Údajný člen Hizballáhu Hossam Taleb Yaccoub byl kyperským soudem odsouzen za spiknutí proti izraelským zájmům na ostrově. Yaccoub byl zatčen v loňském roce a žalobci jej obvinili kvůli sledování izraelských turistů na Kypru v oblíbené prázdninové destinaci, což obsahovalo i časy příjezdů izraelských letů, registrační čísla autobusů apod. Soudem byl shledán vinným z účasti na zločineckém spolčení, ze sjednávání a spáchání trestného činu, z legalizace výnosů z nabytých zisků zločineckou organizací. Verdiktem se Kypr podle analytiků pravděpodobně snaží zvýšit tlak na EU, aby libanonskou skupinu zapsala jako teroristickou organizaci. Stejnému tlaku ze strany USA a Izraele EU odolává s argumentem, že by to mohlo destabilizovat libanonskou křehkou vládu a přispět k regionální nestabilitě. Silná vládní frakce ve vládě v Bejrútu Hizballáh uvedla, že obvinění proti němu jsou součástí izraelské pomlouvačné kampaně.
Archiv rubriky: EU
Poslanci schválili návrh na vydání státních dluhopisů
Sněmovna ve středu v prvním čtení schválila vládní návrh na vydání státních dluhopisů. Celková částka dluhopisů je 157 miliard korun. Dluhopisy mají pokrýt část schodku státního rozpočtu za rok 2011 a také některé státní závazky za letošní rok, což jsou například splátky jistin státního dluhu. Podle ministerstva financí se prodejem státních dluhopisů zvýší deficit o 149 miliard korun. Dluhopisy budou mít splatnost až 105 let.
Francie má nového rozpočtového ministra a nového ministra pro Evropu
Thierry Repentin byl, po podpoře nového úřadujícího rozpočtového ministra Bernarda Cazeneuvea, jmenován francouzským ministrem pro Evropu. Nový ministr Cazeneuve nahradil na postu rozpočtového ministra Jérômeho Cahuzaca, který rezignoval po nařčení z daňových úniků. Bývalý ministr Cahuzac popírá jakékoli provinění a obhajuje se, že odstoupil z funkce, aby mohl bojovat proti obvinění. Ministrova rezignace je první změnou v socialistické vládě premiéra Jean-Marc Ayraulta. Prezident François Hollande i premiér Ayrault se ujali moci ve Francii po socialistickém vítězství ve volbách loni v červnu. Ministr Repentin je i v současné době ministrem pro odbornou přípravu na ministerstvu práce a podílí se na hlavních vládních iniciativách v pomoci v zaměstnanosti.
Chorvaté vydělávají asi jednu čtvrtinu evropského průměru
Podle chorvatského statistického úřadu Chorvaté vydělají za 1 hodinu asi jednu čtvrtinu průměrného výdělku občanů EU. V porovnání s nejvyspělejšími zeměmi EU, jako je Německo a Rakousko, Chorvaté vydělávají čtyřikrát méně, jen 7,77 USD na hodinu. Vyšší mzdy v Chorvatsku se pohybují kolem 1 424 USD měsíčně, nižší platy v průměru 1 036 USD. Platy od října do prosince 2012 se v EU zvýšily o 1,3 % až na Slovinsko a Španělsko, kde došlo k poklesu mezd.
Prezident Miloš Zeman ve středu navštívil jednání vlády
Při své středeční návštěvě jednání vlády prezident Miloš Zeman projednával zahraniční politiku ČR. Také oznámil, že je připraven podepsat tzv. euroval, tedy doplněk Lisabonské smlouvy, který umožní vznik záchranného fondu eurozóny. Doplněk podepíše při příležitosti návštěvy předsedy Evropské komise Josého Barrosa, jenž dorazí do Prahy začátkem dubna. Další téma, kterým se prezident zmínil na jednání vlády, byl boj proti mezinárodnímu terorismu a podpora českých misí v zahraničí.
Doživotní imunita zákonodárců a ústavních soudců bude zrušena
Senát dnes na druhý pokus schválil novelu zákona, která ruší doživotní imunitu poslanců a ústavních soudců. Pro přijetí novely hlasovalo 58 členů Senátu, je to tedy více jak třípětinová většina, takže novela nemůže být vetována prezidentem republiky. Novela i nadále nedovoluje trestně stíhat poslance v případě, že k tomu nedala jedna z parlamentních komor souhlas. Nicméně pokud by poslanci vypršel mandát, může být trestně stíhán. Mimo jiné byli proti schválení novely poslanci ODS. Požadovali totiž ještě zpřísnění novely a to tak, že by se imunita vztahovala pouze na projevy v parlamentu. Nyní musí novelu podepsat prezident Miloš Zeman.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu je vyšetřována za zpronevěru
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové je francouzskou policií znovu vyšetřována kvůli údajnému zneužití postavení a podílu na zpronevěře veřejných fondů v době, kdy byla ještě ministryní financí. Francouzská policie ve středu prohledávala její byt ve Paříži. Vyšetřování je vedeno jako odškodné kontroverznímu podnikateli a ministrovi Bernardovi Tapiemu. Podnikatel požadoval odškodné na základě argumentu, že státem vyvlastněná banka Crédit Lyonnais ho v roce 1993 podvedla a jeho akcie prodala společnosti Adidas. Ministr Tapie spor u soudu prohrál, ale odvolal se a arbitráž v rozhodčím řízení mu přidělila 371 milionů USD. Šéfka MMF Lagardeová je kritizována kvůli využití arbitráže k řešení sporu, přestože šlo o veřejné prostředky. Zároveň měla vědět o předpojatosti členů arbitrážní komise. Pokud by Lagardeová byla shledána vinnou ze zpronevěru veřejných prostředků, mohla by být odsouzena až k 10 letům vězení a pokutě 195 000 USD.
Jednání o dalším vývoji Mali se konalo ve francouzském Lyonu
Zástupci malijského a francouzského státu se ve středu sešli v Lyonu, kde jednali o dalším vývoji západoafrické země po stažení mezinárodních jednotek, které před 2 měsíci započaly vojenskou intervenci pod vedením Francie proti islamistickým skupinám na severu země. Přestože většina velkých měst, jako jsou Gao, Kidal, Timbuktu, byly během operace osvobozeny, boje i nadále probíhají v horách. Podle francouzského ministra pro rozvoj Pascala Canfina je nutné, aby se malijská vláda zaměřila na zlepšení zdravotnického systému a přístupu k čisté vodě. Africká odnož teroristické skupiny Al-Kaida AQIM měla podle mauretánské agentury ANI v reakci na vojenskou intervenci v Mali zastřelit francouzského podnikatele Philippe Verdona, kterého zajala v roce 2011.
Předseda Akademie věd Jiří Drahoš požaduje reformu instituce
Podle předsedy Akademie věd (AV) Jiřího Drahoše by celá instituce potřebovala zreformovat tak, aby jednotlivé ústavy, které se výzkumu nějak dotýkají, spolupracovaly. Dosud se na výzkumu vždy podílí jen jeden ústav. Ústavy se však obávají, že by tím mohlo dojít ke zpomalení procesu zkoumání. Také se obávají, aby vznikem nových věděckých sdružení, nepřišly o peníze. Návrh strategie je zatím v procesu příprav, nově zvolení akademici s myšlenkou souhlasí, nicméně bude záležet také na to, zda svůj souhlas vyjádří jednotlivé úřady.
Německo navrhuje posílit pravomoci Evropské služby pro vnější činnost
Německo navrhuje, aby Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) dostala nové pravomoci ohledně vztahů a politiky se sousedními státy a rozvojové pomoci, které jsou v současné době v rukou Evropské komise. Diplomatický sbor ESVČ je nezávislý na dalších institucích EU a jeho hlavní představitelkou je od roku 2009 Catherine Ashtonová. Návrh byl předběžně schválen 13 zeměmi EU, vyjma Velké Británie a Francie. Podle ESVČ by její pravomoci měly být posilovány, aby se zajistil jednotný, komplexní a integrovaný přístup EU k vnější činnosti. Je třeba zodpovědné politiky se sousedními státy a součinnosti na strategických a víceletých programech v oblasti rozvojové spolupráce. Německo dále požaduje, aby ESVČ mělo na starosti jednání EU o přidružení a partnerských smlouvách s mocnostmi, jako jsou Čína, Izrael nebo Rusko.
Kandidátem na prezidenta NKÚ je Miroslav Kala
Poslanci dnes zvolili kandidáta na prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miroslava Kalu., který je dosavadním viceprezidentem úřadu. Byl zvolen počtem 108 hlasů. Nyní ho do funkce musí ještě jmenovat prezident Miloš Zeman. Miroslav Kala je ve funkci viceprezidenta od roku 2008, předtím byl poslancem za ČSSD.
ECB má nové pravomoci ohledně evropského bankovního sektoru
Europoslanci odhlasovali novou legislativu, která dává Evropské centrální bance (ECB) pravomoci přímo dohlížet na evropský bankovní sektor. Podle dohody bude EBC kontrolovat přibližně 150 bank, včetně všech institucí s bilancí více jak 39 miliard USD a 3 největší banky v každé zemi. Dalšími odsouhlasenými pravomocemi jsou možnost odebrání licence, schvalování fúzí nebo akvizicí a právo vyhlásit nouzovou situaci. Malé a střední podniky, kterých je v eurozóně kolem 6000 a které dle kritiků způsobují potencionální úvěrové problémy, zůstanou pod národním dohledem, což bylo klíčovým požadavkem Německa. Nový režim se vztahuje na celou eurozónu včetně 10 zemí mimo prostor jednotné měny, které si budou moci vybrat, zda chtějí ustanovení přijmout.
Společnost ČEZ uzavřela smlouvu s těžební skupinou Czech Coal
Uzavřením smlouvy mezi společností ČEZ a těžební skupinou Czech Coal vznikne řádově tisíc nových pracovních míst. Obě společnosti uzavřely smlouvu o dodávkách uhlí z dolu Vršany do tepelné elektrárny Počerady. Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž tento krok vidí jako pozitivní, neboť stabilizuje region tím, že umožní jeho rozvoj a nabídne nová pracovní místa. Smlouva může trvat až do roku 2060.
Indicko-italské vztahy jsou na bodu mrazu
Rozhodnutí Itálie nevydat námořníky obviněné z vraždy indickým soudům způsobilo výrazné ochlazení vztahů mezi oběma zeměmi. Situace se vyostřila, když Indie odmítla obsadit post velvyslance v Itálii. Diplomatická roztržka tak i nadále pokračuje, italský premiér Mario Monti odmítá ustoupit mezinárodnímu tlaku a indický premiér Manmohan Singh považuje celou situaci za neúnosnou. Dalo by se očekávat, že Itálie zareaguje podobně jako Indie a stáhne svého zástupce, Indický nejvyšší soud se proto uchýlil k nezvyklému kroku – italský velvyslanec Daniele Mancini nesmí bez povolení opustit zemi a úředníci na letištích, hraničních přechodech i v přístavech jsou pověřeni jej při pokusu o odjezd zadržet. Právě Nejvyšší soud umožnil italským námořníkům na 4 týdny odcestovat do vlasti, rozhodnutí ve věci italského diplomata je reakcí na jeho ujištění, že se oba obvinění vrátí do Indie.
Prezident Miloš Zeman navštíví ve středu jednání vlády a ve čtvrtek Senát
Na oficiálních stránkách Pražského hradu se v pondělí objevila informace o plánu prezidenta Miloše Zemana navštívit obě dvě komory Parlamentu ČR. Ve středu bude prezident Miloš Zeman přítomen na jednání vlády. Premiér Petr Nečas sdělil, že očekával prezidentovu návštěvu již minulý týden, nicméně minulou středu byla upřednostněna schůzka prezidenta s hejtmany. Čtvrtečního jednání Senátu se zúčastní hlava státu po 6 letech, neboť jeho předchůdce Václav Klaus byl naposledy na jednání horní komory přítomen v roce 2007. Současný prezident Miloš Zeman nedávno uvedl, že se jednání vlády bude účastnit vždy, pokud se bude projednávat nějaký důležitý zákon, v minulosti například penzijní či daňová reforma nebo církevní restituce.
Rusko nesouhlasí se záchranným balíčekem EU pro Kypr
Rusko odmítlo požadavek vybírat jednorázovou daň z bankovních vkladů, která jsou součástí záchranného balíčku EU pro Kypr. Ruský prezident Vladimír Putin tento krok označil za „nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný“. Ruský premiér Dmitrij Medveděv popsal postup jako „snahu zabavit peníze jiným lidem“. Ruská ekonomika je pro Kypr více než významná, neboť Rusko je největším kyperským zahraničním investorem převážně kvůli vysokým ruským vkladům do tamních bank. Snadný přístup k vízům a volnější bankovní regulace učinily Kypr oblíbeným daňovým rájem pro ruské podnikatele. Kyperský ministr financí Michael Sarris v pondělí jednal v Moskvě, údajně měl ruský státní plynárenský monopol Gazprom nabídnout záchranu ostrova výměnou za smlouvy o dodávkách zemního plynu. Mluvčí Gazpromu to kategoricky popřel.
Ministerstvo pro místní rozvoj nejspíš nestihne vyčerpat všechny peníze z EU
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) oznámil, že je pravděpodobné, že ministerstvo pro místní rozvoj nestihne do konce programového období vyčerpat všechny evropské peníze a Česká republika tak o ně přijde. Finanční prostředky byly připraveny pro operační program Technická pomoc, jehož úkolem je lépe koordinovat ostatní programy, aby lépe a efektivněji čerpaly peníze z EU. Podle kontrolorů však ministerstvo zvolilo špatný program, který peníze rozděloval neúčelně a nehospodárně. Například jedna zakázka za 300 milionů korun, která byla ministerstvem připravena, byla naplánována nekvalitně a se zpožděním, takže poté musela být zrušena.
USA nebudou bránit vyzbrojování syrských rebelů
„Prezident Obama uvedl zřetelně, že USA nebudou stát v cestě zemím, které se rozhodnou dodat syrským rebelům zbraně, ať už se jedná třeba o Velkou Británii nebo Francii,“ sdělil americký ministr zahraničí John Kerry. „Prezident Assad nyní dostává podporu od Iránu, Hizballáhu, a očividně také od Ruska,“ dodal ministr Kerry. V posledních měsících se do Sýrie dostalo velké množství zbraní chorvatského původu, údajně financovaných Saúdskou Arábií. Podle deníku The Telegraph se tak dělo za tichého souhlasu USA. Zástupce Svobodné syrské armády (FSA) Brain Sayers zhodnotil výrok ministra Kerryho jako posun pro rebely sice nedostatečný, ale přesto za „krok správným směrem“.
Italští zákonodárci si zvolili mluvčí obou komor parlamentu
Italští zákonodárci si v sobotu zvolili mluvčí obou komor parlamentu, ale přesto Itálie stále nemá stabilní vládu. Bývalá mluvčí OSN pro uprchlíky (UNHCR) Laura Boldrini kandidovala za levicovou stranu Ekologie a svoboda (SEL) a byla zvolena jako mluvčí dolní komory Poslanecké sněmovny. Boldrini měla podporu Bersaniho středolevé Demokratické strany (DP), která těsně vyhrála volby v Poslanecké sněmově. Koalici podpořil také bývalý šéf státního zastupitelství v boji proti mafii Pietro Grasso, který byl zvolen mluvčím Senátu. Tradiční strany reflektovaly nespokojenost občanů, a proto předložily nové kandidáty. Podle analytiků nejpravděpodobněji prezident Napolitano předá předsedovi Bersanimu z DP předběžný mandát, aby zjistil, jestli si dokáže zajistit podporu vlády.
V pondělí podepsal prezident Miloš Zeman dva zákony, poprvé ve svém úřadě
Prezident Miloš Zeman v pondělí stvrdil svým podpisem dva zákony. První zákon se týká daňové novely, podle níž nebudou církve osvobozeny od daně z příjmu při prodeji vráceného majetku. Církvím bude vrácen majetek v hodnotě 75 miliard korun. Osvobození od daně z příjmu bude platit pouze pro nabytí majetku. Druhý podepsaný zákon se týká novely o evidenci výbušnin tak, jak to stanovují požadavky EU. Tato norma zároveň zakazuje vlastnit výbušninu bez jednoznačného označení.
Obyvatelé Velké Británie protestují proti otevření pracovního trhu Rumunům a Bulharům
Přes 100 000 Britů podepsalo on-line petici za rozšíření omezení na pracovním trhu pro Rumuny a Bulhary, která končí 1. ledna příštího roku. Mnozí obyvatelé žádají, aby restrikce byly prodlouženy o dalších 5 let. Podle odborníků je prodloužení nepravděpodobné, žádný členský stát totiž nemůže samostatně restrikce prodloužit. Omezení platila po dobu 7 let poté, co Rumunsko a Bulharsko vstoupilo do EU. Někteří politici se obávají „masivního přílivu pracovníků z východní Evropy“.
Bulharský prezident odmítl zbytečné výdaje země a přislíbil dodržení fiskální politiky
Na summitu ministrů financí v Bruselu bulharský prezident Rosen Plevneliev řekl, že jeho země i nadále bude dodržovat fiskální disciplínu a stabilitu. Jedním z bodů programů byla i efektivní liberalizace bulharského energetického trhu. Prezident rovněž uvedl, že úřednická vláda nebude „nerozumně utrácet“ a připraví zákony pro liberalizaci energetického sektoru tak, aby země již dále nebyla kritizována za nedodržování evropské legislativy. Bulharsko v Bruselu požádalo o začlenění do programu Evropské komise pro získání finanční podpory pro členské země, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností mladých lidí, v zemi na 27 % mladých Bulharů marně hledá práci.
Kyperský prezident obhajuje záchranný balíček, veřejnost se ale bouří
Kyperský prezident Nicos Anastasiades obhajuje záchranný balíček od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), který v zemi vyvolal vlnu pobouření veřejnosti. Dále uvedl, že dohoda je sice bolestná, ale potřebná k tomu, aby se zabránilo bankrotu několika tisíc malých podniků a posléze i celé země. Jednorázová daň by měla přijít v platnost v úterý 19. března, a proto jsou u bank vidět velké fronty lidí, kteří se snaží své úspory vybrat v hotovosti. Pravicová politická strana prezidenta Anastasiadese Demokratické shromáždění (DISY) potřebuje podporu ostatních frakcí, aby výpomoc mohla být ratifikována. Pro agenturu Reuters předseda parlamentního finančního výboru Nicholas Papadopoulos uvedl, že dohoda je mnohem horším rozhodnutím než očekával. Předseda opozice George Lillikas vyzývá své stoupence k uspořádání protestního shromáždění, protože měl „prezident zradit hlas lidu„.