Kanadský premiér Stephan Harper na konferenci v New Yorku odmítl, že by plánovaný ropovod Keystone XL mohl poškozovat životní prostředí. Zároveň zdůraznil, že poptávka po ropě je v Kanadě i v USA značná, proto je podle premiéra jen otázkou, zdali bude zvolena doprava po železnici nebo ropovodem. Premiér rovněž zdůraznil, že výstavba ropovodu dlouhého 1 897 kilometrů by přinesla na 40 000 nových pracovních míst. Před jednáním se sešla řada odpůrců ropovodu, kteří připomněli ropnou havárii v Mexickém zálivu. Projekt již schválil Výbor pro přírodní zdroje, Výbor pro energetiku a obchod i Výbor pro dopravu.
Archiv rubriky: Politika
Rusko zvažuje pomoc s ostrahou hranic mezi Tádžikistánem a Afghánistánem
Možnost vyslání ruské pohraniční stráže do klíčových oblastí jižního Tádžikistánu připustil vyslanec Ruska v Afghánistánu Andrej Avetisian. Důvodem jsou obavy z nekontrolovatelného rozvoje afghánských militantních skupin po oficiálním ukončení bojů s extremisty a odchodu spojeneckých vojsk ze země, který je plánován na rok 2014. Důležitou motivací je také možnost podílet se na boji proti pašování drog, které z Afghánistánu do Ruska často proudí skrze jednotlivé středoasijské republiky. Armáda Ruské federace se v minulosti na ostraze tádžických hranic dlouhodobě podílela. V roce 2005 však byla spolupráce přerušena a odpovědnost za bezpečnost převzaly místní ozbrojené složky. „V dobách, kdy zde byli nasazeni příslušníci ruské armády, v oblasti panovaly mnohem bezpečnější podmínky než nyní. Obnovit dřívější spolupráci by tedy bylo v zájmu Ruska i samotného Tádžikistánu,“ myslí si ruský velvyslanec Andrej Avetisian.
Soukromý let kostarické prezidentky přináší rezignace
Prezidentka Kostariky, Laura Chinchilla, letěla minulý víkend do Peru soukromým letadlem ropné společnosti THX. Další vyšetřování ukázalo, že ropná společnost je spojena s kolumbijským podnikatelem Gabrielem Morales Fallón, který je podezřelý z obchodu s drogami a praní špinavých peněz. Vystupoval pod falešným jménem Gabriel O’Falan. Ve středu rezignoval ministr komunikací a prezidentčin mluvčí Francisco Chacón, který byl jedním z jejích nejbližších spolupracovníků a doprovázel ji i na cestě do Peru. Sdělil, že cítí za skandál zodpovědnost. Ve čtvrtek v noci rezignoval také místopředseda a zároveň šéf bezpečnostních a zpravodajských složek (DIS) Mauricio Boraschi. Následovala jej i Irene Pacheco, osobní asistentka prezidentky. Vláda kostarické prezidentky Laury Chinchilla tak v současnosti čelí krizi.
Japonský ministr financí zveřejnil zprávu o investicích japonských firem, mají prosperovat
Japonský ministr financí Taro Aso v pátek na oficiální tiskové konferenci zveřejnil údaje týkající se stoupajících investic japonských firem. Nejvíce investic japonských firem bylo do oblasti mechanizace, která se podle ministra v dubnu zvýšila o 14,2 %. „Tato data jsou důležitým ukazatelem úspěšných kroků vlády, jejíž stimulační plány pomáhají domácí ekonomie,“ uvedl japonský ministr. Ten také připomněl, že firmy, které byly na jedné straně zatěžovány plovoucím kurzem domácí měny, se soustředily na investování do vybavení. Ministr Aso avšak nabádá k opatrnosti, situace se podle něj může kdykoliv obrátit, pokud zahraniční odbyt zeslábne, anebo bude-li na finančních trzích převládat strach z rizik.
Ultra-ortodoxní Židé protestovali v Jeruzalémě proti začlenění do armády
Přibližně 15 000 lidí protestovalo ve čtvrtek v podvečer v Jeruzalémě proti plánu donutit členy ultra-ortodoxní komunity, aby sloužili u armády. Při protestu došlo ke střetům mezi policisty a demonstrujícími. Několik protestujících bylo zatčeno. Rabín David Zycherman řekl: „Vláda chce vykořenit naše tradice a sekularizovat nás, nazývají to tavící kotel, ale lidé nemůžou být roztaveni. Nemůžete změnit náš způsob života.“ Od vzniku Izraele v roce 1948 byli z vojenské povinnosti vyjmuti ultra-ortodoxní, když studují na náboženské škole. Ultra-ortodoxní tvoří přibližně 10 % obyvatelstva. V Izraeli je vojna povinná pro většinu obyvatelstva staršího 18 let, muži chodí na 3 roky a ženy na 2 roky. V loňském roce Nejvyšší soud rozhodl, že výjimka pro ultra-ortodoxní je protiústavní a začala jednání o novém zákoně.
Čína připravuje nové směrnice k podpoře zahraničních investic
Čínské vládní úřady přehodnotily politiku směrnic k povzbuzení zahraničních investic do průmyslových vylepšení především ve střední a západní části země. Nové směrnice, které by měly platit už od 10. června letošního roku, zahrnují detailní strategii motivace ke zvýšení efektivity těžkého průmyslu a sektoru služeb, jak ve své zprávě zveřejněné v pátek uvádí Národní komise pro rozvoj a reformy. Nová politika se orientuje na maximální využití ekonomických výhod, unikátních přírodních zdrojů a výhod životního prostředí v jednotlivých regionech. Směrnice také počítají s omezením znečištění průmyslovou výrobou v regionech střední a západní Číny. Tato nová série opatření nahrazuje starší směrnice, jejichž platnost skončila už v roce 2008.
Ministr Schwarzenberg navštíví země Perského zálivu
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg společně s delegací českých podnikatelů navštíví mezi 18. a 23. květnem Saúdskou Arábii, Jemen a Spojené arabské emiráty. V Saudské Arábii je jednání zaměřeno na posílení vztahů mezi zeměmi, hlavně politických a ekonomických. V Jemenu chce ministr Schwarzenberg vyjádřit podporu při politické transformaci a bude otevřen honorární konzulát v Sanaa. Spojené arabské emiráty jsou nejvýznamějším arabským obchodním partnerem České republiky, proto jednání bude především zaměřeno na další rozvoj ekonomických vztahů.
Čínský premiér navštívil Řecko
Čínský premiér Li Keqiag ve čtvrtek navštívil Řecko a při této příležitosti zde se svým řeckým protějškem Antonisem Samarasem podepsal sérii dohod upravující bilaterální spolupráci v oblastech investování, dopravy a zemědělství. Podle obou státníků by se objem obchodů mezi oběma státy měl zdvojnásobit už od roku 2015. Dosavadní oficiální údaje o objemu obchodu mezi Čínou a Řeckem dosahovaly za minulý rok 2012 hodnoty 3,38 miliard USD. Řecký premiér Samaras čínské investory a čínskou pomoc vítá. Čína a Řecko podle něj nejsou jenom krátkodobými partnery, kteří v tomto partnerství vidí pouze ekonomické výhody.
USA si vyhrazuje právo zasáhnout diplomaticky i vojensky v Sýrii, prohlásil prezident Obama
Ve čtvrtek prezident Barack Obama uvedl, že pokud se situace v Sýrii, kde druhým rokem probíhá občanská válka, nezlepší, může země zasáhnout diplomaticky i vojensky. Americká veřejnost je ale proti nové vojenské operaci země. Přesto USA nechtějí být jedinou zemí, která bude syrský konflikt řešit, proto se prezident Obama sedomnívá, že se USA a Rusku podaří uskutečnit mezinárodní mírovou konferenci ohledně Sýrie. Neshody nicméně jsou v roli Íránu, kterého Ruska prosazuje jako nutného účastníka konference, což Západ odmítá. Turecký premiér Tayyip Erdogan uvedl, že konference by se rovněž měla zúčastnit i Čína.
Súdánský ministr zahraničí navštíví sousední Jižní Súdán
Páteční návštěva súdánského ministra zahraničí Ali Ahmed Karti bude první oficiální politickou návštěvu od nařčení Súdánu před 3 týdny, že Jižní Súdán podporuje rebely útočící na jeho území, ti stojí za útoky ve městě Um Rawaba. K útoku se přihlásili rebelové ze 3 povstaleckých skupiny z Darfúru, kde více než desetiletí panují boje mezi nearabskými kmeny a Súdánským lidově osvobozeneckým hnutím severu (SPLM-N). Obě východoafrické země se dohodly v březnu na obnovení ropné produkce po více než roce sporů.
Soudním poplatkům se vyhnout ti, jejichž případ byl novoroční amnestií ovlivněn
Senát ve čtvrtek skoro jednohlasně schválil novelu, která osvobodí od soudních poplatků poškozené, do jejichž soudního řízení zasáhla novoroční amnestie, udělená již bývalým prezidentem Václavem Klausem. Senát novelu odsouhlasil necelý týden po přijetí v poslanecké sněmovně, nyní putuje k podpisu prezidenta Zemana. Podle novely nemusí soudní výhrady platit poškození, kteří vymáhají náhradu škody způsobenou amnestovanými, zároveň budou poplatky vráceny těch, kdo je již zaplatili. Náhradu škody mohou poškození vymáhat pouze v civilním řízení. Opozice využila schválení novely k opětovné kritice novoroční amnestie.
Prezidentských voleb v Íránu se nebudou moci i nadále účastnit ženy
Na 14. června bylo stanoveno datum letošních prezidentských voleb v Íránu, ústavní výbor nyní rozhodl, že do voleb se nebudou moci registrovat ženy. Ve volbách přitom chtělo kandidovat na 30 žen. Ústavní výbor své rozhodnutí ospravedlňuje náboženstvím, které ženám nedovoluje účastnit se vysokých politických funkcí. Dlouhodobě v Íránu probíhá diskuze o nejasnosti ústavy, zdali se ženy prezidentských voleb účastnit mohou, kandidovat do parlamentu přitom povoleno mají. Současnému prezidentu Mahmúd Ahmadinežádovi končí mandát a potřetí již kandidovat nemůže. Do voleb se zaregistrovalo na 686 kandidátů.
Největší politická strana v Bulharsku chce usilovat o zrušení výsledku voleb
Výsledek nedělních voleb bude chtít anulovat největší bulharská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), která tvrdí, že došlo k porušení volebního práva. K poškození mělo dojít v předvečer voleb v podobě výroků na její adresu od ostatních stran. Tím podle bývalého premiéra Boiko Borisova došlo k porušení volebního zákona, který zakazuje den před volbami propagovat politických stranám svou volební kampaň. Strana expremiéra odstoupila v únoru po sérii protestů proti korupci a zvyšující se chudobě. GEBR vyhrála nedělní volby s 30,5 % hlasů, druhá skončila opoziční BSP s 26,6 %. Jednání o vytvoření koalice by se mělo konat v pátek. Analytici předpokládají, že strany mají jen malou šanci na vytvoření úspěšné koalice.
Bílý dům chce větší legální ochranu pro novináře
Novináři by podle amerického prezidenta Baracka Obamu měli mít i zákonnou ochranu, jestliže budou chránit svůj zdroj informací. Bílý dům tak znovu prosazuje zákon, který v roce 2009 neúspěšně představil demokratický senátor za stát New York Charles Schumer. Oznámení přichází pár dnů poté, co byly zabaveny telefonní hovory zpravodajské agentury Associated Press. Americká společnost začala následně žádat větší ochranu svobody slova a informací.
Mezinárodní agentura pro atomovou energi: Jednání s Íránem selhala
Ve středu Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) uvedla, že 10. kolo jednání s Íránem selhala. Vrchní inspektor IAEA Herman Nackaerts prohlásil, že již rok a půl nemohou získat strukturovaný přístup k dokumentům, které jsou předmětem jednání. Nicméně nadále se IAEA bude snažit tento proces dokončit a stanovit nový termín jednání. IAEA tlačí na Teherán, aby jí umožnil přístup k místům, dokumentům a vědcům, kteří jsou zapojeni do údajného vývoje jaderné zbraně. IAEA tvrdí, že existují důkazy o snaze Íránu vyrobit jadernou zbraň a naopak Írán říká, že IAEA má mylné informace od tajných služeb USA CIA a Izraele Mossadu. Ve středu večer v Istanbulu odděleně jednala šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton s íránským hlavním vyjednavačem ohledně jaderného programu Saeed Jalili, který sdělil, že Írán je připraven jednat se světovými mocnostmi. Jalili zopakoval, že Írán se nevzdá svého práva obohacovat uran.
K církevním restitucím svolal ústavní soud veřejné jednání na konec května
Na prvním veřejném jednání ústavního soudu se má řešit návrh zrušení zákona o církevních restitucích a majetkovém vyrovnání, jeho konání je stanoveno na 29. května. Při veřejném jednání soudci vyslechnou názory účastníků řízení proti zákonu, většinou je jednání svoláno poté, co ústavní soud má sám za sebou již několik debat na dané téma. K ústavnímu soudu byly předloženy hned 3 návrhy na zrušení zákona, jeden podala skupina senátorů na základě podnětu strany Věci veřejné, druhý poslanci ČSSD a poslední KSČM. Na základě restitucí by církve měly od státu jako vyrovnání obdržet 59 miliard korun během 30 let a navrátit majetek ve výši 75 miliard korun.
Tuniská vláda zakázala salafistický kongres
Kongres salafistické skupiny Ansar al-Sharia, který se měl konat na konci týdne, zakázala tuniská vláda. „Vláda se rozhodla zakázat tento kongres, jehož organizátoři nezískali předchozí povolení od úřadů, jak požaduje zákon,“ řekl předseda strany Ennahda Rached Ghannouchi. Prohlásil to chvíli poté, co salafistická skupina oznámila, že očekává, že 40 000 lidí přijede do posvátného města Kairouan v neděli na kongres. Ansar al-Sharia je považována za jednu z nejradikálnějších skupin, které se v Tunisku objevily po svržení předchozího prezidenta Ben Ali v roce 2011. Abu Iyadh, vůdce Ansar al-Sharia, je obviněn z připravování násilí včetně smrtelného útoku na USA ambasádu v září v loňském roce. Vláda zesiluje svou pozici proti muslimským extrémistům v posledních měsících.
Mezinárodní společenství se zavázalo k poskytnutí pomoci Mali ve výši 4 miliard USD
Na mezinárodní konferenci Francie prostřednictvím prezidenta Francois Hollanda přislíbila 2,5 miliard USD západoafrické zemi Mali, které by ji měly napomoct v demokratické obnově. Konference se konala poprvé od začátku francouzské intervence do Mali v lednu letošního roku. Zbylé finanční prostředky poskytne Evropská unie, z nich má dojít k obnově vládních a armádních institucí, opravě zničené infrastruktury, organizaci prezidentských voleb a stimulaci ekonomiky. Po vojenském převratu na jaře minulý rok obsadili islamističtí rebelové sever země a vyhlásili nezávislý stát Azawad. Na desítky tisíc uprchlíků se v současnosti nachází i v sousední Burkině Faso, Mauritánii a Nigeru.
Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci ohledně Sýrie
Rezoluce OSN, která odsuzuje syrskou vládu z porušování lidských práv a vyzývá k sestavení prozatímní vlády, byla schválena v poměru 107 ku 12 hlasů a 59 států se zdrželo hlasování. V loňském roce u podobné rezoluce bylo pro 133 států. Dle OSN diplomatů je pokles podpory kvůli rostoucí obavě ohledně povstaleckých skupin. V rezoluci jsou i zmíněné chemické zbraně a výzva, aby do země mohli vstoupit vyšetřovatelé OSN. Počet obětí syrského konfliktu může být až 80 000, což zvyšuje počet mrtvých o 20 000 od začátku letošního roku.
Chilský soud potvrdil, že exprezident Salvador Allende spáchal sebevraždu
Odvolací soud v Santiago de Chile uzavřel vyšetřování smrti chilského prezidenta v letech 1970 až 1973 Salvadora Allende. Soud potvrdil, že Salvador Allende 11. září roku 1973 spáchal sebevraždu. V době jeho smrti v zemi probíhal státní převrat, který dosadil k moci generála Augusta Pinocheta. Podle soudního verdiktu si vzal Salvador Allende život, aby nepadl do rukou vojska rebelů. S tímto závěrem nesouhlasí Allendeho socialistické hnutí, jehož členové jsou přesvědčeni, že prezident Salvador Allende byl zavražděn a snaží se to dokázat. „Je absurdní hájit dále tvrzení, že se na smrti Salvadora Allende nepodílely žádné další osoby, když byl palác bombardován a nacházel se v plamenech a desítky jeho spolupracovníků byly zavražděny,“ řekl právník Roberto Avila.
Filipínský prezident se omluvil pozůstalým zastřeleného taiwanského rybáře
Filipínský prezident Benigno Aquino a předseda kulturní kanceláře (MECO) Amadeo Perez se ve středu oficiálně omluvili pozůstalým taiwanského rybáře, který byl zastřelen 9. května tohoto roku filipínskou pobřežní hlídkou. Filipínský prezident také inicioval Národní vyšetřovací úřad k zahájení důkladného vyšetřování. Filipínská pobřežní hlídka přiznala, že vypálila na jednu nebo čtyři rybářské lodě. Taiwanský prokurátor Liu Chia-kai popisuje událost, která negativně zasáhla vztahy mezi oběma státy, jako zbytečnou vraždu. „Po zběžném ohledání obou lodí, bylo prozatím vyjmuto 52 nábojů,“ uvedl taiwanský prokurátor.
Volné místo Sýrie v Arabské lize nezaplní opozice
Generální tajemník Arabské ligy Nabil al-Arabi řekl, že volné místo Sýrie v Lize arabských států nebylo přiděleno opozici, přestože na minulém summitu v březnu v Doha byl vůdce opozice přizván. „Názor byl, že pokud opozice vytvoří vládu, kterou dodnes neudělala, pak se může stát reprezentací.“ Na následující summit již syrská opozice nebyla pozvána.
Svržený filipínský exprezident má opět důvěru lidu, byl zvolen starostou Manily
Před 12 lety byl svržen lidovým povstáním a odsouzen k doživotí, dnes je bývalý filipínský prezident Joseph Estrada díky institutu prezidentské milosti opět významnou politickou osobností své země. Počátkem týdne byl zvolen do funkce starosty hlavního filipínského města Manily a podle svých slov chce bojovat za zlepšení životních podmínek tamní chudiny. Volba proběhla v rámci doplňkových voleb na všech úrovních. Pro politické analytiky představuje Estrada impozantní osobnost, při svém vzestupu byl velmi oblíbený, záhy však jeho obliba utrpěla radikální propad a to především kvůli korupci, současná podpora veřejnosti je tak nečekaná. Sám exprezident a současný starost Estrada je, jak prohlásil po oznámení výsledků, ohromen, že se znovu těší takové oblibě a důvěře. Jeho konkurentem byl bývalý šéf manilské policie a dosavadní starosta Alfredo Lim.