Rozhovory v pátek zahájil litevský ministr energetiky Jaroslav Neverovič a zástupce výkonného ředitele Gazpromu Alexander Medveděv. Ministr ve své řeči uvedl, že je znepokojen současnou výší ceny importovaného zemního plynu, která je údajně příliš vzdálená jeho aktuální tržní hodnotě. Vyjednávání o možném snížení ceny je však pro Litvu obtížné, jelikož je na dovozu suroviny z Ruska zcela závislá. Změnu možná v budoucnosti přinese LNG, tedy zkapalněný zemní plyn. O možnou spolupráci v oblasti dodávek tohoto produktu nedávno projevil zájem Katar. Podle některých zdrojů již probíhají jednání mezi zástupci firmy Klaipėda Oil a Qatargas, který je v současnosti největším dodavatelem LNG na světě. Transport kapalného zemního plynu z Perského zálivu by částečně mohl zajišťovat nový litevský tanker, který byl dnes spuštěn na moře v jihokorejské loděnici patřící firmě Hyundai Heavy Industries. Nese příznačné jméno – Nezávislost.
Archiv rubriky: Útvar
Neformální vůdce dagestánských Kumyků byl zavražděn
Yusup Ajiev, příslušník třetího nejpočetnějšího etnika Dagestánu, podlehl následkům útoku neznámého pachatele, který se odehrál během dne ve městě Chasavjurt. Na místě činu bylo nalezeno 17 nábojnic. V souvislosti s vraždou se spekuluje ohledně možné role dagestánských policejních sil. Bodyguard Yusupa Ajieva byl totiž krátce před útokem zadržen kvůli blíže neurčenému provinění. Dagestán v současnosti obývá přes 30 etnických skupin. Vztahy mezi některými z nich sou velmi napjaté. Obecně panuje nevraživost především vůči nejpočetnějším Avarům, kteří se snaží obsazovat mocenské pozice ve státním aparátu. Kumykové jsou terčem zášti kvůli tomu, že v zemi vlastní rozsáhlé množství obdělávatelné půdy. O tu mají dlouhodobě zájem členové ostatních národnostních skupin, kteří se kvůli nezaměstnanosti stěhují z hornatých částí Dagestánu do nížin. Kumykové jí však odmítají prodávat.
Druhá největší ruská banka VTB se chystá poskytnout vlastní akcie k prodeji
Cílem je získat kapitál, který by následně mohla začít půjčovat domácím podnikům. Zájemcům má být nabídnut podíl v hodnotě 3,3 miliardy USD. Konkrétní datum zveřejnění nabídky aktuálně není známo, v zákulisí se ale hovoří o polovině května. Podle analytika ruské Alfa Bank Jasona Hurwitze by část akcií mohl koupit ruský stát, který jich v současnosti vlastní 75 %. Tento scénář je však spíše nepravděpodobný, jelikož se během aktuálního funkčního období ruského prezidenta Vladimira Putina státní podniky spíše privatizují. Akcie banky VTB ztratily od svého uvedení na burzu v roce 2007 polovinu hodnoty.
Dohoda o spolupráci EU a Alžírska pokračuje druhou fází
Alžírsko-evropská spolupráce bude brzy posílena o vzájemný projekt v oblasti plánování a statistiky. Součástí další fáze programu, který má zemi směřovat k bližším kontaktu s Evropskou unií, je takzvaná Dohoda o přidružení Alžírska a EU (P3A). Program koordinuje Státní sekretariát plánování a statistiky (SEPS). První fázi zahrnoval audit, při kterém se zjistilo, že je třeba zlepšit vstupní a výstupní analýzy dat, posílit ekonomické nástroje v oblasti makroekonomie a jiné. Náklady spojené s vytvořením vhodných podmínek mezinárodní spolupráce se pohybují okolo 30 milionů EUR. Finální částku budeme znát až při ralizaci projektu samotného“, řekla ve čtvrtek pro deník APS projektová specialistka Dahbia Rekiz. Z 15 chystaných projektů se některé z nich budou týkat duální spolupráce v odvětví zemědělství, školství a justice. Druhá fáze byla zahájena v březnu 2013 na dobu 6 let.
Irácká armáda získala kontrolu nad městem Suleiman Bek
Irácká armáda dobyla zpět město Suleiman Bek ležící severně od hlavního města Bagdádu. Město padlo do rukou ozbrojenců ve středu po krvavých bojích s bezpečnostními silami. Generál Alí Ghaidan Majid pro agenturu AFP uvedl, že dle informací zpravodajských služeb se jednalo o 175 místních mužů, z nichž několik je podezřelých z členství v Al-Kaidě, další patřili k sunnitské skupině Armáda Naqchbandis, která sdružuje bývalé spolupracovníky režimu iráckého ex-prezidenta Saddáma Huseina, mezi nimiž byl důstojník na útěku a člen strany Baas Izzat Ibrahim al-Douri. Inkriminované město obývají převážně sunnitští Turkméni.
Japonský premiér se chystá oficiálně návštívit Moskvu
V rámci pobytu, který se uskuteční v průběhu příštího týdne, bude předseda japonské vlády Šinzó Abe s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projednávat detaily spolupráce v širokém spektru oblastí. Mezi ně patří například otázka zapojení japonských firem do výstavby plynového potrubí z východní Sibiře do přístavního města Vladivostok. Diskutovat se také bude o založení společného investičního fondu s rozpočtem 1 miliardy USD, jehož práce by měla spočívat v podpoře expanze japonských podniků do východních oblastí Ruska. Japonský premiér Šinzó Abe také vyjádřil ochotu jednat o teritoriálním statutu Kurilských ostrovů, které Sovětský svaz anektoval v roce 1945. Japonsko v reakci na tento krok odmítlo se Sovětským svazem uzavřít příměří.
Rusko plánuje umístit stíhací letouny v Bělorusku
V zemi by se měly objevit ještě letos. Následovat by poté mohla výstavba ruské letecké základny. Rusko a Bělorusko zahájily rozhovory o společném vzdušném defenzivním štítu v roce 2009. Ruský ministr obrany Sergej Šoigu se domnívá, že by měl být plně akceschopný do roku 2015. Podle Ruslana Pukhova, ředitele moskevské analytické organizace CAST, bude mít tento krok jen nepatrný vliv na obranyschopnost Ruské federace a ze strany četných evropských států bude vnímán velmi negativně. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prozatím situaci veřejně nekomentoval.
Čína a USA by měly v budoucnu více spolupracovat v oblasti bezpečnosti
„Čína a Spojené státy mají stejné zájmy v oblasti zachování míru a stability nejenom v asijsko-pacifickém regionu,“ řekl v pondělí Fang Fenhui, šéf generálního sboru čínské lidově-osvobozenecké armády, na setkání s americkým náčelníkem generálního štábu Martinem Dempseyem. Náčelník Dempsey přijel už v neděli, kdy zahájil svou pětidenní návštěvu Číny, která byla zároveň první oficiální návštěvou vysokého armádního důstojníka USA v této asijské zemi. Armádní představitelé obou zemí se pak shodli na společné spolupráci a kooperaci a především diskutovali nad problematikou bezpečnosti v asijském regionu. Předmětem jejich diskuse byla i otázka sporných ostrovů ve východočínském moři a otázka konfliktu na korejském poloostrově.
Napětí mezi Čečenskem a Ingušskem se zvyšuje kvůli sporným pohraničním územím
Minulý týden vpochodovalo do příhraniční ingušské vesnice Aršty 300 čečenských policistů a začalo zde prohledávat domy a okolní pozemky. Oficiálním důvodem bylo pátrání po kavkazském vůdci islámských povstalců Doku Umarovi. Do cesty se jim však postavila ingušská policejní hlídka a v následné potyčce utrpělo několik osob lehká zranění. Ingušové událost považují za provokaci, neboť policejní síly jednotlivých republik Ruské federace mohou operovat pouze na vlastním území. Ingušský prezident nařídil zesílení hlídek v okresech, které s Čečenskem sousedí. Pohraniční spory mezi těmito zeměmi trvají od počátku 90. let, kdy se spolu se Sovětským svazem rozpadla také sjednocená Čečensko-Ingušská autonomní sovětská socialistická republika.
3 z 5 nejbohatších obyvatel Velké Británie se narodili v Sovětském svazu
Vyplývá to ze žebříčku, který představil magazín The Sunday Times. Na první místo se probojoval Alisher Usmanov, podnikatel narozený v Uzbecké sovětské socialistické republice. Jeho majetek se odhaduje na 20,3 miliardy USD. Vlastní většinový podíl v ocelárenské společnosti Metalloinvest a fotbalovém klubu Arsenal FC, kromě toho mu také patří akcie širokého spektra mediálních, telekomunikačních a internetových firem. První výdělky mu údajně přinesla výroba plastových tašek. Etnický rus obsadil i druhé místo v žebříčku. Hodnota majetku Lena Blavatnika, který ze země emigroval v roce 1978, dosahuje necelých 17 miliard USD. Vlastní například hudební vydavatelství Warner Music. Celkově pátý v pořadí je bývalý gubernátor Čukotky a majitel fotbalového klubu Chelsea FC Roman Abramovič, který zbohatl obchodováním s ropou. Celkový počet miliardářů žijících v Británii se od roku 1989 zvýšil z 9 na 88.
Rusko a USA posílí spolupráci v oblasti boje proti terorismu
Podle prohlášení Bílého domu se na tom shodli nejvyšší představitelé obou zemí během dnešního telefonického rozhovoru. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Barack Obama prý označili intenzivnější kooperaci svých speciálních protiteroristických jednotek za krok správným směrem. Konkrétnější informace zveřejněny nebyly. Ruský prezident Vladimir Putin v posledních dnech opakovaně sděloval médiím, že jeho země důrazně odsuzuje veškeré teroristické činy bez ohledu na jejich motiv. Na závěr sobotního telefonátu s americkým prezidentem nadto „vyjádřil jménem ruského lidu upřímnou soustrast všem pozůstalým, kterých se události v Bostonu dotkly“.
Prezidenta Dagestánu nebudou volit občané
Namísto toho jej bude vybírat ruský prezident. Přímá volba byla dagestánským parlamentem zrušena poměrem hlasů 74 ku 9. Oficiálním důvodem jsou obavy z jejich průběhu. Severokavkazskou republiku obývá přes 30 etnik, jejichž vzájemné vztahy jsou velmi komplikované. Společnost rozdělují i odlišné postoje k islámu. Především kvůli vyznavačům jeho radikální formy je současný Dagestán nejnebezpečnější oblastí Ruské federace. Aktuálním prezidentem země je Ramazan Abdulatipov, který započal své čtyřleté funkční období v lednu 2013.
Zemřel bývalý alžírský prezident Ali Kafi
Ve věku 85 let v úterý zemřel ve švýcarské Ženevě Ali Kafi, prezident, který vládl Alžírsku v době krvavé občanské války v letech 1992-1994. Plukovník Národní lidové fronty (FLN), jenž bojoval ve válce proti francouzským kolonizátorům byl svého času velvyslancem v několika státech, například Egyptě, Sýrii, Itálii. Do anti-koloniálního boje se zapojil už v raném věku těsně před koncem 2. světové válce po masakru, k němuž došlo u města Sétif na severovýchodě země. Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika vyhlásil 8 denní státní smutek. Bývalý představitel Alžírska Ali Kafi bude pochován ve městě Alžír.
Rosněft odsouhlasil koupi podílu v italské rafinérské společnosti Saras
Pod kontrolu může ruská energetická firma získat až 21 % akcií. Majoritním akcionářem zůstane italská rodina Moratti, která vlastní například i fotbalový klub Inter Milán. Rosněft bude moci díky spolupráci s technologicky vyspělou společností rozšířit spektrum nabízených ropných produktů. Italský Saras věří, že se mu tímto krokem podaří zastavit propad ceny svých akcií, který je důsledkem rostoucí konkurence ze strany efektivních asijských a blízkovýchodních rafinerií. Roli hraje také rozvoj těžby břidlicové ropy v USA, která nasytila tamní trh. Někteří analytici odhadují, že Rosněft bude s postupem času svůj vlastnický podíl v Sarasu navyšovat. Investice do evropských rafinerií nejsou pro tuto organizaci novou zkušeností, v roce 2010 koupila 50% podíl v německé rafinérské firmě Ruhr Oel.
Ruský premiér Medveděv hodlá investicemi pozvednout východní část země
Do roku 2018 je údajně ochoten vynaložit za tímto účelem přes 3 miliardy USD ročně, celková výše investic by mohla dosáhnout až 16 miliard USD. Finance by měly mířit hlavně na Sibiř a do Dálněvýchodního federálního okruhu, kde žije přibližně 6 z celkových 142 milionů obyvatel země. Prioritou je zlepšit stav místních letišť, dálnic, přístavů, železnic a také elektráren. Vynaložené peníze by měly pocházet ze státní pokladny, ruského penzijního fondu a vkladů soukromých investorů. Obecný plán byl ruské vládě poprvé představen 21. března, nyní bylo nařízeno vypracování jeho konkrétní podoby.
Gazprom jedná s japonskými firmami o spolupráci v oblasti LNG
Na výstavbě terminálu pro zkapalňování zemního plynu ve Vladivostoku by se mohly podílet společnosti Itochu a JGC. Zájem údajně projevily i další firmy, například Mitsui a Mitsubishi, které již mají s energetickými projekty v Rusku dřívější zkušenosti. Výkonný ředitel polostátního Gazpromu Alexei Miller bude s představiteli japonských korporací jednat o bližších aspektech případné spolupráce ve čtvrtek. Zahájení výstavby LNG terminálu u dálněvýchodního města Vladivostok je plánováno na rok 2018. Odhady finančních nákladů se pohybují okolo 7 miliard USD. U projektů podobného rozsahu je zapojení více investorů obvyklé. Japonské organizace o participaci usilují ze strategických důvodů, země vycházejícího slunce je největším konzumentem LNG na světě.
LNG z ruského poloostrova Yamal by mohl být v zimě exportován do Evropy
Cílovými destinacemi by měla být především Velká Británie a severozápadní státy kontinentu. Tato varianta by však připadala v úvahu jen tehdy, pokud by kvůli příliš silnému ledu nebylo možné zkapalněný zemní plyn ze Sibiře vyvážet do asijských zemí, které jsou v současnosti ochotny platit za dodávky vyšší cenu. Přepravu by mělo zajišťovat 14 ledoborců, jejichž výrobní cena se odhaduje na 185 – 205 milionů USD. V evropských terminálech by svůj náklad mohly buď poskytnout k místní spotřebě, nebo přesunout na lehčí a úspornější tankery, které by jej transportovaly na vzdálenější trhy. V současnosti je však tento plán stále ve fázi vyjednávání. Zařízení, produkující na Yamalu kapalný metan, má být plně funkční nejdříve v roce 2016.
Výstavba LNG terminálu na Sachalinu může stát až 15 miliard USD
Na projektu by měla podílet ruská polostátní firma Rosněft a americký ExxonMobil. Stanice na zkapalňování zemního plynu by mohla být místo samotného ostrova Sachalin vybudována i v Chabarovském regionu, který se rozkládá na východním pobřeží Ruska. Terminál by měl být schopen produkovat až 5 milionů tun kapalného metanu ročně. Velká část by pravděpodobně mířila do asijských zemí, ve kterých dlouhodobě roste po LNG poptávka. Stavbu vlastního terminálu plánuje také další ruská energetická společnost Gazprom. Měl by být dokončen v roce 2018 a každých 12 měsíců produkovat až 10 milionů tun LNG.
USA obvinily 18 Rusů z porušování lidských práv
V rámci zákona Magnitsky act jim bude zakázán vstup na půdu USA. Pokud v zemi vlastní nemovitosti, popřípadě mají konta v amerických bankách, ztratí k nim až do odvolání přístup. Z celkových 18 jmenovaných osob je 16 spojováno s úmrtím ruského právníka Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení poté, co upozornil na rozsáhlý případ korupce státních úředníků. Původní seznam lidí, jež měli být na černou listinu zařazeni, obsahoval 230 jmen. Podle Bílého domu však stále probíhá šetření, je tedy možné, že se počet obviněných v nejbližších dnech rozšíří. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina na zprávu reagoval konstatováním, ve kterém zdůraznil „negativní dopad tohoto kroku na rusko-americké vztahy“.
Ruská vláda zvažuje prodej části akcií energetické firmy Rosněft
Na 19% podíl by podle vyjádření ruského ministra hospodářství Andreje Belusova mohla odkoupit společnost British Petroleum (BP), která v současnosti vlastní 19,75 % akcií Rosněftu, jehož aktuální tržní hodnota přesahuje 77 miliard USD. Postupný odprodej veškerých akcií polostátní těžařské firmy má být dokončen v roce 2016 a je součástí rozsáhlého privatizačního schématu, v rámci kterého by Rusko mělo poskytnout soukromým podnikům možnost ucházet se o vlastnictví několika významných státních a polostátních subjektů. Patří mezi ně i letecká společnost Aeroflot, telekomunikační poskytovatel Rostelecom a mezinárodní letiště Moskva-Šeremetěvo.
Pákistánky se chtějí zapojit do politického života v zemi
Badam Zari a Begum Nusrat se zapíší do historie pákistánské politiky jako první ženy, jež kandidují do regionální vlády v oblasti silně konzervativní morálky. První ze jmenovaných zdůvodňuje svoji kandidaturu tím, že má zájem pracovat ve prospěch žen v oblasti Bajur, kterou mimo nízké vzdělanosti trápí špatné zdravotnictví a sociální služby. Bajur je součástí autonomního regionu poblíž Afghánistánu, kde má výrazně vliv Taliban. Pákistán má tradičně nízké zastoupení žen v politice a veřejném životě, ale naopak mnoho z nich uctívá činy a odkaz bývalé političky Benazír Bhutto. Assad Sarwar, vládní úředník z federálního spolku spravující kmenové oblasti (FATA), řekl, že je čeká dlouhá cesta s překážkami, kterými by se neměly nechat odradit. Kandidátka Zari doufá, že se ženy odhodlají přijít k volbám bez obav z možných reakcí kmenových vůdců.
Francouzští novináři jsou po zajetí v Afghánistánu na svobodě
Dvěma novinářům z Francie, kteří byli drženi jako rukojmí, se podařilo uniknout z nedobrovolného vězení ve Wardaku. Podle vyjádření mluvčího afghánského ministerstva vnitra Sediqa Sediqqiho je prvním ze zadržovaných 29letý Pierre Borghi, reportér na volné noze, jehož ozbrojenci unesli v listopadu v hlavním městě Kábulu. Propuštění potvrdilo také francouzské ministerstvo zahraničí, avšak zprávy o druhém muži nebyly zveřejněny. Oba novináři byli v dobrém zdravotním stavu předáni úředníkům francouzské ambasády v Kábulu.
Neziskové organizace v Rusku čelí vážným komplikacím
Důvodem je nový zákon, který jim nařizuje registrovat se jako „zahraniční agenti“ v případě, že přijímají dotace z cizí země. Hnutím, které tento krok odmítají vykonat, hrozí finanční pokuty v maximální výši 16 000 USD nebo pozastavení činnosti. Podle vyjádření ministerstva spravedlnosti může aktuálně nějaká forma postihu dopadnout na více než 14 000 dobročinných společností. Terčem jsou kromě poboček mezinárodních organizací Human Rights Watch (HRW) a Transparency International (AI) také významná ruská občanská hnutí. Jedním z nich je například Golos (hlas), jehož pracovníci v minulých letech častokrát upozorňovali na neregulérnost prezidentských a parlamentních voleb. Vedení organizace se hájí tím, že žádné finanční dary ze zahraničí nepřijímá, a je připraveno dokázat své tvrzení před soudem.