Problémy s příznivci Islámské strany (Jamaat-e-Islami) a islamisty se vyhrotily útokem na hinduistický chrám Chittagong na východě Bangladéše a přiměly tak vládu země k úvahám o zakázání islamistických militantních skupin hlásících se k Jamaat-e-Islami. Kromě Chittagongu zaútočili islamisté i na další chrám v oblasti Lalmonirhat. Podle bangladéšského ministra zahraničí Dipu Moniho již lze hovořit o samotném terorismu. Policie tyto skupiny podezírá z úmyslu vyvolat celonárodní paniku, oslabit právo a pořádek v zemi, celou situaci komplikuje i dění na politické scéně, neustále totiž probíhá vyšetřování zločinů z války o nezávislost na Pákistánu v roce 1971. Obvinění se týkají hned několika vysoce postavených členů Jamaat-e-Islami. Během nepokojů již zemřelo nejméně 60 osob.
Archiv rubriky: Náboženství
Kanadský kardinál odmítl kandidovat na papeže
Marc Ouellet je kanadským kardinálem od roku 2003 a do roku 2010 pracuje ve významném postu ve Vatikánu. Zároveň je jedním z velkých kandidátů na nového papeže, čemuž nahrává i to, že nový papež by pravděpodobně měl pocházet z mimoevropského kontinentu. Ale kardinál Ouellet vzkázal, že kardinálové, kteří budou papeže volit, by měli do čela Vatikánu zvolit někoho jiného. Zpravodajský kanál ČT 24 uvedl, že kanadský kardinál a bývalý arcibiskup Québeku prohlásil, že papežství by pro něj bylo „noční můrou„.
Jemen neplní mezinárodní úmluvu o ochraně dětí
V Jemenu jsou stále podle stanice Al-Jazeera popravovány děti a mladiství. Země má nejvyšší míru vězněných a popravovaných mladších 18 let z důvodu absence rodných listů a kvalitního soudnictví. „Dokazování něčího věku je v Jemenu obrovský problém,“ říká aktivistka Priyanka Motaparthy z organizace Human Rights Watch (HRW). Ačkoliv je v Jemenu od roku 1994 zakázáno provádět trest smrti mladistvých, soudy často zákaz porušují. Tresty smrti byly vykonávány především se za bývalého prezidenta Aliho Abdullaha Saleha, lidé bývají trestání za vraždu ze cti, znásilnění, ozbrojené loupeže či dokonce čarodějnictví.
V Mali byl údajně zabit islamista Mokhtar Belmokhtar
Čadská armáda v sobotu během operace v malijských horách zabila islamistického vůdce a veterána z Afghánistánu Alžířana Mokhtara Belmokhtara. Při útoku zemřelo i několik dalších radikálů. Zprávu o smrti potvrdil čadský prezident Idriss Deby. Belmokhtar byl do prosince 2012 členem severoafrické odnože Al-Kajdy (AQMI) a působil v okupovaných malijských městech Timbouctou a Gao. V lednu 2013 měl být strůjcem útoku na mezinárodní těžební společnosti v alžírském In Amenasu. Analytici se domnívají, že smrt Mokhtara Belmokhtara a Abdelhamida Abou Zeida by mohla oslabit organizaci AQMI.
Syrský prezident Assad poskytl rozhovor západním médiím
Syrský prezident Bashar al-Assad poskytl rozhovor britskému listu Sunday Times. V něm označil politiku britské vlády, usilující o ukončení embarga na dovoz zbraní syrským rebelům, za „naivní, zmatenou a nerealistickou“. Pokud chce podle prezidenta Assada britská vláda hrát v syrském konfliktu významnější roli, musí se začít chovat zodpovědněji a rozumněji. „Britská vláda chce poslat vojenskou pomoc umírněným skupinám syrské opozice, i když ví, že takové skupiny neexistují. Všichni víme, že nyní v Sýrii bojujeme s odnožemi Al-Kaidy a jinými extremisty,“ komentoval prezident Assad politiku britské vlády. Reagoval také na oznámení americké pomoci pro syrskou opozici v hodnotě 60 milionů USD. Pomoc má být „civilního charakteru“, prezident Assad avšak upozornil, že prostředky civilního charakteru byly využity i během teroristických útoku 11. září 2001. Zároveň však oznámil, že je připraven jednat s kýmkoli, včetně rebelů, kteří odloží zbraně.
Al-Kaida vydala soubor instrukcí pro „teroristy amatéry“
Al-Kaida na Arabském poloostrově (AQAP), která je považována za nejaktivnější odnož celé teroristické sítě, vydala anglický věstník pro „teroristy amatéry“, jak provádět teroristickou činnost. Publikace obsahuje např. návody, jak zapalovat zaparkovaná auta, či působit dopravní nehody. Součástí materiálu je také výzva Francii, aby ukončila své vojenské angažmá v Mali s odvoláním na problémy, kterým USA čelí v Afghánistánu a Iráku. Další částí publikace je i výzva pro islámské bojovníky, aby zaútočili na 11 veřejně známých západních osobností za jejich „zločiny proti islámu“.
Vůdce severoafrické odnože Al-Kajdy byl zabit v Mali
Abdelhamid Abou Zeid, šéf Al-Kajdy severoafrického Maghrebu (AQMI), byl zabit při útoku francouzského letectva v oblasti Tigharghar na severu Mali, oznámil pro deník le Figaro zdroj blízký tuarežské MNLA. Spolu s ním zemřelo dalších 40 spojenců. Zprávy o smrti vůdce avšak francouzské ministerstvo obrany odmítlo komentovat. „V současnosti nemáme konkrétní informace,“ řekl veřejnosti ministr obrany Jean-Yves Le Drian. Alžírská armáda rozmístila bezpečnostní jednotky podél hranic s Mali, aby zabránily pohybu případných maliských útočníků. Abou Zeidovi, jehož pravé jméno zní Mohammed Ghdiri, se podařilo za léta teroru nastřádat jmění v milionech USD, které použil na nákup zbraní a munice. Finance získal také od západních států, jejichž občany držel jako rukojmí v Mali či Nigeru.
Izrael odsoudil výrok tureckého premiéra o sionismu
Na jednání OSN ve Vídní pronesl turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, že „spolu se sionismem, antisemitismem a fašismem by i islamofóbie měla být považována za zločin proti lidskosti“. Sionismus jako ideologie hlásá právo židů mít domov v biblické „zemi Izrael“. Proti výroku tvrdě vystoupila kancelář izraelského premiéra Netanyahua, stejně jako americký ministr zahraničí John Kerry. Za „zraňující a kontroverzní“ označil výrok i generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Výrok premiéra Erdogana naopak bránil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu, který s odkazem na incident mezi izraelskou armádou a tureckými aktivisty v roce 2010 prohlásil: „Pokud se nějaká země chová nepřátelsky k právu na život našich občanů, pak nám to vyhrazuje právo učinit prohlášení.“
V Egyptě eskaluje předvolební napětí
Nadcházející parlamentní volby v Egyptě budou probíhat v napjaté atmosféře. Ačkoliv prezident Mohammed Mursi veřejně vystoupil s tím, že volby budou „svobodné a spravedlivé„, mnozí opoziční politici jsou jiného názoru. Opozice tvrdí, že současné politické a právní prostředí není spravedlivým volbám nakloněno. V úterý koalice Fronta národní spásy (NSF), jež zahrnuje liberální Dostour, Wafd a egyptské sociálnědemokratické strany vyhlásila bojkot všech volebních průzkumů. Naproti tomu salafistická partaj Núr, která v roce 2011 byla v parlamentních volbách na 2. místě, je ochotna vyjednávat o volebních podmínkách. „Volby musí být transparentní a bez ztráty na životech,“ řekl mluvčí strany Núr Ashraf Thabet.
Bývalý libyjský premiér má být ve vězení mučen
Expremiér Al-Baghdadi al-Mahmoudi, který zastával premiérský post za vůdce Kaddáfího je podle slov tuniského právníka Mabrouka Khorchida mučen v tripoliském vězení. Tam si odpykává trest za korupci a spoluúčast na hromadném znásilnění v době libyjského konfliktu před 2 lety. „Jsem znepokojen kritickým stavem svého klienta a obrátím se proto na mezinárodní pomoc,“ uvedl právník. Podle vyjádření dozorce jsou tyto výroky nepravdivé a fyzické mučení popírá. Humanitární organizace nevěří ve spravedlivý soudní proces a tvrdí, že v zemi denně dochází porušování lidských práv.
Irán označil konferenci o jeho jaderném programu za „pozitivní krok“
Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili na tiskové konferenci po skončení rozhovorů označil jejich průběh za pozitivní. „Některé z nadnesených bodů byly více realistické než dříve,“ uvedl Jalili, „nicméně před sebou máme ještě dlouho cestu, než dospějeme do optimální situace.“ Šéfka evropské diplomacie Catherine Asthonová, které vedla vyjednávání za hlavní světové mocnosti, vyjádřila naději, že Irán bude v dalších jednáních konstruktivní. Během března se mají setkat techničtí experti Ruska, které se také účastnilo jednání, a Iránu. Celá jednací skupina se pak znovu sejde v kazachstánské Almaty 5. a 6. dubna.
V Bulharsku byl zvolen nový patriarcha pravoslavné církve
Čtrnáct biskupů v neděli zvolilo ze 3 kandidátů Neofita, metropolitu rusenského, za nového patriarchu bulharské pravoslavné církve. Patriarcha Neofit získal v hlasování 90 hlasů a zvítězil nad metropolitou Gavrailem, který obdržel 47 hlasů. V pondělí již patriarcha Neofit vydal 1. liturgii. Poslední patriarcha Maxim vedl pravoslavnou církev v Bulharsku od roku 1971 až do listopadu 2012, kdy zemřel.
Únosci 7 Francouzů v Kamerunu zveřejnili video na YouTube
Nigerijští islamisté ze skupiny Boko Haram na serveru YouTube zveřejnili 3 minutové video s unesenými občany Francie. K únosu došlo na severu Kamerunu. Snímek zachycuje jednoho z ozbrojenců, 3 dospělé osoby a 4 děti. Francouzské ministerstvo zahraničí avšak nepotvrdilo pravost těchto záběrů. Militantní skupina Boko Haram svůj krok vysvětluje jako potrestání francouzského prezidenta Francoise Hollanda za „vyhlášení válce islámu“, jehož se dopustit rozhodnutím poslat vojáky do Mali.
Americký kardinál obdržel petici proti své účasti na konkláve
Římskokatolický kardinál Roger Mahony dostal petici s téměř 10 000 podpisy lidí, kteří nechtějí, aby se zúčastnil konkláve v Římě, tedy volby nového papeže. Kardinál Roger Mahony byl losangeleským arcibiskupem, dokud ale nebyl zbaven funkce kvůli nařčení, že zatajoval kněze obviněné ze sexuálního zneužívání dětí. Minulý měsíc vyšlo u soudu najevo, že v 80. letech poslal kardinál Mahony kněze, který zneužíval děti do Kalifornie, aby se tak vyhnul trestnímu stíhání.
Izrael povolil těžbu ropy na Golanských výšinách
Původem americká firma Genie Energy dostala od izraelského ministerstva energie a vodních zdrojů exkluzivní povolení na průzkum ropných ložisek na území zhruba 250 km2, nalézajícího se na jihu Golanských výšin. Izrael získal kontrolu nad Golanskými výšina při válce se Sýrií v roce 1967. Od té doby území okupuje, v roce 1981 jej sice oficiálně anektoval, mezinárodně avšak tento krok nebyl uznán. Zákaz těžby ropy v Golanských výšinách byl předmětem jednání Sýrie a Izraele již před 20 lety, rozhovory však nedošly k žádnému závěru. S blížící se jarní návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli vyvolává podle deníku The Telegraph udělení povolení k těžbě obavy, že by tento krok mohl být odsouzen mezinárodním společenstvím.
Afghánistán zažil další sebevražedné útoky
V neděli ráno došlo v Afghánistánu ke 2 výbuchům. V diplomatické enklávě v Kábulu se podařilo bezpečnostním složkám zneškodnit 3 útočníky a další zranit. Taliban, jež má atentáty na svědomí, uvedl, že svoji pozornost zaměřuje na takzvané „zelené zóny“. Druhý útok se odehrál v Jalalabádu na východě země u hranic s Pákistánem, kde se terčem stal komplex afghánské tajné služby. Teroristé se cíleně zaměřují na vojenské útvary. Podle mluvčího organizace Taliban Zabiullaha Mujahida tak bojují proti afghánské vládě a jejím spojencům NATO. OSN v úterý konstatovala nižší počet atentátů oproti předchozím rokům.
Církve vítají podpis smlouvy o církevních restitucích, opozice ho naopak kritizuje
V pátek byla podpisem stvrzeny smlouvy o finančním vyrovnání státu s církvemi. Smlouvy podepsal premiér a zástupci 16 náboženských a církevních společností. Během následujících 35 let tak stát vyplatí církvím celkem 59 miliard korun. Církve zhodnotily takový postup jako jednoznačný posun k větší nezávislosti státu. Kroky vlády Petra Nečase týkající se církevních restitucí byly naopak kritizovány opozicí, která podobu restitucí dokonce napadla ústavními stížnostmi. Ústavní soud (ÚS), který záležitost posoudí, se sejde až v úterý. Premiér Petr Nečas argumentoval, že vláda jednala přísně podle práva.
V Tunisku byli zatčeni podezřelí z vraždy politika Chokriho Belaida
„V případu vyšetřování vraždy Chokriho Belaida jsme pokročili natolik, že už vyslýcháme podezřelé útočníky, z důvodu bezpečnosti zatím nemohu zveřejnit více,“ oznámil ve čtvrtek tuniský ministr vnitra Ali Larayedh. Na pokrok ve vyšetřování tuniská společnost čekala, smrt bývalého opozičního šéfa Lidové fronty (FP) zvýšila napětí v zemi. „Nejde o práci jednotlivce, ale o propojenou síť. Pokud by naše země nebyla schopna podniknout kroky k prošetření celé tragédie, obrátíme se na mezinárodní pomoc,“ řekl pro místní tisk Zied Lakhdar, člen strany Jednotných demokratických vlastenců (PDPU). Mezinárodní humanitární organizace Amnesty International (AI) rovněž vyzvala k zahájení nezávislého vyšetřování. Tunisko prožívá nejhorší politickou krizi od revoluce v roce 2011.
Francie dál pohřešuje Francouze unesené v Kamerunu
Francouzský prezident Francois Hollande ve čtvrtek oznámil, že země spolupracuje s Kamerunem a Nigérií na případu 7 unesených Francouzů, mezi nimiž jsou i 4 děti. Informace z médií o jejich propuštění popřel. „Bohužel nemůžeme potvrdit informace, že by zadržovaní byli opravdu na svobodě. Rodiny unesených jsme kontaktovali s tím, že zprávy z médií nejsou pravdivé,“ řekl Didier Le Bret z krizového centra zřízeného ministerstvem zahraničí v Paříži. Únos má nejspíš na svědomí islamistická militantní skupina Boko Haram operující převážně v Nigérii. Únos pravděpodobně souvisí i s vojenskou intervencí v Mali. Skupinka byla unesena v úterý na severu Kamerunu.
Izrael zabránil emigraci 284 přistěhovalců židovské víry žijících v Peru
Téměř třísetčlennou skupinu usilující o izraelské občanství tvoří potomci židů marockého původu, kteří se dostali do Jižní Ameriky v 19. století. Imigranti pracovali v amazonském pralese a zpracovávali kaučuk. Oficiálně konvertovali k židovské víře v srpnu roku 2011. Vládní organizace Židovská agentura pro Izrael prohlásila, že Peruánci známí jako „amazonští židé“ splnili všechny potřebné požadavky k tomu, aby byli izraelským státem přijati. Mluvčí izraelského ministerstva vnitra Sabine Haddad oznámila, že se Izrael bude celou záležitostí zabývat.
Syrští rebelové pohrozili úderem proti Hizballáhu
Syrští rebelové pohrozili úderem na libanonské území s cílem zasáhnout pozice Hizballahu. Jednotky syrských rebelů se již několik dní střetávají poblíž libanonských hranic s bojovníky Hizballahu. Situaci dále vyhrotilo několik odpálených raket, které podle Svobodné syrské armády (FSA) odpálili bojovníci Hizballahu z území Libanonu na podporu operací syrské armády. „Pokud ostřelování ze strany Hizballáhu nepřestane do 48 hodin od zveřejnění tohoto prohlášení, vezmeme věci do vlastních rukou a palbu zastavíme přímo na libanonském území,“ uvedla Svobodná syrská armáda. Střet syrských rebelů s Hizballáhem by mohl mít dalekosáhlé důsledky, neboť Hizballah je úzce spjat s Iránem, který patří k hlavním podporovatelům syrského prezidenta Assada. Jak Hizballah, tak Irán navíc představují šíitskou odnož islámu, zatímco syrští rebelové a většina jejich podporovatelů se hlásí k islámu sunnitskému.
Kolem volby nového papeže se utváří zájmové skupiny
Před volbou nového papeže, která má proběhnout v březnu, se již vytváří různé zájmové skupiny, které by rozhodnutí mohly ovlivnit. Za nejsilnější je považována tzv. italská frakce, která se snaží prosadit, aby novým papežem být Ital. Současně vznikla „americká skupina“ snažící se prosadit newyorského arcibiskupa Timothyho Michaela Dolana, bostonského biskupa Sean Patricka O’Malleyho či kanadského kardinála Marka Oulleta. Volbu papežova nástupce ale mají možnost ovlivnit i jiní lidé, kteří se konkláve nezúčastní, neboť jim to znemožňuje vysoký věk, jedná se například papežova osobního sekretáře George Gänsweina, místopředsedu vatikánské vlády Giovanniho Angela Becciu či benátského patriarchy Francesca Moraglia.
Saúdský král Abdullah jmenuje členem parlamentu ženu
Významný krok v rámci saúdského tradičního rozdělování genders rolí udělal král Abdullah, který rozhodl, že členem parlamentu bude žena. O současném králi se hovoří jako o reformátorovi, jež se snaží zemi modernizovat. „Ženy budou moci kandidovat do úřadu již v příštím hlasovacím období,“ řekl král před 2 lety. Proti jmenování jsou však konzervativní duchovní. Ti ve změnách vidí možné ohrožení tradičních přísných hodnot dle práva šaría. V ultra-konzervativním království nesmí ženy například řídit auto, pracovat, cestovat či zřídit si bankovní účet mohou pouze se souhlasem mužského zástupce.