Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan řekl americkým novinářům, že má důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii. Tvrdí, že je použil režim proti rebelům. Premiér Erdogan odmítl možnost, že by je použili povstalci. Řekl, že mají pozůstatky raket a informace od syrských pacientů, kteří přišli do Turecka. Turecká zpravodajská služba má údajně informace, že prezident Bashar al-Assad použil nejméně 200 raket. Premiér Erdogan je v USA, aby se setkal s americkým prezidentem Barackem Obamou. Chce vyzvat USA, aby zaujaly větší opatření vzhled k situaci v Sýrii. „Chceme, aby USA přijaly více odpovědnosti a udělaly další kroky.“
Archiv rubriky: Osoby
Britský premiér jedná s ruským prezidentem o konfliktu v Sýrii, Rusko se obává vzestupu extrémistů
Britský premiér David Cameron jedná s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v ruském Soči ohledně konfliktu v Sýrii, který již stál 70 000 lidských životů. Schůzka byla sjednána v návaznosti na to, že USA a Rusko navrhly svolat mezinárodní konferenci zaměřenou na politické řešení syrského konfliktu za účasti představitelů znepřátelených stran. Rusko jako klíčový spojenec Sýrie se od začátku staví proti jakékoli formě ozbrojené intervence v zemi. Obě země doufají, že naleznou společnou řeč o ukončení dvouletého konfliktu před setkáním vedoucích představitelů skupiny G8 v Severním Irsku příští měsíc. Rusko kritizuje perspektivu politického vakua v případě pádu vlády prezidenta Assada a vzestup islamistických extremistických skupin. Velká Británie uznává některé extremistické prvky, ale dodává, že pouze politická transformace může přinést dlouhodobou stabilitu Sýrie.
Rusko by mělo zesílit obranná opatření vůči afghánským extremistům
Jako jednu z priorit nadcházejících let to označil ruský prezident Vladimir Putin. V rámci zajišťování stability regionu by podle něj měla Ruská federace těsně spolupracovat se středoasijskými republikami a Čínou. Kolektivní posilování spolupráce v této oblasti je důležité především z toho důvodu, že nelze s jistotou předpovědět důsledky stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu, které je plánováno na rok 2014. Kromě hrozby opětovného zesílení náboženského extremismu v této zemi poukázal ruský prezident na možnost významného nárůstu produkce tvrdých drog. Kroky Ruska a jednotlivých středoasijských států by měly být koordinovány v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Pro tu ruská armáda vyčlenila 12 000 výsadkářů, kteří by měli utvořit základ útvaru, jenž by měl být schopen flexibilně reagovat na případné krizové situace v oblasti. Ostatní partneři z OSKB se však prozatím angažují pouze v omezené míře. Ruský prezident Vladimir Putin také zmínil důležitost Šanghajské organizace pro spolupráci. Ta zahrnuje kromě Ruska, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu také Čínu a další asijské státy.
Francie hodlá utužit vztahy s Polskem
Francouzský prezident Francois Hollande hodlá měnit politiku svých předchůdců prezidenta Sarkozyho a Chiraca a plánuje budovat úzké vztahy s Polskem. Francie, Německo a Polsko obnovují po čtyřech letech spolupráci v rámci takzvaného Výmarského trojúhelníku, který může být základem nového obranného evropského systému. Shodli se na tom v Paříži nejvyšší představitelé Francie a Polska prezident Francois Hollande a Bronislav Komorowski. Výmarský trojúhelník, který vznikl před více než 20 lety, má za cíl podpořit integraci Polska za francouzsko-německé spolupráce a později se zaměřil na evropské bezpečnostní otázky.
USA a Rusko se shodly na konferenci ohledně syrského konfliktu
Po návštěvě amerického ministra zahraničí Johna Kerryho v Moskvě vyšla zpráva, že obě země se shodly na konání mezinárodní konference, která by měla najít řešení na konec konfliktu v Sýrii. Setkání by mělo navázat na jednání Akční skupiny pro Sýrii v Ženevě v červnu loňského roku. Ministr Kerry varoval, že by výsledkem neměl být „mír na papíru“, ale „cesta k míru“. Ruský ministr zahraničí Sergei Lavrov pochválil syrskou vládu, že chce diskutovat o politickém přechodu, zatímco opozice ne.
Izrael pozastaví výstavbu židovských osad
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu údajně nařídil ministrovy Urimu Arielovi, který má výstavbu osad na starosti, aby nezadával vládní tendr na výstavbu 3 000 nových domů ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu. Toto rozhodnutí představuje ostrý obrat v politice izraelského premiéra Netanyahua, který před parlamentními volbami výstavbu nových domů podporoval. Podle izraelského deníku Haaretz pramení tento obrat ze slibu, který dal premiér Netanyahu americkému ministru zahraničí Johnu Kerrymu, že minimálně do června „přibrzdí“ výstavbu osad. Podle izraelské aktivistky bojující proti výstavbě osad Hagity Ofranové, se premiér Netanyahu nechce stát viníkem případném neúspěchu izraelsko-palestinských mírových rozhovorů, proto ustupuje ze své předvolební rétoriky.
Ruský mediální magnát Alexandr Lebeděv stanul před soudem
Důvodem je účast v potyčce, která se odehrála během televizní debaty v roce 2011. Sergej Polonsky, kterého Lebeděv před zraky kamer a diváků ve studiu napadl, se ale k přelíčení nedostavil. Jednání proto bylo odloženo na 20. května. „Újmu na zdraví jsem nikomu nezpůsobil, pouze jsem reagoval na vyřčené nadávky a výhrůžky,“ hájí své jednání obžalovaný, který doufá, že bude prohlášen za nevinného. Pokud soud vysloví opačný verdikt, bude Lebeděvovi hrozit až pětiletý trest odnětí svobody. Podnikatel, jehož majetek byl v roce 2012 odhadován na 1 miliardu USD, označuje celé trestní řízení za politicky motivované. Poukazuje na fakt, že v posledních letech několikrát otevřeně kritizoval současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Vadilo mu například uvěznění Michaila Chodorkovského, tehdejšího vlastníka energetické firmy Jukos.
Ministr Kerry jednal s prezidentem Putinem ohledně Sýrie
Americký ministr zahraničí John Kerry přijel do Moskvy na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem, aby překlenul propast mezi dvěma stranami v konfliktu v Sýrii. Předtím ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo západ, aby přestalo politizovat problematiku chemických zbraní v Sýrii. Zatímco USA vyjádřily podporu povstalcům, Rusko podporuje režim prezidenta al-Assada. Moskva se obává, že špatná situace v Sýrii by byla ještě horší při pádu prezidenta Bashara al-Assada. Analytici nepředpokládali, že by ministr Kerry dokázal změnit názor prezidenta Putina ohledně Sýrie. Ministr Kerry řekl, že USA a Rusko mají společný zájem v Sýrii a to regionální stabilitu a prevenci před rozšíření extremismu. Po jednání v Moskvě se ministr Kerry přesune do Říma, aby se setkal s italskými, izraelskými a jordánskými představiteli a řešili blízkovýchodní problémy.
Kolumbijský prezident reaguje umírněně na obvinění venezuelského prezidenta
Venezuelský prezident Nicolás Maduro minulý pátek naznačil, že bývalý prezident Kolumbie Álvaro Uribe plánuje jeho vraždu a také, že se podílel na vraždě venezuelského prezidenta Jhonnyho Gonzáleze. „Tato obvinění jsou odrazem zoufalství osoby, která se k moci dostala nezákonným způsobem a která se snaží odvrátit pozornost od porušování zákonů a probíhající korupce pomluvami a hledáním obětních beránků,“ napsal k obviněním právník Álvary Uribe Jaime Granados. Álvaro Uribe byl kolumbijským prezidentem v letech 2002 až 2010 a patřil k výrazným kritikům zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Současný prezident Kolumbie Juan Manuel Santos v neděli napsal, že bude bránit bývalého prezidenta diplomatickou cestou, že se nesníží ke křikům a urážkám. Příznivci Álvara Uribe a několik dalších politických skupin tlačí kolumbijského prezidenta, aby se vymezil vůči slovům Nicoláse Madury ostřeji.
V Moskvě proběhla výroční demonstrace proti vládě prezidenta Putina
Ruský prezident Vladimír Putin 7. května oslavil první rok v nejvyšším úřadě ve svém třetím prezidentském funkčním období. Opozice se sešla na výroční demonstraci na Bolotném náměstí v hlavním městě Moskvě, aby dala najevo protesty proti jeho způsobu vládnutí. Několik desítek tisíc lidí skandovalo hesla, že „Putin je zloděj“, a že „země by měla vybřednout ze sovětské epochy“. Lidé požadují „opravdovou demokracii a liberalizaci“. Podle průzkumů veřejného mínění popularita prezidenta Putina a jeho strany Jednotné Rusko stále klesá a mnohem více lidí důvěřuje opozici. Ruská opozice na výroční demonstraci chtěla připomenout události z loňska, kdy se odpůrci Putinova návratu do prezidentské funkce ostře střetli s policií a někteří jsou nadále ve vězení. Letošní vzpomínkový protest se obešel bez větších incidentů.
Radikální levice se bouří proti vládě francouzského prezidenta Hollanda
Proti politice francouzské levicové vlády v neděli v centru Paříže demonstrovaly desetitisíce přívrženců radikální levice. Demonstrace den před prvním výročím vítězství Francoise Hollanda má vyvinout tlak na vládu, která podle radikální levice dostatečně nebrání zájmy pracujících a je proti politice úsporných opatření, kterou prezident Hollande přijal. Radikální levicové křídlo prezidentově vládě vytýká především stále stoupající nezaměstnanost, neschopnost oživit ekonomiku a motivovat ke zvýšení kupní síly obyvatel. Socialistická vláda protest odsuzuje, protože podle nich rozděluje levici.
Vatikán má poprvé dva papeže – bývalého a současného
Po dvou měsících od své rezignace se vrátil bývalý papež Benedikt XVI. do Vatikánu. Benedikt XVI. je za posledních 600 let prvním papežem, který odstoupil od svého postu. Bývalý papež Benedikt XVI. bude trvale žít ve Vatikánu v klášteře Mater Ecclesiae. Papeže Benedikta XVI. uvítal ve Vatikánu jeho nástupce, nově stávající papež František.
Britská protievropská strana UKIP zaznamenala úspěch v komunálních volbách
Britská proti EU strana UKIP slaví úspěch v komunálních volbách, které se konaly v pátek 3. května. Výsledky naznačují, že strana UKIP ohrožuje Konzervativní stranu (CP) premiéra Davida Camerona a její šanci na znovuzvolení v roce 2015. Strana UKIP zaznamenala největší úspěch ve venkovských oblastech, které jsou tradičně konzervativní a v současnosti se obracejí své sympatie k populistické straně. Konzervativci byli vytlačení až na třetí místo a vedení se ujala Labouristická strana (LP).
Zatčením amerického občana hledá KLDR záminku pro návštěvu vlivného politika USA
Podle analytiků je odsouzení amerického občana korejského původu Kennetha Baeho záminkou pro cestu vlivného politika USA do Pyongyangu. Bae byl odsouzen k 15 letům nucených prací a stal se minimálně 6. občanem USA zadrženým v KLDR od roku 2009. Všichni zadržení Američané byli propuštěni nebo deportováni po návštěvě známých politiků, včetně Billa Clintona nebo Jimmyho Cartera. „KLDR používá Baeho jako návnadu, aby se taková návštěva realizovala. Cesta nějakého vlivného Američana do Pchjongjangu by rovněž podpořila vůdčí postavení Kim Čong-una,“ uvedl An Čchan-il, šéf Světového institutu severokorejských studií v Jižní Koreji.
Ve Velké Británii roste popularita strany UKIP proti EU
Ve Velké Británii podle průzkumů veřejného mínění rychle roste popularita britské Strany nezávislost Velké Británie (UKIP), která je svým programem proti EU, na úkor vládnoucí strany konzervativců. Pro britskou Konzervativní stranu (CP) to představuje reálné ohrožení šance na znovuzvolení ve volbách v roce 2015. Podle průzkumu strana UKIP by mohla získat až pětinu hlasů. Volební kampaň UKIP je založena na slibu opuštění EU, na radikálním zpřísnění imigrační politiky, kterým apelují na mnoho tradičních konzervativců, kteří kritizují premiérovu Konzervativní strany z přílišného liberálního zaměření. Premiér Cameron čelí dalšímu úkolu, porazit ve volbách v roce 2015 opoziční Labouristickou stranu, které by současné době volby s největší pravděpodobností vyhrála.
Ruského prezidenta Vladimira Putina podpořilo 90 000 lidí
Takový byl počet účastníků průvodu, který organizovala politická strana Jednotné Rusko a Všeruské lidové hnutí v centru Moskvy u příležitosti oslavy prvního května, svátku jara a práce. Minulý rok se na podobnou akci dostavil přibližně dvojnásobný počet podporovatelů ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten se, na rozdíl od loňského roku, průvodu nezúčastnil. Nedorazil ani premiér Ruska Dimitrij Medveděv, který loni prezidenta doprovázel. Nejvýše postaveným veřejným činitelem, který na akci přednesl projev, byl moskevský starosta Sergei Sobyanin. Ve své řeči zmínil, že nezaměstnanost v hlavním městě Ruské federace údajně dosahuje hodnoty 0,4 %, což představuje světový unikát. V Moskvě bylo na 1. květen ohlášeno dalších 14 průvodů a veřejných shromáždění. Své setkání ve městě pořádali například komunisté, jejichž počet policie odhadla na 5000. S nacionalistickými transparenty, které nesly hesla jako „Rusko Rusům“, pochodovalo přibližně 1000 lidí. Na bezpečnost během dne dohlíželo na 10 000 policistů. Zadrželi celkem 15 osob pro rušení veřejného pořádku.
Japonsko a Rusko chtějí hledat řešení svých územních sporů
Ruský prezident Vladimír Putin a japonský premiér Shinzo Abe v pondělí přislíbili pokračování úsilí o hledání řešení několik desetiletí trvajících teritoriálních sporů, jejichž kořeny sahají k rozdělení území po skončení druhé světové války. Po více než dvouhodinovém rozhovoru obou státníků došlo k vzájemné dohodě. Návštěva premiéra Abeho je po dlouhé době první návštěvou vysokého japonského představitele v Rusku. Zahraniční experti se však domnívají, že předmětem rozhovorů mezi ruským prezidentem a japonským premiérem by mohl být i odlišný pohled na situaci kolem ostrovů v jihočínském moři, i když toto téma nebylo výslovně zmíněno. Územní spory mezi Japonskem a Ruskem se především týkají severního japonského teritoria, které mělo po druhé světové válce oficiálně připadnout Rusku.
Prezident Obama reaguje na hladovku na Guantanamu, chce porosadit jeho uzavření
V souvislosti s rozšiřující se protestní hladovkou vězňů na Guantanamu se prezident Obama rozhodl obnovit diskuzi se zákonodárci o uzavření detenčního zařízení na Kubě. Kongres uzavření věznice už jednou zamítl. Prezident Barack Obama v Bílém domě uvedl, že věznice je „neefektivní, oslabuje naše postavení na mezinárodní scéně, snižuje spolupráci s našimi spojenci v boji proti terorismu, je nástrojem pro nábor extremistů, a je potřeba ji uzavřít.“ Zrušení kontroverzní věznice je dosud nenaplněným předvolebním slibem prezidenta Obamy.
Prezident Obama chce více důkazů o použití chemických zbraní v Sýrii
Americký prezident Barack Obama prohlásil, že chce více důkazů o použití chemických zbraní v syrském konfliktu, než se rozhodne o vojenské či diplomatické reakci USA. Jelikož USA se obtížně stahují z konfliktů v Afghánistánu a Iráku, prezident Obama se zdráhá poslat vojáky do Sýrie. Vyzývá OSN, aby prošetřila použití chemických zbraní. „Máme důkaz, že chemické zbraně byly použity uvnitř Sýrie, ale my nevíme, jak byly použity, kdy byly použity, kdo je použil.“ Prezident Obama řekl, že Američané očekávají, že bude mít přesná data, na základě nich se pak rozhodne. Výzkum veřejného mínění ukázal, že 62 % Američanů si myslí, že USA nemá odpovědnost zasáhnout v konfliktu v Sýrii, zatímco jen 24 % tvrdí, že vláda má tu povinnost.
Americký ministr Kerry se setkal se zástupci arabských států
Americký ministr zahraničí John Kerry se ve Washingtonu sešel se zástupci arabských států a jednal s nimi o oživení izraelsko-palestinského mírového procesu. Delegaci arabských zástupců vedl premiér Kataru Sheikh Hamad bin Jassim Al Thani, jednání se dále účastnili zástupci Palestinské autonomie, Egypta, Bahrajnu, Saudské Arábie a také šéf Arabské ligy Nabil al-Arabi. Všichni zúčastnění znovu podpořili mírovou iniciativu Arabské ligy z roku 2002, která nabízela plné uznání státu Izrael výměnou za opuštění území, které židovský stát obsadil ve válce roku 1967, a za „přiměřené“ řešení situace palestinských uprchlíků. Takový návrh však Izrael již v roce 2002 odmítl přijmout. Po dnešní schůzi ve Washingtonu americké ministerstvo zahraničí ocenilo snahu Arabské ligy hrát v mírovém procesu konstruktivní roli.
Prezident Spojených arabských emirátů je na návštěvě Velké Británie
Prezident Khalifa Al-Nahyan je na dvoudenní návštěvě ve Velké Británii, kde se potká s královnou Alžbětou II. a ve středu bude jednat s premiérem Davidem Cameronem, který s ním chce mimo jiné řešit situaci tří uvězněných Britů v Dubaji na čtyři roky kvůli pašování drog. Odsouzení měli být údajně mučeni policisty. Bilaterální obchod mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Velkou Británie je každoročně přes 15 miliard USD, což činní ze Spojených arabských emirátů největšího dovozce z Velké Británie na Blízkém východě. Mezi oběma zeměmi se rozvíjí partnerství v obraně a bezpečnosti.
Egypt jednal s Íránem o ukončení války v Sýrii
V Teheránu jednal egyptský prezident Mursi s íránským prezidentem Ahmadínežádem a vysokými představiteli íránské zahraniční politiky o islámské iniciativě na ukončení války v Sýrii. Írán je nejbližší spojenec režimu prezidenta al-Assada a Egypt vyjádřil podporu syrské opozici. Íránské ministerstvo zahraničí řeklo, že se shodli na nezbytnosti jednat a plán egyptského prezidenta Mursiho je přijatelné politické řešení, které by mohlo pomoci s ukončením násilí a s národním usmíření. Prezident Mursi navrhuje jednání mezi představiteli státní správy, kteří nejsou zapojeni do represe a opozičními lídry pod regionální či OSN záštitou. Sýrie ale odmítá zahraniční účast na národním dialogu.
Druhá největší ruská banka VTB se chystá poskytnout vlastní akcie k prodeji
Cílem je získat kapitál, který by následně mohla začít půjčovat domácím podnikům. Zájemcům má být nabídnut podíl v hodnotě 3,3 miliardy USD. Konkrétní datum zveřejnění nabídky aktuálně není známo, v zákulisí se ale hovoří o polovině května. Podle analytika ruské Alfa Bank Jasona Hurwitze by část akcií mohl koupit ruský stát, který jich v současnosti vlastní 75 %. Tento scénář je však spíše nepravděpodobný, jelikož se během aktuálního funkčního období ruského prezidenta Vladimira Putina státní podniky spíše privatizují. Akcie banky VTB ztratily od svého uvedení na burzu v roce 2007 polovinu hodnoty.