„Ano, naše vláda selhala, nepodařilo se nám uskutečnit kladný rozvoj země.“ S těmito slovy v pondělí vystoupil před parlamentem tuniský premiér a člen strany Ennahda Hamadi Jebali, kdy se premiér rozhodl pro rezignaci. Obyvatelé jsou s vývojem země nespokojení a ekonomickou situaci dávají za vinu vládnoucí islamistické straně. Smrt opozičního politika Chokriho Belaida se stala ohniskem násilí Tunisanů. Premiér Jebali chce o současném stavu ještě hovořit s prezidentem Moncefem Marzoukim.
Archiv rubriky: Náboženství
Pákistán: 4 mrtví při přestřelce v kanceláři vládního úředníka
V pákistánském Peshavaru došlo v pondělí k útoku mužů převlečených do policejních uniforem na kancelář vládního úředníka Muttahirzeba Khana. Dva ohlušující výbuchy přišly ve chvíli, kdy probíhalo setkání se zástupci místních kmenů a politických stran. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Měsíc před parlamentními volbami se podobné incidenty v Pákistánu zvyšují. Například v sobotu došlo k bombovému útoku namířenému proti šiítské komunitě v Quettě, při které zemřelo 85 lidí. Vedle Talibanu představuje pro zemi další hrozbu extremistická organizace Laskhar-e-Jhangvi (LeJ), zpravodajskými službami označená za nebezpečnou.
Aktivisté ze Západní Sahary stanuli před soudem
Marocký vojenský soud v Rabatu udělil tresty v podobě odnětí svobody pro 24člennou skupinu Sahrawis, kteří byli obviněni ze zabití příslušníků bezpečnostních složek, k němuž došlo v Západní Sahaře v roce 2010. V listopadu 2010 byla vyslána vojenská hlídka, aby demontovala tábor v oblasti města Laayoune, jež si na protest proti životním podmínkám Sahrawis založili, vojenský zásah nicméně vyvolal střety. Západní Sahara je citlivým tématem od roku 1975, dříve španělské území není dosud mezinárodně uznávané. Ačkoliv Maroko nabízelo oblasti částečnou autonomii pod svou svrchovaností, byla odmítnuta separatisty z Fronty Polisario (Lidová fronta osvobození). Proti soudnímu verdiktu protestovalo mnoho lidí.
Bahrajn údajně rozbil teroristickou buňku
Bahrajnská policie se střetla s demonstranty, kteří se shromáždili na pohřbu Husseina al-Jaziriho, šestnáctiletého demonstranta zabitého při demonstracích před několika dny. Krátce poté prohlásil bahrajnský ministr vnitra Sheikh Rashid bin Abdullah Al Khalifa, že „zadržely bahrajnské úřady členy teroristické buňky složené z osmi bahrajnských členů“. Podle vyjádření ministerstva vnitra panuje podezření, že údajná skupina dostávala výcvik i finance od Iránu, Iráku a Libanonu. Od čtvrtka, kdy v Bahrajnu uplynuly dva roky od začátku nepokojů, čelí země nové vlně demonstrací požadujících zmenšení vlivu královské rodiny a zvýšení pravomocí parlamentu. Protesty ještě zesílily poté, co při nich zahynul právě demonstant Hussein al-Jaziri.
Odbory v Tunisku protestují proti vládě
Tuniské odbory protestují již druhý týden proti vládnoucí straně Ennahda. Příčinou byla vražda levicového politika Chokriho Belaida, která rozpoutala politickou krizi v zemi. Vztahy mezi Ennahdou v čele s premiérem Hamadim Jebalim a Kongresem pro republiku (CPR) s jeho předsedou a rovněž prezidentem Tuniska Moncefem Marzoukim jsou mimořádně napjaté. Protestní akce se z Tunisu přesunuly do měst Sousse na východě a Gafsa na jihu Tuniska, kde odbory mají významnou podporu obyvatel. „Násilí proti členům odborů se stupňuje, žádáme zastavení těchto násilností,“ uvedl pro stanici Al-Jazeera člen Svazu Tuniských Pracujících (UGTT) Sassi Nassedine.
Libanonský opoziční vůdce Saad al-Harírí považuje pád syrského prezident za nevyhnutelný
Libanonský opoziční vůdce Saad al-Harírí, syn někdejšího premiéra Rafíka al-Harírího, ve čtvrtek oznámil, že režim syrského prezidenta Bashara al-Assada dlouho nevydrží. Svá slova uvedl k 8. výročí otcovy smrti, ze které obviňuje právě vládu prezidenta Assada. Na tehdejšího premiéra byl 14. února 2005 v Bejrútu spáchán atentát. Po tomto incidentu proběhly v zemi rozsáhlé politicko-vojenské změny, například stažení syrských vojsk. Vůdce Saad al-Harírí z obavy o svůj život žije v exilu. Libanonci se obávají nárůstu sektářského násilí, kvůli válce se libanonsko-syrské vztahy ocitly v krizi. Mezníkem se staly loňské říjnové atentáty na místní křesťany, při kterých zahynul také generál Wissam al-Hassan, velitel libanonské vnitřní bezpečnosti.
Ajatolláh Khamenei popřel, že by Irán usiloval o jadernou zbraň
Hlavní iránský duchovní vůdce ajatolláh Khamenei prohlásil, že podporuje snahu o odstranění jaderných zbraní, a zároveň, že Irán se takovou zbraň nesnaží sestrojit. „Věříme, že jaderné zbraně by měly být odstraněny. Nechceme stavět jaderné zbraně. Ale pokud bychom tento postoj nezastávali a rozhodli se si jaderné zbraně zaopatřit, žádná síla by nám v tom nezabránila,“ uvedl ajatolláh Khamenei. USA, Rusko, Francie, Čína, Německo a Velká Británie se chystají na obnovení jednání s Iránem ohledně jeho jaderného programu. Další kolo rozhovorů, které mají řešit situaci kolem iránského jaderného programu, bude zahájeno již 26. února. Jiné rozhovory s Iránem, které vedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), ztroskotaly. Irán navíc oznámil instalaci nových centrifug na obohacování uranu, zároveň ale ohlásil zvýšení výroby jaderného paliva právě z již obohaceného uranu.
Až 150 tisíc lidí míří do Vatikánu na mši
Nynější papež Benedikt XVI. opustí svůj úřad 28. února. Právě na jeho počest se koná nedělní mši, na kterou se již sjíždí tisíce poutníků z celého světa. Očekává se, že by se jich ve Vatikánu mohlo sejít až 150 tisíc. Mluvčí Vatikánu Federico Lombardi v sobotu prohlásil, že konkláva kardinálů, která má zvolit nástupce papeže, by se mohla sejít dříve než 15. března, jak bylo původně oznámeno. Jméno nového papeže by mělo být známo o několik dnů dříve.
Pohřeb generála iránských Revolučních gard
Přední iránští politici a náboženští vůdci kráčeli v čele truchlících při pohřbu generála iránských Revolučních gard. Generál Hassan Shateri byl zabit ve středu během své cesty ze Sýrie do Libanonu. Iránský ministr zahraničí Ali Kabar Salehi označil zabití za „teroristický akt,“ ačkoli detaily o smrti generála Shateriho nejsou známy. Není například jasné, zda byl zabit ještě na území Sýrie, či již na území Libanonu, ani kdo za smrtí stojí. Mluvčí Revolučních gard generál Ramazan Sharif uvedl, že za zabití jsou odpovědní „žoldáci a posluhovači“ Izraele, neuvedl však, koho konkrétně se jeho výrok týká. Izraelská armáda se k incidentu nijak nevyjádřila.
Syrští rebelové obsadili důležité ropné město
Syrští islámští bojovníci z organizace Al-Nusra Front obsadili město Al-Shaddada v provincii Hasaka, která je centrem syrské ropné produkce. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) bylo při bojích zabito 100 syrských vojáků, 30 bojovníků z Al-Nusra Front a zhruba desítka civilistů, patrně státních zaměstnanců tamního ropného zařízení. Syrští rebelové dosáhli tento týden i dalších úspěchů, když obsadili leteckou základnu poblíž města Aleppo i největší syrskou hydroelektrárnu Thawra.
Libyjský premiér žádá Západ o poskytnutí pomoci
Libyjský premiér Ali Zeidan na mezinárodním setkání o bezpečnosti Libye, které se uskutečnilo v úterý v Paříži, požádal západní velmoci o pomoc v boji s terorismem s tím, že potřebuje vrátit stabilitu země. Zahraniční pomoc by měla spočívat v ochránění 4 tisíc kilometrů libyjských hranic jako zábrana proti islamistům prchajících z Mali. Ve snaze zastavit hrozbu ze Sahelu usnesly se Spojené státy americké (USA), Evropská unie (EU), OSN, Liga arabských států (LAS) a Africká unie (AU) na „plánu rozvoje národní bezpečnosti“ a „plánu rozvoje justice v právním státě“, uvádí se v prohlášení z Orsay. Libyjské orgány popírají, že by samy byly laxní v přístupu k ochránění hranic.
Na Sinaji budou zaplaveny tunely spojující Egypt s Gazou
Egyptší a palestinští úředníci rozhodli o zaplavení tunelů, které spojují Egypt s územím Gazy. Tunely sloužily hlavně k nelegálnímu přesunu až třetiny zboží, pohonných hmot a zbraní. Samotní Palestinci a organizace Hamás jsou však z opatření rozhořčeni a tvrdí, že Egypt nechce o příměří jednat. Zástupci palestinského Hamásu a Egyptu se proto sejdou v Káhiře u kulatého stolu. Tyto nelegální cesty byly vítány zejména pašeráky z palestinské strany, kteří nemuseli platit Izraeli mýtné za přepravu zboží po jejich území. Více než 150 dosud existujících tunelů si vyžádalo desítky obětí, nestabilita stavby způsobila smrt převážně na palestinské straně.
Možní nástupci papeže Benedikta XVI. jsou i z Latinské Ameriky
Papež katolické církve Benedikt XVI. v neděli oznámil svou rezignaci k poslednímu únorovému dni. V diskuzi o jeho nástupci jsou mezi nejčastěji zmiňovanými jmény i duchovní z Latinské Ameriky, právě zde žije 42 % z 1,2 miliardy katolických věřící. Za nejsilnějšího latinskoamerického kandidáta je považován Odilo Pedro Scherer, který je arcibiskupem v Sao Paolu s největší brazilskou diecézí. Brazílie je země s největším počtem katolických věřících na světě. Druhým skloňovaným jménem z Brazílie je Joao Braz de Aviz, který v lednu 2011 převzal vedení Kongregace pro řeholníky a náboženské instituce. Dalším latinskoamerickým favoritem je Leonardo Sandri. V letech 2000 – 2007 zastával ve Vatikánu 3 nejvyšší post jako sekretář pro veřejné záležitosti. Druhým navrhovaným Argentincem je Jorge Bergoglio, který byl jediným výrazným rivalem při volbě nyní odstupujícího papeže Benedikta XVI, anebo zástupce Hondurasu Oscar Rodríguez Maradiaga, jenž zdůrazňuje sociální spravedlnost a výrazně kritizuje korupci a drogové kartely.
Čeští představitelé církve považují rezignaci papeže za překvapivou
Překvapivé reakce i projevy úcty vyvolalo u českých představitelů církve oznámení, že papež Benedikt XVI. hodlá 28. února opustit svůj úřad. Shodují se na tom, že se nejedná o časté řešení, což dokládají i někteří odborníci. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner se domnívá, že papežovo odstoupení je velkým gestem úcty k samotnému úřadu. Papež Benedikt XVI. Odstupuje kvůli zdravotnímu stavu, které mu nedovoluje řádně vykonávat úřad.
Irán oslavuje výročí islámské revoluce
Stovky tisíc Iránců prošly ulicemi hlavního i ostatních měst a za skandování hesel „smrt Americe“ a „smrt Izraeli“ oslavily 34 let od islámské revoluce, která svrhla proamerického šáha, tehdejší iránskou hlavu státu. Průvod směřující na hlavní teheránské náměstí nesl podobizny vůdce revoluce ájatolláha Khomeneiho a současného duchovního vůdce Iránu ájatolláha Khameneiho. Na centrálním teheránském náměstí promluvil k účastníkům pochodu iránský prezident Ahmadínežád. „Irán se stal jaderným státem a to naše nepřátele irituje,“ prohlásil prezident Ahmadínežád. Dále dodal, že západní státy podkopávají pokusy íránské vlády provádět v zemi skutečné reformy.
V Bahrajnu začíná nové kolo národního dialogu
Proti a provládní strany se sešly na prvním jednání o řešení současné politické krize po 18 měsících. Jednání se účastnilo několik desítek zástupců z hlavních politických hnutí v zemi včetně hlavní opoziční skupiny Al-Wefaq. Rozhovory byly iniciovány a jsou zaštítěny vládou, která se jich však přímo neúčastní, vládní zájmy zastupuje několik provládních politických uskupení. Podle mluvčího pro Národní dialog Isa Abdul Rahmana se všechny strany prozatím shodly na pravidelných schůzkách dvakrát do týdne. Bahrajnem už dva roky zmítají politické nepokoje, neboť opozice prosazuje politické reformy, jako zavedení konstituční monarchie, či volbu předsedy vlády. Podle Al-Jazeery bylo od začátku protestů před dvěma lety zabito okolo 80 osob.
Egyptská policie zvyšuje ochranu opozice po atentátu v Tunisku
„Egyptské ministerstvo vnitra zajistí vyšší ochranu opozičním politickým stranám v reakci na středeční atentnát, ke kterému došlo v Tunisu,“ oznámil tiskový mluvčí vnitra Hani Abdel-Latif. Egyptské ozbrojené složky nyní dohlíží na bezpečnost kolem objektů významných politických osobností. Profesor Mahmoud Shaaban z káhirské univerzity Al-Azhar vydal fatwu (výzvu) na odstranění opozičních sekulárních stran, konkrétně Frontu národní spásy (NSF) vedenou Mohammedem El-Baradejem a Hamdeenem Sabbahim. Premiér Hisham Qandil vyjádření profesora odsoudil jako podněcování k extremismu a dalším nepokojům v zemi.
Libanonci se obávají nadměrného přílivu Syřanů
Obyvatelé Libanonu mají obavy, že země nezvládne pojmout obrovské množství syrských uprchlíků, kteří každodenně přicházejí do země i s početnými rodinami. Demografický šok by mohl Libanon destabilizovat stejně jako v letech 1975-1990, kdy palestinští uprchlíci zde našli azyl. Zatímco v Libanonu se přirůstek novorozenců pohybuje kolem 1200 dětí denně, nápor Syřanů je přibližně 8000. Náhlá vlna masivního přílivu lidí má za následek zvyšující se kriminalitu. Absence solidního bydlení nutí azylanty pobývat ve stanech, garážích, rozestavěných budovách a opuštěných školách. Obavy panují z možného nárůstu xenofobních projevů. Kromě Libanonu bývá nejbližším cílem Syřanů také Turecko a Jordánsko.
Byl spáchán raketový útok na kemp iránských emigrantů v Iráku
V bývalé americké základně Camp Hurriya blízko Bagdádu, která nyní slouží jako sídlo členů Organizace lidových iránských mudžáhedínů (PMOI), způsobil dopad rakety několik úmrtí a několik desítek lidí bylo zraněno. Členové PMOI si stěžovali, že od iráckých úřadů nepřišla po útoku žádná pomoc, naopak jim mělo být bráněno převést zraněné do nemocnice. Irácké úřady však obvinění odmítly. Podle iráckého ministra vnitra Nouri al-Malikiho byla raketa odpálena z oblasti západně od Bagdádu z míst, kde operují brigády Badr, což je vojenská odnož Organizace Badr, šíitské skupiny napojené na iránskou vládu. Sama PMOI se během iránské islámské revoluce v roce 1979 podílela na svržení šáha, nová vláda však kvůli nesouhlasu s její ideologií popravila řadu vůdců PMOI a zbytek uprchl do emigrace. Většina členů se za režimu Saddáma Hussajna usadila v Iráku.
Egypt nebude utajovat informace o mučení demonstrantů
„Egyptští vládní představitelé nebudou před veřejností zatajovat informace týkající se násilností při demonstracích,“ uvedl tiskový mluvčí prezidentské kanceláře Yassir Ali na středečním summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře a vyzval média, aby vyčkala se závěry až po oficiálním vyšetřování. Minulý týden Egyptem otřásla zpráva o mučení, resp. zabití jednoho z účastníků demonstrace v hlavním městě. Podle dostupných informací se na smrti aktivisty Mohammeda El-Gendyho měly podílet právě policejní složky.
Hamas a Fatah vedou rozhovory o sjednocení
Vůdce Hamasu Khaled Meshaal uvedl pro BBC, že vede rozhovory s palestinským prezidentem Mahmoudem Abbasem, vůdcem hnutí Fatah, o zformování vlády národní jednoty. Podle vůdce Hamasu Meshaala rovněž probíhají práce na přípravě parlamentních i parlamentních voleb, které se kvůli roztržce mezi oběma organizacemi několik let odkládaly. Fatah s Hamasem se vzájemně znepřátelily po palestinských volbách roku 2006, v roce 2011 však podepsaly dohodu o sblížení a v posledních měsících se jejich vztahy opět výrazně zlepšují.
Tuarežská MNLA ohlásila kontrolu nad městem na severovýchodě Mali
Pro-autonomní Tuaregové oznámili, že pod jejich kontrolou je město Menaka na severovýchodě země, které bylo doposud obsazeno Al-Kaidou. Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian řekl, že je „ochoten přizvat ke kulatému stolu v Paříži Tuaregy, pokud oznámí, že nejsou teroristy ani separatisty“. Tuaregové patřili v době bojů v Mali „vyjednávačům“ mezi francouzskými vojáky a islamisty. Francouzská armáda zveřejnila své noční nálety na Saharu s cílem oddělit zásobování bojovníků a zničit jejich tábory. Francie nyní po Mali požaduje jednání se všemi etniky, tedy i s Tuaregy. Malijský prozatímní prezident Diacounda Traoré vyjádřil ochotu s MNLA vyjednávat za předpokladu, že si nebude nárokovat územní nezávislost.
Íránský prezident přijel do Egypta
Prezident Mahmúd Ahmadínežád přijel v úterý do Egypta. Jedná se o 1. oficiální návštěvu íránské hlavy státu od Íránské islámské revoluce v roce 1979. Prezident Ahmadínežád se zúčastní středečního summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře. Tématem rozhovorů se svým egyptským protějškem Mohammadem Mursím je řešení konfliktu v Sýrii. Zatímco Írán stojí po boku dosavadního prezidenta Assada, Egypt spolu se státy Perského zálivu, jako je Katar, Saúdské Arábie, a Turecka, je v opozici. Oba prezidenti dále budou hovořit o prohloubení ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi a vztazích vůči Izraeli.