Nový vysoký komisař Indie Rajeev Shahare, do jehož agendy spadají vztahy s Maledivami, ujistil maledivského prezidenta Mohameda Waheeda o trvajících silných vazbách mezi oběma státy. Stalo se tak u příležitosti slavnostního předání pověření Shahareho do rukou prezidenta Waheeda. Poté spolu prodiskutovali současný vztah maledivsko-indických vztahů a možnosti jejich dalšího posilování a rozvíjení. Podle oficiální prohlášení maledivské vlády prezentoval komisař Shahare udržování a zlepšování bilaterálních vazeb jako svou prioritu. Otázka vztahů s Indií je pro Maledivy poměrně důležitá, vzájemné vztahy jsou totiž v současné době na historickém minimu, zvláště poté, co Maledivy zrušily kontrakt na modernizaci mezinárodního letiště Ibrahima Nasira v Male, který původně získala indická společnost. Situaci neprospělo ani rozhodnutí Indie poskytnout na svém velvyslanectví azyl bývalému maledivskému prezidentovi Nasheedovi.
Archiv rubriky: Politika
Turecko se stává hlavním aktérem v oblasti humanitární pomoci v afrických zemích
Turecko poskytuje humanitární pomoc africkým zemím a nadále rozšiřuje svoji oblast vlivu posilováním dopravních spojů, obchodu, vzdělávání a úzké spolupráce s jejich zahraniční politikou. Po summitu ohledně spolupráce v Istanbulu v roce 2008 Africká unie (AU) prohlásila, že Turecko je jejich strategickým partnerem, v roce 2010 byl Istanbul dějištěm 4. konference OSN nejméně rozvinutých zemí světa (LDC). Turecko se snaží s AU podepsat dohodu o zmírnění stávajícího vízového režimu ke zvýšení interakce obchodních záležitostí, akademické obce a kultury. Řada turecký škol poskytuje stipendia africkým studentů. V Somálsku se Turecko stalo největším dárcem a jedním z nejaktivnějším aktérem v oblastní humanitární pomoci a budování míru (kromě OECD). Turecká vláda v součtu darovala Somálsku již 365 milionů USD.
Prezident Barack Obama podepsal novou pomoc pro syrské rebely
Balíček pomoci pro syrské povstalce byl schválen minulý týden na zasedání Národní bezpečnostní rady. Byl vytvořen po rozhodnutí prezidenta Obamy z minulého měsíce, který se rozhodl poslat syrským rebelům léky a jídlo. Mnozí jeho humanitární obsah zpochybňují a mluví o vojenském vybavení defenzivní povahy, jako jsou neprůstřelné vesty. Národní bezpečnostní tým a členové Kongresu opakovaně urgují, aby USA zvýšily přímou pomoc pro povstalce, kteří žádají těžké zbraně a high-tech vybavení. Administrativa prezidenta Obamy poslala do Sýrie již 385 milionů USD na humanitární pomoc a přes 100 milionů USD politické opozici na utvoření řídící struktury.
Zahraniční novináři navštívili kubánské věznice
Zahraniční i kubánští novináři ve středu navštívili několik věznic na Kubě. Je to poprvé v uplynulých 9 letech, kdy do věznic mohli vstoupit zástupci médií. Akci zorganizovala kubánská vláda jako ukázku systému věznic na ostrově 3 týdny před zasedáním Komise pro lidská práva ve Švýcarsku. Kuba dříve čelila kritice za svůj vězeňský systém. Reportéři navštívili největší věznici na Kubě Combinado del Este, kde pobývá přibližně 3 000 vězňů. Novináři v doprovodu úředníků z ministerstva vnitra navštívili cely trestanců, prostory pro setkání s rodinnými příslušníky a státní nemocnici pro vězně. Ředitel věznice Roelis Osorio řekl, že v Combinado del Este zhruba 47 % vězňů vykonává práci, za kterou dostává plat a 52 % rozšiřuje své vzdělání. Dále uvedl, že více než 83 % trestanců se po svém pobytu ve vězení úspěšně začlení do společnosti. V roce 2012 se nacházelo ve vězení na Kubě celkem 57 300 osob.
Jižní Korea je ve stavu pohotovosti
Jižní Korea je od středy ve stavu válečné pohotovosti po náznacích o možném severokorejském raketovém útoku. Pyongyang pokračuje v další sérii výhrůžek určené nejenom svému jihokorejskému sousedovi, ale také Japonsku a americkým základnám, umístěným v asijském regionu. „Severní Korea je připravená k dalšímu pokusnému vypuštění rakety středního doletu a test by se mě odehrávat na východním pobřeží,“ uvedla státní agentura Jonhap. Jižní Korea společně se Spojenými státy americkými vypracovaly plán zvýšení ostražitosti, tzv. Watchcon 2. Podle zpráv agentury je v severokorejské raketě Musudan palivo a může být odpálena takřka kdykoliv. Odhadovaný akční rádius rakety je přibližně 3000 kilometrů.
OSN bude muset zastavit potravinovou pomoc syrským uprchlíkům
Více jak 400 000 syrských uprchlíků v Libanonu by nemuselo dostat potravinovou pomoc od OSN v příštím měsíci, pokud OSN neobdrží nové finanční prostředky. Regionální koordinátor Úřadu pro uprchlíky OSN (UNHCR) Panos Moumtzis řekl, že „rychlost, s jakou se krize zhoršuje, je mnohem rychlejší než schopnost mezinárodního společenství financovat syrské humanitární potřeby“. OSN obdržela jen 400 milionů USD, mezinárodní společenství ale přislíbeno 1,5 miliardy USD, která má pokrýt potřeby pro syrské uprchlíky v první polovině letošního roku.
Bývalý viceprezident USA: Severní Korea je nepředvídatelná
Bývalý americký viceprezident Dick Cheney se vyjádřil k současnému dění na Korejském poloostrově a agresivní rétorice KLDR, která neustále vyhrožuje útokem na svého jižního souseda i USA. Podle exviceprezidenta Cheneyho jsou Spojené státy americké v nesnázích. Dále Cheney ve svém prohlášení uvedl, že severokorejský vůdce Kim Jong-un je nepředvídatelný a nezkušený v mezinárodní politice a diplomacii.
Japonsko a Taiwan se dohodly na povolení rybolovu u ostrovů Senkaku
Japonsko s Taiwanem ve středu uzavřely dlouho očekávanou dohodu o rybolovu. Jde tak o první jednání mezi oběma zeměmi za poslední čtyři roky. Palčivým tématem středečního jednání byla problematika rybolovu u ostrovů Senkaku ve východočínském moři, na které si nárokují obě země spolu s Čínou. V konečné dohodě si Japonsko vyhradilo právo vytyčit území, které by fungovalo jako společně obhospodařovaná vodní plocha, v níž by měl povoleno lovit rybářské lodě Japonska i z Taiwanu. Zóna by pak byla společnými silami obou zemí kontrolovaná a to ve vzdálenosti 12 námořních mil, asi 19 kilometrů, od ostrovů Senkaku, které jsou v držení Japonska.
Oba venezuelští prezidentští kandidáti chtějí zvyšovat minimální mzdu
Prozatímní prezident Venezuely po smrti Huga Cháveze Nicolás Maduro v úterý oznámil, že pokud vyhraje volby, zvýší minimální plat v zemi o 38 % až 45 %. Mzda by měla růst ve 3 vlnách, v květnu o 20 %, v září o 10 % a v prosinci o 5 % až 10 % v závislosti na míře inflace. Prozatímní prezident Maduro uvedl, že pokračuje v plánech zesnulého Huga Cháveze. Opoziční prezidentský kandidát Henrique Capriles slíbil v případě svého zvolení rovněž změnu minimální mzdy, která by se měla zvednout o 40 %. Prezidentské volby se konají v neděli.
Čína s Austrálií zahájily strategické rozhovory
Čína a Austrálie zahájily první ze svých plánovaných výročních setkání, které se konalo ve středu. Čínský premiér Li Keqiang a jeho australský protějšek premiérka Julia Gillard se dohodly na vzájemné spolupráci v oblasti ekonomie a zejména se soustředili na diplomacii a strategii. V rámci rozhovorů došlo i k rozhodnutí, že se australský dolar stane po americkém dolaru a japonském jenu už třetí velkou měnou, která bude přímo směnitelná za čínskou národní měnu yuan. Pětidenní návštěva premiérky Gillard v Číně, ukazuje důležitost vztahů mezi oběma zeměmi.
Srí Lanka viní Indii z prodlužování občanské války
Vláda Srí Lanky obvinila dřívější indickou administrativu ze záměrného prodlužování občanské války, která na Srí Lance probíhala mezi lety 1979 a 2009. Odbor informací srílanské vlády uvedl, že je Indie zodpovědná za terorismus a vážnou regionální krizi, mnoho členů militantní nacionální organizace Tygři osvobození tamilského Ílamu (Tamilští tygři) totiž získalo výcvik na jihu Indie. V této části jsou dominantní složkou obyvatelstva Tamilové. Vláda Srí Lanky a zejména pak ministr obrany Gotabhaya Rajapaksa vyjádřením reagují na indické doporučení prošetření událostí ze závěru občanské války, kvůli kterým byla Srí Lanka obviněna z páchání zločinů proti lidskosti. Ministr Rajapaksa rovněž uvedl, že by mezinárodní společenství mělo svou pozornost zaměřit i na Indii a její intervenci. Právě Indie totiž měla způsobit regionální krizi, když v Indii vycvičení Tamilští tygři vpadli na Maledivy.
Venezuela uzavřela pozemní hranici s Kolumbií
Venezuelská vláda prohlásila, že se jedná o bezpečnostní opatření kvůli prezidentským volbám, které se mají konat v neděli. Policie od úterý kontroluje státní hranice s Kolumbií a brání v průjezdu vozidel z jednoho státu do druhého. Omezení se týká i pěších osob. Uzavření hranic zaskočilo tisíce Venezuelců, kteří se právě nacházeli na území Kolumbie, v sousední zemi někteří z nich pracují či studují. Hranice se v minulých letech uzavíraly až den před volbami. Vládní akce vzbudila vlnu kritiky ze strany opozice, která tvrdí, že se vláda snaží upřít volební právo Venezuelcům, kteří pobývají v Kolumbii. „Je to politické rozhodnutí a ukázka strachu,“ řekl bývalý guvernér venezuelského státu Táchira Pérez Vivas.
Několik států EU usiluje o daňovou transparentnost
Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Velká Británie uzavřely dohodu zaměřenou na společný boj proti daňovým únikům a na snahu o větší transparentnost. V úterý 9. dubna zaslali ministři financí 5 největších ekonomik EU dopis Evropské komisi, ve kterém píší o dohodě ohledně pilotního projektu výměny informací a bankovních dat. Ministři financí zapojení do projektu vyzývají všechny členské státy EU, aby se připojili k projektu a pomohli odstranit úkryty pro ty, kteří se snaží vyhnout placení daní. Ministři financí vyvíjejí tlak na Rakousko a Lucembursko, aby se vzdali svého práva o zachování bankovního tajemství pro tuzemské i zahraniční klienty. Lucembursko naznačilo otevřenost k diskuzi o bankovním tajemství a rakouský kancléř Werner Faymann uvedl, že jeho země je připravena k intenzivnímu jednání o výměně informací o mezinárodních investorech, ale dodal, že bankovní tajemství požaduje pro domácí zákazníky.
Desetitisíce lidí se zúčastnily pochodu za mír v Kolumbii
V úterý hned v několika městech Kolumbie vyšly do ulic desetitisíce lidí , aby podpořili mírové jednání mezi vládou a povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, který se postavil na čelo průvodu v hlavním městě Bogota, ve svém projevu požádal lidi, aby svůj názor vyjádřili a přispěli tak k budování mírové Kolumbie. Mírové jednání jsou kritizovány částí obyvatelů, kteří si myslí, že povstalci z FARC se jenom snaží získat čas a neplánují v brzké době složit zbraně.
Japonsko se připravuje na možný konflikt se Severní Koreou, rozmisťuje rakety
V úterý Japonsko v hlavním městě rozestavilo rakety typu Patriot jako obranu pro 30 miliónů obyvatel Tokya před možným útokem ze strany Severní Koreje, zní oficiální prohlášení japonských představitelů. Podle zpráv lokální televizní stanice dvě rakety Patriot typu země- vzduch byly umístěny před ministerstvem obrany. Další zařízení by měla být umístěna na dalších dvou lokacích ve větší části Tokya. Japonský premiér Shinzo Abe k napjaté situaci prohlásil, že „vláda učinila maximální opatření k ochraně našich obyvatel a zajištění jejich bezpečnosti“. Japonský ministr obrany Itsunori Onodera zase upozornil na fakt, že je japonská armáda připravena k sestřelení jakékoli rakety, která by narušila japonský vzdušný prostor.
EU vyšle do Pákistánu více než 100 volebních pozorovatelů
Volební pozorovatelská mise Evropské unie bude mít v nadcházejících parlamentních volbách v Pákistánu své zástupce. Více než stovka expertů bude v průběhu voleb sledovat dodržování demokratických principů a transparentnosti voleb, které jsou vypsány na 11. května 2013. Jádro mise bude tvořit 11 expertů, 52 dlouhodobých a 46 krátkodobých pozorovatelů, kteří budou rozmístěni v různých částech Pákistánu. Volební pozorovatelská mise EU byla k pozorování voleb vyzvána pákistánským Ministerstvem zahraničních věcí, kromě pozorování poskytne neutrální nezávislé vyjádření a doporučení pro budoucí volební reformy. Šéf Volební pozorovatelské mise EU Michael Gahler při oznámení detailů mise rovněž poděkoval Pákistánu za poskytnutí bezpečnosti pozorovatelům během jejich pobytu v zemi.
Francouzští novináři jsou po zajetí v Afghánistánu na svobodě
Dvěma novinářům z Francie, kteří byli drženi jako rukojmí, se podařilo uniknout z nedobrovolného vězení ve Wardaku. Podle vyjádření mluvčího afghánského ministerstva vnitra Sediqa Sediqqiho je prvním ze zadržovaných 29letý Pierre Borghi, reportér na volné noze, jehož ozbrojenci unesli v listopadu v hlavním městě Kábulu. Propuštění potvrdilo také francouzské ministerstvo zahraničí, avšak zprávy o druhém muži nebyly zveřejněny. Oba novináři byli v dobrém zdravotním stavu předáni úředníkům francouzské ambasády v Kábulu.
Mexiko podpořilo japonskou snahu o členství v Trans-pacifickém partnerství
Mexiko v pondělí oficiálně vyjádřilo svou podporu japonské snaze o zapojení se do obchodu v Asijsko-Pacifickém regionu. Japonsko využilo příležitosti připojit se k nově vznikajícímu obchodnímu společenství, známém jako Trans-pacifické partnerství, už v březnu, ale očekávalo reakci dalších 11 zemí, které již zapojeny jsou. „Vyjadřujeme plnou podporu a sympatie k japonským snahám o zapojení se do Trans-pacifického partnerství,“ řekl na setkání s japonským premiérem Shinzo Abem mexický prezident Enrique Pena Nieto. Novozélandský ministra obchodu Tim Groser zase potvrdil, že členství Japonska by mohlo být potvrzeno na setkání zemí Asijsko-pacifické ekonomické spolupráce konané ve dnech 20. a 21. dubna.
Sýrie odmítá pustit do země inspektory OSN
Inspekční tým OSN čeká na Kypru na povolení vstoupit do Sýrie, aby vyšetřil údajné použití chemických zbraní v konfliktu. Domněnky o použití chemických zbraní byly spuštěny incidentem ve vesnici Khan al-Assal v provincii Aleppo minulý měsíc, ze kterého se obviňují obě strany konfliktu. Státní média uvedla, že OSN se bude snažit pokrýt celou zemi a tím porušit státní suverenitu. Sýrie je mezi pár zeměmi, které nepodepsaly Úmluvu o chemických zbraních, která zakazuje jejich použití v mezinárodním měřítku.
Kolumbijský prezident Santos věří v možnost dialogu i s druhou povstaleckou skupinou ELN
V pondělí během svého projevu kolumbijský prezident Juan Manuel Santos uvedl, že v blízké době očekává zahájení mírových rozhovorů také s druhou největší povstaleckou organizací Národní osvobozenecká armáda (ELN). Svými slovy chtěl prezident Santos zapálit kolumbijský národ pro podporu mírových rozhovorů, které momentálně probíhají na Kubě mezi vládou a největší venezuelskou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Rozhodnutí začít s jednáním s organizací bylo podle slov prezidenta Santose nejtěžším v jeho kariéře. Představitelé ELN se již v listopadu, kdy rozhovory s FARC začaly, vyjádřili pozitivně v otázce budoucí spolupráce s vládou.
Srbsko zamítlo dohodu zprostředkovanou EU
Srbsko odmítlo plán zprostředkovaný EU, který měl řešit problém etnického rozdělení na severu Kosova. Pokud Srbsko situaci urychleně nevyřeší, mohlo by to ohrozit zahájení přístupových jednání ohledně členství v EU. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyjádřila zklamání nad zamítnutím návrhů a vyzvala srbskou vládu, aby dojednala poslední a hlavně platnou dohodu. V prohlášení srbské vlády pronesl premiér Ivica Dačic, že návrhy EU země nemohla přijmout, protože dohodou Kosovo nedosahuje požadované široké autonomie a řešení nezaručuje bezpečnost a dodržování lidských práv Srbů v Kosovu. Vláda Kosova uvedla, že je připravena podepsat dohodu a nadále tvrdí, že jediným řešení situace je dialog. Šéfka Ashtonová vydá zprávu 16. dubna o pokroku a rozhodnutí, zda EU zahájí přístupová jednání se Srbskem.
Kambodža a Slovensko zahájily první fázi bilaterálních vztahů
Kambodža a Slovensko v úterý zahájily první kolo rozhovorů v rámci diskuse o vzájemných, bilaterálních vztazích. Setkání proběhlo mezi kambodžským tajemníkem ministra zahraničí Ouchem Borithem a slovenským zástupcem ministra zahraničních věcí Peterem Burianem. Bilaterální vztahy obou zemí se týkají oblastí spolupráce v oděvním průmyslu, cestovním ruchu, výstavby a zemědělství. Za centrální oblasti pak oba představitelé považovali především turismus a zemědělství. Cílem následující druhé fáze je podle kambodžského ministra apelovat na slovenské investory, aby v budoucnu vložili své investice právě do oblasti zemědělství a turismu.
Neziskové organizace v Rusku čelí vážným komplikacím
Důvodem je nový zákon, který jim nařizuje registrovat se jako „zahraniční agenti“ v případě, že přijímají dotace z cizí země. Hnutím, které tento krok odmítají vykonat, hrozí finanční pokuty v maximální výši 16 000 USD nebo pozastavení činnosti. Podle vyjádření ministerstva spravedlnosti může aktuálně nějaká forma postihu dopadnout na více než 14 000 dobročinných společností. Terčem jsou kromě poboček mezinárodních organizací Human Rights Watch (HRW) a Transparency International (AI) také významná ruská občanská hnutí. Jedním z nich je například Golos (hlas), jehož pracovníci v minulých letech častokrát upozorňovali na neregulérnost prezidentských a parlamentních voleb. Vedení organizace se hájí tím, že žádné finanční dary ze zahraničí nepřijímá, a je připraveno dokázat své tvrzení před soudem.