V pátek se plénum ústavních soudců sešlo, aby projednalo stížnosti senátora Tomio Okamury, který mimo jiné požadoval odklad prezidentských voleb. Výsledkem celého jednání Ústavního soudu (ÚS) je rozhodnutí o konání voleb v již určeném termínu, tedy 11. – 12. ledna. Předseda ÚS Pavel Rychetský odůvodnil rozhodnutí slovy: „Ústavní soud dospěl k závěru, že není důvod pro odložení termínu voleb.“ Senátor Tomio Okamura označil výsledek jednání ÚS za vítězství časového tlaku nad spravedlností, jelikož o tom, zda jsou zákony o přímé volbě prezidenta případně protizákonné, se ÚS nezabýval. Naopak většina politiků a všech 9 prezidentských kandidátů jsou s rozhodnutím ÚS spokojeni a výsledek jednání respektují. Senátor Tomio Okamura nyní vyčká na rozhodnutí soudu v celé jeho záležitosti a poté zváží další kroky.
Archiv rubriky: Politika
Představitelé Súdánu a Jižního Súdánu se setkali, OSN jednání vítá
Setkání súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir a prezidenta Jižního Súdánu Salva Kiir se koná dnes v Etiopii, mezi zúčastněnými bude i etiopský premiér Hailemariam Desalegn a předseda Africké unie (AU) Thabo Mbeki. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon obě strany vyzývá k dořešení otázek týkajících se vymezení hranic a konečného statusu oblasti Abyei, na niž vznášejí nárok oba státy. OSN nabízí pomoc při realizaci mírových smluv a řešení zbývajících sporů. Jižní Súdán se oddělil od Súdánu v referendu červenci 2011, v němž se obyvatelé převážně křesťanského jihu vyslovili pro nezávislost na muslimském severu.
Saúdská Arábie se podílí na leteckých úderech v Jemenu
Americká bezpilotní letadla podporují jednotky jemenské vlády v boji proti odnoži Al-Kaidy působící na Arabském poloostrově. Podle zdroje z americké rozvědky, citovaného deníkem The Times, jsou však některé letecké údery ve skutečnosti prováděny armádním letectvem Saúdské Arábie. Počet útoků bezpilotních letadel na území Jemenu se v roce 2012 téměř ztrojnásobil v porovnání s rokem 2011, neboť USA považují jemenskou odnož Al-Kaidy za nejnebezpečnější buňku celé organizace. Jemenská Al-Kaida využila v roce 2011 slabosti tamní vlády během povstání proti bývalému prezidentovi Ali Abdullahovi Salehovi a získala pod kontrolu rozsáhlá území na jihu Jemenu. Jemenským jednotkám se s pomocí USA a Saudské Arábie podařilo vytlačit bojovníky Al-Kaidy do pouštních oblastí na východě země.
Srbsko chce znovu přerozdělit jugoslávský majetek
Podle současné srbské vlády by se měly revidovat smlouvy, které se týkají přerozdělení majetku mezi bývalými jugoslávskými státy. Srbská vláda poukázala například na majetek v Turecku, který je nyní ve vlastnictví Bosny, dále se jedná o budovu ambasády v hlavním městě Bulharska Sofii, kterou mělo zakoupit dřívější Srbské království a nyní ji vlastní Makedonie. Dohoda o vlastnických právech mezi bývalými jugoslávskými státy byla podepsána ve Vídni až v roce 2001, především bývalý představitel Srbů Slobodan Milosevic blokoval 10 let jednání o přerozdělení majetku tvrzením, že Srbsko je jediným nástupcem bývalé Jugoslávie. Celková hodnota majetku je odhadována až do výše 2,6 miliard USD. Srbsko dosud získalo 24 budov v hodnotě 82 miliónů USD, Chorvatsko 10 budov ve výši 23 miliónů USD, Bosna získala 8, Makedonie 4 a Slovinsko 3 nemovitosti. Vlastnická práva mnoha občanů na území bývalé Jugoslávie však zůstávají zatím nevyřešena.
Egypt: Nově vzniklá strana Al-Watan láká kopty a ženy
Podle vyjádření předsedy nově vzniklé salafistické strany Al-Watan (národ) Yousryho Hammada se strana bude snažit oslovit převážně zástupce koptů, křesťanských menšin v Egyptě a žen. Předseda Hammad je bývalý člen salafistické strany Nour, který nesouhlasil s tím, že členy strany nemohou být ženy. Ke změně došlo teprve v posledních parlamentních volbách, kdy ultrakonzervativní Nour musela splnit státem dané kvóty na počet žen ve straně. V reakci na vznik strany Al-Watan striktní salafisté uznávají pouze stranu Nour..
V Sýrii zuří konflikt o letiště
V rámci syrského konfliktu dochází k prudkým střetům mezi rebely a silami režimu prezidenta Assada, zejména o několik letišť na severu země. Rebelové se snaží tyto důležité vojenské objekty dostat pod svou kontrolu, aby tak omezili značnou leteckou převahu, kterou syrský režim disponuje. Rebelové ve středu pronikli na základnu Taftanaz v severní Sýrii, podle BBC však byli vytlačeni vládními silami. Syrská státní agentura Sana informovala, že „vládní jednotky odrazily teroristický útok na letiště a způsobily jim těžké ztráty“. Další boje zuří o letiště Deir Ezzor, letiště v Aleppu a o předměstí Damašku. Prudké boje vypukly den poté, co OSN publikovala svůj odhad, že v syrském konfliktu již zahynulo 60 000 osob.
Chorvatsko se odmítlo zabývat srbskou žalobou na 3 prominentní vojenské úředníky
Srbská Prokuratura pro válečné zločiny podala žalobu na bývalého chorvatského ministra vnitra Ivana Vekice, jeho 1. náměstka Tomislava Mercepa a dřívějšího šéfa válečného krizového ústředí v městě Osijek Vladimira Sekse za genocidu a válečné zločiny proti Srbům v roce 1991. Žaloba byla poslána do Chorvatska srbskou Prokuraturou v prosinci 2012, nyní chorvatský ministr spravedlnosti Orsat Miljenic zamítl žalobu kvůli nedostatečným důkazům a pochybením ze strany Srbska. V současné době se exministr Ivan Vekic a Vladimir Seks věnují politice, bývalý náměstek Tomislav Mercep je souzen v Chorvatsku za válečné zločiny, kterých se měl dopustit v roce 1991.
Strana LIDEM je připravena přijmout výzvu ODS a TOP 09 ke společnému jednání
Ve čtvrtek se poprvé v novém roce setkalo předsednictvo strany LIDEM, aby se dohodlo na dalším postupu, který se týká rozhodnutí vedení strany o odchodu svých ministrů z vlády ke dni 10. ledna. Po konci jednání rezignoval na svůj post místopředsedy strany LIDEM Viktor Paggio. Členem strany a poslaneckého klubu i nadále zůstává. Předsedkyně strany LIDEM Karolina Peake sdělila, že strana je připravena přijmout výzvu vládních stran TOP 09 a ODS ke společnému jednání. Termín není znám, nicméně strany by se měly sejít na začátku příštího týdne. Bývalá ministryně obrany dále uvedla, že usnesení o odchodu ministrů zůstalo nepozměněno, a že k dalším zásadním posunům může dojít teprve na plánované schůzce vládních stran.
Sýrie by se nepřipojila k iránskému útoku na Izrael
Podle zprávy izraelské rozvědky pro ministerstvo zahraničí se schopnost Iránu odpovědět na izraelský útok na jaderná zařízení dramaticky snížila, zejména kvůli dlouhotrvajícímu konfliktu v Sýrii. Právě syrský režim je spojencem Iránu a v případném konfliktu by syrské území mohlo posloužit jako základna pro útoky proti Izraeli. Současný konflikt v Sýrii rovněž přerušil spojení mezi Iránem a libanonským šíitským hnutím Hizballah, které je dalším iránským spojencem. Irán dodával přes syrské území Hizballahu rakety a střely, které měly být v případě iránsko-izraelského konfliktu odpáleny z Libanonu na Izrael. Sám vůdce Hizballáhu Hassan Nasrallah připustil negativní vliv syrského konfliktu na jeho hnutí a vyjádřil rovněž obavy z dezintegrace Sýrie.
V Chorvatsku se v některých oblastech stane úředním jazykem i srbština
Chorvatsko zavede ve 20 samostatných správních jednotkách, ve kterých tvoří více než jednu třetinu Srbové, jako úřední jazyk srbštinu a písmo srbskou cyrilici. Nový zákon se bude týkat i města Vukovaru, kde podle posledního sčítání lidu v roce 2011 město obývá 34,87 % Srbů. Během jugoslávské občanské války proběhla ve Vukovaru bitva mezi Chorvaty a Srby, město bylo částečně zničeno, dnes je Vukovar symbolem chorvatského odporu a nezávislosti, kde na 260 Chorvatů bylo zabito Srby během tříměsíčního obléhání města. Chorvatsko musí do července 2013, kdy se má stát členem EU, splnit požadavky, které se týkají lidských práv.
Šéf Googlu Eric Schmidt plánuje návštěvu Severní Korey
Přesný důvod návštěvy výkonného předsedy představenstva Googlu zatím není znám. Shmidt však bude cestovat do KLDR v rámci humanitární mise amerického diplomata Billa Richardsona, který v posledních letech působil jako vyjednavač při vydávání amerických zajatců zpět do USA. Podle odborníků však může Schmidtova návštěva KLDR také souviset s nedávným překvapivým novoročním televizním projevem severokorejského vůdce Kim Jong-una, který v něm nastínil své plány na „radikální změny“ v severokorejské ekonomice a zájem investovat do technologického výzkumu a vývoje. Podle některých komentátorů si Schmidt může připravovat půdu pro případné podnikatelské aktivity. V tuto chvíli však Severní Korea stále zůstává zemí s nejpřísněji regulovaným internetem na světě.
Japonsko vyslalo zvláštního vyslance do Jižní Koreje
Nový japonský premiér Shinzo Abe vyslal do Jižní Koreje zvláštního vyslance, aby vyjádřil svůj zájem na urovnání vztahů mezi oběma zeměmi, které byly narušené diplomatickým sporem o ostrovy Dokdo/Takeshima, které si Japonsko i Jižní Korea nárokují. Nově zvolená jihokorejská prezidentka Park Geun-hye dnes zvláštního vyslance přijala. Podle analytiků nově zvolená japonská nacionalistická vláda vůči Jižní Koreji nezaujme tvrdší postoj, jak se očekávalo. Pravděpodobnější je, že ekonomická a bezpečnostní dimenze japonských vztahů s Koreou převáží nad populistickou politikou.
Rozpočet za rok 2012 skončil deficitem o 4 miliardy nižším
Hospodaření se státním rozpočtem za minulý rok podle ministra financí Miroslava Kalouska skončilo lépe, než se očekávalo. Schodek státního rozpočtu za rok 2012 činil 101 miliard korun, a byl tak nižší o 4 miliardy korun. Na čtvrtečním briefingu ministr financí Miroslav Kalousek sdělil, že za splněním finanční strategie stojí především úspory státu na provozních a mzdových výdajích, levné financování dluhů, úspěšné čerpaní z evropských strukturálních fondů a například i sociální reforma, která vedla ke snížení výdajů na sociální dávky o 10 miliard korun. Státní příjmy byly nakonec nižší o 42,6 miliard korun, nicméně na straně výdajů stát ušetřil o 47 miliard korun více.
Kosovo zavede vízový režim pro 87 zemí
Od července začne v Kosovu platit pro občany z 87 zemí vízová povinnost, místní úřady zatím nezveřejnily, o které státy se konkrétně bude jednat. Podle hlavního kosovského deníku Koha Ditore by se vízum mělo týkat občanů Ruska, Číny, Afghánistánu, Iráku, Jemenu, Libanonu, Libye a Sýrie, nemělo by být zavedeno pro členy EU. Kosovo bývá považováno za tranzitní země pro obchodování s lidmi a nelegální migraci do zemí EU. Kosovští politici očekávají od zavedení vízové povinnosti zlepšení vnitřní bezpečnosti Kosova a země se přiblíží k jednání o přistoupení do EU. Kosovo zůstává jedinou zemí mezi balkánskými státy, jehož občané musí mít vízum, aby mohli vstoupit do schengenského prostoru.
ČSSD plánuje kvůli vyhlášené amnestii hlasování o nedůvěře vládě
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ve čtvrtek uvedl, že jeho strana podá návrh na hlasování o nedůvěře vládě. Rozhodl tak poté, co byla prezidentem Václavem Klausem vyhlášena amnestie, kterou podepsal premiér Petr Nečas. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě musí podat nejméně 50 poslanců a pro konec vlády premiéra Petra Nečase pak musí hlasovat 101 z 200 poslanců. Strany vládní koalice TOP 09, LIDEM oznámily, že návrh sociálních demokratů na vyslovení nedůvěry nepodpoří. Svůj hlas naopak poskytnou dva zástupci strany NS-LEV 21 v čele s předsedou Jiřím Paroubkem. V úterý se na jednání sněmovního klubu ČSSD rozhodne, zda je strana schopna nasbírat požadovaných 50 podpisů. Za dobu trvání vlády premiéra Nečase půjde o páté hlasování o nedůvěře.
Egyptský poradce odjel na zahraniční cestu do Spojených arabských emirátů
Egyptský poradce prezidenta pro zahraniční záležitosti Essam Haddad je na dvoudenní návštěvě v Spojených arabských emirátech (SAE). Oficiální návštěva následuje bezprostředně poté, co SAE oznámily zatčení členů údajné buňky Muslimského bratrstva (MB), která měla vyvíjet protivládní činnost. Podle deníku Ahram se dá předpokládat, že se poradce Haddad bude případem zatčených Egypťanů zabývat. V SAE se chystá královská amnestie, egyptská ambasáda požádala SAE o propuštění co největšího počtu zatčených Egypťanů, jichž má být ve vězení na 1000 osob.
Venezuelská opozice žádá pravdivé informace o zdravotním stavu prezidenta Huga Cháveze
Venezuelský prezident Hugo Chávez se na veřejnosti neukázal již 3 týdny poté, co se na Kubě podrobil operaci kvůli rakovině. Zdravotní stav prezidenta má být stabilní, nicméně opozice tvrdí, že vláda obyvatelstvu poskytuje zavádějící informace o stavu prezidenta Cháveze. Prezident by měl být znovu jmenován do funkce prezidenta po vítězství ve volbách, zatím není jasné, zdali mu jeho zdravotní stav dovolí ceremonie se zúčastnit. Předseda Národního shromáždění Diosdado Cabello uvedl, že by se ceremonie mohla posunout, což opozice rázně odmítla a označila za protiústavní.
Bývalý turecký generál armádního štábu byl zadržen
Podle turecké tiskové agentury Anatolia byl ve čtvrtek zatčen pro svou údajnou účast na vojenském převratu v roce 1997 bývalý generál armády Ismail Hakki Karadayi, očekává se, že generál bude svědčit před soudem v Ankaře. Vyšetřování již bylo zahájeno v roce 2011 a vedlo k zatčení několika vojenských důstojníků. Generál Karadyi byl tehdy šéfem armádního štábu, když měl údajně vyvíjet tlak na odstoupení premiéra Necmettina Erbakana. Turecká armáda se dlouhodobě staví do role „ochranitele tureckého sekularismu“, premiér Erbakana měl mít „proislamistické tendence“.
Nespokojenost sunnitů proti iráckému premiérovi neklesá
Irácký premiér šiítského vyznání Nuri Al-Maliki čelí kritice ze strany sunnitské opozice pro svou údajnou sektářskou politiku. Prezident na oplátku pohrozil použitím síly proti účastníkům již 10denních demonstrací, které probíhají ve městech Ramádí na západě Iráku a Samara na východě země, tedy v oblastech se sunnitskou většinou. Na začátku protestu stálo zatčení 10 členů ochrany ministra financí, kteří se hlásili k sunnitskému vyznání. Po odchodu amerických vojsk z Iráku v roce 2011 je moc v zemi neformálně rozdělena mezi několik komunit.
Argentinská prezidentka vyzvala v otevřeném dopise britského premiéra k navrácení Falkland
V dopise uveřejněném v denících Guardian a Independent žádá argentinská prezidentka Velkou Británii o respektování rezoluce OSN z roku 1965, která vyzývá obě strany k jednání a nalezení řešení. Podle prezidentky Cristine Fernandez de Kirchner byly Falklandy Argentině násilně odebrány v roce 1833. Velká Británie velmi razantně odmítla žádost o navrácení ostrovů, podle britského premiéra Davida Camerona je nezbytné respektovat rozhodnutí obyvatel Falkland, kteří touží zůstat Brity. Referendum o politickém statusu ostrovů se bude konat letos v březnu, britský premiér vyzval naopak Argentinu, aby následně respektovala a dodržela výsledky blížícího se referenda. Argentina britskou nadvládu nad ostrovy nikdy neuznala a začátkem dubna 1982 dokonce ostrovy obsadila, následná válka však skončila kapitulací Argentiny.
Část izraelské strany navrhuje anexi Západního břehu Jordánu
Někteří členové izraelské vládní strany Likud navrhují připojení části Západního břehu Jordánu k Izraeli. Podle některých členů pravicového Likudu by Izrael měl co nejvíce posílit svou suverenitu nad Západním břehem, zejména nad jeho částí, ve které sídlí izraelští osadníci. Jeden z členů Likudu Moshe Feiglin dokonce navrhl, že Izrael by mohl všem palestinským rodinám vyplatit za opuštění Západního břehu až 500 000 USD. V Izraeli probíhá před nadcházejícími volbami souboj o pravicové hlasy. Aliance strany Likud se stranou Beiteinu pod vedením současného premiéra Benjamina Netanjahua čelí tlaku ještě pravicovější strany Jewish Home (Židovský domov), proto se podle deníku The Guardian někteří členové Likudu uchylují k radikálnější rétorice.
Egypt zasahuje proti satiře a médiím, společnost se obává ztráty svobody slova
Egyptský satirista Bassem Youssef bude vyšetřován v souvislosti s obviněním ze zesměšňování současného prezidenta Mohammeda Mursího během televizního vysílání. Podle analytiků může Youssefův případ prohloubit obavy z omezování svobody slova na veřejnosti, nová ústava navíc obsahuje body týkající se urážky. „Tento případ představuje ohrožení svobody slova a projevu,“ prohlásila Heba Morayef, ředitelka egyptské pobočky nevládní organizace Human Rights Watch (HRW).
Srbsko hrozí odstraněním albánského památníku na jihu země
„Pokud neodstraní místní úřady na jihu Srbska památník věnovaný albánským veteránům z Osvobozenecké armády měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB) samy, bude památník odstraněn srbskými silami,“ uvedl srbský premiér Ivica Dacic. V jižním Srbsku žije na 50 000 Albánců, albánští partyzáni zde bojovali v roce 2000 se srbskými jednotkami, protože se chtěli připojit k převážně albánskému Kosovu. Památník, který byl odhalen v listopadu, považuje srbský premiér „za otevřenou provokaci“, jež má připomínat, že Srbsko nemá nad jihem země faktickou kontrolu.