Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil pro Řecko uvolnění 2,2 miliardy USD v rámci finanční pomoci pro Řecko, na němž se MMF podílí s eurozónou. K uvolnění peněz pro Řecko mohlo dojít po čtvrté kontrole, kde země prokázala, že dodržuje podmínky záchranného programu. Aby Řecko podmínky splnilo, poslanci minulý týden schválili nový daňový zákon a dokončení přesunu státních úředníků. Peníze Řecko čerpá od třech mezinárodních věřitelů – Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, přičemž se má celková nacházející finanční pomoc od těchto věřitelů pohybovat ve výši 7,7 miliardy USD.
Archiv rubriky: Společnost
Saúdská Arábie postaví metro za 22 miliard USD
Saúdská vláda má v plánu postavit 6 linek metra s délkou 180 kilometrů v hlavním městě Rijádu, kde žije 6 milionů obyvatel. Chce tím podpořit ekonomiku, zaměstnanost a kvalitu života obyvatel. Stavba začne příští rok a vagóny metra mají jezdit v roce 2019. Expert z univerzity v Cambridge Jim Krane chválí rozhodnutí Saúdské Arábie, poddle něj má dostatek financí, a proto investice do infrastruktury má smysl.
Šéfka diplomacie EU Ashtonová vyzývá egypťany, aby se zdrželi se násilí
Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová se v hlavním egyptském městě Káhiře setká na jednání s viceprezidentem Muhammadem Baradejem, s prozatímním prezidentem Adlím Mansúrem a zástupci politických sil. Egypt v současnosti prožívá těžkou politickou krizi, která se blíží stavu občanské války. Demonstrace a násilnosti probíhají od 3. července, kdy vojsko přinutilo prezidenta Muhammada Mursího odstoupit z funkce. Tento víkend při krvavých střetech stoupenců svrženého egyptského prezidenta Mursího s policisty a vojáky zahynulo v Káhiře 72 lidí. K Mursího stoupencům patří hlavně islamisté z Muslimského bratrstva, kteří neuznávají jeho svržení a považují ho za legálně a demokraticky zvoleného prezidenta. Odpůrci Mursího vlády a politiky tvrdí, že vládl nekompetentně a vlekl Egypt do společenského konfliktu.
Syrská armáda obsadila klíčové části města Homs
Syrské provládní jednotky obsadily čtvrť Khalidiya ve městě Homs, která byla nejdůležitějším opěrným bodem syrských rebelů v tomto městě. Syrská vládní zpravodajská agentura SANA uvedla, že armáda „kompletně obnovila bezpečnost a stabilitu v oblasti Khalidiya“. Syrské opoziční jednotky tak již v Homsu kontrolují jen části starého města a přilehlé oblasti. Homs je důležitý bod na spojnici mezi Damaškem a pobřežím Středozemního moře a od začátku syrského povstání byl jednou z hlavních základen rebelů.
Egyptský ministr zahraničí Nabil Fahmy vyzývá ke klidu
Po násilí v Káhiře, kdy zemřely desítky lidí, nový ministr zahraničí Egypta Fahmy řekl, že je potřeba, aby skončilo podněcování k násilí a použití násilí. Vláda by chtěla pokračovat v práci, ale na to dle něj potřebuje zastavení násilí. U mešity Rabaa al-Adawiya nadále zůstávají příznivci Muslimského bratrstva, přestože ministr vnitra Mohamed Ibrahim opakovaně varoval, že brzy bude tábor protestujících rozptýlen. O víkendu bylo zabito též 10 islamistů armádou na Sinajském poloostrově. Kritika bezpečnostních složek zní ze všech stran, ministr Fahmy ale brání zákrok, protože když obě strany na sebe střílí, je zřejmé, že budou oběti.
V rumunské Bukurešti stávkují kvůli plánovaným škrtům pracovníci železnic
Ve čtvrtek se uskutečnily v hlavním městě Rumunska Bukurešti protesty zaměstnanců zadlužené rumunské železniční společnosti Caile Ferate Romane (CFR) kvůli propouštění a snižování mezd. V roce 2008 měla CFR 240 000 zaměstnanců, v současné době ve společnosti pracuje asi 51 000. Rumunská vláda již delší dobu plánuje privatizovat a restrukturalizovat několik železničních společností, do kterých patří i CFR.
Tisíce lidí protestovaly v Tunisu
Sekulární protestující se shromáždili v hlavním městě Tuniska. Demonstrovali proti islamistické vládě vedené stranou Ennahda. Policie rozháněla dav slzným plynem. Protestující se shromáždili po pohřbu opozičního politika Mohamed Brahmi, který byl zavražděn ve čtvrtek. Opozice z vraždy obviňuje vládu, kterou žádá, aby odstoupila. Mnozí Tunisané si stěžují, že vláda nedělá dost, aby zastavila nábožensky motivované násilí. Mluvčí parlamentu řekl, že vláda bude diskutovat o novém rozdělení moci.
Makedonie podepsala s Ruskem dohodu o začlenění do plynovodu South Stream
Energetická smlouva byla podepsána v úterý v Moskvě. Makedonci věří, že tato dohoda pomůže vyřešit zásobovací problémy a zajistí levnější energii firmám i domácnostem. Plynovod South Stream by měla být uveden do provozu v roce 2018, v roce 2030 by měla Makedonie podle odhadů čerpat 2,5 miliard kubických metrů zemního plynu.
Protesty v Egyptě si vyžádaly další desítky mrtvých
Doktoři tvrdí, že při posledních nepokojích v Káhiře zemřelo více než 100 lidí a 1500 je zraněných. Dle ministerstva zdravotnictví je počet obětí 38. V noci na sobotu demonstrovali podporovatelé sesazeného ex-prezidenta Mursi, kteří se shromažďují ve čtvrti Nasr, i jeho odpůrci, kteří se sešli na náměstí Tahrir. Mluvčí Muslimského bratrstva Ahmed Nashar popsal situaci u mešity ve čtvrti Nasr: „Když jsem přijel, kulky svištěly kolem uší.“ Dodal, že to bylo brutální. Střety začaly, když se protestující pokusili zablokovat hlavní silnici. Muslimské bratrstvo vyzývá svět, aby zasáhl. Ministr vnitra Mohammed Ibrahim přislíbil, že čtvrť Nasr bude vyklizena, protože místní jsou obtěžováni demonstranty. Také informoval, že ex-prezident Mursi bude převezen do vězení Torah. V Alexandrii bylo nejméně 10 lidí zabito při střetech mezi soupeřícími stranami. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton hluboce odsuzuje poslední vývoj událostí v Egyptě. Britský ministr zahraničí William Hague vyzývá k dialogu.
Kuvajťané volí do parlamentu podruhé za osm měsíců
Poté, co v Kuvajtu soud nařídil rozpuštění 50-ti členného parlamentu, se nyní konají volby. Opozice v čele s islamisty znovu volá po jejich bojkotu. Došlo ke změně volebního systému, o němž opozice tvrdí, že umožní vládnoucí dynastii Al-Sabah manipulovat s výsledky. Nyní se na rozdíl od předchozích voleb nepodařilo svolat masová shromáždění jako v prosinci loňského roku. Národní demokratická aliance, liberální strana, a většina beduínských kmenů, které minulé volby bojkotovaly, se nyní účastní. Oprávněno volit je přibližně 440 000 Kuvajťanů. První výsledky jsou očekávány v sobotu večer. Na pořádek při volbách dohlíží 11 000 policistů a na jejich korektnost více 30 pozorovatelů z arabských zemích. Poslední dva parlamenty byly zrušeny soudem z procesních důvodů, předchozí zase emírem. Analytici se nedomnívají, že nové volby přinesou politickou stabilitu do země.
Červený kříž: Syrský režim blokuje přístup do Homsu
Mezinárodní výbor Červeného kříže vydal ve středu prohlášení, ve kterém varuje, že pokud nebude moci dorazit do syrského města Homs, bude to mít tragické následky. Ve městě jsou civilisté, kteří potřebují potraviny a zdravotnický materiál. Magne Barth, vedoucí delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže v Sýrii, řekl, že se přes zdlouhavé jednání se snaží již téměř 20 dní dostat do Homsu, ale bez úspěchu. Okolo 2000 lidí je v pasti. Mezinárodní humanitární právo říká, že obě válčící strany jsou povinni umožnit rychlou humanitární pomoc pro civilisty, ale ne vždy je toto právo dodržováno. Homs leží ve střední Sýrii a byl epicentrem protestů proti prezidentovi Basharovi al-Assadovi.
Austrálie se vyjádřila k možnému referendu ohledně vystoupení Velké Británie z EU
Austrálie jako poslední země zasáhla do emotivní debaty, která by mohla vyústit v referendum ohledně setrvání Velké Británie v EU. Australský ministr zahraničí Bob Carr zaslal dopis s vyjádřením a doufá, že Velká Británie nadále zůstane součástí bloku jako silný a efektivní člen. Dopis byl zveřejněn na internetových stránkách britského ministerstva zahraniční jako součást průzkumu, který provádí Velká Británie. Premiér David Cameron slíbil, že referendum uspořádá koncem roku 2017, pokud jeho strana vyhraje nadcházející parlamentní volby. Premiér Cameron se tak rozhodl v reakci na obavy veřejnosti o vměšování EU do vnitřních záležitostí země a na možnost větší integrace zemí měnové unie. Austrálie se tak zařadila k zemích jako USA a Japonsko, které také vyjádřily své preference pro setrvání země v EU. Francie a Německo vyjádřily obavy, že Velká Británie se pokusí zneužívat své postavení a diktovat si speciální podmínky členství. Nicméně průzkumy veřejného mínění naznačují, že více Britů si přeje vystoupit z EU.
Egyptsky ministr obrany volá po podpoře občanů
Hlavní představitel egyptské armády a ministr obrany generál Abdel Fattah al-Sisi vyzval v televizním projevu všechny Egypťany, aby v pátek vyšli do ulic. „Naléhám na všechny občanu, aby v pátek vyšli do ulic, vyjádřili svou vůli a poskytli mě, armádě a policii mandát postavit se možnému násilí a terorismu,“ prohlásil generáal Sisi. Podle BBC tak generál Sisi ukázal, kdo skutečně v Egyptě drží moc – nikoli přechodný prezident Mansour, ale armáda. Mohamed el-Beltagy, vedoucí člen Muslimského bratrstva, strany, ke které patří armádou svržený prezident Mursí, prohlásil, že generál Sisi „volá po občanské válce, aby tak ochránil svůj vojenský puč.“
Evropská komise provedla průzkum veřejného mínění u občanů EU
Sekce Evropské komise, která se zabývá analýzou veřejného mínění, v rámci průzkumu Eurobarometr provedla šetření o spokojenosti členských zemí v EU, vztahu občanů k EU, o názoru na ekonomický vývoj země a další. Průzkum veřejného mínění proběhl na jaře 2013 na 32 000 respondentech. Například Česká republika patří mezi nejvíce euroskeptické země EU, i přestože negativní pohled na EU mají většinou země procházející dlouhodobou krizí. S EU se nejvíce identifikují Lucemburčané 88 %, Malťané 81 %, Slováci 76 %, Němci a Finové 73 %. Nejméně se lidé cítí být občany EU v ČR 54 %, Rumunsku 53 %, Itálii 52 %, Bulharsku a Velké Británii 48 %, na Kypru 45 % a v Řecku 44 %. Co se týče ekonomického vývoje země je pesimisty většina Evropanů. V průměru je s ekonomikou spokojeno jen 24 % Evropanů. V ČR je to jen 14 %, ale i tak za ní následuje ještě 11 zemí. Na posledním místě je Španělsko jen 1 % spokojených respondentů. Naopak spokojeni jsou Švédi, Němci, Lucemburčané, a Rakušané. I přes krizi v 19 z 28 členských zemí převládá optimismus, pokud jde o budoucnost Evropské unie. Největšími optimisty jsou v tomto směru Dánové, Estonci, Lotyši, Malťané, Poláci. Opačný názor mají Češi, Britové, Španělé, Řekové, Kypřané a Portugalci.
Střety mezi příznivci a odpůrci ex-prezidenta si vyžádaly další mrtvé
Úterní násilí vypuklo před svítáním poblíž protestu Muslimského bratrstva u univerzity v Káhiře, kde se podporovatelé shromažďují již od sesazení ex-prezidenta Mohammeda Mursi. Střety si vyžádaly 9 lidských životů. Policejní zdroje říkají, že se stovky příznivců Muslimského bratrstva dal\ do boje s místními rezidenty. Bratrstvo to popisuje jako násilí proti poklidnému protestu, obviňují z něj násilníky podporované ministerstvem obrany. Egyptský generální prokurátor zadržel 22 příznivců ex-prezidenta Mursi, kteří jsou obviněni z napadení oponentů v centru Káhiry. V prohlášení Bratrstva stojí: „Vedoucí představitelé vojenského převratu nadále terorizují pokojné demonstranty v Egyptě.“ Mezitím rodina ex-prezidenta Mursi řekla, že bude žalovat armádu, že ho drží bez obvinění. Někteří obyvatelé čtvrti, kde se podporovatelé Muslimského bratrstva shromažďují žádají, aby demonstranti byli přemístěni. Očekává se, že soud brzy rozhodne tak, aby armáda mohla demonstraci ukončit. V oblasti Sinaje islamisté stupňují násilí, byl zabit policista a civilista.
Al-Kaida přiznala odpovědnost za útoky na vězení v Iráku
V internetovém prohlášení se odnož teroristické skupiny al-Kaida, která sebe nazývá Islámský stát v Iráku a Levantě, přiznala k dvou masivním útokům na vězení Abu Ghraib a Taji, které osvobodily na stovky vězňů. Skupina útoky připravovala několik měsíců. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Wissam al-Firaiji řekl, že teroristé byli dobře vyzbrojeni. V prohlášení ministerstva obrany je, že útočníkům pomohli někteří dozorci.
Premiér Netanyahu chce referendum o mírovém plánu
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jakákoliv budoucí dohoda s Palestinci by měla být schválena v národním referendu, které by pomohlo, aby se izraelská společnost po dohodě nerozpadla. Výzkumy ukazují, že většina Izraelců podporuje vznik státu Palestina, přestože se najde mnoho skupin proti, především z řada osadníků. Problematický zůstává status Jeruzaléma, který oba národy považují za hlavní město. Ne všichni politici souhlasí s referendem. Například hlavní vyjednavačka za Izrael ministryně spravedlnosti Tzipi Livni říká, že dohodu by měli schválit demokraticky zvolení zástupci. Palestinský prezident Mahmud Abbas také plánuje referendum.
Stovky vězňů utekly z iráckých věznic
Nejméně 20 příslušníků bezpečnostních složek bylo zabito při bojích ve dvou věznicích poblíž hlavního města Bagdádu, západně v Abu Ghraib a severně v Taji. Zprávy říkají, že nejméně 500 vězňů uteklo, ale vláda nepotvrdila přesný počet. V minulosti při několika útocích na věznice uprchly desítky vězňů. Nejmenovaný příslušník bezpečnostních složek řekl: „Je to jasně teroristický útok provedený al-Kaidou na osvobození usvědčených teroristů s al-Kaidou.“ Řada utečenců byla odsouzena k trestu smrti. Útok na vězení začal v neděli večer, teroristé použili minometné granáty, a poté bomby v autech a sebevražedné atentátníky. Situaci získali zpět pod kontrolu úřady v pondělí ráno za pomoci vrtulníků. Sunnité si dříve na demonstracích stěžovali, že někteří vězni jsou drženi neoprávněně a někdy jsou i mučeni.
Portugalský prezident podpořil koaliční vládu v čele s dosavadním premiérem
Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva podpořil koaliční středopravou vládu v čele s dosavadním premiérem Pedro Passos Coelho. Dodal, že „nejlepším řešením politické krize je, aby současná vláda zůstala u moci a dokončila záchranný program“. Prezident Silva tak rozhodl po páteční neúspěšné snaze tří hlavní politických portugalských stran dohodnout se, jak postupovat s náročnými úspornými opatřeními, které vyvolali mnoho protestů a demonstrací v celé zemi. Krize vyvolala obavy, že země nebudu schopná dodržet podmínky splácení jejich záchranné půjčky (78 miliardy eur) od věřitelů MMF, ECB a Evropské komise. Někteří analytici dokonce navrhují, aby dluhem zatížená země usilovala o další finanční výpomoc. Krize a dlouhodobá recese vyvolaly i nestabilitu vlády a začátkem měsíce podali demisi ministr zahraničí Paulo Portas, který nebyl spokojen s rozsahem úsporných opatření nutných ke splnění podmínek stanovených ze strany věřitelů a ministr financí Vitor Gaspar, kvůli nedostatečné podpoře jeho přístupu k úsporných opatřením, které společnost považuje za důvod recese a finanční krize.
Spojené arabské emiráty řeší obezitu obyvatelstva
Obyvatelstvo Spojených arabských emirátů (SAE) se potýká s civilizačními chorobami. Podle lékařských prohlídek v emirátu Abu Dhabi z roku 2010, kterých se zúčastnilo 92 % obyvatel, trpí celá třetina populace obezitou a další třetina nadváhou. Téměř 50 % populace navíc buď trpí cukrovkou, či k ní má velmi blízko. Vláda proto zahájila rozsáhlou kampaň za ozdravení populace, která zahrnuje vytvoření komunikační sítě mezi pacienty a jejich lékaři, kteří budou pomocí moderních technologií kontrolovat nový režim svých svěřenců. Odlišným způsobem se s problémem obezity vypořádává jiný emirát SAE, Dubaj. Dubajské úřady zahájily iniciativu „Vaše váha ve zlatě“ a 3 účastníkům, kteří za 30 dní nejvíce zhubnou, vyplatí 5 000 USD ve zlatě. Dalším úspěšným bude za každý shozený kilogram věnován 1 gram zlata.
Evropská unie mít svůj vlastní webový zpravodajský portál nebude
Evropská komise zrušila projekt webového zpravodajského portálu Evropské unie, který měl o Evropské unii a činnostech jejích orgánů podávat lepší informace. Cena projektu by se ročně pohybovala kolem 4,2 milionu USD. Proti projektu protestovalo několik novinářských organizací. Portál měl zahrnovat psané, fotografické a audiovizuální zpravodajství a rovněž komentáře odborníků. Evropská komise totiž uvedla, že se média evropským záležitostem dostatečně nevěnují, přestože jejich význam je pro život lidí velmi důležitý. Mezinárodní asociace novinářů (IPA) však uvedla, že by byl takový portál vedený Evropskou komisí konkurencí pro existující média a ohrožoval by svobodu tisku. V současnosti Evropská komise již zaměstnává 122 tiskových mluvčích a zaměstnanců tiskových odborů a ředitelství pro komunikaci má rozpočet 135 milionů USD, v němž je zahrnut i televizi Euronews a vlastní kanál na YouTube.
Podle komisaře EU pro rozšíření Štefana Füleho Srbsko dosáhlo značných pokroků v cestě do EU
Během návštěvy v srbském Bělehradu eurokomisař Füle také uvedl, že Srbsko musí nadále pokračovat v reformách. Evropská komise by se měla zabývat rámcovým návrhem na jednání Srbska s členy EU během příštího týdne. Nejpozději v lednu 2014 by se poprvé mělo uskutečnit jednání o přistoupení Srbska do EU, dodal eurokomisař Füle ve čtvrtek. Po návštěvě Srbska odcestoval Komisař EU pro rozšíření Füle do Kosova.
Na předměstí Paříže zavládly nepokoje kvůli zákazu zahalování se
Ve francouzském městě Élancourt na předměstí Paříže zapálili protestující proti zákazu zahalování se na veřejnosti 20 automobilů a několik popelnic. Útoky se odehrály během sobotní noci a policie kvůli výtržnostem zadržela čtyři lidi. Nepokojů se účastnilo 50 lidí. Proti policii demonstranti použili také Molotovovy koktejly, avšak k žádným zraněním nedošlo. Již v pátek v noci zaútočilo přibližně 250 lidí na policejní stanici v nedalekém městě Trappes. Incident byl reakci na zadržení muslimského muže, který byl zadržen poté, co napadl policistu, který udělil pokutu za zahalení jeho ženě. Zákon zákazu zahalování platí ve Francii od roku 2011 a ten, kdo si v zemi zahalí obličej šátkem nebo kuklou může dostat pokutu až 200 USD a nařízení kurzu občanské nauky. Trest i pokuta jsou dvojnásobné, pokud se jedná o nezletilou dívku. Tato opatření jsou namířena především proti muslimům.