Jedním z cílů zahraniční návštěvy amerického prezidenta by měl být Senegal, Jihoafrická republika a Tanzanie, kde by se měl setkat s politickými představiteli a podnikateli. Státní návštěva, která se bude konat v rozmezí 26. června do 3. července, bude již druhá v roli prezidenta. V roce 2009 strávil prezident Obama několik dní v západoafrické Ghaně. Dvakrát během svého funkčního období navštívil africký kontinent i jeho předchůdce Clinton a George W. Bush. Podle prohlášení Bílého domu má návštěva značit „závazek mezi Spojenými státy americkými a lidmi ze subsaharské Afriky, který má vést k regionálnímu i globálnímu míru“.
Archiv rubriky: Osoby
Oklahomou se prohnalo tornádo, má na svědomí nejméně 51 lidí
Nejhůře dopadl jih města Moore, kterým se prohnalo tornádo s rychlostí 321 kilometrů za hodinu. Na 120 lidí, včetně 70 dětí bylo hospitalizováno, na 51 lidí podle stanice BBC zemřelo. Nejméně dvě školy byly zničeny, více než 200 mužů oklahomské národní gardy bylo povoláno, aby pomohly s následky tornáda, které mělo na dva kilometry na šířku. V květnu 1999 se městem prohnalo několik tornád, která byla označena za vůbec největší na východě Spojených států amerických. Prezident Obama přislíbil okamžitou pomoc.
Na státní návštěvu do USA míří prezident Barmy Thein Sein
Barmský prezident Thein Sein míří do USA na první oficiální státní návštěvu od roku 1966. Ve Washingtonu se setká s prezidentem Barackem Obamou. Spojené státy americké uvedly, že setkání poukazuje na odhodlání podpořit barmskou „vládu, která učinila důležité rozhodnutí přistoupit na reformy„. USA ocenily i nedávné změny, ke kterým Barma přikročila, včetně propuštění disidentů a uvolnění cenzury. K zásadní změně došlo především v roce 2011, kdy byla po téměř 50 letech vojenské vlády v Barmě nastolena vláda civilní, jež nastartovala řadu reforem. Aktivisté však vyjádřili obavy nad udržitelností reforem a náboženským násilím.
Egyptský prezident Mursi odmítl vyjednávat s únosci, poslal na sinajský poloostrov tanky
Minulý týden bylo na Sinajském poloostrově uneseno několik členů egyptských bezpečnostních sil, prezident Mohammed Mursi v neděli odmítl s únosci vyjednávat, neboť „pro jednání s kriminalisty zde není prostor“. Nařídil proto armádě, aby se osvobození zajatců ujala. Únosci, kteří zajali 3 policisty a 4 vojáky, požadují propuštění politických vězňů. Identita únosců není známa, mluví se o džihadistických milicích. Od lidové revoluce, která svrhla prezidenta Mubaraka, je Sinajský poloostrov častým terčem útoků a únosů.
Generální tajemník OSN vyzývá KLDR k ukončení raketových testů
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon v neděli vyzval Severní Koreu k okamžitému omezení jejího jaderného programu a ukončení raketových testů. Jeho výzva přišla den poté, co Severní Korea odpálila tři rakety krátkého doletu na východním pobřeží. Tajemník Ban Ki-moon také vzkázal severokorejským představitelům, aby zmírnili napětí, které momentálně v regionu vládne, a pokračovali v dialogu o jaderném programu. Napětí na korejském poloostrově se o víkendu znovu zhoršilo a bezpečnostní analytici jej srovnávají se situací, která mezi oběma korejskými státy nastala minulý měsíc, kdy Severní Korea hrozila jaderným útokem nejenom na svého jižního souseda, ale i na Japonsko a americké základny.
Ze země neodejdu, prohlásil syrský prezident Assad
Argentinské noviny Clarin vydaly v sobotu rozhovor se syrským prezidentem Basharem al-Assadem. V něm říká, že nemá v plánu rezignovat či uspořádat dřívější prezidentské volby. „Nevím, zda americký ministr Kerry nebo někdo jiný získal sílu syrských lidí mluvit jejich jménem o tom, kdo má jít a kdo má zůstat. To bude určeno syrskými lidmi v prezidentských volbách roku 2014.“ Mírové rozhovory by se měly dle něj omezit na teroristy, i když je skeptický o tom, že by mohly uspět. Během rozhovoru zpochybnil záměry západních zemí, že skutečně chtějí konec konfliktu, a odmítl jejich obvinění z použití chemických zbraní.
Francouzský prezident Hollande podepsal zákon umožňující stejnopohlavní manželství
Francie jako 9. země v Evropě a jako 14. stát celosvětově legalizovala stejnopohlavní manželství. Prezident Francois Hollande zákon podepsal poté, co v pátek ústavní rada odmítla požadavek opozice ke zrušení zákona. První stejnopohlavní manželství se mohou konat 10 dnů od podpisu zákona, francouzský ministr pro parlamentní záležitosti Alain Vidalies nepředpokládá první svatby dříve než 1. července. Tisíce lidí znovu v ulicích Francie protestovaly proti zákonu, především katolická církev tvrdí, že zákon znevažuje základní hodnoty společnosti. Francouzská společnost je rovněž rozdělená, stejnopohlavní manželství potvrzuje na 55 až 60 % lidí. Naposledy legislativně umožnil podle stanice BBC manželství stejnopohlavním párům Nový Zéland v minulém měsíci.
USA kritizují Rusko za dodávku raket syrskému režimu
Pouhých 10 dní poté, co se USA a Rusko dohodly na konání mezinárodní konference, která by měla přinést politické řešení syrského konfliktu, se naplno ukazují rozdíly mezi světovými mocnostmi. Rusko dodalo režimu prezidenta Bashara al-Assada Yakhont rakety, které mají dosah 300 kilometrů. Mluvčí prezidenta Putina řekl, že Rusko dodržuje smlouvy o dodávkách zbraní pro Sýrii, které byly podepsány v roce 2007. Nejvyšší americký vojenský úředník generál Martin Dempsey prohlásil, že poslední ruská dodávka je špatně načasována, velmi nešťastná a riskuje prodloužení války. Mezitím se v pátek setkal generální tajemník OSN Ban Ki-moon s ruskými představiteli v Soči a diskutovali o konferenci. Západní diplomat v OSN řekl, že mírová konference by se měla konat mezi 10. a 15. červnem, záleží na připravenosti syrské strany. Na konci týdne o Sýrii dále jednal v USA turecký premiér Erdogan s americkým prezidentem Obamou. Premiér Erdogan si přeje zavedení bezletové zóny nad Sýrii.
USA si vyhrazuje právo zasáhnout diplomaticky i vojensky v Sýrii, prohlásil prezident Obama
Ve čtvrtek prezident Barack Obama uvedl, že pokud se situace v Sýrii, kde druhým rokem probíhá občanská válka, nezlepší, může země zasáhnout diplomaticky i vojensky. Americká veřejnost je ale proti nové vojenské operaci země. Přesto USA nechtějí být jedinou zemí, která bude syrský konflikt řešit, proto se prezident Obama sedomnívá, že se USA a Rusku podaří uskutečnit mezinárodní mírovou konferenci ohledně Sýrie. Neshody nicméně jsou v roli Íránu, kterého Ruska prosazuje jako nutného účastníka konference, což Západ odmítá. Turecký premiér Tayyip Erdogan uvedl, že konference by se rovněž měla zúčastnit i Čína.
Soudním poplatkům se vyhnout ti, jejichž případ byl novoroční amnestií ovlivněn
Senát ve čtvrtek skoro jednohlasně schválil novelu, která osvobodí od soudních poplatků poškozené, do jejichž soudního řízení zasáhla novoroční amnestie, udělená již bývalým prezidentem Václavem Klausem. Senát novelu odsouhlasil necelý týden po přijetí v poslanecké sněmovně, nyní putuje k podpisu prezidenta Zemana. Podle novely nemusí soudní výhrady platit poškození, kteří vymáhají náhradu škody způsobenou amnestovanými, zároveň budou poplatky vráceny těch, kdo je již zaplatili. Náhradu škody mohou poškození vymáhat pouze v civilním řízení. Opozice využila schválení novely k opětovné kritice novoroční amnestie.
Prezidentských voleb v Íránu se nebudou moci i nadále účastnit ženy
Na 14. června bylo stanoveno datum letošních prezidentských voleb v Íránu, ústavní výbor nyní rozhodl, že do voleb se nebudou moci registrovat ženy. Ve volbách přitom chtělo kandidovat na 30 žen. Ústavní výbor své rozhodnutí ospravedlňuje náboženstvím, které ženám nedovoluje účastnit se vysokých politických funkcí. Dlouhodobě v Íránu probíhá diskuze o nejasnosti ústavy, zdali se ženy prezidentských voleb účastnit mohou, kandidovat do parlamentu přitom povoleno mají. Současnému prezidentu Mahmúd Ahmadinežádovi končí mandát a potřetí již kandidovat nemůže. Do voleb se zaregistrovalo na 686 kandidátů.
Bílý dům chce větší legální ochranu pro novináře
Novináři by podle amerického prezidenta Baracka Obamu měli mít i zákonnou ochranu, jestliže budou chránit svůj zdroj informací. Bílý dům tak znovu prosazuje zákon, který v roce 2009 neúspěšně představil demokratický senátor za stát New York Charles Schumer. Oznámení přichází pár dnů poté, co byly zabaveny telefonní hovory zpravodajské agentury Associated Press. Americká společnost začala následně žádat větší ochranu svobody slova a informací.
OSN žádá sankce pro rebeli ve Středoafrické republice
Podle OSN se rebelové ve Středoafrické republice dopouštějí mnoha násilností, včetně znásilňování, rekrutování dětských vojáků a nuceným manželstvím. V zemi se v březnu dostali k moci rebelové z tzv. Selekovy koalice, jejich vůdce Michel Djotodia byl jmenován prozatímním prezidentem. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon doporučil zvýšit počet jednotek OSN ve Středoafrické republice. Podle OSN je navíc v zemi na 800 000 lidí, kteří jsou v ohrožení nedostatku potravin, na 656 000 dětí nemá přístup ke vzdělání
Izrael zahájí stavbu 300 nových domů na okupovaných územích, snesla se kritika na premiéra Netanyahu
Izraelská civilní správa dala svolení k výstavbě 296 bytových jednotek v oblasti Beit El na Západním břehu Jordánu nedaleko Ramallahu. Jedná se o první fázi procesu, výstavba zatím zahájena nebyla. Toto oznámení přišlo pouhé 2 dny poté, co izraelský premiér Netanyahu nařídil zmražení vypisování tendrů na výstavbu nových osad, aby dal šanci snahám USA oživit mírové rozhovory mezi Palestinci a Izraelci. Novou zprávu o výstavbě dalších osad odsoudil palestinský vyjednavač Saeb Erakat a označil jí za „důkaz, že izraelská vláda chce sabotovat snahy USA o oživení mírového procesu“. Izraelská aktivistka bojující proti výstavbě osad Hagit Ofranová označila zprávu za důkaz, že „Netanyahu klame svět“. „Na jedné straně se tváří, že proces výstavby osad brzdí, a na straně druhé dá zelenou velkému stavebnímu projektu,“ tvrdí aktivistka Ofranová. Izraelské osady, které jsou podle mezinárodního práva nelegální, považují Palestinci za hlavní překážku pokroku mírového procesu s Izraelem.
Britští konzervativci předložili návrh zákona o referendu pro setrvání v Evropské unii
Návrh zákona uspořádat do konce roku 2017 referendum o dalším členství země v Evropské unii v úterý zveřejnilo vedení Konzervativní strany ve Velké Británii. Podle médií chce tak britský premiér David Cameron ukončit dlouhé spory mezi konzervativci a evropskou integrací. Podle předloženého návrhu zákony by referendum bylo závazné. Analytici odhadují, že šance na schválení návrhu zákona nejsou v britském parlamentu příliš velké. Na základě předběžných průzkumů chce z EU vystoupit 46 % Britů, naproti tomu pro setrvání v EU bylo 22 % Britů. Třetina Britů by chtěla uspořádat referendum již nyní.
Velká Británie navýší pomoc syrské opozici
Na společné tiskové konferenci, která následovala po jednání britského premiéra Camerova a amerického prezidenta Obamy o situaci v Sýrii a o změnách v postoji Ruska k této otázce, oznámil americký prezident Obama, že USA budou dále spolupracovat s Velkou Británií na posílení syrské opozice. Prezident Obama avšak varoval, že i se změnou postoje Ruska bude řešení krize v Sýrii obtížné a nadcházející konference nemusí přinést řešení. Britský premiér Cameron dodal, že Velká Británie zatím nevyloučila žádnou možnost, jak zesílit tlak na syrského prezidenta Assada, ale že britská vláda se zatím nerozhodla ozbrojit syrské rebely. Oznámil nicméně, že Velká Británie zdvojnásobí dodávky vybavení syrské opozici, poskytne jí i technickou pomoc a vyčlení dalších 45 milionů USD na humanitární pomoc uprchlíkům.
Iránský prezident Ahmadínežád zřejmě porušil volební zákon
Prezident Ahmadínežád doprovodil svého spolupracovníka a kandidáta na post iránského prezidenta Esfandiara Rahima Mashaeiho k registraci do prezidentských voleb, které proběhnou 11. června. Prezident Ahmadínežád ho prosazuje jako svého nástupce ve funkci prezidenta Iránu, což kritizuje Iránská rada dohlížitelů – orgán podřízené iránskému duchovnímu vůdci ajatolláhovi Khameneimu, který vede s končícím prezidentem Ahmadínežádem dlouholeté spory. Iránská rada dohlížitelů může veřejnou podporu prezidenta Ahmadínežáda jednomu z kandidátů klasifikovat jako porušení volebního zákona. Podle deníku The Telegraph je ale pravděpodobnější příčinou Mashaeiho obvinění spor mezi ajatolláhem Khameneim a prezidentem Ahmadínežádem. Prezidentský kandidát Mashaei se navíc znelíbil iránským konzervativním kruhům prohlášením, že „Iránci jsou přáteli všech lidí na světě, dokonce i Izraelců“.
Rusové postupně ztrácejí důvěru v opoziční aktivisty
Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu nezávislé ruské agentury Levada Center. V rámci něho si respondenti měli zvolit z předložené nabídky 11 nejznámějších aktivistů osobu, které důvěřují. Na 65 % dotázaných neoznačilo ani jedno jméno, což představuje 8% nárůst oproti podobně formulované anketě z dubna 2011. Celkem bylo tazateli osloveno přes 1600 lidí ve 130 městech Ruské federace. Největší podpoře se těšil šachista Garry Kasparov a bývalý poslanec Gennady Gudkov, který otevřeně kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina a následně byl zbaven svého mandátu kvůli údajným nelegálním příjmům. Oběma vyjádřila podporu 3 % oslovených lidí. Spolu s důvěrou ve významné opoziční postavy dlouhodobě klesají také počty účastníků protivládních demonstrací. Ty byly nejvyšší v letech 2011 a 2012, kdy se v Rusku konaly parlamentní a prezidentské volby.
Po setkání s britským premiérem a americkým ministrem zahraničí Rusko jedná o Sýrii s Izraelem
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu je na návštěvě Ruska, kde se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a budou jednat o situaci v Sýrii. Izrael je znepokojen ruskými dodávkami zbraní Damašku a Rusko se vyjádřilo proti izraelským náletům na území Sýrie. V posledních dnech je Rusko v centru dění diplomatického snažení o ukončení konfliktu v Sýrii. Na konci minulého týdne jednal prezident Putin s britským premiérem Davidem Cameronem a předtím s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Vrcholní světoví politici nyní jednají o uspořádání mezinárodní konference, která by přinesla politické řešení pro ukončení konfliktu.
Britský premiér Cameron jedná s prezidentem Obamou o Sýrii
Britský premiér David Cameron je ve Washingtonu na setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Hlavním tématem jednání je syrský konflikt. Premiér Cameron se domnívá, že mezinárodní mírová konference o Sýrii by mohla být na konci měsíce. Nicméně není jasné, kdo se jí bude účastnit. Premiér Cameron věří, že pokrok je možný po setkání z minulého týdne s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Premiér Cameron a prezident Obama spolu budou dále řešit Írán, obchod mezi EU a USA a nadcházející summit G8 v Severním Irsku.
Pákistánské volby jsou úspěch, tvrdí OSN
Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon pogratuloval občanům a vládě Pákistánu a prohlásil parlamentní volby za úspěšné. Zároveň vyjádřil svou víru v další pozitivní vývoj v zemi, pro kterou tyto volby znamenaly „významný krok směrem k demokracii“. Jedná se o vůbec první klidný a především demokratický přechod od jedné vládě k další, první pákistánskou vládou, která dokončila svůj mandát, aniž by byla svržena, totiž byla až vláda Raji Pervez Ashrafa. Ten po jejím rozpuštění zůstal v čele prozatímního kabinetu fungujícího v období březen až květen 2013. Generální tajemník Ban Ki-Moon ocenil především účast prvovoličů, mladých lidí obecně, a žen. V neposlední řadě se nejvyšší představitel OSN vyjádřil i ke státní volební komisi, jíž díky jejímu úspěchu přislíbil pokračování podpory a asistence.
V Íránu skončila registrace prezidentských kandidátů
V sobotu skončil termín, dokdy se mohli registrovat kandidáti na prezidenta Íránu. Volby se budou konat 14. června, ale předtím ještě Íránská rada dohlížitelů určí, kdo z 400 registrovaných bude moci skutečně usilovat o hlasy voličů. Současné výzkumy veřejného mínění ukazují, že největší podpoře se dostává exprezidentovi Ali Akbar Hashemi Rafsanjani, který byl ve funkci prezidenta mezi léty 1989 a 1997. Zpravodajové tvrdí, že by měl získat podporu od zastánců reforem a měl by být skutečnou výzvou pro konzervativní vedení země. Ke své registraci řekl: „Přišel jsem sloužit. Je to právo lidí zvolit mně nebo ne.“ Dle ústavy současný prezident Mahmúd Ahmadínežád nemůže znovu kandidovat, ale k volbám se zaregistroval jen pár minut před exprezidentem Rafsanjani. V poslední den registrace se též zapsal nejvyšší jaderný vyjednavač Saeed Jalili a starosta Teheránu Mohammad Baqer Qalibaf. Nový prezident se bude potýkat s řadou problémů, včetně zhoršující se ekonomiky díky mezinárodním sankcím kvůli obohacování uranu.
Západní křídlo Bílého domu bylo evakuováno kvůli dýmu
Část Bílého domu, ve které se nachází i oválná pracovna, tedy kancelář amerického prezidenta Baracka Obamy, musela být během sobotního dne evakuována. Příčinou byl dým, který se budovou šířil, způsobený pravděpodobně zkratem v elektrických rozvodech. Prezident Obama v ohrožení nebyl. Evakuace byla především preventivním opatřením a zhruba po hodině se mohl personál Bílého domu do budovy vrátit. Po příčině poplachu pátrají tajné služby, které dbají na bezpečnost prezidenta a jeho rodiny. Na místo byly povolány i hasičské sbory, které ale po chvíli odjely.