Palestinský prezident Mahmúd Abbás nařídil, aby jeho vláda oficiálně změnila jméno z „Palestinská samospráva“ na „stát Palestina“. S tím souvisí i vydávání nových průkazů totožnosti, pasů, výroba státních razítek apod. Již minulý týden ministerstva zahraničí spolu s ambasádami po celém světě nařídila používání „stát Palestina“ v úřední korespondenci. Izrael kritizoval Palestince v jejich úspěšné snaze o posílení postavení v OSN.
Archiv rubriky: Politika
Kuvajťan byl odsouzen za urážku kuvajtského emíra
Kuvajtský soud odsoudil Rashid Saleh al-Anziho k 2 letům odnětí svobody za urážku hlavy státu, emíra Sabah al-Ahmad al-Jabir Al Sabaha, na Twitteru. Již v červnu 2012 byl jiný Kuvajťan odsouzen na 10 let odnětí svobody za ohrožení národní bezpečnosti tím, že urazil proroka Mohammeda a vládnoucí sunnitské muslimy v Bahrajnu a Saúdské Arábii. Kuvajt uplatňuje tvrdé tresty na politicky citlivé komentáře, které se objevují na internetu. V Kuvajtu jsou běžné menší nepokoje kvůli lokálním tématům, větší nepokoje typu Arabského jara se zemi vyhnuly.
Rumunsko bude čelit kontrole z EU a Mezinárodního měnového fondu
Skupina auditorů z EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) přijede na kontrolu do Rumunska 15. ledna, s rumunskými představiteli bude projednávat především návrh rozpočtu pro rok 2013, měnovou politiku a pokrok země v reformách. Návštěva auditorů z EU a MMF je pro Rumunsko klíčová, země potřebuje dosáhnout hospodářské stability a obnovy, snížení nezaměstnanosti a zlepšení konkurenceschopnosti. MMF již dříve poukázal na nedostatky v rumunském zdravotnictví a školství. V roce 2013 bude muset Rumunsko splatit část záchranného balíčku v hodnotě 6,8 z 26 miliard USD EU, MMF a Světové bance (SB), úvěr Rumunsko získalo výměnou za úsporná opatření.
Egyptský prezident Mursí provedl změny ve vládě
Prezident Mursí vyměnil 10 ze svých ministrů, přičemž zesílil přítomnost islamistů ve vládě. Islamistické politické strany krok podpořily, opozice naopak čin kritizovala s odůvodněním, že je pouze dalším krokem k posílení islamistické kontroly nad Egyptem. Opozice také oznámila, že s ní změny v kabinetu nebyly konzultovány a Muslimské bratrstvo, hlavní islamistická egyptská strana, tak ponese veškerou zodpovědnost za budoucí politické problémy. Změny ministrů proběhly hlavně na ekonomických ministerstvech, neboť Egypt očekává návštěvu delegace z Mezinárodního měnového fondu (MMF), která má rozhodnout o přidělení půjčky Egyptu ve výši 4,8 miliardy USD. Mluvčí Muslimského bratrstva Mahmoud Ghozlan však změny v kabinetu odůvodnil špatnými výsledky předchozích ministrů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje vybudovat Syrsko-Golanský plot
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu se zavázal postavit 70 kilometrovou bariéru podél východního okraje okupovaných Golanských výšin, aby se zamezilo „útokům džihádistů“. Podobná bariéra je již dokončena podél hranice s Egyptem, která má zamezit afrických migrantů. Premiér plán oznámil v neděli na zasedání vlády a zároveň uvedl, že syrský režim je nestabilní a Izrael znepokojují především možné syrské chemické zbraně. Izrael se obává, že s případným svržením syrského prezidenta Bashara Al-Assada by se chemické zbraně mohly dostat pod kontrolu islamistů.
Inaugurace prezidenta Huga Cháveze může být oddálena
Podle ústavy by měl být venezuelský prezident Hugo Chávez do prezidentského úřadu uveden nejpozději 10. ledna, viceprezident Nicoláse Madura avšak zastává názor, že Nejvyšší soud může datum oddálit. To ale odmítá opozice, která nebude-li prezident Chávez inaugurovat v termínu, požaduje vypsání nových voleb. Předsedou venezuelského parlamentu byl včera zvolen prezidentův spojenec Diosdado Cabello, právě předseda parlamentu zastupuje hlavu státu v případě odstoupení či úmrtí. Druhým možným nástupcem prezidenta by mohl být Nicoláse Madura, kterého prezident Chávez před odjezdem pověřil, aby ho v době nepřítomnosti zastupoval. Venezuelský prezident se před měsícem podrobil operaci kvůli rakovině na Kubě.
Syrská armáda stupňuje letecké údery proti rebelům
Syrská armáda v sobotu bombardovala opěrné body rebelů na předměstích Damašku, aby tak zmírnila tlak syrských rebelů na hlavní město. Podle stanice Al Jazeery se bombardování vládních jednotek stupňuje souběžně s tím, jak rebelové zesilují svůj útok na Damašek s cílem svrhnout vládu prezidenta Assada. Syrský režim však má nad Damaškem silnou vojenskou kontrolu, to v poslední době zapříčinilo vyšší počet bombových útoků v metropoli, které jsou většinou namířeny proti vládním budovám. K některým útokům se přihlásila opoziční skupina Jabhat al-Nusra, kterou USA zařadily na seznam teroristických organizací.
Poslední skupina liberijských uprchlíků se vrátila zpět do země
Podle komisařky pro lidská práva OSN (UHNCR) Melissy Fleming se během posledního víkendu roku 2012 navrátilo zpět z Guiney 724 liberijských uprchlíků. Repatriační program OSN fungující od roku 2004 pomohl 155 560 uprchlíkům, každý z nich obdržel malý peněžní grant, který mu pomůže začít nový život. Program se snaží o zajištění práce pro uprchlíky, poskytuje stipendia a pomoc při získávání pozemků pro výstavbu nových domů. Liberijská občanská válka trvala 14 let, k ukončení došlo v roce 2003. V některých sousedních zemích, jako například v Pobřeží slonoviny, Ghaně, Guiney, Mali, Nigérii, Sierre Leone či Gambii uprchlíci strávili více než 20 let.
V Gaze se konalo shromáždění příznivců hnutí Fatah
Stovky tisíc příznivců hnutí Fatah se shromáždily v Gaze, aby oslavily 48. výročí založení své organizace. Hnutí Hamas, které Gazu ovládá, povolilo Fatahu podobnou akci poprvé po 5 letech. Podobné shromáždění se konalo i minulý měsíc, kdy se naopak na Západním břehu Jordánu, ovládaném Fatahem, uskutečnilo shromáždění Hamasu. Obě hnutí jsou znesvářená od roku 2007, kdy mezi nimi došlo k rozkolu. Poslední události však naznačují, že jejich vůdci si přejí opětovné sjednocení obou palestinských hnutí a snaží se zmírnit panující napětí. Vůdce Fatahu a zároveň prezident Palestinské samosprávy Mahmoud Abbas podepsal s vůdcem Hamasu Khaledem Meshaalem roku 2011 v Káhiře dohodu o znovusjednocení obou organizací. Fatah s Hamasem se neshodnou na postojích vůči Izraeli a řešení palestinské otázky.
Velká část albánských politických činitelů jsou daňoví dlužníci
Portál Balkaninsight zveřejnil data, podle kterých albánský prezident Bujar Nishani, předsedkyně Parlamentu Jozefina Topalli dluží státu poplatky na registrační dani vozidel od roku 2010. Mezi dlužníky státu patří i ministr financí Ridvan Bode, ministr dopravy Sokol Olldashi, ministr zdravotnictví Vangjel Tavo a ministr kultury Aldo Bumci. Ze 140 poslanců v Parlamentu dluží na registrační dani vozidel 45 poslanců, a to jak z vládnoucí středo-pravicové koalice, tak i z opozičních socialistů.
Výroba českých letounů L-159 pro Irák stále ještě nezačala
Na nákupu 20 českých bitevníků L-159 se Česká republika dohodla s Irákem již loni v říjnu. Zakázka v hodnotě téměř 20 miliard korun však zatím nikam nepokročila, a to z důvodu, že výroba letounů zatím ještě ani nezačala. Dotáhnout smlouvu s Irákem do konce, tedy učinit podepsanou smlouvu platnou, bude mít za úkol nový velvyslanec v Bagdádu Alexandr Langer, který obsadil tuto funkci v sobotu. Výrobu letounů bude mít na starosti společnost Aero Vodochody, kde se již staví nová výrobní linka a kde jsou přijímáni noví pracovníci. Vyrobeno má být 20 letounu L-159 a další čtyři stroje má poskytnout česká armáda.
NATO rozmisťuje rakety Patriot v Turecku
NATO uvedlo, že první vybavení a jednotky již dorazily do jižního Turecka, další mají dorazit v nadcházejících dnech. Koncem ledna má být v jižním Turecku připraveno k nasazení šest baterií raket Patriot, které Německo a Nizozemsko odešlou do regionu na začátku příštího týdne. Rakety země-vzduch mají sloužit k ochraně tureckého území před možnou hrozbou chemických zbraní ze Sýrie. Rakety poskytnuté Německem a Nizozemskem budou v Turecku obsluhovat američtí vojáci.
Indie a Pákistán se střetly na hranicích sporného regionu Kašmír
Obě země obviňují druhou zemi ze zahájení střelby, Pákistán uvedl, že indičtí vojáci zaútočili na vojenské stanoviště Haji Pir, naopak Indie tvrdí, že Pákistán „zahájil nevyprovokovanou střelbu“. Ve střetu zemřel jeden voják a další byl zraněn. Region Kašmír patří ke sporné oblasti, na níž si obě země dělají nárok. K příměří došlo v roce 2003, o 5 let později Indie pozastavila mírový proces po útocích pákistánských militantních skupin. K obnově jednání došlo v únoru minulého roku.
Republika srbská neuzná Kosovskou republiku
Prezident entity Republiky srbské (RS) v Bosně Milorad Dodik ve čtvrtek prohlásil, že nepodpoří nezávislost Kosova a nadále bude podporovat stanovisko, že Kosovo je součástí Srbska. Podle prezidenta Dodika došlo k porušení mezinárodního práva poté, co se Kosovo odtrhlo od Srbska, nicméně sama RS je kritizována, že se separovala od Bosny. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, dosud jej uznalo 98 ze 193 členů OSN včetně USA a 22 z 27 členských států EU.
Poslanec Jaroslav Foldyna se chce ucházet o funkci místopředsedy v ČSSD
V pátek na krajském sjezdu v Chomutově schválili poslanci ČSSD nominaci poslance Jaroslava Foldyny, který má v plánu ucházet se o místopředsednické křeslo v ČSSD. Jaroslav Foldyna je členem ČSSD od roku 2008, kdy v Ústeckém kraji byl během krajských voleb vedl kandidátku této strany. Jak potencionální místopředseda by se, podle slov Jaroslava Foldyny, nechal inspirovat příkladem levicovější politiky slovenské strany SMER-SD v čele s Robertem Ficem, která vyhrála v březnu 2012 předčasné volby s více než 44 % hlasů. Zároveň uvádí, že jeho cílem je do celostátního programu ČSSD prosadit body, které by pomohly regionům. Jde například o vytvoření stabilizačních fondů, ze kterého by se regiony financovaly. Strana ČSSD si bude volit nového předsedu a místopředsedu během 14. a 15. března na stranickém sjezdu v Ostravě.
Žluté vlaky RegioJet by mohly vytlačit konkurenci České dráhy na trase Brno – Praha
Radim Jančura, ředitel skupiny Student Agency a RegioJet, chce vytlačit konkurenci ve vlakové dopravě na trase Brno – Praha, chce totiž přesvědčit ministra dopravy Zbyňka Stanjuru o tom, že by mohl jezdit na trati Brno – Praha bez konkurence Českých drah (ČD) a bez dotací, které nyní ČD dostávají. Cílem Radima Jančury je zároveň jezdit na trati bez toho, aniž by se musel účastnit výběrového řízení. S tímto návrhem neuspěl již u předchozího ministra dopravy Pavla Dobeše.
Exprezident Jemenu a jeho rodina by rádi získali azyl ve Francii
Nejstarší syn bývalého jemenského prezidenta Ahmed Saleh chce zajistit zdravotnickou péči svému otci ve Francii a azyl pro rodinu. Paříž tento návrh odmítá. „Nechtěli jsme vydat vízum pro bývalého prezidenta,“ řekl francouzský diplomat v Saná. Exprezident Ali Abdallah Saleh je obviněn z násilného potlačení demonstrací během Arabského jara v roce 2011. Revolta Jemenců však vedla k pádu 33 let vládnoucího prezidenta.
Vůdce Hizballahu vyzval Libanon k řešení krize v Sýrii
Hassan Nasrallah, vůdce libanonského šíitského hnutí Hizballah, apeluje na libanonskou vládu, aby „vyvíjela tlak na politické řešení a politický dialog v Sýrii. Pokud budou vojenské operace v Sýrii pokračovat, stane se z konfliktu dlouhá a krvavá bitva,“ uvedl Nasrallah. K účasti na řešení konfliktu vyzval pár dnů poté, co OSN publikovala nový a dosud nejvyšší odhad počtu obětí syrského konfliktu. Nasrallah také vyzval k otevření libanonské hranice pro všechny syrské uprchlíky a zdůraznil, že by s nimi mělo být nakládáno podle humanitárních pravidel, nikoli podle jejich politické příslušnosti. Po vypuknutí konfliktu v Sýrii v březnu 2011 vyhlásil premiér Libanonu Najim Mikati neutralitu země z obavy před přelitím konfliktu ze Sýrie do Libanonu.
S amnestií nesouhlasí přes 80 % lidí
Z průzkumu agentury Median, který byl proveden pro Českou televizi ve dnech 2. – 3. ledna, vyplývá, že 82,2 % respondentů s rozhodnutím prezidenta Václava Klause nesouhlasí. Odmítavý postoj zdůvodňují rozsahem samotné amnestie, dále nesouhlasí především s udělením amnestie lidem, kteří jsou stíháni více než 8 let za daňové úniky, korupční kauzy a podvody velkého rozsahu. Mezi další uváděné důvody patří obavy z nárůstu kriminality nebo nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o vyhlášení amnestie prezidentem Václavem Klausem.
Šest amerických raket pašovaných z Libye bylo zadrženo v Egyptě
Egyptské úřady objevily v úkrytu na Sinajském poloostrově 6 raket americké výroby, které byly pravděpodobně pašovány z Libye do pásma Gazy. Jednalo se o protitankové a protiletadlové střely s dosahem na 2 kilometry. Vzhledem k nedávné občanské válce v Libyi je v zemi zbraní dostatek, většinu se jich pašeráci snaží dostat přes Egypt do pásma Gazy. Za minulý rok zadrželo egyptské ministerstvo zahraničí stovky zbraní pocházejících z Libye.
Mimořádná pomoc na následky bouře Sandy prošla americkým kongresem
V pátek americký kongres schválil mimořádnou pomoc ve výši 9,7 miliard USD na následky říjnové bouře Sandy, pomoc má zabránit tomu, aby pojišťovnám během příštího týdne došly finanční prostředky. O druhé části peněz budou senátoři 15. ledna teprve hlasovat, dohromady by měla země poskytnout 60 miliard USD. A život tehdy přišlo na 120 lidí. Politici ze států New York a New Jersey, které byly nejvíce zasaženy, kritizují pomalost pomoci, po hurikánu Katrina trvalo senátorům schválit pomoc během 10 dnů, u bouře Sandy pomoc přichází po 2 měsících.
Dvouletý syrský konflikt si vybírá svou daň, ekonomika země je v rozkladu
V Sýrii se neustále zvyšují ceny už tak nedostatkového paliva, elektřiny či základních potravin. Daně jsou navíc vybírány pouze v oblastech, které má stát ještě pod kontrolou. Lidé mají problém dostat se ke svým mzdám, především v oblastech, nad nimiž získali kontrolu rebelové, zůstávají banky zavřené. Podle oficiálních syrských zdrojů dosáhla inflace za minulý rok 40 % a syrská libra poklesla k dolaru o polovinu své hodnoty na 77 syrských liber k 1 USD. Místní nicméně tvrdí, že reálná inflace je mnohem vyšší.
Chorvatsko a Srbsko se pokusí zlepšit vzájemné vztahy v první polovině roku 2013
Na neutrální půdě by se měl setkat chorvatský premiér Zoran Milanovic se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem. Vztahy mezi Chorvatskem a Srbskem jsou napjaté od května 2012, kdy se v Srbsku uskutečnily obecní, parlamentní a prezidentské volby a následně poté se ustanovila nacionalistická vláda na místo předchozí středové demokratické vlády. Chorvatský prezident Ivo Josipovic se ani nezúčastnil inaugurace nového srbského prezidenta Tomislava Nikolice, který dlouhodobě podporuje ideu „Velkého Srbska“. Srbský prezident působil v srbské válce proti chorvatské nezávislosti v roce 1990. Napětí mezi zeměmi se dále vystupňovalo poté, co byli 2 chorvatští generálové Ante Gotovina a Mladen Markac osvobozeni Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), přestože se měli dopustit válečných zločinů na srbském obyvatelstvu.