Libyjský premiér Ali Zeidan na mezinárodním setkání o bezpečnosti Libye, které se uskutečnilo v úterý v Paříži, požádal západní velmoci o pomoc v boji s terorismem s tím, že potřebuje vrátit stabilitu země. Zahraniční pomoc by měla spočívat v ochránění 4 tisíc kilometrů libyjských hranic jako zábrana proti islamistům prchajících z Mali. Ve snaze zastavit hrozbu ze Sahelu usnesly se Spojené státy americké (USA), Evropská unie (EU), OSN, Liga arabských států (LAS) a Africká unie (AU) na „plánu rozvoje národní bezpečnosti“ a „plánu rozvoje justice v právním státě“, uvádí se v prohlášení z Orsay. Libyjské orgány popírají, že by samy byly laxní v přístupu k ochránění hranic.
Archiv štítku: bezpečnost
Na Sinaji budou zaplaveny tunely spojující Egypt s Gazou
Egyptší a palestinští úředníci rozhodli o zaplavení tunelů, které spojují Egypt s územím Gazy. Tunely sloužily hlavně k nelegálnímu přesunu až třetiny zboží, pohonných hmot a zbraní. Samotní Palestinci a organizace Hamás jsou však z opatření rozhořčeni a tvrdí, že Egypt nechce o příměří jednat. Zástupci palestinského Hamásu a Egyptu se proto sejdou v Káhiře u kulatého stolu. Tyto nelegální cesty byly vítány zejména pašeráky z palestinské strany, kteří nemuseli platit Izraeli mýtné za přepravu zboží po jejich území. Více než 150 dosud existujících tunelů si vyžádalo desítky obětí, nestabilita stavby způsobila smrt převážně na palestinské straně.
V britské předvolební kampani znějí protimigrační slova
Kandidátka Diane James kandiduje na úrovní britské samosprávy za distrikt Eastleigh za Britskou stranu za nezávislost (UKIP) upozornila na údajnou trestnou činnost rumunských obyvatel, a proto žádá moratorium na imigraci. Na shromáždění strany řekla, že ostatní strany nechtějí imigraci řešit, protože z přistěhovalectví těží. Diane James dále zmiňovala údajnou kriminalitu Rumunů, která měla být jedním z problémů olympijských her v loňském roce, když se policie měla vypořádávat se zločineckými rumunskými gangy. V případě výhry by se stala historicky poslankyní UKIP. Předseda UKIP Farage se k dočasnému zastavení imigrace nevyjádřil, ale řekl, že přistěhovalci by měli mít pouze výhody z pobytu ve Velké Británii, pokud v zemi žijí nejméně 5 let, platí daně a dodržují zákony.
Nejméně 18 vězňů uteklo z věznice s nejvyšším stupněm ochrany v Ekvádoru
Z ekvádorské věznice v městě Guayaquil uprchlo podle posledních odhadů nejméně 18 vězňů. Nápravné zařízení patří mezi věznice s nejvyšším stupněm ochrany. Ministryně spravedlivosti Johana Farina Pesántez Benítez informovala prostřednictvím sociální sítě Twitter o vyšetřování útěku několika lidí z věznice známé jako „Skála“. Při akci nebyl nikdo zraněn, nicméně mezi uprchlíky je i obchodník s drogami Oscar Caranqui a příslušníci delikventské skupiny známé jako „Los choneros“. V návaznosti na útěk byla posílena bezpečnost ve všech nápravních zařízeních v zemi a do pátrání se pustila nejenom policie, ale taky armáda Ekvádoru. „Skála“ byla doteď považována za nejbezpečnější věznici Ekvádoru, ve které jsou drženi mnozí nejnebezpečnější vězni země.
Ve Španělsku byl zatčen podezřelý islámský terorista
Španělské ministerstvo vnitra oznámilo, že v pátek byl podezřelý islámský terorista s marockou příslušností Mohamed Echaabi zatčen policií ve Valencii. Echaabi měl plánovat teroristické akce a cílené zabíjení příslušných osobností a další útoky ve Španělsku i jinde v Evropě, a to v souladu s doktrínou globálního džihádu. Ministerstvo vnitra v prohlášení uvedlo, že Echaabi byl pod dohledem policie již delší dobu. Echaabi měl být rekrutován teroristickými sítěmi a vzděláván přes internet, kde se také snažil získat zbraně a výbušniny. V roce 2011 měl vycestovat do Gazy s cílem provést sebevražednou akci proti izraelským zájmům.
Tuarežská MNLA ohlásila kontrolu nad městem na severovýchodě Mali
Pro-autonomní Tuaregové oznámili, že pod jejich kontrolou je město Menaka na severovýchodě země, které bylo doposud obsazeno Al-Kaidou. Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian řekl, že je „ochoten přizvat ke kulatému stolu v Paříži Tuaregy, pokud oznámí, že nejsou teroristy ani separatisty“. Tuaregové patřili v době bojů v Mali „vyjednávačům“ mezi francouzskými vojáky a islamisty. Francouzská armáda zveřejnila své noční nálety na Saharu s cílem oddělit zásobování bojovníků a zničit jejich tábory. Francie nyní po Mali požaduje jednání se všemi etniky, tedy i s Tuaregy. Malijský prozatímní prezident Diacounda Traoré vyjádřil ochotu s MNLA vyjednávat za předpokladu, že si nebude nárokovat územní nezávislost.
Súdán je kritizován jako země transportu zbraní
V Chartúmu se v pondělí setkal súdánský prezident Omar al-Bashir s předsedou Palestinského Islamistického Džihádu (PIJ) Ramadanem Abdullahem Shallahem, aby hovořili o ilegálním tranzitu zbraní přes Súdán. Oficiálně pro tiskovou agenturu AFP uvedli, že za přesunem stojí Izrael. Židovský stát však loni v říjnu upozorňoval na využívání súdánsko-egyptských cest pro převoz íránských zbraní palestinskému Hamasu a islamistickému džihádu. Ve stejnou dobu došlo k výbuchu chartúmské vojenské továrny, kde podle Izraele měly být uschovány či vyráběny zbraně pro potřeby teroristů. Ten Súdán obviňuje z napomáhání bojovníkům.
V sobotu došlo v Pákistánu ke 2 sebevražedným atentátům
Na vojenském stanovišti na severozápadě pákistánské provincie Khyber-Paštunkhwa došlo v sobotu k atentátu, při kterém zemřel sám atentátník, 13 vojáků a 10 civilistů. Druhý útok se odehrál v okrese Marwat, kdy vojenské a polovojenské pákistánské síly zneškodnily 11 teroristů. Za oběma útoky stojí organizace Taliban. Podle vyjádření Ehsanullaha Ehsana, mluvčího pákistánské odnože Talibanu, je to pomsta za spolupráci místní armády se Spojenými státy americkými.
Vůdce syrské opozice byl pozván do Moskvy
Generální tajemník Národní koalice sil revoluce a syrské opozice Moaz al-Khatib se setkal během mezinárodní Mnichovské bezpečnostní konference s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Po setkání generální tajemník al-Khativ uvedl, že „Rusko má určitou vizi jak řešit konflikt v Sýrii, ještě však musí být projednáno mnoho detailů. Vítáme proto rozhovory, které pomohou zmírnit krizi“. Jednalo se o první rozhovor ministra zahraničí Lavrova s představitelm Syrské národní koalice, po jeho ukončení byl generální tajemník al-Khatib pozván na další jednání do Moskvy. Rusko je dlouhodobě oporou syrského prezidenta Assada, nicméně v poslední době se od něj začíná odklánět. Spolupráce Ruska, jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN, je nutná pro jakékoli akce OSN v Sýrii.
V centrálním Tunisku se střetli vojáci s džihádisty
V regionu Kasserine poblíž alžírských hranic došlo v pondělí k incidentu mezi vojenskou gardou a džihádisty. Při přestřelce byl zraněn voják, nyní je již mimo ohrožení života. V tuniských horách a v příhraničních oblastech s Alžírskem operují členové Al-Kaidy islámského Maghrebu (AQMI), kteří využívají hůře přístupného terénu pro svou činnost. Po útoku na naftařské společnosti na alžírské Sahaře z 16. ledna, tuniské úřady zvýšily počet jednotek hlídajících naftová a plynová pole v zemi. Posílena je bezpečnost na horských komunikacích a těch, které směřují k hranicím.
Britský premiér navštívil Alžírsko
Britský premiér David Cameron ve středu přiletěl do Alžíru, kde s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou a svým protějškem Abdelmalekem Sellalem uzavřel strategické bezpečnostní partnerství mezi oběma zeměmi. Stalo se tak v návaznosti na nedávný teroristický útok v In Amenasu. Jedná se o 1. návštěvu britského premiéra od dob nezávislosti Alžírska v roce 1962. „Teroristická hrozba, jež čelíme v Pákistánu, Jemenu nebo Somálsku je výrazně silnější, ale neměli bychom zapomínat, že terorismus v Mali je na vzestupu, proto s ním musíme bojovat a ne ho ignorovat. Ze Severní Afriky se nesmí stát další Afghánistán a Irák,“ řekl David Cameron na tiskové konferenci.
V Nigérii vyhlásila islamistická Boko Haram jednostranné příměří
Údajný velitel militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakr Shekau vyhlásil jednostranné příměří s nigerijskou vládou. „K příměří došlo po sérii jednáních s vládními úředníky,“ řekl novinářům jeden z členů Boko Haram Šejch Abu Mohammed Ibn Abdelaziz. Od roku 2009 má organizace na svědomí stovky mrtvých. Z Nigérie chce utvořit islámský stát se striktním výkladem práva šaría. Boko Haram působí převážně na severu a v centrální části země, jih země je převážně křesťanský.
V Tunisku se našly podezřelé zbraně
Neupřesněný počet zbraní a dalšího vojenského materiálu zabavila ve čtvrtek tuniská policie na jihovýchodě země v provincii Medenine. Současně byly zatčeny 3 osoby hlásící se k salafistům. Odkud zadržené věci pocházejí, je v šetření, vzhledem k blízkosti libyjským hranic se policie domnívá, že původ může být odtud. Spekuluje se také o Mali, jako o koncové zemi pašovaného kontrabandu. Od pádu bývalého režimu před 2 lety, přibývá „černý obchod“ a pašování zbraní na území Tuniska.
Afghánistán: NATO očekává větší aktivitu Talibanu
„S přibližujícím se termínem odchodu vojsk NATO z Afghánistánu v roce 2014 se očekává větší intenzita útoků organizace Taliban proti afghánským vojákům,“ řekl v pátek jeden z členů Severoatlantické aliance (NATO) v Bruselu. Po odchodu armád západních států ze země bude veškerá bezpečnost v rukou místní armády a policie. Washington zatím neupřesnil počet amerických vojáků, kteří zůstanou po roce 2014 v Afghánistánu, jisté však je, že prezident Barack Obama bude od Kábulu požadovat slib o jejich právní ochraně.
Pobřeží slonoviny hostí summit kvůli Mali
V sobotu probíhá v Abidjanu summit týkající se rychlého nasazení vojáků západní Afriky v Mali. Jednání se účastní představitelé západoafrických států i francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Původně dle rezoluce OSN měla Francie a další západní mocnosti poskytnout logistickou podporu, nyní je však Francie v první linii operace. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) se zavázalo poskytnout kolem 6000 mužů. OSN vyjádřila své obavy o humanitární situaci ve vnitrozemí Mali.
Libanonský ministr se ocitl pod palbou
Konvoj libanonského ministra mládeže a sportu Faisal Karamiho se v Tripolisu na severu Libanonu dostal pod palbu, pří které byli 4 lidé zraněni. Ministr Karami sám vyvázl z incidentu bez zranění a v následném rozhovoru pro místní televizi OTV uvedl, že se nepovažuje za cíl útoku. V Tripolisu se soustavně zhoršuje bezpečnostní situace vzhledem k pokračující občanské válce v sousední Sýrii. Objevily se střety mezi sunnitskými muslimy a Alawity, které vyvolaly obavy z přelití konfliktu ze Sýrie do Libanonu.
Kanada by mohla poskytnout letadla pro vojenskou operaci v Mali
Francouzský velvyslanec v Ottawě Philippe Zeller a šéf kanadské diplomacie John Baird ve středu hovořili o možné intervenci v Mali. Pomoc by měla spočívat v zapojení obřích letadle C17 do bojů, jež by sloužila k přepravě velkého počtu vojáků. „Kanada je ochotná pomoci, ale vylučujeme jakoukoliv bojovou misi v této africké zemi,“ sdělil telefonicky kanadský premiér Stephen Harper francouzskému prezidentovi Francois Hollandovi. Na další kanadskou intervenci finančního nebo logistického rázu v případě maliského konfliktu se vyčkává.
Islamisté za intervenci do Mali se mstili v Alžírsku
Na několik desítek západních zaměstnanců britského těžařského gigantu BP bylo zadržováno islamisty z Mali na jeho základně v Alžírsku u města In Amenas, asi 1500 kilometrů jihovýchodně od Alžíru. Islamisté se společnosti BP zmocnili v noci z úterý na středu. Alžírské pracovníky propustili, avšak i nadále drželi několik Britů, Američanů, Japonců a Francouzů. Po zásahu alžírské armády mělo zemřít na 11 islamistů a nepotvrzen je zatím i počet obětí z řad rukojmích. Únosci tímto činem reagují na přítomnost francouzských vojsk v Mali.
Mexická vláda vytvoří vlastní tajnou službu pro boj s organizovaným zločinem
Změny v bezpečnostním systému Mexika umožní vládě vytvořit Národního zpravodajskou službu, která by měla být obdobou americké CIA. Její prioritou bude shromažďovat informace od všech bezpečnostních a soudních složek Mexika s cílem zefektivnit boj proti organizovanému zločinu. Tvůrci změn vidí hlavní chybu dosavadního mexického systému v nedostatku rychle dostupných informací nevyhnutných pro koordinaci celostátních akcí. Projekt Národní zpravodajské služby by měl vyšetřování ulehčit právě díky kumulaci informací na jednom místě. Na projektu se podílejí taky odborníci ze Spojených států amerických, kteří se zaměřují na fungování americké CIA.
Afghánský prezident Karzai se vrátil z návštěvy USA
Afghánský prezident Hamid Karzai informoval o vyjednáváních, které vedl s americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně budoucnosti Afghánistánu. Afghánská delegace v USA požadovala ekonomickou pomoc a naopak vyjadřovala své pochybnosti ohledně přítomnosti amerických pozemních jednotek v zemi. „Nechceme v naší zemi přítomnost amerických vojáků, chceme jejich ekonomickou podporu,“ uvedl prezident Karzai. Podle prezidenta Karzaiho přislíbily USA Afghánistánu i bezpilotní letouny a finance pro vzdělávací systém. Prezident Karzai také odmítl spekulace, že by se bezpečnostní situace v zemi po odchodu jednotek USA zhoršila, očekává naopak její zlepšení, neboť přítomnost jednotek NATO mezi lidmi vidí jako příčinu napětí. Zároveň však nevyloučil přítomnost malého kontingentu zahraničních vojáků v Afghánistánu i po roce 2014, kdy má dojít ke stažení všech jednotek.
Izraelský premiér doma čelí kritice za svou bezpečnostní politiku
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu čelí v Izraeli kritice ohledně své bezpečnostní politiky vůči Iránu. Bývalý šéf izraelské kontrarozvědky Yuval Diskin obvinil premiéra Netanyahua z utrácení peněz za „potrhlá dobrodružství, která nic nepřinesla a ani přinést nemohla“. Ke kritice premiéra se připojil i bývalý předseda vlády Ehud Olmert. „V posledních 2 letech bylo vynaloženo 2,9 miliard USD na přípravu operací, které nebyly a nebudou provedeny,“ uvedl Olmert. Expremiér Olmert rovněž podpořil tvrzení bývalé hlavy kontrarozvědky Diskina, že premiér Netanyahu a ministr obrany Ehud Barak hovořili lehkomyslně o zahájení útoku na Irán. Izrael tento měsíc čekají parlamentní volby, ve kterých Benjamin Netanyahu aspiruje opět na post premiéra a předvolební rétorika se tudíž vyhrocuje.
Prezident Karzai: Afghánistán stále potřebuje přítomnost USA
Afghánský prezident Hamid Karzai při jediném rozhovoru, který během své návštěvy USA poskytl, odmítl, že by navrhoval úplné stažení amerických jednotek z Afghánistánu. Prezident Karzai podle CNN uvedl, že Afghánistán stále potřebuje určitou míru přítomnosti amerických sil, především pro zajištění širší bezpečnosti a stability země. Proto také prezident Karzai ujistil amerického prezidenta Baracka Obamu o tom, že Afghánistán poskytne imunitu těm americký vojákům, kteří v zemi zůstanou i po roce 2014, na kdy je plánováno úplné stažení ostatních zahraničních vojenských misí. Prezident Hamid Karzai odmítl uvést počet amerických vojáků, kteří by v Afghánistánu měli setrvat, to musí dle afghánského prezidenta rozhodnout USA
Vůdce jedné z hlavních pákistánských povstaleckých organizací Mullah Nazir byl zabit při útoku bezpilotních letounů
Mullah Nazir je jedním z nejvýše postavených povstaleckých vůdců, které se zatím podařilo americké armádě pomocí dronů zneškodnit. Útok byl proveden v blízkosti města Wana v Jižním Wazíristánu, neklidném regionu na severozápadě Pákistánu, ve kterém operuje několik povstaleckých organizací vysílající ozbrojence do bojů s jednotkami ISAF v Afghánistánu. Útoky bezpilotních letadel na území Pákistánu jsou dlouhodobě kritizované pákistánskou vládou, avšak zabití Mullaha Nazira může podle analytiků vyvolat hlubokou krizi mezi Washingtonem a Islámábádem. Pákistánští vojenští velitelé vnímali Nazira jako klíčovou postavu pro udržení vnitřní bezpečnosti, jelikož byl všeobecně znám svými spory s pákistánskou odnoží Talibanu.