V Chartúmu se v pondělí setkal súdánský prezident Omar al-Bashir s předsedou Palestinského Islamistického Džihádu (PIJ) Ramadanem Abdullahem Shallahem, aby hovořili o ilegálním tranzitu zbraní přes Súdán. Oficiálně pro tiskovou agenturu AFP uvedli, že za přesunem stojí Izrael. Židovský stát však loni v říjnu upozorňoval na využívání súdánsko-egyptských cest pro převoz íránských zbraní palestinskému Hamasu a islamistickému džihádu. Ve stejnou dobu došlo k výbuchu chartúmské vojenské továrny, kde podle Izraele měly být uschovány či vyráběny zbraně pro potřeby teroristů. Ten Súdán obviňuje z napomáhání bojovníkům.
Archiv rubriky: Náboženství
Izrael zatkl příslušníky Hamasu
Izraelské síly na Západním břehu Jordánu zadržely nejméně 20 členů palestinské organizace Hamas. Mezi zadrženými jsou i 3 členové palestinského parlamentu. Izrael považuje Hamas za teroristickou organizaci, důvody pro aktuální zatýkání jeho členů však zatím neuvedl. Palestinské lidsko-právní organizace zátah odsoudily, podle nich má pouze podkopat sjednocovací proces mezi znesvářenými palestinskými frakce, Hamasem a Fatahem. Podle palestinských zdrojů zadržuje Izrael v současné době více než 4 500 Palestinců, z toho 12 členů parlamentu.
Bahrajnský policista byl odsouzen za zabití demonstranta
Bahrajnský policejní důstojník byl odsouzen k 7 letům vězení za zabití protivládního demonstranta. K incidentu došlo 14. února 2011 během začátku protestů, které v Bahrajnu vyvolal průběh Arabského jara v okolních zemích. Podle rodiny oběti použil policista střelnou zbraň bez předchozí provokace, podle verze policie pálil v sebeobraně. Bahrajnem zmítají politické nepokoje právě od února 2011, řada lidí již při střetech přišla o život, další protivládní aktivisté jsou zadržováni, nebo byli odsouzeni k mnohaletým trestům za snahu svrhnout vládu.
V sobotu došlo v Pákistánu ke 2 sebevražedným atentátům
Na vojenském stanovišti na severozápadě pákistánské provincie Khyber-Paštunkhwa došlo v sobotu k atentátu, při kterém zemřel sám atentátník, 13 vojáků a 10 civilistů. Druhý útok se odehrál v okrese Marwat, kdy vojenské a polovojenské pákistánské síly zneškodnily 11 teroristů. Za oběma útoky stojí organizace Taliban. Podle vyjádření Ehsanullaha Ehsana, mluvčího pákistánské odnože Talibanu, je to pomsta za spolupráci místní armády se Spojenými státy americkými.
OSN: Izraelské osady porušují palestinská práva
Zpráva Rady OSN pro lidská práva konstatovala, že výstavba a existence izraelských osad ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu „znamená vážné porušení“ lidských práv. „Motivací pro zastrašování a násilnosti páchané na Palestincích a jejich majetku je snaha vypudit místní populaci z území, aby izraelské osady mohly dále růst,“ stojí dále ve zprávě OSN. Problematika osad podle OSN porušuje čtvrtou Ženevskou konvenci, která zakazuje transfer vlastního obyvatelstva na okupované území. Zástupci Francie, Pákistánu a Botswany, kteří se na vzniku zprávy podíleli, dále vyzvali Izrael, aby zastavil veškeré aktivity jakkoli s problematikou osad spojené. Podle vyjádření izraelského ministerstva zahraničí je zpráva OSN pouze kontraproduktivní a poškozuje mírový proces s Palestinci. Rada OSN pro lidská práva je navíc prý zaujatá a posuzuje věci jednostranně. Izrael před dvěma dny odmítl další spolupráci s Radou.
V centrálním Tunisku se střetli vojáci s džihádisty
V regionu Kasserine poblíž alžírských hranic došlo v pondělí k incidentu mezi vojenskou gardou a džihádisty. Při přestřelce byl zraněn voják, nyní je již mimo ohrožení života. V tuniských horách a v příhraničních oblastech s Alžírskem operují členové Al-Kaidy islámského Maghrebu (AQMI), kteří využívají hůře přístupného terénu pro svou činnost. Po útoku na naftařské společnosti na alžírské Sahaře z 16. ledna, tuniské úřady zvýšily počet jednotek hlídajících naftová a plynová pole v zemi. Posílena je bezpečnost na horských komunikacích a těch, které směřují k hranicím.
V Íránu bylo obviněno 14 novinářů
Íránští novináři, 9 mužů a 5 žen, byli obviněni pro „spolčení se“ se západním tiskem. Země netoleruje styky místních médií s disidenty a lidmi, kteří kritizují současný režim. Redaktoři byli v pondělí vzati do vazby. Teherán obvinil Spojené státy americké a Velkou Británii z podněcování nepokojů s cílem vyhnat duchovenstvo z Íránu. V mediálních kruzích se spekuluje o možném „preventivním“ zásahu proti novinářům v souvislosti s blížícími se červnovými prezidentskými volbami. Íránští žurnalisté, kteří žijí v exilu, hovoří o silné cenzuře a útisku médií.
V Nigérii vyhlásila islamistická Boko Haram jednostranné příměří
Údajný velitel militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakr Shekau vyhlásil jednostranné příměří s nigerijskou vládou. „K příměří došlo po sérii jednáních s vládními úředníky,“ řekl novinářům jeden z členů Boko Haram Šejch Abu Mohammed Ibn Abdelaziz. Od roku 2009 má organizace na svědomí stovky mrtvých. Z Nigérie chce utvořit islámský stát se striktním výkladem práva šaría. Boko Haram působí převážně na severu a v centrální části země, jih země je převážně křesťanský.
V Íránu byl odsouzen americký pastor k 8 letům vězení
Americký křesťanský pastor Saeed Abedini byl v Íránu, kde se narodil, odsouzen za šíření křesťanské víry na 8 let. Pastor Abedini je obviněn z ohrožení národní bezpečnosti a ze snahy odradit mladé lidi od islámu, jenž má v teokratickém Íránu výsadní postavení. Pastor Abedini obvinění z šíření křesťanství odmítl a uvedl, že se do Íránu vydal, aby zde pomohl vybudovat sirotčinec. Propuštění na kauci bylo několikrát zamítnuto a americký pastor, který byl zadržen už v září, byl umístěn do věznice Evin Prison, která je proslulá svým velmi tvrdým režimem.
Alžírsko nevyšle své vojáky do Mali, základnu mezinárodním silám neposkytne
Na pátečním summitu Rady pro mír a bezpečnost Africké unie (AU), který se konal v etiopské Addis Abebě vystoupil alžírský premiér Abdelmalek Sellal s rozhodnutím nevyslat vojáky alžírské armády na misi do Mali a stejně tak země nebude přijímat zahraniční vojenskou výpomoc. Alžírsko od začátku malijské krize podporuje strategii 3 bodů, tj. zachování celistvosti a jednoty území Mali, návrat k demokracii a legitimitě a boj proti terorismu. Premiér Sellal odsoudil nedávné útoky na město Konna a prohlásil, že aktéři činu musí být potrestáni. Dále zdůraznil, že zavřením alžírským hranic s Mali chce oslabit „černý obchod“ se zbraněmi a organizovaný mezinárodní zločin. „Na prvním místě máme zájem o oslabení pohybu teroristů, pašeráků a tím přispět k účinnějšímu boji s nimi. V sázce je stabilita severoafrického regionu,“ řekl premiér.
Nepokoje v Iráku se vyhrocují
Pět protivládních demonstrantů bylo zastřeleno armádou během nepokojů v městě Fallujal v západním Iráku. Sunnitští vůdci v západní provincii Anbar vyzvali iráckou vládu, aby do týdne incident vyšetřila a postavila odpovědné vojáky před soud. Pokud se tak nestane, začnou se sunnitští útočníci podle BBC zaměřovat na armádní cíle. V zemi trvají nepokoje už od půlky prosince, kdy bylo zatčeno několik bodyguardů prominentního sunnitského politika a ministra financí Rafie al-Issawiho. Protesty mají náboženské základy, neboť sunnitská část obyvatel, žijící zejména na západě Iráku, protestuje proti diskriminaci od šíitské vládnoucí vrstvy. Podle demonstrantů jsou sunnité znevýhodňováni při žádostech o zaměstnání a údajně jsou vůči nim zneužívány i zákony, které mají potírat terorismus.
V Egyptě probíhají silné demostrace
Na 2. výročí svrhnutí bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka se země opět ponořila do vlny demostrací. Lidé se bouří nejen v Káhiře ale i Alexandii, Suezu a Ismajlíji, kde napadli kancelář Muslimského bratrstva (MB). Demonstranti nesouhlasí s politikou současného prezidenta Mohammeda Mursího, kterého označují za „zrádce“ revoluce. „Prezident nenaslouchá národu, chtěli jsme jen chléb, svobodu a sociální jistoty,“ je slyšet z ulic. Vůdce opozice Mohammed El-Baredei vyzval lid, aby nepřestával bojovat za svá práva. Doprava v Egyptě je paralyzována.
Do Alžíru přijeli kanadští vyšetřovatelé
V souvislosti v únosem v Alžírsku se alžírská ambasáda v kanadské Ottawě usnesla na nutné účasti kanadské federální policie v zasažené zemi. Na zločinu, při kterém zemřelo téměř 50 lidí, se podíleli také 2 občané Kanady. Oba, ač arabského původu, byli vlastníky kanadského cestovního pasu. Samotná Kanada o důsledné vyšetření celé akce usiluje, neboť chce nadále zůstat v dobrých obchodně-ekonomických vztazích se Spojenými státy americkými. Ti se podílejí na „pozitivním“ HDP Kanady. „Důležitý je obraz muslimské komunity v severoamerickém státě, objasnění situace je pro nás prioritou,“ vyjádřil se Miloud Chennoufi z univerzity mezinárodních vztahů v Torontu.
V Maroku se zvažuje změna části zákona o znásilnění nezletilých
Muž, který znásilní dívku, se na základě jednoho článku trestního zákoníku může v Maroku vyhnout soudu a vyšetřování, jestliže si dívku následně vezme za ženu. Nyní marocká vláda zvažuje vypustit z trestního zákonu kontroverzní článek, aktivisté to vítají. Ministerstvo spravedlnosti v pondělí uvedlo, že zvažuje přijetí přísnějších trestů, jakákoliv změna trestního zákoníku musí být schválena oběma komorami parlamentu. Podnětem pro možnou změnu zákona byla smrt 16leté Aminy Filali, která byla donucena vdát se za muže, jenž ji měl znásilnit, po 10 měsících manželství si sama vzala život. V konzervativních, především venkovských, částech Maroka je ztráta panenství u neprovdané dívky, byť důsledkem znásilnění, považována za hanbu celé rodině.
Islamisté na severu Mali se rozdělují, někteří žádají dialog
Již druhým týdnem probíhá mezinárodní intervence pod vedením Francie proti islamistům, kteří vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. Nyní se Islamiské hnutí za Azawad (IMA) odtrhlo od islámské Ansar Dine, která bývá spojováno s teroristickou skupinou al-Kaida, a žádá mírové jednání. IMA pod vedením Alghabass Ag Intalla „odmítá všechny formy extremismu a terorismu“, Ag Intalla byl vyjednávačem za Ansar Dine, která prosazuje striktní výklad islámského práva šaría, během jednání v minulém roce v sousední Burkině Faso.
Saúdská Arábie: brzký konec konfliktu je nereálný
Saúdskoarabský ministr zahraničí Saud al-Fajsal na pondělním Arabském summitu hospodářského rozvoje v Rijádu řekl, že vyřešení syrské krize v dohledné době nevidí jako reálné. Země odmítá násilí, kterého se Sýrie dopouští na občanech, vztahy mezi Saudskou Arábií a Sýrii jsou proto napjaté. Sýrie je i spojencem Íránu, silného rivala Saudské Arábie, která jako přední exportér ropy a člen organizace OPEC má snahu izolovat režim syrského prezidenta Bashara al-Assada od dění v regionu.
Jordánští islamisté bojkotují parlamentní volby
Ve středu 23. ledna se v Jordánsku konají parlamentní volby. Islamisté je bojkotují a vyzvali občany k neúčasti na nich. Muslimské bratrstvo (MB) požaduje revizi volebního systému a chce, aby premiér byl jmenován parlamentem, nikoliv králem jak tomu je doposud. Šanci na vítězství mají i kmenoví vůdci, osoby blízké současnému králi Abdullahovi II., podobně jako podnikatelská elita. Jordánsko s téměř 7 miliony obyvatel má 2 miliony 300 tisíc aktivních voličů. Demonstrace, převážně ve městech, za lepší životní a pracovní podmínky jsou v království na denním pořádku.
V Izraeli začíná povolební vyjednávání
Po sečtení výsledků izraelských parlamentních voleb získala koalice strany Likud premiéra Benjamina Netanyahua a strany Yisrael Beitenu 31 křesel v izraelském parlamentu, což je o 11 křesel méně, než měly obě strany před volbami. Spolu se zbylými třemi pravicovými stranami kontroluje pravý blok 60 křesel izraelského parlamentu z celkových 120. Nečekaného úspěchu dosáhla nová středová sekulární strana Yesh Atid, která získala 19 křesel. Sekulární Yesh Atid tak spolu s Labouristy, ostatními levicovými stranami a arabsko-izraelskými stranami kontroluje v parlamentu druhou polovinu křesel. Podle BBC bude premiér Netanyahu potřebovat k sestavení vlády podporu středové Yesh Atid, její lídr Yair Lapid však již avizoval, že bude požadovat změnu zákonu, který umožňuje ultra ortodoxním židům vyhnout se službě v armádě a také, že vstoupí pouze do vlády, která bude usilovat o obnovení mírových rozhovorů s Palestinci. Zájem o spolupráci se středovou Yesh Atid však projevila také předsedkyně levicových Labouristů Shelly Yachimovichová. „Máme nyní příležitost osvobodit izraelské občany od jha netanyahuovy vlády,“ uvedla předsedkyně Yachimovichová.
Egypt a Tunisko nesouhlasí s francouzskou operací v Mali
Egyptská a tuniská vláda, kde převládá strana Muslimského bratrstva (MB), nesouhlasí s probíhající francouzskou intervencí v Mali. „Nikdy nebudeme souhlasit s vpádem vojsk do Mali, neboť to rozpoutá ještě větší konflikt v regionu,“ řekl egyptský prezident Mohammed Mursi na své pracovní cestě v Saudské Arábii a uvedl, že by finanční prostředky sloužící k válce měly být raději použity na rozvoj oblasti. Prezident Mursi se obává oddělení severní, arabské Afriky od zbytku kontinentu. „Africké problémy ať si vyřeší Afričané sami,“ řekl tuniský ministr zahraničí Rafík Abdelsallem. S podobnými názory se ztotožňuje také tuniský prezident Moncef Marzouki, který podporuje „diplomacii před činy“.
Bahrajnská opozice obnoví rozhovory s vládou
Bahrajnská opozice přijala výzvu ministra spravedlnosti Sheikh Khalid bin Ali Al Khalifa k obnovení dialogu. Podle BBC vyzval ministr Al Khalifa k obnově rozhovorů ve snaze ukončit patovou situaci mezi opozicí a vládou, která poškozuje ekonomiku země. Khalil al-Marzook, jeden z představitelů hlavního opozičního hnutí al Wefaq, vyjádřil ohledně nových jednání s vládou mírný optimismus. Zároveň ale dodal, že je třeba si nejdříve vyjasnit, jak bude jednání probíhat, jaké má být dosaženo dohody, kterou by měl ratifikovat lid. Opoziční politik Marzook varoval, že pokud je návrh k dialogu jen zástěrkou, jak rozmělnit sílu opozice před protesty 14. února, bude tím pouze prohloubena nedůvěra mezi lidmi a vládou. V zemi trvají nepokoje právě od 14. února 2011, kdy byla velká demonstrace v rámci Arabského jara rozehnána bahrajnskou policií. Od té doby si střety vyžádaly řadu obětí jak z řad opozice, tak pořádkových sil. Podle člena opozice Marzooka je cílem opozičního hnutí zavedení konstituční monarchie v Bahrajnu.
Izraelská armáda opět zasáhla proti palestinským aktivistům
Izraelská armáda opět odstranila palestinský protestní tábor na Západním břehu Jordánu. „20 Palestinců bylo vypovězeno bez vzniku incidentů,“ uvedla izraelská armáda. Příkazy k odstranění tábora byly vydány v neděli v noci izraelskou armádou s odůvodněním, že tři ze stanů a staveb se nacházejí na území, které patří Izraeli, čtvrtý objekt údajně stál na místě plánované oddělující bariéry. Palestinští aktivisté výstavbou tábora protestovali proti izraelským plánům vyvlastnit v dané lokalitě část půdy. Inspirovali se přitom předešlou akcí palestinských aktivistů, kteří podobný kemp postavili ve snaze upozornit na izraelské plány výstavby osad.
Izrael čekají parlamentní volby, očekává se nízká účast etnických Arabů
Blížící se volby do izraelského parlamentu Knessetu budou pravděpodobně ve znamení ke nízké účasti etnických Arabů žijících v Izraeli. Nespokojenost je znatelná především v Jeruzalémě. Očekává se nejnižší účast v historii země, k volbám by mělo přijít jen 50 % voličů, přičemž před 14 lety byla účast 75%. Etničtí Arabové tvoří asi 20 % obyvatel Izraele, cestují na izraelské pasy a mají právo volit, avšak stěžují si na systematickou diskriminaci. Míra chudoby je u nich 3x vyšší než u židovských občanů. Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval před nezaměstnaností a s ní spojenými riziky v podobě možné ekonomické nestability Izraele.
Počet mrtvých v Alžírsku se vyšplhal na 48
„Při útoku teroristů bylo v Ajn Amenasu v Alžírsku zabito 37 zahraničních a 11 alžírských zaměstnanců plynárenského komplexu, dalších 7 obětí se zatím nepodařilo indentifikovat, 25 rukojmích je osvobozených,“ oznámil na pondělní tiskové konferenci alžírský premiér Abdelmalek Sellal. Útočníci pocházeli kromě Mali také z Nigeru, Tuniska, Egypta, Mauritánie a Kanady. Premiér Sellal řekl, že aktéři útoku měli nejdříve v plánu unést autobus převážející cizince z nedalekého letiště. Iniciátor útok Mochtar Belmochtar na zveřejněném videu pohrozil odplatou všem zemím, které se zapojí do francouzské operace v Mali. Ve společnosti na zpracování plynu sídlí britská společnosti BP, norský Statoil a alžírský státní gigant Sonatrach.