Českého prezidenta Miloše Zemana navštívil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy na Pražském hradě. Zhruba před měsícem se nejvyšší představitel ČR setkal s předsedou Evropské komise José Barrosem. Na jeho počest prezident Zeman slavnostně vyvěsil vlajku symbolizující EU. Prezidentova tisková mluvčí Hana Burianová uvedla, že oba politici jednali mimo jiné o daních z finančních transakcí, evropské integraci, společných ozbrojených silách a společné měně. Prezident Zeman prohlásil, že Česká republika by mohla přijmout euro v roce 2018. Předseda Van Rompuy po setkání s českým premiérem Petrem Nečasem uvedl, že ČR nyní nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura. Premiér Nečas řekl, že nebude stanovovat žádný termín přijetí společné evropské měny, jelikož je možnost, že se o přistoupení do eurozóny rozhodne v referendu. Průzkum veřejného mínění v loňském roce ukázal, že tři čtvrtiny Čechů jsou proti jednotné měně.
Archiv rubriky: Osoby
Japonský premiér se chystá oficiálně návštívit Moskvu
V rámci pobytu, který se uskuteční v průběhu příštího týdne, bude předseda japonské vlády Šinzó Abe s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projednávat detaily spolupráce v širokém spektru oblastí. Mezi ně patří například otázka zapojení japonských firem do výstavby plynového potrubí z východní Sibiře do přístavního města Vladivostok. Diskutovat se také bude o založení společného investičního fondu s rozpočtem 1 miliardy USD, jehož práce by měla spočívat v podpoře expanze japonských podniků do východních oblastí Ruska. Japonský premiér Šinzó Abe také vyjádřil ochotu jednat o teritoriálním statutu Kurilských ostrovů, které Sovětský svaz anektoval v roce 1945. Japonsko v reakci na tento krok odmítlo se Sovětským svazem uzavřít příměří.
Ministr obrany USA Hagel je na návštěvě Egypta
Americký ministr Chuck Hagel se po jednání v Saudské Arábii přesunul do Egypta. V Rijádu dojednával prodej zbraní do země. V Egyptě jedná s ministrem obrany Abdul Fattah al-Sisi a prezidentem Mohammedem Mursí. Egypt byl dlouhá léta ve strategickém zájmu USA, což podle amerických úředníků nenarušila ani revoluce z roku 2011. I po pádu režimu prezidenta Mubaraka USA poskytují Egyptu více než miliardu USD vojenské pomoci. Očekává se, že ministr Hagel bude s egyptskými představiteli hovořit o vztazích s Izraelem, zhoršující se bezpečnosti na Sinajském poloostrově a domácí politice. Po jednání v Egyptě zamíří ministr Hagel do Spojených arabských emirátů.
Benešovy dekrety nepředstavují problém pro rakouské investice, ujišťoval prezident Zeman
Podle tiskového prohlášení rakouské Národní rady odsoudil prezident ČR Miloš Zeman při setkání s předsedkyní dolní komory rakouského parlamentu Barbarou Prammerovou Benešovy dekrety a odsun Němců z oblasti československých Sudet po druhé světové válce označil za neadekvátní. Prezident Zeman odmítl názor, že by Benešovy dekrety mohly jakkoliv ohrozit rakouské investice v České republice, ovšem uvedl, že tyto dekrety jsou součástí platného ústavního pořádku ČR a musí být respektovány.
Izrael tvrdí, že Sýrie použila chemické zbraně
Izraelský brigádní generál Itai Brun uvedl, že režim prezidenta Bashara al-Assada použil opakovaně chemické zbraně proti civilistům. Mělo se jednat o smrtící plyn sarin. Brun odhaduje, že Sýrie má 1 000 tun chemických zbraní a zároveň uvedl, že je alarmující, že mezinárodní odpověď na použití chemických zbraní není žádná. Americký ministr obrany Chuck Hagel, který je nyní na Blízkém východě, řekl po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu, že USA stále posuzují zprávy o použití chemických zbraní. Jejich použití by „změnilo hru“. Není jasné, jaké kroky by USA podnikly.
Egyptský prezident Mursí se setkal s nejvyššími soudci
Den po rezignaci ministra spravedlnosti Mekky se sešel prezident Mohammed Mursí s Nejvyšší soudní radou a generálním prokurátorem, aby diskutovali připravovaný zákon, který má reformovat soudnictví. Důležitý bod nového zákona je snížení věku soudců při odchodu do důchodu ze 70 na 60, což by znamenalo, že soudnictví opustí asi 3 000 lidí. Lídři opoziční Fronty národní spásy jsou proti tomuto zákonu, vidí v něm snahu, aby Muslimské bratrstvo mělo kontrolu nad soudy a nazývají ho „masakr soudců“. Prezident Mursí řešil se soudci i postavení generálního prokurátora Talaata Ibrahima, protože soudy rozhodly, že jeho jmenování v loňském roce bylo nezákonné. Od roku 2011 soudy opakovaně zasahovaly, aby změnily události, které se staly po pádu režimu prezidenta Mubaraka.
Irán mění svou populační politiku
Irán po 20 letech mění svou restriktivní politiku porodnosti, která reagovala na populační explozi po islámské revoluci roku 1979. Ve snaze předejít strmému nárůstu populace byly v Iránu velmi snadno dostupné antikoncepční prostředky a stát prosazoval politiku plánovaného rodičovství, kterou i finančně podporoval částkou 15 miliard USD ročně. Nová populační politika Iránu naopak nabádá rodiny, aby měly více než jedno dítě. Podle iránského ministerstva zdravotnictví se totiž rodiny s jedním dítětem potýkají se „sociálními a emocionálními problémy“. Iránský duchovní vůdce ajatolláh Ali Khamanei označil předchozí restriktivní politiku za chybnou a vyzval k zdvojnásobení současné iránské populace 75 milionů obyvatel na 150 milionů. Restriktivní populační politika byla kritizována i prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, podle něhož oslabovala schopnost Iránu konkurovat západu.
Egyptský ministr spravedlnosti Mekky odstoupil
Ministr Ahmed Mekky chtěl původně rezignovat již na konci loňského roku poté, co prezident Mursí přijal širší pravomoci, k odstoupení avšak přistoupil až nyní. Byl nahlížen jako zastánce nezávislosti soudů během vlády dřívějšího prezidenta Mubaraka. Islamističtí podporovatelé prezidenta Mursího žádali očištění soudnictví od těch, co měli něco společného s bývalým režimem. Rezignace ministra spravedlnosti přichází jen den poté, co prezident Mursí oznámil, že chystá změny v kabinetu. Odstupující ministr Mekky vyjádřil obavu nad pokusy přijmout nový zákon, který mimo jiné předpokládá snížení věku odchodu do důchodu u soudců. Muselo by jich odejít asi 3000. Kritici říkají, že Muslimské bratrstvo by tak získalo větší kontrolu nad soudnictvím.
USA zdvojnásobí pomoc pro syrskou opozici
Ministr zahraničí John Kerry oznámil, že USA zdvojnásobí pomoc pro syrskou opozici. Prohlášení zaznělo na konci jednání ministrů zahraničí zemí, které se sdružují pod názvem Přátelé Sýrie, v Istanbulu minulý víkend. Část nových peněz bude použita přímo na dodávky potravin, léků a obranných položek pro Svobodnou syrskou armádu. Přesná dodávka se teprve bude konzultovat se spojenci a Nejvyšší vojenskou radou rebelů. Syrská opozice přesto dále žádá o zbraně a přímou vojenskou intervenci na zastavení násilí v zemi. Syrská národní koalice by si přála útoky na místa, odkud režim prezidenta al-Assada odpaluje rakety, uložení bezletové zóny a chráněné humanitární kordony pro zajištění bezpečnosti civilistů.
Egyptská vláda prodělá personální změny
Egyptský prezident Mohammed Mursí oznámil v rozhovoru pro televizi Al-Jazeera rozsáhlé změny ve vládě, jež se mají dotýkat i důležitých postů. Podle prezidenta Mursího mají plánované změny zlepšit důvěru občanů ve vládu a také pomoci řešit problémy, se kterými se Egypt současně potýká. Podle Al-Jazeery je však nepravděpodobné, že změny v kabinetu uspokojí egyptskou opozici, která požaduje především rezignaci předsedy vlády Hishama Qandila. Prezident Mursí vyjádřil premiéru Qandilovi opakovaně svou podporu a prohlásil, že novou vládu byl měl zformovat až nově zvolený parlament.
V Egyptě se střetli příznivci vlády s opozicí
V centru Káhiry se střetli příznivci vlády a její oponenti. Více než 100 lidí bylo zraněno a policie zatkla 39 podezřelých. Boje mezi oběma skupinami se odehrály v blízkosti náměstí Tahrir. Opozice používala stejný slogan jako při svržení bývalého režimu prezidenta Husní Mubaraka: „Lidé požadují svrhnutí režimu“ a příznivci vlády jí odpovídali: „Mursi, Mursi“. Premiér Hisham Qandil řekl, že demonstrace spojené s násilím poškozují bezpečnost a ekonomii v zemi a brání zavádění reforem.
V Turecku se jedná o mezinárodních problémech
Americký ministr zahraničí John Kerry se v sobotu v Turecku setkal v s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Diskutovali o stagnujícím mírovém procesu mezi Izraelem a Palestinou a ekonomickém plánu pro Palestince, který ministr Kerry avizoval již tento měsíc, když navštívil Izrael. Ministr Kerry bude hovořit i s tureckým ministrem zahraničí Ahmet Davutoglu o vztazích Turecka s Izraelem. V pondělí je na programu schůzka izraelské delegace s tureckou stranou. Není zřejmé, zda se jí bude účastnit i ministr Kerry. USA pomohly k zlepšení diplomatických vztahů mezi Izraelem a Tureckem, které byly velmi napjaté po zabití 9 tureckých občanů Izraelem a které se zlepšily po omluvě izraelského premiéra Benjamina Netanyahu. Podle ministra Davutoglu se na schůzce s Izraelem nebude řešit konflikt v Sýrii, o kterém do Turecka přijeli jednat ministři zahraničí zemí ze skupiny nazývající se Přátelé Sýrie, která sdružuje Egypt, Francii, Německo, Itálii, Jordánsko, Katar, Saúdskou Arábii, Turecko, Spojené arabské emiráty, Spojené státy a Velkou Británii.
Rusko a USA posílí spolupráci v oblasti boje proti terorismu
Podle prohlášení Bílého domu se na tom shodli nejvyšší představitelé obou zemí během dnešního telefonického rozhovoru. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Barack Obama prý označili intenzivnější kooperaci svých speciálních protiteroristických jednotek za krok správným směrem. Konkrétnější informace zveřejněny nebyly. Ruský prezident Vladimir Putin v posledních dnech opakovaně sděloval médiím, že jeho země důrazně odsuzuje veškeré teroristické činy bez ohledu na jejich motiv. Na závěr sobotního telefonátu s americkým prezidentem nadto „vyjádřil jménem ruského lidu upřímnou soustrast všem pozůstalým, kterých se události v Bostonu dotkly“.
Nicolás Maduro složil prezidentský slib
Nicolás Maduro, který stanul v čele země po smrti prezidenta Hugo Cháveze, byl v pátek oficiálně jmenován prezidentem Venezuely. Ve svém proslovu se věnoval situaci po volbách ve Venezuele. Hovořil o opozici jako xenofobní, rasistické a podporující státní převrat. Vyjádřil podporu přepočtení hlasů, kterou provede Národní volební rada (CNE). Jeho projev zpočátku narušil mladík, který se dostal do jeho bezprostřední blízkosti, nově zvolený prezident se poté kriticky pustil do své ochranky.
Egyptská opozice se připravuje na volby
Fronta národní spásy (NSF), která zastřešuje levicové a liberální strany v Egyptě, vydala prohlášení, že se chystá na volby do parlamentu. Dříve avizovaný bojkot voleb se proto konat nebude. NSF byla založena v loňském roce v opozici k vládnoucímu Muslimskému bratrstvu. Volby do parlamentu se měly původně konat již v dubnu, ale na základě soudního rozhodnutí se přesunuly. Prezident Mohammed Mursi prohlásil, že volby by měly být vyhlášeny v říjnu.
Haitské letiště ponese jméno Huga Cháveze
Mluvčí haitského předsedy vlády Laurenta Lamothe Gary Bodeau řekl, že letiště na severu Haiti s názvem Cap-Haitien bude přejmenováno na počest zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Celý název bude znít Mezinárodní letiště Huga Cháveze. Zmíněné letiště je druhé největší na ostrově. Nedávno prošlo rozsáhlými rekonstrukcemi, které byly hrazeny z části finančními dary z Venezuely. Haitský prezident Michael Martelly se v pátek zúčastní inaugurace nově zvoleného venezuelského prezidenta Venezuely Nicoláse Madury.
Íránský prezident podporuje prezidentskou kandidaturu Esfandiara Rahima Mashaie
Írán se připravuje na červnové prezidentské volby. Dosavadní prezident Mahmúd Ahmadinejad kvůli vypršení mandátu již nebude kandidovat. V kandidatuře plně podpořil svého dlouholetého přítele a člena rodiny Esfandiara Rahima Mashaie, jenž působí jako šéf prezidentské kanceláře. Íránské duchovenstvo, které ho považuje za kacíře a špióna, naopak Mashaie obviňuje, že chce vést politiku bez přítomnosti mulláhů. Esfandiar Rahim Mashai začínal kariéru v 80. letech ve službách Revolučních gard, poté působil na ministerstvu vnitra a sociálních věcí. V roce 2009 ho prezident Ahmadínejád k nelibosti ajatolláha Chameneího jmenoval viceprezidentem, tím zůstal pouhý týden.
Izrael je připraven zadržet zbraně mířící do Sýrie
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jeho země má právo zadržet zbraně mířící do Sýrie, které by se mohly dostat do „špatných rukou“. Dle premiéra Netanyahu by se mohly stát hrozbou nejen pro Blízký východ, ale pro celý svět. „Kdyby se teroristé dostali k proti-letadlovým a chemickým zbraním, mohli by změnit hru v regionu.“ Izrael se nechtěl angažovat v syrském konfliktu, nicméně je připraven se bránit. Premiér Netanyahu nepotvrdil domněnku, že Izrael ostřeloval v lednu konvoj zbraní po syrský režim.
Senát nepodpořil návrh prezidenta Obamy na přísnější prodej zbran
Prezident Barack Obama kritizoval senátory, kteří odmítli podpořit nadstranický návrh na přísné prověrky pro prodej střelných zbraní. Návrh podpořilo 54 senátorů z 60 potřebných. Prezident Obama vede kampaň na podporu přísné regulace palných zbraní od střelby na základní škole v Connecticutu z loňského prosince. Prezident Obama prohlásil, že „dnes to byl velmi ostudný den pro Washington. Ale naše úsilí není u konce.“ Podle prezidenta Obamy senátoři, kteří odmítli návrh podpořit, jednali politicky a nepředložili žádné rozumné argumenty, proč s návrhem nesouhlasí.
V USA pátrají po 2 podezřelých z útoku v Bostonu
Američané pátrají po 2 podezřelých osobách, které byly zachyceny kamerami těsně před výbuchy na bostonském maratonu. Oba muži se nacházeli poblíž cílové pásky závodu a měli černé tašky, ve kterých byly údajně umístěny bomby. Je známo, že alespoň jedna z bomb byla vyrobena z tlakového hrnce a byla naplněna kovovými předměty, jako jsou hřebíky nebo kovový odpad. Dvě exploze zabily 3 lidi a více než 180 dalších bylo zraněno. Police kromě podob obou podezřelých zatím nemá jiná vodítka a nezná ani jejich jména. Pachatelé útoku nejsou v současnosti známí. K uctění památky obětí útoku se ve čtvrtek koná bohoslužba, na které promluví i prezident USA Barack Obama.
Americké tajné služby zachytily dopis s podezřelým obsahem adresovaný prezidentu Obamovi
Dopis s podezřelou látkou byl zachycen skenerem, který kontroluje veškerou korespondenci směřující do Bílého domu. Obálka přišla ve stejný den, kdy byl potvrzen výskyt smrtícího toxinu v jiném dopisu, jenž byl adresován republikánskému senátorovi Rogeru Wickerovi. Mluvčí tajných služeb uvedl, že budou spolupracovat s FBI a policejními silami Capitol Police, aby odhalily původce dopisu. Tajné služby zajišťují bezpečnost pro amerického prezidenta i pro jeho rodinu.
Útokem v Bostonu se nemění názor prezidenta Obamy na regulaci střelných zbraní
Administrativa prezidenta Obamy bude i po bostonském útoku nadále sledovat svůj cíl, kterým je přijetí přísných zákonů o střelných zbraních. Bílý dům pokračuje v masivní kampani na sociálních médiích za regulaci palných zbraní. Na oficiálních vládních stránkách mohou Američané vyjádřit podporu agendě prezidenta Obamy a svoje přesvědčení sdílet s ostatními zastánci regulace a přísných zákonů prostřednictvím odkazu na sociální sítě. Americký Senát zahájil diskuzi o nových zákonech minulý týden.
Ruský premiér Medveděv hodlá investicemi pozvednout východní část země
Do roku 2018 je údajně ochoten vynaložit za tímto účelem přes 3 miliardy USD ročně, celková výše investic by mohla dosáhnout až 16 miliard USD. Finance by měly mířit hlavně na Sibiř a do Dálněvýchodního federálního okruhu, kde žije přibližně 6 z celkových 142 milionů obyvatel země. Prioritou je zlepšit stav místních letišť, dálnic, přístavů, železnic a také elektráren. Vynaložené peníze by měly pocházet ze státní pokladny, ruského penzijního fondu a vkladů soukromých investorů. Obecný plán byl ruské vládě poprvé představen 21. března, nyní bylo nařízeno vypracování jeho konkrétní podoby.