Spojené státy americké rozhodly o zaslání 60 milionů USD na podporu syrské opozice. Zprávu oznámil šéf americké diplomacie John Kerry v Římě na shromáždění Přátel syrského lidu. V Itálii se setkal jednak s evropskými zástupci, jednak s řadou blízkovýchodních ministrů, aby s nimi hovořil o podpoře oponentů syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Z jednání vyplynula nutnost zajistit syrské opozici více politické a materiální pomoci. Na Damašek je vyvíjen stále větší mezinárodní tlak pro nalezení východiska z téměř dvouletého konfliktu. Mezi zahraničními diplomaty je přítomen syrský představitel protivládní politiky Moaz Ahmed Al-Khatib.
Archiv rubriky: Témata
Izrael odsoudil výrok tureckého premiéra o sionismu
Na jednání OSN ve Vídní pronesl turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, že „spolu se sionismem, antisemitismem a fašismem by i islamofóbie měla být považována za zločin proti lidskosti“. Sionismus jako ideologie hlásá právo židů mít domov v biblické „zemi Izrael“. Proti výroku tvrdě vystoupila kancelář izraelského premiéra Netanyahua, stejně jako americký ministr zahraničí John Kerry. Za „zraňující a kontroverzní“ označil výrok i generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Výrok premiéra Erdogana naopak bránil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu, který s odkazem na incident mezi izraelskou armádou a tureckými aktivisty v roce 2010 prohlásil: „Pokud se nějaká země chová nepřátelsky k právu na život našich občanů, pak nám to vyhrazuje právo učinit prohlášení.“
Příznivci bangladéšské Islámské strany se bouří
Zatímco většina obyvatel Bangladéše přivítala potrestání válečných zločinů spáchaných během války o nezávislost v roce 1971 pozitivně, příznivci Islámské strany se bouří. K nepokojům dochází především na severu země, kde je podpora strany nejsilnější. Poté, co byl její lídr Sayedee tento týden odsouzen k trestu smrti, rozpoutala se vlna násilí, která si vyžádala již nejméně 40 obětí. Strana i příznivci rozsudek odmítají, podle nich je politickou vendetou a sám Sayedee popírá veškerou vinu. Kromě protestů nebo konfliktů s policií došlo i k otevřenému střetu mezi příznivci opoziční Islámské strany a podporovateli vládnoucí strany Liga Awami. Předseda strany Sayedee je již třetím odsouzeným, doposud padl doživotní trest a trest smrti.
Slovenské PPS Group se daří a plánuje přijímat nové pracovníky
Strojařská společnost PPS Group Detva přijímá zpět pracovníky, které před časem propustila, reaguje tím na pozitivní vývoj objednávek od hlavních odběratelů. Mluvčí Pavel Machava přiznává, že pokud bude růst objednávek pokračovat, zaměstnat by společnost mohla více lidí. V PPS Group mají i stoupnout platy a to až o 4,5 %. Šéf detvanských odborů Stanislav Ľupták je ale opatrný. Varuje, že i když odhady firmy jsou optimistické, přijímání zaměstnanců závisí na objednávkách. Společnost ohlásila v listopadu vlnu propouštění důsledkem klesající poptávky.
V Egyptě eskaluje předvolební napětí
Nadcházející parlamentní volby v Egyptě budou probíhat v napjaté atmosféře. Ačkoliv prezident Mohammed Mursi veřejně vystoupil s tím, že volby budou „svobodné a spravedlivé„, mnozí opoziční politici jsou jiného názoru. Opozice tvrdí, že současné politické a právní prostředí není spravedlivým volbám nakloněno. V úterý koalice Fronta národní spásy (NSF), jež zahrnuje liberální Dostour, Wafd a egyptské sociálnědemokratické strany vyhlásila bojkot všech volebních průzkumů. Naproti tomu salafistická partaj Núr, která v roce 2011 byla v parlamentních volbách na 2. místě, je ochotna vyjednávat o volebních podmínkách. „Volby musí být transparentní a bez ztráty na životech,“ řekl mluvčí strany Núr Ashraf Thabet.
Parlamentní volby v Itálii skončily patem, jednou z možností je i jejich opakování
V italském politické systému je třeba k vytvoření stabilního kabinetu podpora obou parlamentních komor, tedy Poslanecké sněmovny a Senátu. V Poslanecké sněmovně těsně zvítězila středolevá Demokratická strana (DP) Piera Luigiho Bersaniho, která získala 29,5 % hlasů a jejíž vláda by pokračovala ve proevropském kurzu za cenu dalšího zadlužování země a absence nutných strukturálních reforem. Na druhém místě skončila středopravá strana Lid svobody (PdL) expremiéra Silvio Berlusconiho, která získala 29,1 % hlasů a jejíž sestavení vlády by znamenalo problémy pro EU, protože by pravděpodobně vyhlásila referendum o setrvání v eurozóně, nicméně by chtěla prosadit důležité reformy. Třetí nejsilnější stranou je populistické Hnutí Pěti hvězd s lídrem Beppe Grillo, která získala 25,5 % hlasů. Strana uvedla, že žádné dohody uzavírat nechystá a ani nepodpoří žádnou vládu tradičních italských stran. Středová odstupující strana Občanská volba Mario Montiho získala pouze 9,1 % hlasů. V senátu žádná ze stran nedosáhla na většinu. EU by preferovala vládu strany Lidu svobody v čele s předsedou Bersanim nebo její spolupráci se premiérem Montim za nejlepší garanci prosazení nutných ekonomických opatření.
Bývalý prezident Haiti se napočtvrté již dostavil k soudu
Jean Claude Duvalier přišel ve čtvrtek k soudnímu slyšení poté, co se na předchozích 3 neukázal. Bývalý haitský prezident Jean Claude Duvalier čelí obvinění z porušování lidských práv a zpronevěry veřejných prostředků z doby jeho prezidenství (1971-1986). Právníci exprezidenta Jeana Clauda Duvaliera požadovali, aby s ohledem na zdravotní stav obžalovaného probíhal soudní proces neveřejně. Soudce požadavku nevyhověl a bývalý prezident Duvalier se ocitl tváří v tvář obětem svého režimu. Před budovou soudu desítky příznivců bývalého prezidenta provolávali „ať žije Duvalier“, oblečeni symbolicky v barvách starého režimu, v červené a černé.
V březnu začnou práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Podle pákistánských úřadů začnou 11. března 2013 práce na plynovodu, který má dodávat iránský plyn Pákistánu. Ke konečné dohodě došlo na návštěvě pákistánského prezidenta Asif Alí Zardárího v Iránu. Na iránské straně byl podle pákistánských úřadů plynovod již dokončen a v květnu má začít stavba na pákistánském území. Dlouho odkládaná stavba by měla pomoci Pákistánu, který trpí nedostatkem energie. Již loni proto pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar prohlásil stavbu plynovodu za „pákistánský národní zájem, který bude realizován bez ohledu na vnější faktory“. Ke stavbě plynovodu se totiž zdrženlivě staví USA, které se obávají, že jeho stavba by mohla porušit sankce uvalené na Irán.
Ministr financí Indie představil možné řešení nepříznivé ekonomické situace
Indická vláda předložila parlamentu návrh státního rozpočtu, chce zvyšovat daně bohatým a pomocí intenzivnějších státních výdajů oživit stagnující ekonomiku. Finanční plán pro fiskální rok 2013 začínající 1. dubna by měl rovněž snížit inflaci a rozpočtový schodek a posunout Indii v hodnocení ratingových agentur. Příjmy by měly významně vzrůst díky jednoleté zvýšené dani pro nejbohatší obyvatele a velké firmy, zvýšené dani na luxusní zboží a řadě dalších změn. Ministr financí Chidambaram se k vývoji indické ekonomiky staví optimisticky a v návrh rozpočtu vkládá velké naděje. Analytici se avšak ve svých předpovědích zůstávají opatrní.
Předseda Evropské rady varoval Velkou Británii před vystoupením z EU
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy se znovu vyjádřil k možnému vystoupení Velké Británie z EU, o němž se bude hlasovat v referendu na konci roku 2017. Předseda Van Rompuy varoval britského premiéra Davida Camerona, že vystoupení z EU by Velkou Británii vyšlo draze, protože vůdci členských států by s nimi již nemuseli chtít vyjednávat zakladatelské smlouvy. Velká Británie má podle něj velkou šanci hrát vedoucí úlohu v budování evropské ekonomiky, ale musí přijímat všechna pravidla a nikoliv si vybírat, která jsou pro ně příhodná. Předseda Van Rompuy dodává, že britské ambivalentní vztahy s EU jsou zapříčiněny její vyjednávací pozicí. Premiér Cameron slíbil, že pokusí uzavřít s voliči novou dohodu.
Britský expremiér Blair bránil Rwandu, za konflikt v Demokratické republice Kongo nemůže
Na jaře minulého roku propukl na východě Demokratické republiky Kongo ozbrojený konflikt mezi rebelskou skupinou M23 a konžskou vládou, který měl za následek na 800 000 vystěhovaných obyvatel. OSN několikrát zopakovala údajnou roli sousední Rwandy v konfliktu, jehož měli podporovat i vysocí političtí představitelé Rwandy v čele s ministrem obrany Jamesem Kabarebe. Rwanda veškerá obvinění odmítla. Britský expremiér Tony Blair uvedl, že konflikt v Demokratické republice Kongo je komplexní a nemůže být svalován na jedinou zemi – Rwandu. Bývalý premiér rovněž nesouhlasí se zastavením rozvojové pomoci evropských států poté, co byla vznesena obvinění proti Rwandě. Středoafrická země podle něj potřebuje pomoc mezinárodního společenství, aby snížila rozsáhlou chudobu.
V Bulharsku se pravděpodobně uskuteční nové parlamentní volby
Bulharský prezident Rosen Plevneliev ve čtvrtek oznámil, že parlamentní volby se uskuteční 12. května. Pokud třetí největší bulharská strana Hnutí za práva a svobodu (MRF) etnických Turků odmítne sestavit úřednickou vládu, měla by tak mít podle prezidenta Plevnelieva volební komise dostatek času na přípravu voleb. Pravděpodobně poslední zasedání rezignující vlády expremiéra Boika Borisova proběhne v pátek. Kritici dosavadní vlády poukazovali v minulých dnech na urychlená přijetí rozhodnutí vládou o zamítnutí dostavby jaderné elektrárny v Belene, zakázání staveb v přírodních rezervacích poblíž Černého moře a snížení cen elektřiny v březnu.
ODS se snaží najít cestu z vnitrostranické krize
Ve čtvrtek se v Jihlavě uskutečnilo jednání vedení ODS. Strana se na jednání snažila najít řešení, jak překonat vnitrostranickou krizi a získat zpátky své voliče. Podle posledního průzkumu společnosti CVVM by ODS volilo pouze 12 % občanů. Vedení strany se rozhodlo zrušit svá místní sdružení v Praze 4, Praze – Západ a Praze 12. Podle pražského primátora Bohuslava Svobody tam strana nemá důvěru svých voličů. Premiér Petr Nečas zdůraznil, že do vedoucích funkcí již nesmí být jmenováni lidé s podivnou minulostí. Výkonná rada ODS také reagovala na pokus skupiny senátorů vznést ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause a snahu označila za zneužití Ústavy ČR. Zároveň poděkovala odstupujícímu prezidentovi Václavu Klausovi za důstojnou reprezentaci země ve během jeho 2 volebních období.
Švýcarsko podpoří ekonomicky Honduras a Nikaraguu
Honduras a Nikaragua obdrží od švýcarské vlády celkem 210 milionů USD, které jsou určeny na programy zabývající se politikou, sociálními problémy a životním prostředím. „Spolupráci jsme zahájili letos a potrvá do roku 2017, jejím cílem je rozvoj regionu,“ řekl ředitel Švýcarské kooperace pro Střední Ameriku Hubert Eisele. Projekty schvalují Státní kancelář pro hospodářské záležitosti (SECO) a Švýcarská agentura pro rozvoj a spolupráci (DEZA). Pro Nikaraguu je určeno 100 milionů USD, pro Honduras 110 milionů USD. Výrazným problémem obou zemí je chudoba, v současnosti jí trpí 42 % Nikaragujců a 60 % Hondurasanů. Peníze mají rovněž pomoci vytvořit novou veřejnou politiku, zabývat se problémem násilí proti ženám a hledat strategie pro přizpůsobení se klimatickým změnám.
Čínští intelektuálové vyzývají vedení země k reformám
Čínští prominentní vědci, novináři a aktivisté zaslali novému vedení země otevřený dopis, ve kterém jej žádají k provedení reforem. V dopise vyzývají Peking k ratifikaci mezinárodní dohody o lidských právech, kterou doteď podepsalo 100 čínských intelektuálů. Podle BBC jde o druhou výzvu vládě za poslední 3 měsíce. Za několik dní se v Pekingu koná zasedání čínského parlamentu, na němž má být schválen nový vůdce země Si Ťin-pching, čímž by měla být dokončena generační výměna čínské politické reprezentace.
Srbský generál, odsouzený za zločiny proti lidskosti, byl zproštěn viny
Srbský generál Momcilo Perisic, který velel jugoslávské armádě během války v Bosně a Chorvatsku, byl Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) 6. září 2011 odsouzen k 27 letům vězení za zločiny proti lidskosti v Sarajevu a Srebrenici. Ve čtvrtek odvolací senát generála Perisice zprostil všech obvinění. Nedávno stejný odvolací senát zrušil rozsudek nad dvěma chorvatskými generály Ante Gotovinou a Mladen Markacem, kteří byli shledáni vinnými z úmyslného zabíjení civilistů během ofenzívy známé jako Operation Storm v roce 1995. V loňském roce obnovené řízení osvobodilo bývalého premiéra kosovské vlády a velitele kosovské armády Ramushe Haradinaje, který byl odsouzen za válečné zločiny.
Zisky ČEZ oproti minulému roku poklesly
Energetická společnost ČEZ si v rámci ročních příjmů pohoršila. Čistý zisk klesl o 1,5 %, tedy na 40,2 miliardy korun. ČEZ navíc očekává pokles i u letošního celkového zisku a to na 37 miliard korun. Menší zisk za loňský rok byl údajně ovlivněn nepříznivou situací ČEZ v Albánii, kde firma ztratila 5,8 miliard korun. Další ztráty se ale neočekávají, jelikož společnost své působení v Albánii již ukončila. Očekávání nižšího meziročního zisku pro tento rok je i důsledkem nepříznivého vývoje Evropských energetických trhů, výrazného poklesu cen silové elektřiny a nižšího přídělu emisních povolenek pro výrobu.
Entita Republika srbská má novou předsedkyni vlády
Po rezignaci dosavadní vlády ve středu v Republice srbské (RS) v Bosně jmenoval prezident entity Milorad Dodik na místo premiéra Alexandra Dzombice novou předsedkyni vlády Zeljku Cvijanovic, která je považována za jednu z nejbližších spolupracovnic prezidenta Dodika. Nová premiérka uvedla, že novou vládu bude jmenovat co nejdříve, následně ji musí schválit i parlament SR.
V Moldavsku hrozí rozpad vládní koalice
Spory ve tříčlenné Alianci pro evropskou integraci nevycházejí z politických důvodů, ale spíše z osobních antipatií předsedů jednotlivých stran a odlišných zájmů jejich hlavních sponzorů. Předseda Demokratické strany Marian Lupu a bývalý prezident Mihai Ghimpu požadují demisi premiéra Vlada Filata, který 13. února zpochybnil koaliční smlouvu a obvinil své partnery z korupce. Evropské země situaci sledují, současná vláda totiž přislíbila koncem letošního roku podepsat Asociační dohody, které mají za cíl prohloubit spolupráci Moldavska s EU. Nejsilnější opoziční uskupení v současnosti představují komunisté, kteří byli u moci do roku 2009. Jejich příznivci žijí především na venkově, kde se negativně projevuje klesající poptávka po moldavském zboží ze strany evropských států.
Argentina odmítá splatit celý dluh svým věřitelům
Zástupci argentinské vlády, mezi nimiž byli přítomni viceprezident Argentiny Amado Boudou a ministr hospodářství Hernán Lorenzino, ve středu u soudu v New Yorku znovu uvedli, že skupině držitelů dluhopisů nesplatí celý dluh. Argentina se odvolala proti rozsudku amerického soudu z říjnu roku 2012, který jí nařídil zaplatit 1,3 miliardy USD věřitelům, kteří nesouhlasili s restrukturalizací státního dluhu. Spor se odvíjí od státního bankrotu, který Argentina vyhlásila v roce 2002. Země tehdy nedokázala proplatit dluhopisy v hodnotě zhruba 100 miliard USD. Na návrh restrukturalizace dluhu ve dvou vlnách mezi lety 2005 a 2010 přistoupilo asi 93 % věřitelů, zbytek chce zpět celou investici i s úroky. Odvolací soud pravděpodobně rozhodne během následujícího měsíce.
Jih Izraele zasáhla raketa odpálená z Gazy
OSN je velmi znepokojeno raketou, která byla v úterý vystřelena z Gazy a zasáhla jih Izraele, v reakci na tento čin žádá obnovení jednání mezi oběma aktéry, jejichž cílem by bylo prolomit patovou situaci na Blízkém východě. Vypálením rakety bylo porušeno příměří uzavřené 21. listopadu loňského roku. Raketa, která zasáhla oblast Ashkelonu způsobila jen nepatrnou škodu, přesto zvláštní zástupce OSN pro situaci na Blízkém východě Robert Serry ve vypálení rakety spatřuje narůstající tlak mezi Palestinci a Izraelci. Příčinou podle něj je nedostatečný proces vyjednávání na obou stranách konfliktu.
Prezident Václav Klaus jmenoval nové soudce
Ve čtvrtek jmenoval odstupující prezident Václav Klaus 12 nových soudců. Dle svých slov jde o poslední jeho jmenování. Během ustanovení nových soudců do funkce prezident Václav Klaus zdůraznil, že práce soudců je nelehká a často i nevděčná, nicméně věří, že soudci budou ke své práci přistupovat s plnou vážností. Soudci budou působit na obvodních soudech po celé ČR.
Trest smrti dostal současný lídr bangladéšské Islámské strany
Jedním z rozsudků, které padly v procesu vyšetřování zločinů z války o nezávislost na Pákistánu v roce 1971, je trest smrti pro současného lídra Islámské strany Delawar Hossain Sayedeeho. Zvláštní soudní tribunál pro válečné zločiny soudil Sayedeeho za zločiny proti lidskosti. V poslední době se tak jedná již o několikátého člena fundamentalistické islámské strany, který byl odsouzen. Rozsudku byl obyvatelstvem přijat kladně, některé předchozí rozsudky byly považovány za příliš mírné a dokonce proti nim propukly demonstrace v hlavním městem Dháce. Podle místních se země stále vzpamatovává z krvavého konfliktu, který se odehrál v roce 1971 a jemuž padly za oběť téměř 3 miliony Bangladéšanů.