenta Mohamuda dočkala v lednu i od USA.
Guinea stanovila termín dlouho odkládaných voleb
V sobotu oznámil prezident Alpha Conde, že parlamentní volby, které mají dokonat přechod země k demokracii, se budou konat 30. června. Původně byly volby naplánované na rok 2011, opakovaně byly odkládány důsledkem neshod mezi vládou a guinejskou opozicí ohledně organizace voleb. Volby by měly přinést občany zvolenou vládu, od roku 2008, kdy v zemi proběhl vojenský převrat, stála v čele země přechodná vláda. Stanovení termínu voleb je jednou z podmínek pro uvolnění zastavené mezinárodní pomoci v hodnotě milionů USD. Opozice dlouhodobě protestovala proti tomu, aby volební proces zařizovala firma Waymark. Vláda námitky odmítla a tvrdí, že již není dostatek času na výběr nové společnosti.
Vůdce rebelů ve Středoafrické republice se stal prozatímním prezidentem
Národní přechodná rada, jíž tvoří 105 členů, v sobotu zvolila vůdce tzv. Selekově koalice Michela Djotodia prozatímním prezidentem poté, co v březnu byl ve Středoafrické republice proveden vojenský převrat. Současný prozatímní prezident Djotodia byl jediným kandidátem ve volbě. Nové prezidentské a parlamentní volby by se měly konat podle prezidenta do 18 měsíců, původně se mělo jednat o odklad v podobě 3 let. Středoafrická republika má dlouhou historii vojenských převratů, svržený prezident Francois Bozize se k moci rovněž dostal převratem. Podle mezinárodních humanitárních organizací pokračuje rabování a rekrutování dětských vojáků do ozbrojených rebelských skupin, včetně vládnoucí tzv. Selekovy koalice.
Objevují se další důkazy proti exprezidentovi Mubarakovi
Před káhirským soudem opět stanul bývalý egyptský prezident Husní Mubarak. Soud přišel s novými důkazy, které „hovoří“ proti ex-prezidentovi. Vrchní prokuratura získala 700 stránek materiálu dokládajicího, že bylo použito hrubé síly proti demonstrantům před 2 lety. Nové spisy se týkají i někdejšího ministra vnitra Habiba El-Adlyho a jeho 6 pobočníků. Informace nasbíral vyšetřovací výbor spolu s jeho předsedou a současným prezidentem Mohammadem Mursím. V listopadu minulého roku nechal prezident Mursí schválit změnu v zákoně, v němž je možné znovuotevření případů, ve kterých dojde k obvinění z vraždy, pokusu či těžkému ublížení na zdraví a další zločiny páchané minulým režimem.
Libyjská pobřežní policie zachránila imigranty
Libyjská hlídka zachránila téměř 89 ilegálních přistěhovalců že Středozemního moře poté, co se jejich loď potopila. K zásahu došlo u přístavu Zawiya. Dalších 5 lidí však přišlo o život. Přeživší pocházejí ze subsaharské Afriky. „Zraněné jsme převezli do nemocnice,“ řekl mluvčí hlídky Ayub Omar Gacem a dodal, že za 2 týdny se jedná už o druhý případ. Tehdy Libyjci zachránili 34 osob včetně žen a dětí. Severoafrická země byla po dlouhá léta tranzitním bodem pro lidi z vnitrozemské Afriky, kteří směřovali k evropským břehům. Pokud se jim podařilo proniknout přes libyjskou stráž, většinou dopluli do italské Lampedusy.
Tunisko získalo zpět peníze údajně ukradené bývalým prezidentem Ben Alim
Tunisko dostalo zpět 29 milionů USD, které byly údajně na účtu manželky exprezidenta Zine Abidine Ben Aliho v Libanonu. Peníze byly objeveny týmem OSN pro Objevení ukradených aktiv. Šek na 29 milionů USD byl předán tuniskému prezidentovi Moncefovi Marzoukimu. OSN se snaží nalézt peníze od svržených vůdců během arabských povstání. Tunisko zažívá těžké ekonomické časy, a proto zesiluje tlak veřejnosti na nalezení ukradených peněz, nicméně je problematické politicky i právně získat přístup k účtům, kde by peníze mohly být. Země požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku 4,8 miliard USD.
Katar nabídl Egyptu injekci 3 miliard USD
Katar nabídl, že nakoupí egyptské dluhopisy ve výši až 3 miliard dolarů. Katar, který již slíbil investovat v Egyptě do roku 2018 na 18 miliard USD, tak dále rozšířil svou nabídku pomoci. Katarský premiér Hamad bin Jassim al-Thani také dodal, že Katar bude zásobovat Egypt zemním plynem, bude-li to třeba. Egypt je v současnosti sužován nedostatkem pohonných hmot, vysokou inflací a tenčícími se devizovými rezervami. Egyptský ministr plánování Ashraf El-Araby proto připustil, že Egypt „velmi pravděpodobně“ požádá Mezinárodní měnový fond (MMF) o další půjčku. Egypt v současnosti jedná s MMF o půjčce 4,8 miliardy USD.
Súdánský prezident al-Bashir je na návštěvě Jižního Súdánu
Poprvé od nezávislosti Jižního Súdánu v roce 2011 budou v pátek spolu jednat súdánský prezident Omar al-Bashir a prezident Jižního Súdánu Salva Kiir. Mají diskutovat o sporech ohledně území, vymezení hranic a i nedávné dohodě, která stanovuje, kolik má Jižní Súdán platit Súdánu za transfer své ropy přes súdánské území. Velvyslanec Jižního Súdánu v Chartúmu Mutrif Siddiq uvedl, že prezident al-Bashir bude vřele přivítán a vztahy mezi oběma zeměmi se mají rozvíjet ku prospěchu obou států.
Hamás a Fatah se snaží obnovit jednotu Palestinců
V Káhiře jednali zástupci Hamásu a Fatahu o implementaci předchozích dohod. Jedná se o pokračující snahu obou stran ukončit jejich spor a utvořit palestinskou sjednocenou vládu. Během posledních let došlo k několika dohodám o ukončení jejich boje o moc, ale žádná nebyla realizována. Obě strany se vyjádřily ke Katarské výzvě svolat summit vedoucích arabských států, aby projednaly implementaci usmíření mezi Hamásem a Fatahem. Prvně jmenovaný přivítal iniciativu, druhý má výhrady, že islamistické hnutí nemůže být pozváno jako „legitimní a rovný“ zástupce Palestinců. V následujících dnech by se měl setkat prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás s lídrem Hamásu Khaledem Meshaalem.
Turecko se stává hlavním aktérem v oblasti humanitární pomoci v afrických zemích
Turecko poskytuje humanitární pomoc africkým zemím a nadále rozšiřuje svoji oblast vlivu posilováním dopravních spojů, obchodu, vzdělávání a úzké spolupráce s jejich zahraniční politikou. Po summitu ohledně spolupráce v Istanbulu v roce 2008 Africká unie (AU) prohlásila, že Turecko je jejich strategickým partnerem, v roce 2010 byl Istanbul dějištěm 4. konference OSN nejméně rozvinutých zemí světa (LDC). Turecko se snaží s AU podepsat dohodu o zmírnění stávajícího vízového režimu ke zvýšení interakce obchodních záležitostí, akademické obce a kultury. Řada turecký škol poskytuje stipendia africkým studentů. V Somálsku se Turecko stalo největším dárcem a jedním z nejaktivnějším aktérem v oblastní humanitární pomoci a budování míru (kromě OECD). Turecká vláda v součtu darovala Somálsku již 365 milionů USD.
Súdánští novináři protestovali proti cenzuře tisku
Na 70 novinářů významného súdánského deníku Al-Sahafa v pondělí protestovalo před jeho budovou v hlavním městě Chartúmu proti vládním změnám týkajících se cenzury tisku. Reportéři a obhájci tisku jsou nespokojeni s podmínkami u tištěné inzerce, která zůstává pod stálou kontrolou agentů Národní zpravodajské a bezpečnostní služby (NISS). Ti podle slov šéfa deníku Al-Sahafa Ahmeda Al-Noura blokují vydávané dokumenty, které nejsou v souladu se „státem“. Tisková Rada, jenž novinám vydává licence už NISS upozornila, aby pozastavila svoji činnost a rozpustila vedení tisku. Reportéři bez hranic (RSF) se k nynějšímu stavu vyjádřili s tím, že Súdán dlouhodobě porušuje svobodu projevu a země tak obsazuje nejnižší příčky hodnocení. Bezpečností síly zůstaly po celou dobu protestní akce v pozadí.
Prezident Francois Hollande pochválil marockou vládu za první kroky k demokracii
Francouzský prezident Francois Hollande v rámci své 2 denní oficiální návštěvy Maroka ve čtvrtek vystoupil před marockým parlamentem v Rabatu s pochvalou vůči vládě krále Mohammeda VI., která dle jeho slov započala kroky vedoucí k demokracii. Severoafrické království prezident Hollande označil za „říši stability vedoucí k prosperitě“ a Maročany ujistil, že „Francie Maroku důvěřuje a je její povinnosti mu pomoci“. Následně se zmínil o nové ústavě, která v souvislosti s Arabským jarem zachovala toleranci a uznává rozmanitost názorů napříč celou společností. Marockému králi Mohammedu VI. poděkoval za podporu při francouzské operaci v Mali.
Uhuru Kenyatta byl jmenován novým prezidentem Keni
Uhuru Kenyatta, který je synem zakladatele samostatné Keni, byl jmenován novým prezidentem východoafrické zemi poté, co v březnových volbách porazil premiéra Raila Odinga. Jeho vítězství hned v prvním kole potvrdil i Nejvyšší soud, k němuž se poražený kandidát odvolal. Nicméně prezident Uhuru Kenyatta čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu (ICC) za povolební násilí v roce 2007. Současný prezident doposud působil jako ministr obchodu a financí ve vládě prezidenta Mwai Kibaki.
Francie vyzývá malijskou vládu k dialogu a ustanovení voleb
Podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabius začala obnova bezpečnosti země pod vedením francouzské vojenské operace, která byla zahájena v lednu letošního roku, nyní nutné, aby vláda obnovila i demokratický dialog. Zároveň vyzval k červencovým prezidentským volbám, jejichž termín je podle ministrových slov „zvládnutelný“. V současnosti má Francie v Mali na 4 000 jednotek a Africká unie (AU) dalších 6 300 vojáků. Tento týden by měla v zemi zahájit i výcvikovou misi Evropská unie.
Jižní Súdán obnovil po více než roce ropnou produkci
Důsledek neshod ohledně tranzitních poplatků a sporných území se sousedním Súdánem byla na více než rok zastavena produkce jihosúdánské ropy. Minulý měsíc obě země podepsaly dohodu o transferu ropy přes súdánské území. Zastavení produkce ropy mělo negativní vliv na obě ekonomiky, které jsou na exportu ropy v mnohém závislé. V roce 2011 se Jižní Súdán vyhlásil na Súdánu nezávislost, tři čtvrtiny ropných zásob přešlo pod Jižní Súdán.
Katar hostí konferenci o Dáfrúru
Katar hostí dvoudenní konferenci o rozvoji a rekonstrukci súdánské provincie Dárfúr, která má za úkol najít zhruba 7,2 miliardy USD na pomoc místní ekonomice a obyvatelům. Velká Británie již před začátkem konference přislíbila příspěvek minimálně 52 milionů USD. Podle BBC se však objevují hlasy, které koncept pomoci zpochybňují, zejména kvůli přetrvávající nestabilitě v regionu. Tento názor sdílejí i někteří obyvatelé Dárfúru, kteří proti probíhající konferenci protestovali právě s poukazem na špatnou bezpečnostní situaci, jenž je třeba zlepšit před zahájením obnovy provincie. Podle návrhu rozvojové strategie, která byla publikována před začátkem katarské konference je však nepravděpodobné, že by někdy nastaly ideální podmínky pro zahájení rekonstrukce. V minulých letech probíhal v Dárfúru konflikt mezi arabskou centrální vládou a dárfúrskými černými Afričany, kteří se cítí být diskriminováni.
Jihoafrická republika připojí své jednotky k misi do Demokratické republiky Kongo
Na konci března schválila Rada bezpečnosti OSN vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo, kde mají „neutralizovat“ rebelské skupiny. V neděli Jihoafrická republika uvedla, že se do mise zapojí vysláním vojáků. V březnu při vojenském převratu ve Středoafrické republice bylo zabito na 13 jihoafrických vojáků, prezident Jacob Zuma nicméně odmítl spojitost mezi vysláním jednotek do Demokratické republiky Kongo a zabitím vojáků ve Středoafrické republice.
V Tunisku zemřel odsouzený švagr bývalého prezidenta Zine El Abidine Ben Aliho
Na nádor mozku zemřel v pátek švagr svrženého tuniského prezidenta Zine El Abidine Ben Aliho Moncef Trabelsi. „Zemřel v nemocnici, kde se 18. března podrobil neurologické operaci, poslední týden před smrtí byl v komatu“, oznámil agentuře AFP generální ředitel tuniského vězeňství (DGPR) Habib Sboui. Trabelsi byl nedlouho po svržení exprezidenta Ben Aliho, k němuž došlo 14. ledna 2011, odsouzen k tříletému trestu odnětí svobody pro podvody a zneužívání moci.
Egyptští salafisté se snažili proniknout do domu íránského velvyslance
Kolem 100 členů dvou salafistických skupin se snažilo v pátek proniknout do rezidence íránského velvyslance Mojtaba Amani v Káhiře, ale byli zahnáni egyptskou policií. Salafisté jsou jako většina Egypťanů vyznavači sunnitského islámu a obávají se šíření šíitského islámu do Egypta. Protestovali proti zlepšování vztahů mezi Egyptem a Íránem, jehož dokladem byla únorová návštěva íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda Káhiry, kdy nabídl egyptské straně půjčku. Byla to první návštěva představitele Íránu po 30 letech.
Egyptský prezident Mursi poprvé navštívil Súdán
Egyptský prezident Mohammed Mursi v pátek jednal v Chartúmu se súdánským prezidentem Omarem al-Bashirem. Hovořili zejména o společných hospodářských a zemědělských projektech. Súdán se snaží přilákat egyptské podnikatele do své země. Mezi oběma zeměmi má být brzy otevřena první přeshraniční silnice. Státy mají být propojeny i železnicí. Analytici ve spolupráci vidí snahu Egypta zachovat si svůj současný podíl vody z Nilu, o nějž měl začít obávat po odpojení Jižního Súdánu.