„S přibližujícím se termínem odchodu vojsk NATO z Afghánistánu v roce 2014 se očekává větší intenzita útoků organizace Taliban proti afghánským vojákům,“ řekl v pátek jeden z členů Severoatlantické aliance (NATO) v Bruselu. Po odchodu armád západních států ze země bude veškerá bezpečnost v rukou místní armády a policie. Washington zatím neupřesnil počet amerických vojáků, kteří zůstanou po roce 2014 v Afghánistánu, jisté však je, že prezident Barack Obama bude od Kábulu požadovat slib o jejich právní ochraně.
Archiv rubriky: Osoby
Irán by měl snížit závislost na vývozu ropy
Podle iránského prezidenta Mahmouda Ahmadinežáda je to cesta jak obejít západní sankce, které zpomalují ekonomiku a narušují zahraniční obchod země. Okolo 80 % zahraniční měny získával Irán z prodeje ropy, po sankcích, které byly na zemi uvaleny, klesl export ropy o 45 %. Iránské úřady proto obvinily západ ze zahájení ekonomické války. Podle prezidenta Ahmadinežáda nepřátelé Iránu využívají slabiny iránské ekonomiky k zesílení svého tlaku na zemi. Prezident Ahmadinežád před parlamentem promluvil také o potřebě rovnoměrnějšího rozložení investic po celé zemi a o státních dotacích na energie, které by se podle něj měly snížit. Iránský náboženský vůdce ajatolláh Chameneí naopak trvá na tom, že západní sankce proti Iránu neuspějí.
Prezidenta Obamu čeká těžké rozhodování o výstavbě ropovodu Keystone
Rozhodnutí o ropovodu Keystone XL Pipeline, které prezident Barack Obama oddaluje více než rok, závisí i na preferencích prezidenta Obamy. Jestliže výstavbu ropovodu odsouhlasí, sníží americkou energetickou závislost na ropě z Blízkého východu a zároveň vzniknou nová pracovní místa. Nicméně v rámci svého boje s klimatickými změnami a environmentálními problémy by mohl plán zamítnout. Ropovod Keystone XL Pipeline vedoucí z kanadské Alberty do Nebrasky by v případě zprovoznění zásoboval kanadskou ropou jihozápadní pobřeží USA.
Izraelský premiér neplánuje rušení osad
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu prohlásil, že pokud zvítězí v nadcházejících volbách, nebude ze Západního břehu Jordánu odstraněna jediná izraelská osada. „Dny, kdy buldozery vyháněly Židy z jejich domovů jsou za námi, ne před námi,“ uvedl premiér Netanyahu. Podle BBC dosáhla výstavba izraelských osad za vlády premiéra Netanyahua rekordní úrovně. Problém izraelských osad však znemožňuje uzavření míru s Palestinci, kteří trvají na úplném odstranění všech osad ze Západního břehu a Východního Jeruzaléma, kde chtějí založit svůj budoucí stát. Podle průzkumů premiér Netanyahu obhájí v nadcházejících volbách svůj post, nová vláda však podle BBC bude silně pravicová. Na pravici totiž probíhá boj o hlasy s novou krajně pravicovou stranou Bayit Yehudi, která volá dokonce po anexi určitých částí Západního břehu Jordánu.
Německá vláda zvažuje zákaz neonacistické strany
Německá vláda zvažuje vydání zákazu neonacistické organizace Národní demokratická strana (NDP). Žádost o zrušení byla již v prosinci podána k Ústavnímu soudu. Vláda by se měla v březnu rozhodnout, zda předloží žádost o zákazu NDP k projednávání. Georg Streiter, mluvčí kancléřky Angely Markelové, oznámil, že o zákazu se neustále vedou ve vládě diskuze. Ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser-Schnarrenberger řekla, že se rozhodnutí musí řádně zvážit a předseda Spolkového sněmu a člen Křesťanské demokratické unie Norbert Lammer dodává, že zákazem by se NDP poskytla větší publicita. Strana nicméně může být podle odborníků zakázána pouze v případě, že se prokáže její snaha svrhnout demokracii. Zastánci zákazu poukazují na jejich spojitost s násilím proti imigrantům a údajné zabití sedmi Turků a Řeků.
Starosta New Yorku Bloomberg podpořil plán prezidenta Obamy na regulaci střelných zbraní
Starosta města New York Michael Bloomberg vyjádřil svoji podporu návrhu prezidenta Baracka Obamy na regulaci střelných zbraní, který obsahuje i úplný zákaz prodeje útočných zbraní. Téměř okamžitě po vystoupení prezidenta Obamy návrh odmítli republikáni, kteří zákaz prodeje zbraní považují za porušení ústavního práva nosit zbraň. Starosta Bloomberg prohlásil, že přesvědčit Kongres, aby zákaz prodeje útočných zbraní schválil, bude těžké, ale je odhodlaný za toto opatření bojovat. Podle posledního průzkumu veřejného mínění Američané obecně podporují přísnější kontrolu střelných zbraní, i když podpora prezidentského návrhu o něco klesla.
Kanada by mohla poskytnout letadla pro vojenskou operaci v Mali
Francouzský velvyslanec v Ottawě Philippe Zeller a šéf kanadské diplomacie John Baird ve středu hovořili o možné intervenci v Mali. Pomoc by měla spočívat v zapojení obřích letadle C17 do bojů, jež by sloužila k přepravě velkého počtu vojáků. „Kanada je ochotná pomoci, ale vylučujeme jakoukoliv bojovou misi v této africké zemi,“ sdělil telefonicky kanadský premiér Stephen Harper francouzskému prezidentovi Francois Hollandovi. Na další kanadskou intervenci finančního nebo logistického rázu v případě maliského konfliktu se vyčkává.
USA oficiálně uznaly vládu Somálska
Americký diplomat Johnnie Carson oznámil, že po více než 20 letech uznaly Spojené státy americké oficiální somálskou vládu v Mogadishu. Uznání přichází jako reakce na somálský pokrok v boji proti islamistickým radikálům. Americké uznání legitimity somálské vlády bude oficiálně potvrzeno na setkání americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové a somálského prezidenta Hassana Sheikh Mohamuda. USA neuznaly žádnou somálskou vládu od svržení Barreho režimu v roce 1991, po čemž následovala nezdařená americká mise, během níž byly sestřeleny 2 americké vrtulníky Black Hawk, a bylo zabito 18 amerických vojáků.
Vláda zůstává, nebyla ji vyslovena nedůvěra
V pořadí již pátý pokus o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Nečase skončil neúspěchem opozice. Čtvrteční mimořádná schůze Poslanecké sněmovny byla svolaná z iniciativy sněmovní opozice, a to z důvodu vyhlášení amnestie. Pro svržení vlády se vyslovilo 92 poslanců a pro její pokračování hlasovalo 97 poslanců. Jelikož pro vyslovení nedůvěry vládě Petra Nečase nebylo dosaženo potřebných 101 hlasů, vláda setrvává v centru výkonné moci. Opozice nesouhlasila zejména s druhým článkem amnestie, který osvobozuje ty, kteří byli stíháni více jak 8 let. Dále vyjádřila nesouhlas s tím, že kabinet s tímto rozsahem amnestie souhlasil, členové vlády nicméně argumentovali, že kromě premiéra Petra Nečase nebyl o připravované amnestii nikdo z ministrů informován.
Jméno nového ministra obrany bude známo po prezidentských volbách
Na středečním jednání vlády uvedl premiér Petr Nečas, že jméno nového ministra obrany bude oznámeno až po konci prezidentských voleb. Do druhého kola voleb postoupil současný ministr a předseda koaliční TOP 09 Karel Schwarzenberg a bývalý premiér Miloš Zeman. Premiér Petr Nečas, jež je pověřený prozatímním řízením resortu obrany, navrhne kandidáta, kterého budou muset schválit vládní koalice. Jako o možném se hovoří o bývalém náčelníkovi generálního štábu Vlastimilu Pickovi.
Prezident Barack Obama představil návrh na regulaci střelných zbraní
Americký prezident Barack Obama dnes představil rozsáhlý balíček opatření, který by měl upravit prodej střelných zbraní. Mezi navrhované body patří úplný zákaz tzv. útočných zbraní, nebo zákaz prodeje zásobníků s kapacitou větší než 10 nábojů. Prezident Obama také doporučil důslednou kontrolu minulosti všech lidí, kteří si chtějí pořídit zbraň. Prezident Barack Obama vyzval Kongres, aby učinil potřebné kroky k regulaci střelných zbraní a zároveň představil svůj plán obsahující 23 bodů, které může učinit bez schválení Kongresu. Prezident Obama ve svém návrhu vychází z doporučující zprávy od viceprezidenta Josepha Bidena a reaguje tak na útok Adama Lanzy, který v Newtownu zastřelil 26 lidí.
Zadržení Češi v Řecku mohou být propuštěni po zaplacení kauce
Řecký premiér Antonis Samaras v úterý telefonicky informoval premiéra Petra Nečase o podmínkách propuštění dvou Čechů zadržených v Řecku. Ti byli řeckou policií zadrženi již v září minulého roku za fotografování vojenských objektů a obviněni ze špionáže. Podle informací z ministerstva zahraničních věcí bude dvojice vývojářů počítačových her propuštěna z řeckého vězení ihned poté, co bude zaplacena kauce ve výši 5 tisíc euro. Rodiny obou zadržených mají peníze k dispozici a jednají s právním zástupcem o převodu do Řecka. Zástupce velvyslankyně v Řecku Miloš Kučera ale dodal, že tím případ není definitivně ukončen, neboť vlastní soudní řízení bude pokračovat, jak v Řecku skončí právě probíhající stávka soudců.
Prezident Mursi navštívil zraněné vojáky
Egyptský prezident Mohammed Mursi navštívil ve vojenské nemocnici na předměstí Káhiry vojáky zraněné při vlakovém neštěstí, ke kterému došlo v úterý v noci. O život přišlo 19 vojáků a dalších 107 je zraněných. Vlak je vezl z vojenského cvičení do hlavního města. Vlna kritiky se okamžitě snesla na prezidenta Mursiho, neboť se jedná již o druhou nehodu za dob jeho prezidentského úřadování. V listopadu 2012 došlo k nehodě školního autobusu v Horním Egyptě, při které zahynulo 50 dětí. V Egyptě jsou dopravní prostředky a infrastruktura ve špatném stavu. Ty jsou také častou příčinou tragických nehod.
Afghánský prezident Karzai se vrátil z návštěvy USA
Afghánský prezident Hamid Karzai informoval o vyjednáváních, které vedl s americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně budoucnosti Afghánistánu. Afghánská delegace v USA požadovala ekonomickou pomoc a naopak vyjadřovala své pochybnosti ohledně přítomnosti amerických pozemních jednotek v zemi. „Nechceme v naší zemi přítomnost amerických vojáků, chceme jejich ekonomickou podporu,“ uvedl prezident Karzai. Podle prezidenta Karzaiho přislíbily USA Afghánistánu i bezpilotní letouny a finance pro vzdělávací systém. Prezident Karzai také odmítl spekulace, že by se bezpečnostní situace v zemi po odchodu jednotek USA zhoršila, očekává naopak její zlepšení, neboť přítomnost jednotek NATO mezi lidmi vidí jako příčinu napětí. Zároveň však nevyloučil přítomnost malého kontingentu zahraničních vojáků v Afghánistánu i po roce 2014, kdy má dojít ke stažení všech jednotek.
Britský premiér Cameron požaduje referendum o vztahu s EU
Předseda vlády Velké Británie David Cameron prohlásil, že bude požadovat referendum o vztahu Velké Británie k EU, přesto ujistil, že i nadále považuje za výhodné zůstat členem EU. Pro BBC premiér uvedl, že chce urovnat vztahy s EU a vyjednat s ostatními členskými státy pravomoci, které z Velké Británie přejdou na EU. Většina občanů podle premiéra chce zůstat v EU, ale požadují určité změny. Britský premiér je připraven vetovat opatření, kterými členské státy eurozóny chtějí posílit jednotnou měnu, ale popírá, že by se jednalo o „vydírání“ z britské strany.
Plynovod Gazela vedoucí přes Českou republiku se v pondělí otevřel
Premiér Petr Nečas společně se zástupci Ruska a Německa v pondělí odstartoval provoz nového plynovodu Gazela, který vede z Mostecka na Tachovsko. Česká republika se tak napojila nový ruský zdroj, kterým je plynovod Nord Stream. Podle slov premiéra Petra Nečase plynovod Gazela velmi zvyšuje energetickou bezpečnost jak České republiky, tak dalších zemí EU. Ročně proteče potrubím 3,5násobek spotřeby plynu v České republice Plynovod má také strategický význam v případě přerušení dodávek ruského plynu na Ukrajinu.
Izraelský premiér doma čelí kritice za svou bezpečnostní politiku
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu čelí v Izraeli kritice ohledně své bezpečnostní politiky vůči Iránu. Bývalý šéf izraelské kontrarozvědky Yuval Diskin obvinil premiéra Netanyahua z utrácení peněz za „potrhlá dobrodružství, která nic nepřinesla a ani přinést nemohla“. Ke kritice premiéra se připojil i bývalý předseda vlády Ehud Olmert. „V posledních 2 letech bylo vynaloženo 2,9 miliard USD na přípravu operací, které nebyly a nebudou provedeny,“ uvedl Olmert. Expremiér Olmert rovněž podpořil tvrzení bývalé hlavy kontrarozvědky Diskina, že premiér Netanyahu a ministr obrany Ehud Barak hovořili lehkomyslně o zahájení útoku na Irán. Izrael tento měsíc čekají parlamentní volby, ve kterých Benjamin Netanyahu aspiruje opět na post premiéra a předvolební rétorika se tudíž vyhrocuje.
Druhá inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy bude daleko méně okázalá než ta první
V pořadí druhá inaugurace prezidenta Baracka Obamy, která proběhne v pondělí 21. ledna, bude daleko menší a skromnější událostí, než ta před čtyřmi lety a to i díky důsledkům ekonomické krize, která vyžaduje šetření ve všech oblastech. Očekává se zhruba poloviční účast, tedy 600 až 800 tisíc návštěvníků, kteří však znamenají značný příliv kapitálu pro místní hoteliéry, restaurace a další zařízení.
Prezident Karzai: Afghánistán stále potřebuje přítomnost USA
Afghánský prezident Hamid Karzai při jediném rozhovoru, který během své návštěvy USA poskytl, odmítl, že by navrhoval úplné stažení amerických jednotek z Afghánistánu. Prezident Karzai podle CNN uvedl, že Afghánistán stále potřebuje určitou míru přítomnosti amerických sil, především pro zajištění širší bezpečnosti a stability země. Proto také prezident Karzai ujistil amerického prezidenta Baracka Obamu o tom, že Afghánistán poskytne imunitu těm americký vojákům, kteří v zemi zůstanou i po roce 2014, na kdy je plánováno úplné stažení ostatních zahraničních vojenských misí. Prezident Hamid Karzai odmítl uvést počet amerických vojáků, kteří by v Afghánistánu měli setrvat, to musí dle afghánského prezidenta rozhodnout USA
Izrael vykázal palestinské aktivisty z jejich stanového města
Izrael dal palestinským aktivistům ultimátum na vyklizení protestního tábora, který zbudovali na Západnám břehu Jordánu v místech, kde mají být vystavěny nové izraelské osady. Předchozí příkaz k vyklizení oblasti vydaný izraelskou armádou byl zablokován izraelským nejvyšším soudem. V novém prohlášení izraelské vlády vyhlásil premiér Benjamin Netanjahu také uzavření přístupových cest do této oblasti. Během soboty byly kolem protestního palestinského tábora rozmístěny izraelské jednotky, které mají na izolaci oblasti dohlížet. Protestující přesto navštívila a podpořila řada palestinských politiků. Sami protestující hodlají na místě setrvat, dokud je „armáda násilně nedonutí odejít.“
Americké jednotky ukončí vojenské akce v Afghánistánu na jaře tohoto roku
Shodl se na tom americký prezident Barack Obama se svým afghánským protějškem Hamidem Karzaim. Dohoda je vrcholem rozhovorů mezi oběma prezidenty během třídenní návštěvy prezidenta Karzaiho v USA. Oba státníci zároveň podpořili uskutečnění rozhovorů mezi afghánskou vládou a zástupci Talibanu v Doha v Kataru. V současné době je Afghánistánu dislokováno na 66 tisíc amerických vojáků. Předání plné odpovědnosti za bezpečnost země afghánským silám, včetně nasazení do ozbrojených operací vůči ozbrojencům Talibanu, tak tedy nastane dříve, než se původně očekávalo. Američtí vojáci budou po předání odpovědnosti afghánským bezpečnostním složkám působit výhradně jako poradci, jejich úplné stažení z Afghánistánu se předpokládá do roku 2014.
Francie zahájila vojenskou intervenci do Mali, USA zvažují připojení
Francie včera zahájila vojenskou intervenci v Mali, podle francouzského prezidenta François Hollanda setrvají jednotky v zemi nezbytně dlouhou dobu, ale v rámci stanov rezolucí OSN. USA dokonce zvažují poskytnutí logistické a zpravodajské pomoci francouzským jednotkám. Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání mezinárodních jednotek už v prosinci, s jejich rozmístěním se ale počítá až letos na podzim. Vzhledem k situaci OSN spolu s Hospodářským společenstvím západoafrických států (ECOWAS) ve čtvrtek vyzvala členské státy k okamžitému vyslání mírových jednotek. Islamistické skupiny od jara loňského roku působí na severu Mali, když po březnovém převratu vyhlásily nezávislý stát Azawad. Mise má za cíl pomoci malijské vládě zastavit postup islamistů a znovusjednotit zemi.
USA nedoporučuje Velké Británii vystoupení z Evropské unie
Velká Británie riskuje podle administrativy amerického prezidenta Obamy ohrožení vzájemných vztahů, jestliže by opustila Evropskou unii. Americký ministr zahraničí a náměstek ministra pro evropské a euroasijské záležitosti Philip Gordon řekl, že USA mají stálý vztah s EU jako s institucí, která má důležitý hlas ve světě, a je v zájmu USA, aby byl slyšet silný britský hlas v této unii. Veřejné prohlášení ministra Gordona naznačuje podle listu Independent míru obav ve Washingtonu z možného referenda o britském členství v EU. Prezidenti největších členských států dokonce zveřejnili podepsaný dopis oznamující, že pokusy o změnu podmínek členství v EU mohou vytvořit nejistotu a snížit investice do Velké Británie. Premiér Velké Británie a předseda konzervativní strany David Cameron nevyloučil konání případného referenda v roce 2018.