Vůdce opozice z Lidové fronty (FP), levicový politik a kritik současné vlády Chokri Belaid byl ve středu ráno zabit. Vše se odehrálo v hlavním městě Tunisu při odchodu z bydliště. V kritickém stavu byl převezen do nemocnice, kde zraněním podlehl. Bratr zabitého Abdelmajid Belaid z vraždy obvinil vládnoucí stranu Ennahda premiéra Rachida Ghannouchiho. Strana FP vznikla jako protipól k Ennahdě, kterou obviňuje ze stále napjaté socioekonomické situace v Tunisku.
Archiv rubriky: Afrika
Íránský prezident přijel do Egypta
Prezident Mahmúd Ahmadínežád přijel v úterý do Egypta. Jedná se o 1. oficiální návštěvu íránské hlavy státu od Íránské islámské revoluce v roce 1979. Prezident Ahmadínežád se zúčastní středečního summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře. Tématem rozhovorů se svým egyptským protějškem Mohammadem Mursím je řešení konfliktu v Sýrii. Zatímco Írán stojí po boku dosavadního prezidenta Assada, Egypt spolu se státy Perského zálivu, jako je Katar, Saúdské Arábie, a Turecka, je v opozici. Oba prezidenti dále budou hovořit o prohloubení ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi a vztazích vůči Izraeli.
EU schválila misi na pomoc Libyi zpřísnit kontrolu hranic
Ministři zahraničních věcí členských států EU schválili plán na možnou dvouletou misi poskytující pomoc Libyi při zpřísnění kontrol nad svými hranicemi. Podle plánu by EU posílala do Libye poradce a školitele, kteří by poskytli krátkodobou podporu a pomoc při reformě systému hranic. Zájem EU o libyjské hranice trvá již od konce vlády vůdce Muammara Kaddafiho, s nímž EU měla spolupracovat na omezení přílivu migrantů. Po svržení vůdce Kaddafiho v roce 2011 se EU snaží úzce spolupracovat s libyjskými úřady ohledně kontroly hranice u Středozemního moře. Po libyjském povstání má EU podle European Voice obavy, že by zbraně a drogy mohly procházet za hranice Libye, které byly zdůrazněny konfliktem v Mali, který byl údajně zásoben zbraněmi od sil věrných vůdci Kaddafimu.
Súdán je kritizován jako země transportu zbraní
V Chartúmu se v pondělí setkal súdánský prezident Omar al-Bashir s předsedou Palestinského Islamistického Džihádu (PIJ) Ramadanem Abdullahem Shallahem, aby hovořili o ilegálním tranzitu zbraní přes Súdán. Oficiálně pro tiskovou agenturu AFP uvedli, že za přesunem stojí Izrael. Židovský stát však loni v říjnu upozorňoval na využívání súdánsko-egyptských cest pro převoz íránských zbraní palestinskému Hamasu a islamistickému džihádu. Ve stejnou dobu došlo k výbuchu chartúmské vojenské továrny, kde podle Izraele měly být uschovány či vyráběny zbraně pro potřeby teroristů. Ten Súdán obviňuje z napomáhání bojovníkům.
Francois Hollande: operace „Serval“ dopadla úspěšně
Francouzský prezident Francois Hollande a jeho maliský protějšek Diocounda Traoré se o víkendu v hlavním městě Mali Bamaku usnesli na tom, že operace „Serval“, při které francouzští vojáci bojovali v Mali proti islámským skupiným dopadla úspěšně. Prezident Hollande a francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius však upozornili, že „terorismus zatím nebyl poražen, a proto naši vojáci v Mali několik měsíců zůstanou“. Pozornost armády se nyní zaměří na pohyby Tuaregů po území státu. Mali patřilo k hlavním tématům minulého týdne i na diplomatickém poli. Ve Strasburgu a Bruselu prezident Hollande hovořil před „sedmadvacítkou“ o úspěších jeho armády v Západní Africe.
Nigerský uranový důl je pod ochranou francouzských jednotek
Francouzské speciální síly chrání v Nigeru uranový důl, který patří mezi jeden z největší uranových dolů na světě. Informaci potvrdila nigerská vláda a prezident Mahamadou Issoufou řekl pro francouzská média, že v dolu Arlit byla zpřísněna bezpečnost po nedávném útoku v Alžírsku. Francouzská společnost Areva hraje významnou roli v těžbě uranu v nigerském dolu Arlit, který je pátým největším producentem uranu na světě. Před třemi lety již došlo k incidentu v dolu Arlit, kdy bylo islamistickou milicí uneseno 5 francouzských pracovníků a 4 z nich jsou stále zadržováni s dalšími 3 francouzskými rukojmími.
Tunisko: sekulární strany hrozí opuštěním vlády
Umírněná islamistická strana Ennahda, která v říjnu 2011 se svými 42 % vyhrála parlamentní volby v Tunisku, se o svoji moc dělí se sekulární stranou Kongres pro republiku tuniského prezidenta Moncefa Marzoukiho a stranou Ettakatol. Ti však vyhrožují, že z vlády odejdou, pokud v ní zůstanou stávající ministři zahraničí Rafík Abdelsallem a spravedlnosti Nouridine Bhiri. První ze jmenovaných je zeťem Rachida Gannouchiho, šéfa strany Ennahda. Ministr spravedlnosti Bhiri je zase vyzýván k odchodu pro svůj „slabý výkon“ na ministerstvu.
Senegalští rebelové útočili v Casamance
Nejméně 5 lidí zemřelo při pátečním útoku rebelů v Casamance na jihu země. Povstalci z Hnutí demokratických sil Casamance (MFDC) měli namířeno na banku Crédit Mutuel a obchody. Rozsah útoku je největší od zvolení Mackyho Salla senegalským prezidentem v březnu 2012, kdy vyvstaly naděje na mírové řešení nezávislosti Casamance. Dříve portugalský region se stal v roce 1960 součástí Senegalu s dovětkem o možném odtržení se po 20 letech. Samostatnost nenastala a od začátku 80. let je oblast sužována konflikty.
Gambijský prezident zrušil pětidenní pracovní týden, pátek bude dnem modliteb
Prezident Gambie Yahya Jammeh zkrátil pracovní týden, namísto 5 dnů budou ve veřejném sektoru vyžadovány 4 pracovní dny. Svým krokem vyhověl většinové muslimské populaci, která pátek věnuje tradičním pátečním modlitbám. Rozhodnutí začalo platit od 1. února. Státní školy zůstanou v pátek zavřené, nicméně pro dobrovolníky budou otevřeny v sobotu, aby si mohli vykompenzovat páteční den. Podle analytiků může zkrácení pracovního týdne vést ke zhoršení již nepříliš prospěšné ekonomické situace v západoafrické zemi. Základem ekonomiky Gambie je zemědělství, především export arašídů, v poslední době vzrůstá obliba země jako turistického cíle pro její pláže. Vláda argumentuje, že pracovní týden zůstane na 40 hodinách, neboť sobota bude dnem, kterým si lidé budou moct vykompenzovat páteční volno.
Britský premiér David Cameron vyzývá OSN, aby novým rozvojovým cílem bylo vymýcení extrémní chudoby
Britský premiér David Cameron řekl na zasedání OSN v Nigérii, že předmětem nových mezinárodních cílů by mělo být vymýcení extrémní chudoby. Nutné je zaměřit se i na potírání korupce a nespravedlnosti. Premiér Cameron, který spolupředsedal panelu společně s liberijskou prezidentkou Ellen Johnson-Sirleaf a prezidentem Indonésie Susilo Bambang Yudhoyono, při němž diskutovali o nových cílech, které by měly nahradit rozvojové cíle, jež vyprší v roce 2015. Pokud dojde k dohodě, nové závazky by měly trvat až do roku 2030. Premiér Cameron při panelu řekl, že západoafrické země byly zničeny konflikty a občanskou válkou a trval na tom, že je třeba více než jen finanční pomoc, aby se země vymanily z chudoby.
Švýcarsko uzákoní rychlé navrácení majetku Husního Mubaraka Egypťanům
Ačkoliv původní verze zněla, že navrácení Švýcarskem odstaveného finančního majetku bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka bude možné až tehdy, vrátí-li se Egypt ke stabilitě a klidu, švýcarské orgány schválily zákon na dřívější navrácení jmění. „Hovoří se o celkové částce kolem 767 milionů USD,“ oznámil šéf egyptského státního zastupitelství Kamel Gergs a dodal, že v prosinci federální trestní soud (FCC) ve šýcarské Bellinzoně zamítl vydání pašovaných peněz zpět do Egypta.
Nigerijský poslanec byl obviněn z braní úplatků a korupce
Poslanec Farouk Lawan, který stál v čele komise, která měla prošetřit podvody s dotacemi na paliva, byl obviněn z přijetí úplatku ve výši 3 miliony USD. Úplatek měl zastavit prošetřování v ropné společnosti Zenon. Soud se má konat 8. února, do té doby bude poslanec ve vazbě. Nigérie patří mezi přední producenty ropy v Africe, většinu ropy ale země dováží, proto svých obyvatelům poskytuje na paliva dotace. Před rokem chtěla vláda prezidenta Jonathana dotace zrušit, v zemi se zvedla vlna protestů.
OSN je znepokojena obviněním malijské z etnického zabíjení na severu země
Podle OSN vzrůstá počet případů přepadání, etnického zabíjení a zneužívání pravomocí malijské armády na severu země, kde vojáci spolu s mezinárodními silami bojují proti islamistickým skupinám. OSN upozorňuje, že zvyšující se počet případů může odstartovat „vlnu násilí“. Mezinárodní trestní soud (ICC) již oznámil, že obvinění prošetří. Francouzský prezident Francois Hollande, který do země poslal stovky vojáků, aby pomohly malijské armádě ve znovuzískání severu země, by se měl v hlavním městě Mali Bamaku setkat s prozatímním prezidentem Dioncounda Traore. Prezident Holland pravděpodobně navštíví i město Timbukt, které nedávno dobyly francouzské a malijské jednotky.
OSN: Izraelské osady porušují palestinská práva
Zpráva Rady OSN pro lidská práva konstatovala, že výstavba a existence izraelských osad ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu „znamená vážné porušení“ lidských práv. „Motivací pro zastrašování a násilnosti páchané na Palestincích a jejich majetku je snaha vypudit místní populaci z území, aby izraelské osady mohly dále růst,“ stojí dále ve zprávě OSN. Problematika osad podle OSN porušuje čtvrtou Ženevskou konvenci, která zakazuje transfer vlastního obyvatelstva na okupované území. Zástupci Francie, Pákistánu a Botswany, kteří se na vzniku zprávy podíleli, dále vyzvali Izrael, aby zastavil veškeré aktivity jakkoli s problematikou osad spojené. Podle vyjádření izraelského ministerstva zahraničí je zpráva OSN pouze kontraproduktivní a poškozuje mírový proces s Palestinci. Rada OSN pro lidská práva je navíc prý zaujatá a posuzuje věci jednostranně. Izrael před dvěma dny odmítl další spolupráci s Radou.
V centrálním Tunisku se střetli vojáci s džihádisty
V regionu Kasserine poblíž alžírských hranic došlo v pondělí k incidentu mezi vojenskou gardou a džihádisty. Při přestřelce byl zraněn voják, nyní je již mimo ohrožení života. V tuniských horách a v příhraničních oblastech s Alžírskem operují členové Al-Kaidy islámského Maghrebu (AQMI), kteří využívají hůře přístupného terénu pro svou činnost. Po útoku na naftařské společnosti na alžírské Sahaře z 16. ledna, tuniské úřady zvýšily počet jednotek hlídajících naftová a plynová pole v zemi. Posílena je bezpečnost na horských komunikacích a těch, které směřují k hranicím.
Britský premiér navštívil Alžírsko
Britský premiér David Cameron ve středu přiletěl do Alžíru, kde s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou a svým protějškem Abdelmalekem Sellalem uzavřel strategické bezpečnostní partnerství mezi oběma zeměmi. Stalo se tak v návaznosti na nedávný teroristický útok v In Amenasu. Jedná se o 1. návštěvu britského premiéra od dob nezávislosti Alžírska v roce 1962. „Teroristická hrozba, jež čelíme v Pákistánu, Jemenu nebo Somálsku je výrazně silnější, ale neměli bychom zapomínat, že terorismus v Mali je na vzestupu, proto s ním musíme bojovat a ne ho ignorovat. Ze Severní Afriky se nesmí stát další Afghánistán a Irák,“ řekl David Cameron na tiskové konferenci.
V Nigérii vyhlásila islamistická Boko Haram jednostranné příměří
Údajný velitel militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakr Shekau vyhlásil jednostranné příměří s nigerijskou vládou. „K příměří došlo po sérii jednáních s vládními úředníky,“ řekl novinářům jeden z členů Boko Haram Šejch Abu Mohammed Ibn Abdelaziz. Od roku 2009 má organizace na svědomí stovky mrtvých. Z Nigérie chce utvořit islámský stát se striktním výkladem práva šaría. Boko Haram působí převážně na severu a v centrální části země, jih země je převážně křesťanský.
Egyptská opozice odmítla prezidentův požadavek na národní dialog
Prezident Mohammed Mursi vyzval představitele opozice k jednání, aby projednala čtyřdenní násilí v zemi. Desítky lidí zemřelo poté, co soud odsoudil 21 lidí za smrt během nepokojů po fotbalovém zápase v roce 2011. Stav nouze byl v posledních dnech vyhlášen ve městech Port Said, Suez a Ismailia. V pondělí vláda schválila zákon, který umožňuje armádě zatýkat a účastnit se policejních akcí. Opozice obviňuje prezidenta Mursiho z autokracie a z omezování svobody a vyznání důsledkem nové ústavy.
V egyptském městě Port Said pokračují nepokoje
Nejméně 3 lidé byli zabiti a dalších 400 zraněno při střetech mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v egyptském přístavu Port Said. Střety propukly během pohřbu 30 obětí, které si vyžádaly sobotní protesty. Ty byly vyvolány vynesením rozsudky smrti nad 21 účastníky nepokojů, které propukly v únoru 2011 po fotbalovém zápase mezi mužstvy Káhiry a Port Saidu. Tehdy během střetů zahynulo 74 osob. Po sobotním vynesení rozsudků smrti zaútočil nespokojený dav na vězení, ve kterém jsou odsouzení vězněni, při útoku byli zabiti také dva policisté. Ve snaze o zklidnění situace byly v Port Saidu rozmístěny armádní jednotky, které zabezpečily klíčové budovy. V pátek se v Káhiře konala navíc ještě velká protivládní demonstrace k příležitosti 2 let od začátku revoluce, která svrhla exprezidenta Mubaraka. Současný prezident Mursí je opozicí obviňován z autokratických praktik a jeho vláda z prohlubování ekonomické krize.
Alžírsko nevyšle své vojáky do Mali, základnu mezinárodním silám neposkytne
Na pátečním summitu Rady pro mír a bezpečnost Africké unie (AU), který se konal v etiopské Addis Abebě vystoupil alžírský premiér Abdelmalek Sellal s rozhodnutím nevyslat vojáky alžírské armády na misi do Mali a stejně tak země nebude přijímat zahraniční vojenskou výpomoc. Alžírsko od začátku malijské krize podporuje strategii 3 bodů, tj. zachování celistvosti a jednoty území Mali, návrat k demokracii a legitimitě a boj proti terorismu. Premiér Sellal odsoudil nedávné útoky na město Konna a prohlásil, že aktéři činu musí být potrestáni. Dále zdůraznil, že zavřením alžírským hranic s Mali chce oslabit „černý obchod“ se zbraněmi a organizovaný mezinárodní zločin. „Na prvním místě máme zájem o oslabení pohybu teroristů, pašeráků a tím přispět k účinnějšímu boji s nimi. V sázce je stabilita severoafrického regionu,“ řekl premiér.
Intervence v Mali slaví první úspěchy, armáda obsadila klíčové město Gao
V sobotu malijské jednotky za pomoci Francie znovuzískaly klíčové město na severu země Gao, které bylo od převratu v držení islamistických skupin. Zabezpečit město pomáhaly i nigerské a čadské jednotky. Úspěch vojenské operace přichází v době, kdy představitelé Africké unie (AU) jednají v etiopské Addis Ababě o vyslání více jednotek do země, v současnosti je v Mali na 5 700 mezinárodních jednotek. V sobotu francouzský premiér Jean-Marc Ayrault řekl, že „dobytí Timbuktu se očekává v brzké době“.
USA připustily svoji chybu ve výcviku malijských jednotek
Generál Carter Ham, velitel amerických jednotek v Africe připustil, že Spojené státy americké částečně selhaly ve výcviku lokálních vojenských jednotek v Mali, které v současné době bojují proti islamistickým rebelům na severu země. Lidskoprávní organizace kritizují jednání malijských jednotek, které během svého postupu zabíjejí Araby a Tuaregy. Generál Carter Ham uvedl, že při výcviku se Američané zaměřili především na taktiku a technickou stránku boje a připustil, že americkým silám se nepodařilo malijským vojáků předat určité hodnoty, morální a etické jednání.
V Egyptě probíhají silné demostrace
Na 2. výročí svrhnutí bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka se země opět ponořila do vlny demostrací. Lidé se bouří nejen v Káhiře ale i Alexandii, Suezu a Ismajlíji, kde napadli kancelář Muslimského bratrstva (MB). Demonstranti nesouhlasí s politikou současného prezidenta Mohammeda Mursího, kterého označují za „zrádce“ revoluce. „Prezident nenaslouchá národu, chtěli jsme jen chléb, svobodu a sociální jistoty,“ je slyšet z ulic. Vůdce opozice Mohammed El-Baredei vyzval lid, aby nepřestával bojovat za svá práva. Doprava v Egyptě je paralyzována.