S nárůstem cen potravin v Egyptě souvisí rozhodnutí Turecka vstoupit na místní trh se sítí diskontních prodejen BIM. Vstupní investice jsou vyčísleny na 150 milionů USD. Provozní ředitel obchodu Galip Aykac řekl, že do konce roku 2013 má zájem společnost otevřít na 30 prodejen a zaplnit tak mezeru v maloobchodním prodeji. BIM kromě silné základy doma v Turecku, kde provozuje 375 poboček se dobře uplatnil také v Maroku. Aykac nepopírá možnost usadit se na globálním trhu. Čistý zisk firmy, která byla založena v roce 1995, se v loňském roce pohyboval kolem 51 milionů USD.
Archiv rubriky: Zdroje
Bulharsku se nedaří ustanovit prozatimní vládu
Prezident Rosen Plevneliev ve středu uvedl, že se dosud neobjevil nikdo, kdo by byl ochotný a schopný sestavit a vést prozatimní vládu do předčasných parlamentních voleb v květnu. Ve spojitosti s bulharskými protestujícími se objevilo jméno ekonoma Dimitara Ivanova, který by mohl být vhodným kandidátem na post prozatimního předsedu vlády pro politiky i demonstranty. Nicméně některým vadí jeho socialistická minulost. Situace v zemi je dosud nejistá, na základě ankety zveřejněné v bulharských novinách je až 45 % Bulharů připraveno vyjít opět do ulic a demonstrovat.
Česká republika má oficiálně nového prezidenta Miloše Zemana
V pátek složil prezident České republiky Miloš Zeman slavnostně svůj slib, který následně podepsal a oficiálně se stal novým nejvyšším představitelem států. Nahradil tak nyní již bývalého prezidenta Václava Klause, který stál v čele státu 2 volební období. Prezident Miloš Zeman ve Vladislavském sále Pražského hradu také přednesl inaugurační projev, ve kterém nastínil, čím bude charakteristická jeho pozice a o co se bude ve své funkci prezidenta snažit. Jak prohlásil, bude se snažit o uklidnění české veřejnosti a stabilizaci české politické scény. Nabídl také svou pomoc role prostředníka či moderátora a neutrální prostor pro diskuzi všech parlamentních stran. Prezident Miloš Zeman začne oficiálně úřadovat příští pondělí.
Argentinský exprezident Carlos Menem byl odsouzen za pašování zbraní
V pátek soud v Buenos Aires zrušil rozsudek z roku 2011, který bývalého argentinského prezidenta Carlose Menema a dalších 17 obviněných zprostil viny. Carlos Menema, prezident země v letech 1989 až 1999, byl uznán vinným za nelegální dodávky zbraní Ekvádoru a Chorvatsku v 90. letech, oba státy se v tehdy nacházely ve válečném stavu a na dodávky zbraní bylo uvaleno embargo. Výši trestu stanoví původní soud, měla by však být mezi 4 a 12 lety vězení. Exprezidentovi Menemu je nyní 82 let a je členem argentinského Senátu.
John Brennan bude šéfem CIA
Americký Senát v pátek schválil nominaci prezidenta Baracka Obamy, který na post šéfa CIA nominoval Johna Brennana. Hlasování předcházely obstrukce, ve kterých senátoři řešili používání bezpilotních letounů, o kterých chtějí být Bílým domem více informováni. Pro Brennana nakonec hlasovalo 63 senátorů a 34 bylo proti. John Brennan v čele zpravodajské služby vystřídá Davida Petraeuse, který na post rezignoval v listopadu kvůli aféře.
Íránský duchovní ajatolláh Chameneí varuje před narušením prezidentských voleb
Íránský nejvyšší duchovní Ali Chameneí varuje před nadcházející prezidentskou kampaní. Obává se, že by „vnitřní i vnější nepřátelé mohli volby zdiskreditovat“. Na konci ledna následovalo v Teheránu zatýkání 12 novinářů, kteří byli obviněni z napomáhání k destabilizaci země. Od voleb v roce 1999, kdy zvítězil nynější prezident Mahmúd Ahmadínežád dopadají na Íránce problémy související s uvalenými mezinárodními sankcemi. Ceny potravin a pohonných hmot vzrostly a prezident Ahmadínežád už nemá silnou podporu voličů. Naopak se lidé přiklánějí k opozičním lídrům jako například k proreformním Mirhosseinu Moussavimu a Mehdimu Karroubimu. Přesto se očekává, že nový prezident bude pocházet z nejvyšších politických špiček loajálních k ajatolláhovi.
Klidný průběh pákistánských voleb zajistí armáda
Státní volební komise Pákistánu se již nemusí vzhledem k situaci v zemi obávat o klidný průběh parlamentních voleb. Pomoc jí přislíbila armáda, která se zavázala poskytnout kompletní podporu. Předběžný termín voleb je stanoven na květen, kvůli sérii bombových útoku v několika částech Pákistánu se však Státní volební komise obává o jejich průběh. Současný parlament bude rozpuštěn k 16. březnu, kdy poslancům skončí mandát, volby pak musí proběhnout do 2 měsíců. Obavy vyvolávají především radikální nábožensko-politická skupina Taliban a ilegální extremistické skupiny. Poslední incident, ke kterému došlo v největším pákistánském městě Karáčí, si vyžádal nejméně 50 mrtvých a 200 zraněných. Jednání o detailech spolupráce Státní volební komise s Velitelstvím vojenských operací již bylo zahájeno.
Mluvčí Usamy bin Ladina bude souzen v USA
Sulaiman Abu Ghaith, který bývá označován za mluvčího Usamy bin Ladina a který byl minulý týden zatčen v Jordánsku, bude souzen v USA. Ve čtvrtek to oznámil americký senátor Peter King. Abu Ghaith, jenž je příbuzným zabitého bin Ladina, se měl podílet na plánování teroristických útoků z 11. září 2001. Zadržený stane před americkým federálním soudem tento pátek a bude čelit obvinění ze spiknutí s cílem zabít občany Spojených států amerických. Senátor King označil zatčení Sulaimana Abu Ghaitha za velký úspěch v boji proti Al-Kaidě.
Rada bezpečnosti OSN zpřísní sankce proti KLDR
Ve čtvrtek se Rada bezpečnosti OSN dohodla na zpřísnění sankcí uvalených na KLDR. Sankce se budou týkat především obchodu a bankovnictví, ale například i oficiálních cest diplomatů. Hlavní cílem nové rezoluce je zastavit přísun materiálu a veškerých peněz, které by mohly sloužit Pchjongjangu k vývoji jaderného arzenálu. Sankce byly přijaty jednomyslně. Generální tajemník Ban Ki-moon vítá rozhodnutí Rady a označuje ho za ,,účinné a věrohodné„. ,,Tímto krokem bylo vysláno jednoznačné poselství do KLDR, že mezinárodní společenství nehodlá tolerovat jakékoliv usilování o získání jaderných zbraní,“ řekl generální tajemník Ban Ki-moon. První sankce na KLDR byly uvaleny po jaderných zkouškách v roce 2006 a 2009, tehdy se týkaly zákazu dovozu jaderných a raketových technologií, poté následovala sankce v lednu 2013 v reakci na vypuštění dalekonosné rakety Unha-3.
Bulharský prezident hodlá přejít na produktivnější politiku ve prospěch zaměstnanosti a sociální péče
Bulharsko v posledních měsících trápí protesty kvůli výši elektřiny, ekonomickým problémům a rozsáhlé korupci. Předčasné volby, pravděpodobně konané v květnu, mají za následek rozdělení parlamentu mezi frakce, které nechtějí spolupracovat, což vyvolává otázky, zda je možné udržet přísnou fiskální politiku potřebnou k udržení měnové fixace na euro. Prezident Rosen Plevneliev novinářům uvedl, že rozpočet je jasně daný, ale hodlá provést přechod na více produktivní politiku ve prospěch zaměstnanosti a sociální péče. Prezident Plevneliev se snaží v zemi získat nějaký význam, protože 13. března bude vybírat a volit prozatímní vládu a bude mít také vliv na formování nové koalice po volbách.
Bosna chce zachránit státní aerolinky
Bosenský ministr dopravy Enver Bijedic v úterý uvedl, že ministerstvo již pracuje na řešení ohledně dluhu bosenských aerolinií v celkové hodnotě 4,6 miliónů USD rakouské bance Hypo Alpe Adria Bank. Ministr dopravy Bijedic rovněž uvedl, že nabídl bance dohodu, na které by měla získat kolem 9 miliónů USD navíc. Majoritním vlastníkem aerolinií s 51 % je federace Bosna a Hercegovina (BaH), zbylou část vlastní turecké aerolinie, nicméně se před několika měsíci pokusily od bosenských aerolinií a svých závazků distancovat.
Zájem o druhý pilíř penzijního systému klesá
Specializovaný registr smluv na důchodové spoření ve druhém pilíři eviduje od ledna 11 000 zapojených občanů. Podle průzkumu AWD Penzijní barometr mají zájem vstoupit do druhého pilíře penzijního systému asi jen 4 % Čechů starších 18 let. Zájem o důchodové spoření klesá od loňského srpna, ani kampaně penzijních fondů zatím občany nepřesvědčily. Podle vlády je reforma penzí výhodná minimálně pro polovinu občanů. Někteří analytici ale tvrdí, důsledkem penzijní reformy budou chybět peníze na penze ve státním systému. Již dnes podle informací ČTK chybí na důchody asi 50 miliard korun.
V Tunisku pokračuje vládní nejistota
Ve čtvrtek se v Tunisku uskutečnilo jednání ohledně sestavení nové vlády. Bývalý ministr vnitra Ali Larayedh, který byl sestavením pověřen, by měl do pátku předat prezidentovi Moncefovi Marzoukimu konkrétní řešení, jak z krize ven a představit mu nový 15členný vládní tým. Setkání proběhlo mezi vládnoucí stranou Ennahda, Kongresem pro republiku (KPR) prezidenta Marzoukiho a partají Ettakatol. V opozičních stranách jsou zastoupeny Wafa, Skupina parlamentní demokratické Aliance a Svoboda a Důstojnost. Exministr Ali Larayedh slíbil sestavit vládu s co nejširší podporou Ústavodárného národního shromáždění (ANC), kde má Ennahda většinové zastoupení, tedy 89 z 217 křesel. Současné bezvládí zhoršuje napětí v tuniské společnosti.
Bývalý italský premiér Berlusconi je odsouzen za ilegální odposlechy
Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi byl shledán vinným a odsouzen na rok do vězení kvůli ilegálnímu odposlechu telefonních hovorů mezi policií a jedním z jeho politických protivníků. Expremiérovo obvinění pochází z roku 2005, kdy zveřejnil odposlouchané rozhovory v italských médiích navzdory rizikům stíhání. V současné době bývalý premiér čelí další obvinění a v nadcházejících týdnech si vyslechne verdikty ohledně daňových podvodů a sexu s nezletilými prostitutkami.
Exprezident Gorbačov kritizuje současného ruského prezidenta za poměry v zemi
Bývalému prezidentovi Sovětského svazu vadí především porušování lidských práv a rozsáhlá korupce ve státním aparátu. Prvnímu muži Ruské federace doporučil, aby vedl s obyvateli země otevřený dialog. V posledních dnech se objevily dva případy korupce ve státní správě. Člena prokremelské politické strany Spravedlivé Rusko Olega Mikheyeva vyšetřovatelé obvinili z pokusu o realitní podvod, který by mu v případě úspěchu přinesl zisk necelých 17 milionů USD na úkor továrny na výrobu motorů ve Volgogradě. Zároveň se údajně pokusil nelegální cestou získat 69 milionů USD od banky Promsvyazbank, která patří mezi největší ruské soukromé finanční instituce. Druhá zpráva se týká bývalé zaměstnankyně ministerstva obrany jménem Yevgenia Vasilyeva, které byly zabaveny tři luxusní byty, dům a nemovitost v luxusní moskevské ulici Arbat. Vasilyeva je v domácím vězení kvůli podezření z účasti na korupčním skandálu, do kterého byl pravděpodobně zapleten i nedávno odvolaný ministr obrany Anatoliy Serdyukov.
Tělo venezuelského prezidenta Huga Cháveze bude zabalzamováno
Současný zástupce prezidenta Venezuely Nicolás Maduro oznámil, že tělo bývalého venezuelského prezidenta Huga Cháveze, který zemřel v úterý, bude zabalzamováno. „Chci říct lidu a světu, že bylo rozhodnuto zabalzamovat tělo vůdce prezidenta, aby mohl být otevřeně vystavován navždy a aby ho jeho lid nikdy neztratil,“ prohlásil viceprezident Maduro. Pozůstatky prezidenta Cháveze přirovnal k sovětskému vůdci Leninovi nebo vietnamského prezidenta Ho Chi Minhovi. Rozhodnutí bylo přijato po diskuzi s politiky, ale taky s rodinou Cháveze. V pátek se uskuteční pohřeb prezidenta, na který přijede minimálně 55 politických leaderů z celého světa.
Barmský reformní vývoj není bezproblémový
Z prohlášení vyšetřovatele OSN plyne, že reformy, které nyní Barma podstupuje, by mohly být postupně omezovány. Barmská vláda by se tak podle jeho zprávy měla vyvarovat některých kroků, pokud chce pokračovat v současném pozitivním vývoji. Největším problémem i nadále zůstává postoj vlády k etnickým menšinám země, především muslimům a Kačjinům. Některé reformy dosud nebyly reálně provedeny. Vyšetřovatel OSN Ojea Quintana však zároveň prohlašuje, že Barma se s reformami a celkovou proměnou vypořádává více než úspěšně, příkladem může být řešení situace barmských politických vězňů, kdy již většina z nich byla propuštěna v rámci amnestií. Barma má podporu mezinárodních aktérů, např. Evropské unie, začínají se k ní ale obracet i aktéři regionální.
EU pozdržela rozhodnutí o přijetí Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru
EU pozdržela rozhodnutí o tom, zda by Rumunsko a Bulharsko mělo být přijato do schengenského prostoru. Ministři z 27 členských zemích EU se sešli v Bruselu a projednávali žádost obou zemí a rozhodli, že Rumunsko ještě není připraveno k připojení. Jednání předsedal irský ministr pro spravedlnost Alan Shatter a vydal prohlášení, že Evropská rada se bude otázkou znovu zabývat koncem roku 2013. Ministr Shatter zdůraznil, že obavy byly politické povahy. Nizozemská vláda se domnívá, že v Rumunsku neproběhla dostačující reforma vymáhání práva a soudního systému a také dostatečně nezajišťuje právního státu. Německo podporuje nizozemský postoj a dodává, že místní německé samosprávy se musí vypořádávat s přílivem občanů z Rumunska, kteří hledají sociální podporu v Německu.
Maroko pracuje na změně zákona o manželství nezletilých
Pod tlakem veřejnosti začal marocký parlament pracovat na změně zákona, který doposud legalizoval vznik manželství mezi násilníkem a jeho obětí. Sňatkem se totiž útočník vyhnul nástupu do vězení. Loni zemi šokoval případ sebevraždy 16leté Aminy Filali. Ta byla po znásilnění donucena vzít si pachatele za muže. „Podpořili jsme změny směřující k lepší ochraně dětí a mladistvých, nyní budeme moci udělit tresty za znásilnění ve výši až 30 let,“ sdělil agentuře AFP marocký ministr spravedlnosti Mustafa Ramid. Změnu zákona vítají i mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) a různá marocká hnutí za práva žen.
Chorvatsko se Slovinskem podepsalo dohodu o bankovním sporu
Chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic a slovinský státní tajemník Tone Kajzer podepsali memorandum, které by mělo vyřešit otázku ohledně dvacetiletého sporu Ljubljanske banky (LB), kde na 130 000 Chorvatů ztratilo v 90. letech své úspory v celkové hodnotě 226 miliónů USD. Memorandum by mělo platit až do ratifikace smlouvy o přistoupení Chorvatska do EU Slovinskem. Na základě memoranda se Chorvatsko zavázalo pozastavit veškerá soudní jednání ohledně LB a nezačínat žádná nová, Slovinsko by mělo co nejdříve začít ratifikační proces přístupové smlouvy Chorvatska a zůstává tak dosud jedinou zemí, která ratifikaci dosud před vstupem Chorvatska do EU 1. července neschválila.
Umělci z celého světa žádají upevnění míru v Kolumbii
Zhruba 750 umělců a intelektuálů ze 138 zemí se přihlásilo k setkání básníků, které se uskuteční letos od 9. do 21. května. Stovky básníků a dalších umělců usilují o otevřenější dialog mezi kolumbijskou vládou a největší povstaleckou organizací země Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC). „Mír v Kolumbii, tedy v zemi, která hluboce miluje poezii, přinese stabilitu v demokratizačních procesech v Latinské Americe a tím přispěje ke stabilitě celého světa,“ stojí v prohlášení, které podepsal například držitel Nobelovy ceny za mír z roku 1980 Pérez Ezquivel. Dále text podepsalo Světové hnutí básníků a podporuje jej dalších 250 organizací.
V Košicích se lidé brání těžbě uranu
Potenciální těžba uranu v lokalitě Kurišková – Jahodná vyvolává v Košicích protesty nevládních organizací a samosprávy. V čele aktivistů stojí Ladislav Rovinský, který chce docílit zákazu těžby uranu na 50 let a tvrdí, že těžba a manipulace s uranem způsobuje řadu onkologických onemocnění. Ministerstvo životního prostředí chystá novelu, která by zakazovala samosprávám právo veta, připomínkování chystané novely zákona byla možné pouze do čtvrtka. Firma Ludovika Energy se brání proti protestům, projekt je po 6 letech ve finální fázi geologického průzkumu a realizace technicko-ekonomických studií. Pokud půjde vše podle plánů firmy, povolovací proces by měl začít ve třetím čtvrtletí roku 2016 a od roku 2018 by se začaly konstrukční práce.
Bolivijky vítají zákon proti násilí na ženách
V pátek by měl být v Bolívii přijat zákon proti násilí na ženách. Očekává se, že jej vyhlásí prezident země Evo Morales při slavnostním obřadu týkajícího se oslav Mezinárodního dne žen. „Doufáme, že počet žen, které jsou obětmi násilí, se sníží,“ řekla Katia Uriona, tajemnice Národní koordinátorky pro ženy. Návrh zákona podnítila smrt novinářky Hanaly Huaycho, kterou zabil její manžel na začátku února tohoto roku. Katia Uriona tvrdí, že zhruba 70 % žen v zemi trpí domácím násilím. Podle Centra pro studia žen v roce 2012 za každé 3 dny zemřela jedna žena rukou svého manžela.