„Prezident Obama uvedl zřetelně, že USA nebudou stát v cestě zemím, které se rozhodnou dodat syrským rebelům zbraně, ať už se jedná třeba o Velkou Británii nebo Francii,“ sdělil americký ministr zahraničí John Kerry. „Prezident Assad nyní dostává podporu od Iránu, Hizballáhu, a očividně také od Ruska,“ dodal ministr Kerry. V posledních měsících se do Sýrie dostalo velké množství zbraní chorvatského původu, údajně financovaných Saúdskou Arábií. Podle deníku The Telegraph se tak dělo za tichého souhlasu USA. Zástupce Svobodné syrské armády (FSA) Brain Sayers zhodnotil výrok ministra Kerryho jako posun pro rebely sice nedostatečný, ale přesto za „krok správným směrem“.
Archiv rubriky: Společnost
Italští zákonodárci si zvolili mluvčí obou komor parlamentu
Italští zákonodárci si v sobotu zvolili mluvčí obou komor parlamentu, ale přesto Itálie stále nemá stabilní vládu. Bývalá mluvčí OSN pro uprchlíky (UNHCR) Laura Boldrini kandidovala za levicovou stranu Ekologie a svoboda (SEL) a byla zvolena jako mluvčí dolní komory Poslanecké sněmovny. Boldrini měla podporu Bersaniho středolevé Demokratické strany (DP), která těsně vyhrála volby v Poslanecké sněmově. Koalici podpořil také bývalý šéf státního zastupitelství v boji proti mafii Pietro Grasso, který byl zvolen mluvčím Senátu. Tradiční strany reflektovaly nespokojenost občanů, a proto předložily nové kandidáty. Podle analytiků nejpravděpodobněji prezident Napolitano předá předsedovi Bersanimu z DP předběžný mandát, aby zjistil, jestli si dokáže zajistit podporu vlády.
Nová izraelská vláda složila slib
Nová izraelská vláda vedená staronovým premiérem Benjaminem Netanyahuem složila slib poté, co jí izraelský parlament vyslovil důvěru. Vláda, vytvořená po dvouměsíčním vyjednávání, se skládá ze strany Likud premiéra Netanyahua, dále z pravicové strany Židovský domov (Jewish Home) a ze středové strany Yesh Atid. Poprvé po deseti letech se koalice neúčastní ultra-ortodoxní židovské strany. Ve svém projevu k parlamentu prohlásil premiér Netanyahu, že „Izrael bude připraven učinit s Palestinci, kteří budou chtít vyjednávat v dobré víře, historický kompromis, který navždy ukončí izraelsko-palestinský konflikt“. Palestinci přitom požadují jako předpoklad k jednáním ukončení výstavby izraelských osad na okupovaném palestinském území. Ministerstva obrany a bydlení, která mají výstavbu osad na starost, ale obsadili ministři naklonění další výstavbě.
Obyvatelé Velké Británie protestují proti otevření pracovního trhu Rumunům a Bulharům
Přes 100 000 Britů podepsalo on-line petici za rozšíření omezení na pracovním trhu pro Rumuny a Bulhary, která končí 1. ledna příštího roku. Mnozí obyvatelé žádají, aby restrikce byly prodlouženy o dalších 5 let. Podle odborníků je prodloužení nepravděpodobné, žádný členský stát totiž nemůže samostatně restrikce prodloužit. Omezení platila po dobu 7 let poté, co Rumunsko a Bulharsko vstoupilo do EU. Někteří politici se obávají „masivního přílivu pracovníků z východní Evropy“.
Libyjský velvyslanec v Egyptě přislíbil vyšetření útoku na kostel
Libyjský velvyslanec v Káhiře Ashour Hamid bin Rashid řekl, že dohlédne na vyšetřování útoku na koptský kostel, ke kterému došlo minulý týden v libyjském Benghází. „Momentálně jsme ambasádu preventivně uzavřeli, abychom zajistili ochranu našich občanů,“ sdělil velvyslanec. V jejích prostorách protestovali koptští aktivisté, pohoršeni celou aférou. Bin Rashid se v neděli setkal s egyptským patriarchou Tawadrosem II. Velvyslanectví bude zprovozněno, jakmile situace dovolí.
Barma je třetí nejméně rozvinutou zemí Asie
Podle indexu lidského rozvoje je Barma na 149. místě ze 185 hodnocených států z celého světa. Index je zpracováván OSN na základě příjmů, vzdělání a zdravotních ukazatelů. Podle zjištění je tak Barma třetí nejméně rozvinutou asijskou zemí, stejně jako v loňském roce. Horšího výsledku dosáhly pouze Papua Nová Guinea a Nepál. Do hodnocení OSN nebyla z asijského regionu zahrnuta Severní Korea. Barma podle umístění v indexu spadá do kategorie zemí s „nízkým lidským rozvojem“, nicméně se řadí mezi ty státy v kategorii, které v posledních 10 letech zaznamenávají prokazatelný vývoj. Podle zjištění OSN se Barmánci dožívají v průměru 65,7 let, vzděláváním stráví zhruba 4 roky, a jejich roční příjem činí 1 817 USD na osobu. Vzhledem k situaci, ve které se Barma momentálně nachází, však lze do budoucna očekávat zajisté zajímavé změny a vývoj.
Kyperský prezident obhajuje záchranný balíček, veřejnost se ale bouří
Kyperský prezident Nicos Anastasiades obhajuje záchranný balíček od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), který v zemi vyvolal vlnu pobouření veřejnosti. Dále uvedl, že dohoda je sice bolestná, ale potřebná k tomu, aby se zabránilo bankrotu několika tisíc malých podniků a posléze i celé země. Jednorázová daň by měla přijít v platnost v úterý 19. března, a proto jsou u bank vidět velké fronty lidí, kteří se snaží své úspory vybrat v hotovosti. Pravicová politická strana prezidenta Anastasiadese Demokratické shromáždění (DISY) potřebuje podporu ostatních frakcí, aby výpomoc mohla být ratifikována. Pro agenturu Reuters předseda parlamentního finančního výboru Nicholas Papadopoulos uvedl, že dohoda je mnohem horším rozhodnutím než očekával. Předseda opozice George Lillikas vyzývá své stoupence k uspořádání protestního shromáždění, protože měl „prezident zradit hlas lidu„.
V jižním Alžírsku protestovali mladí nezaměstnaní
Ve čtvrtek proběhla ve městě Ourgla v jižním Alžírsku demonstrace proti vysoké míře nezaměstnanosti v regionu. Oblast je významná těžbou ropy a zemního plynu. Alžírský premiér Abdelmalek Sellal řekl, že důvody spočívají v nízkém rozvoji jižních regionů a silné konkurenci pracovníků ze severu a zahraničí, které naftařské firmy upřednostňují. Premiér, který se snažil rozčilený dav uklidnit uvedl, že nábor není omezen na lokální zájemce o práci. Podle údajů místních úřadů je nezaměstnanost mezi lidmi pod 35 let 21%.
Jemenští činitelé zahajují národní dialog
Více než 500 Jemenců se v pondělí shromáždí v hlavním městě Sana’a, aby se poradili o novém politickém kurzu rozdělené země. Při rozhovorech, které zaštiťuje OSN, se sejde 565 zástupců politických skupin ze všech koutů země, přítomni budou i zástupci občanské společnosti. Jednání potrvají šest měsíců a mají napomoct k národnímu sjednocení, navrhnout novou ústavu a připravit zemi na všeobecné volby v únoru 2014. Země stále zůstává historicky rozdělena mezi sever a jih, po odstoupení bývalého prezidenta Ali Abdullah Saleha se navíc rozštěpila i armáda. V zemi má základnu Al-Kaida a podle zpráv OSN se v zemi výrazně zhoršuje také přístup k potravinám a pitné vodě.
Premiér Nečas se v Bruselu sešel v bulharským prezident Plevnelievem
Český předseda vlády Petr Nečas se sešel s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem na summitu Evropské unie v Bruselu. Po návratu premiér Nečas uvedl, že prezident Plevneliev s ním projednával problémy ohledně českých energetických společností v Bulharsku, které prý hodlá řešit v souladu s evropskými předpisy. Bulharská firma ČEZ Bulgaria, která je jednou z distribučních firem České skupiny ČEZ, čelí možnému odebrání licence. Bulharsko se také ocitlo v ohnisku veřejného zájmu zahraničních distributorů elektřiny ČEZu, Energo-Pro a rakouského EVN. Masové demonstrace kvůli vysokým cenám elektřiny a ekonomickým problémům zapříčinily pád bulharské vlády, předčasné parlamentní volby a politickou nejistotu v zemi.
Po ustavení nové prozatimní vlády proběhly v Bulharsku další protesty
V hlavním městě Bulharska se odehrály další protesty, i když v menším rozsahu. Podle zástupců protestů Miroslava Paskaleva a Ivana Boneva nová vláda diplomata Marina Raykova připraví cestu, aby se bývalá vládní strana GERB opět ujala po předčasných parlamentních volbách vlády. Jednotlivé skupiny demonstrantů se dosud nesjednotily, zda se zúčastní předčasných voleb v květnu, ani na základních požadavcích k vládě. Pravoslavný patriarcha Neofit vyzval po sebeupálení Plamena Goranova protestující, aby neobětovali své životy, přesto Dimitar Dimitrov jako další následoval Goranova, nicméně není dosud podle bulharských médií jasné, zda souviselo Dimitrovo upálení s protesty.
Prezidentské volby v Keni budou mít dohru u Ústavního soudu
Keňské prezidentské volby, které byly považovány za klíčové pro další rozvoj země, skončily těsným vítězstvím vicepremiéra Uhuru Kenyatta, jenž získal 50,07 % hlasů. Na druhém místě skončil premiér Raily Odingy se 43,28 % hlasů, který následně obvinil volební komisi z manipulace a podal proti výsledkům voleb stížnost k Ústavnímu soudu. Volby se konaly pod mezinárodním dohledem, neboť při posledních volbách v roce 2007 zemřelo během povolebního násilí na 1 200 lidí, nově zvolený prezident Kenyatta přitom čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za odpovědnost za povolební násilnosti. Premiér Odingy sice podal stížnost, nicméně vyzývá své příznivce v poklidné jednání. Mezinárodní pozorovatelé považují volby za demokratické a transparentní.
Řecko protestuje proti hanobení řeckých hrobů v Makedonii
V jihovýchodním Valandovu v Makedonii byly počátkem týdne poškozeny hroby neznámými útočníky na řeckém vojenském hřbitově ze 2. světové války, řecké ministerstvo zahraničí čin ostře odsoudilo v diplomatické notě adresované makedonskému ministerstvu zahraničí ve čtvrtek. Poškození hrobů může zhoršit již tak napjaté vztahy mezi Makedonií a Řeckem. Makedonie se slíbila poškození hrobů důkladně vyšetřit.
Iráčtí Kurdové si připomněli 25 let od chemického útoku na jejich domovy
Kurdové ve městě Halabja na severovýchodě Iráku si u Památníku mučeníků připomněli uplynutí 25 let od 16. března 1988, kdy ke konci irácko-iránské války použila irácká armáda na město obsazené kurdskými rebely chemické zbraně, zejména yperit a nervové plyny. Při útoku irácké armády tehdy bezprostředně zemřelo okolo 5 000 lidí, zejména žen a dětí. Mnoho dalších následně onemocnělo závažnými chorobami jako důsledek kontaminace půdy a vody. U příležitosti tohoto výročí navrhl premiér regionální oblasti Irácký Kurdistán Nechirvan Barzani, aby se 16. březen stal mezinárodním dnem proti chemických zbraním. Hlavní strůjci této akce, bývalý irácký prezident Saddám Hussajn a jeho bratranec Ali Hassan al-Majid, byli mimo jiné i za tento zločin popraveni.
Hlavní město Rumunska řeší problém enormního počtu toulavých psů
Podle údajů Úřadu na kontrolu a dohled zvířat (ASPA) ze září 2012 se nachází v Bukurešti, které obývá 1,6 miliónů obyvatel, na 65 000 toulavých psů. Každý rok je v Bukurešti pokousáno asi 10 000 osob, z toho 2 000 jsou děti. Úřady v Bukurešti přijaly dosud některá opatření, jako například povinnou kastraci psů, nicméně na vykastrování všech toulavých psů chybí finanční prostředky. Obyvatelé Bukurešti začínají proti neuspokojivým opatřením proti toulavým psům protestovat. V roce 2011 prošel zákon, který umožňoval toulavé psy zabít, po 2 měsících byl avšak Ústavním soudem zrušen.
Zmocněnec pro romské komunity Pollak na Slovensku chce zefektivnit využívání eurofondů
Slovenský ministr práce a sociálních věcí Ján Richter (Smer) předpokládá, že by Slovensko mohlo dostat v příštím programovém období 2014 až 2020 z eurofondů zhruba 394 milionů USD přímo na řešení otázky romské menšiny. Podle zmocněnce vlády pro romské komunity Petra Pollaka (OľaNO) se Slovensko musí zaměřit na jejich efektivní využívání. V současném období bylo podle zmocněnce Pollaka pro oblast vyčleněno zhruba 294 milionů USD, jejich výsledkem avšak byly spíše projekty, které se na romskou otázku nezaměřovaly. Zmocněnec Pollak například navrhuje povinnou předškolní výchovu, zlepšení infrastruktury či vyřešení nevyrovnaných pozemků pod romskými osadami. „V budoucnu chceme udělat vše pro to, abychom nastartovali program svépomocné výstavby – Evropská komise nám dá peníze například na materiál a Romové si svůj dům postaví sami,“ vysvětlil zmocněnec Pollak.
Sever Albánie zasáhly povodně
Regiony na severu Albánie Skadar, Drač, Valona, Lezha a Fürer zaplavila ve čtvrtek a v pátek částečně voda. Voda zasáhla na 2 000 hektarů oblast Skadaru včetně samotného města, na 950 hektarů půdy se ocitlo pod vodou v oblasti Lezha. Na desítky osob musely být evakuovány. Záplavy zasahují severní oblasti v Albánii téměř každý rok již posledních 5 let, mnoho rodin čeká dosud na odškodnění, které jim přislíbila albánská vláda.
Egyptská policie je údajně odpovědná za smrt demonstrantů
Tvrdí to zpráva vyšetřovací komise, kterou sestavil egyptský prezident Mohammed Mursí. Komise se zabývala smrtí téměř 900 demonstrantů během revoluce v roce 2011, která svrhla egyptského exprezidenta Mubaraka. Výsledky vyšetřování odhalily, že egyptská policie, která směla použít smrtící sílu jen na pokyn ministra vnitra s plným vědomím prezidenta, stojí téměř za všemi úmrtími ze zkoumaných 900 případů. Výsledek vyšetřování tak může velmi přitížit exprezidentu Mubarakovi, jeho exministru vnitra Habib el-Aldymu a šesti vrchním policejním důstojníkům, kteří budou po předchozím odvolání znovu souzeni za vinnu na smrti demonstrantů během revoluce 2011.
Egyptský prezident Mursi v pondělí navštíví Pákistán
Egyptský prezident Mohammed Mursi v pondělí odjede na jednodenní návštěvu Pákistánu. Zprávu oznámil pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar. V Islamabádu se egyptský prezident setká se svým protějškem Asifem Alím Zardárím. „Tato návštěva je považována za přelomový mezník v tradičně přátelských vztazích mezi oběma zeměmi,“ sdělil prezidentův tiskový mluvčí Yasser Ali. Program obou státníků bude ve znamení stvrzení několika národních i mezinárodních smluv. Posledním egyptským prezidentem, jež navštívil Pákistán kvůli podpisu bilaterálních smluv, byl Gamal Abdel Násir v roce 1960.
Saúdská Arábie popravila 7 mužů obviněných z loupeže
OSN a lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) jsou znepokojeni trestem smrti, který byl vykonán na 7 Saúdech za loupežné přepadení klenotnictví, jež se mělo odehrát v roce 2009. Mezinárodní humanitární organizace hovoří o často nespravedlivých soudních řízeních a doznáním se k vině pomocí fyzického a duševního teroru. Saúdské ministerstvo vnitra zveřejnilo informaci, že poprava byla provedena ve městě Abha v provinicii Asír na jihozápadě země a je výstrahou pro další „výtržníky“.
Při autobusové nehodě v jihozápadním Jordánsku zemřelo 14 Palestinců
V sobotu došlo v jordánském regionu Adsiyeh k vážné nehodě autobusu s nákladním vozem, při které přišlo o život 14 Palestinců vracejících se domů na Západní břeh Jordánu ze Saúdské Arábie. Dalších 32 poutníků je zraněných. „Nevylučujeme možný nárůst obětí, neboť mnoho lidí je raněných vážně,“ řekl mluvčí jordánské civilní obrany plukovník Farid al-Shareh. Palestinci se v Saúdské Arábii účastnili oslav náboženského svátku, muslimské malé pouti zvané Umrah.
Tělo zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze nebude zabalzamováno
Venezuelská vláda oznámila, že možnost zabalzamování těla zesnulého prezidenta Huga Cháveze nebude realizovatelná. Rozhodnutí přijala vláda poté, co obdržela lékařskou zprávu ruské odborné komise, která prohlásila, že tělo prezidenta Cháveze by muselo být přesunuto do Ruska na minimálně 6 měsíců. Kromě toho se objevily informace o tom, že tělo na balzamování nebylo včas připraveno. Rozhodnutí bylo sděleno veřejnosti ministrem pro informace Ernestem Villegasem prostřednictvím sociální sítě Twitter, kde vyjádřil politování nad neuskutečnitelností plánu, ve který doufali mnozí Venezuelané.
Italský parlament se snaží sestavit novou vládu
Italský parlament se sešel tři týdny po volbách, které skočily patovou situací, ve snaze sestavit novou vládu. Jednání budou pokračovat 19. března, kdy italský prezident Giorgio Napolitano zahájí konzultace se všemi vůdci stran. První důležitým úkolem je zvolit předsedy obou komor dvoukomorového parlamentu. V dolní komoře Poslanecké sněmovně sice zvítězila středolevá Demokratická strana (DP) Piera Luigiho Bersaniho, ale v horní komoře Senátu žádná strana většinu nezískala. Pokud by třetí nejúspěšnější strana, Hnutí Pěti hvězd (M5S) s lídrem Beppe Grillo, souhlasila se širší dohodou s Bersaniho středolevou DP, mohlo by dojít k vytvoření vlády. Ale od voleb předseda M5S Grillo odmítá opakované návrhy předsedy DP Bersaniho ke spojení svých sil. DP i M5S odmítly jakoukoliv spolupráci s expremiérem Silviem Belusconim.