Francouzský prezident Francois Hollande ve čtvrtek oznámil, že země spolupracuje s Kamerunem a Nigérií na případu 7 unesených Francouzů, mezi nimiž jsou i 4 děti. Informace z médií o jejich propuštění popřel. „Bohužel nemůžeme potvrdit informace, že by zadržovaní byli opravdu na svobodě. Rodiny unesených jsme kontaktovali s tím, že zprávy z médií nejsou pravdivé,“ řekl Didier Le Bret z krizového centra zřízeného ministerstvem zahraničí v Paříži. Únos má nejspíš na svědomí islamistická militantní skupina Boko Haram operující převážně v Nigérii. Únos pravděpodobně souvisí i s vojenskou intervencí v Mali. Skupinka byla unesena v úterý na severu Kamerunu.
Archiv autora: Soňa Prokopová
Izraelský premiér Netanyahu nabídl ministerský post Tsipi Livni
Izraelský premiér a člen strany Likud Benjamin Netanyahu nabídl post ministryně spravedlnosti opoziční političce Tsipi Livni. Izraelský volební systém vyžaduje spolupráci v rámci koalice. Nová ministryně, která smlouvu s premiérem o svém jmenování už podepsala, by měla jednat o oživení izraelsko-palestinských vztahů a navazující spolupráci se Spojenými státy americkými. Politička byla v letech 2009 – 2012 předsedkyní strany Kadima, v listopadu 2012 přestoupila do středové strany Ha-Tnu’a. Opoziční politička Livni již dříve zastávala vysoké politické funkce, mimo jiné i práci ministryně spravedlnosti. Ministerstvo převezme po nestraníkovi Ja’akovu Ne’emanovi.
Saúdský král Abdullah jmenuje členem parlamentu ženu
Významný krok v rámci saúdského tradičního rozdělování genders rolí udělal král Abdullah, který rozhodl, že členem parlamentu bude žena. O současném králi se hovoří jako o reformátorovi, jež se snaží zemi modernizovat. „Ženy budou moci kandidovat do úřadu již v příštím hlasovacím období,“ řekl král před 2 lety. Proti jmenování jsou však konzervativní duchovní. Ti ve změnách vidí možné ohrožení tradičních přísných hodnot dle práva šaría. V ultra-konzervativním království nesmí ženy například řídit auto, pracovat, cestovat či zřídit si bankovní účet mohou pouze se souhlasem mužského zástupce.
Tuniský premiér Jebali podal demisi
„Ano, naše vláda selhala, nepodařilo se nám uskutečnit kladný rozvoj země.“ S těmito slovy v pondělí vystoupil před parlamentem tuniský premiér a člen strany Ennahda Hamadi Jebali, kdy se premiér rozhodl pro rezignaci. Obyvatelé jsou s vývojem země nespokojení a ekonomickou situaci dávají za vinu vládnoucí islamistické straně. Smrt opozičního politika Chokriho Belaida se stala ohniskem násilí Tunisanů. Premiér Jebali chce o současném stavu ještě hovořit s prezidentem Moncefem Marzoukim.
Egyptská prokuratura požádala interpol o pomoc s trestním stíháním expremiéra Ahmeda Shafiqa
Bývalý egyptský premiér Ahmed Shafiq, jenž svůj post zastával v době vlády prezidenta Mubaraka, bude zřejmě stíhán interpolem pro zpronevěření veřejných financí, na kterém se měly podílet i jeho 3 dcery. Vrchní káhirský prokurátor Talaat Abdullah zveřejnil prosbu o pomoc interpolu. Konkrétně je expremiér Shafiq obviněn z nelegálního přivlastnění si farem sloužících k chovu ryb a přerozdělování ubytoven úřadu pro územní plánování, kterému šéfoval. Expremiéra Shafiqa jmenoval do funkce bývalý prezident v době nepokojů v roce 2011. Po pádu režimu Husního Mubaraka i s rodinou opustil Egypt a nyní žije ve Spojených arabských emirátech (SAE).
Pákistán: 4 mrtví při přestřelce v kanceláři vládního úředníka
V pákistánském Peshavaru došlo v pondělí k útoku mužů převlečených do policejních uniforem na kancelář vládního úředníka Muttahirzeba Khana. Dva ohlušující výbuchy přišly ve chvíli, kdy probíhalo setkání se zástupci místních kmenů a politických stran. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Měsíc před parlamentními volbami se podobné incidenty v Pákistánu zvyšují. Například v sobotu došlo k bombovému útoku namířenému proti šiítské komunitě v Quettě, při které zemřelo 85 lidí. Vedle Talibanu představuje pro zemi další hrozbu extremistická organizace Laskhar-e-Jhangvi (LeJ), zpravodajskými službami označená za nebezpečnou.
Libyjci oslavili 2 roky od revoluce, bezpečnostní složky byly v pohotovosti
Tripolis a Benghází si v pátek připomněly 2leté výročí počátku revoluce, které rozhodlo o osudu režimu vůdce Muammara Kaddáfího. Ačkoli v ulicích panovala veselá nálada, ozbrojené složky byly v pohotovosti. Pozemní hranice s Tuniskem na západě a Egyptem na východě byla po 4 dny uzavřena. Většina Libyjců požaduje „odchod staré gardy z nových struktur“ a zájem politiků o dění v největším libyjském městě Benghází, kde doposud lid neodevzdal zbraně jako odpověď na pokračující napjatou atmosféru. Přestože má Libye od srpna 2012 novou vládu, situace v různých regionech zůstává nepřehledná a nejednotná.
Aktivisté ze Západní Sahary stanuli před soudem
Marocký vojenský soud v Rabatu udělil tresty v podobě odnětí svobody pro 24člennou skupinu Sahrawis, kteří byli obviněni ze zabití příslušníků bezpečnostních složek, k němuž došlo v Západní Sahaře v roce 2010. V listopadu 2010 byla vyslána vojenská hlídka, aby demontovala tábor v oblasti města Laayoune, jež si na protest proti životním podmínkám Sahrawis založili, vojenský zásah nicméně vyvolal střety. Západní Sahara je citlivým tématem od roku 1975, dříve španělské území není dosud mezinárodně uznávané. Ačkoliv Maroko nabízelo oblasti částečnou autonomii pod svou svrchovaností, byla odmítnuta separatisty z Fronty Polisario (Lidová fronta osvobození). Proti soudnímu verdiktu protestovalo mnoho lidí.
Odbory v Tunisku protestují proti vládě
Tuniské odbory protestují již druhý týden proti vládnoucí straně Ennahda. Příčinou byla vražda levicového politika Chokriho Belaida, která rozpoutala politickou krizi v zemi. Vztahy mezi Ennahdou v čele s premiérem Hamadim Jebalim a Kongresem pro republiku (CPR) s jeho předsedou a rovněž prezidentem Tuniska Moncefem Marzoukim jsou mimořádně napjaté. Protestní akce se z Tunisu přesunuly do měst Sousse na východě a Gafsa na jihu Tuniska, kde odbory mají významnou podporu obyvatel. „Násilí proti členům odborů se stupňuje, žádáme zastavení těchto násilností,“ uvedl pro stanici Al-Jazeera člen Svazu Tuniských Pracujících (UGTT) Sassi Nassedine.
Libanonský opoziční vůdce Saad al-Harírí považuje pád syrského prezident za nevyhnutelný
Libanonský opoziční vůdce Saad al-Harírí, syn někdejšího premiéra Rafíka al-Harírího, ve čtvrtek oznámil, že režim syrského prezidenta Bashara al-Assada dlouho nevydrží. Svá slova uvedl k 8. výročí otcovy smrti, ze které obviňuje právě vládu prezidenta Assada. Na tehdejšího premiéra byl 14. února 2005 v Bejrútu spáchán atentát. Po tomto incidentu proběhly v zemi rozsáhlé politicko-vojenské změny, například stažení syrských vojsk. Vůdce Saad al-Harírí z obavy o svůj život žije v exilu. Libanonci se obávají nárůstu sektářského násilí, kvůli válce se libanonsko-syrské vztahy ocitly v krizi. Mezníkem se staly loňské říjnové atentáty na místní křesťany, při kterých zahynul také generál Wissam al-Hassan, velitel libanonské vnitřní bezpečnosti.
Egypt dokončuje ekonomické podmínky k získání půjčky od Mezinárodního měnového fondu
Egyptský premiér Hisham Qandil řekl, že vláda dokončuje podmínky potřebné k získání půjčky slíbené Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Předběžná dohoda o úvěru byla podepsaná v listopadu loňského roku. Egypt z MMF získá přibližně 4,8 miliard USD. To by mělo zemi uchránit před hospodářským kolapsem. „Ekonomika není v dobrém stavu, potřebuje odpočinek,“ ohlásil premiér Qandil. Ratingová agentura Moody´s v úterý snížila úvěrový rating Egypta pro pochybnosti kolem bezpečnosti půčky, respektive, zda budou Egypťané schopni ji řádně a včas splatit. Další otázka vyvstává z obav o ekonomickou stabilitu země, neboť začaly nové protestní akce, které mohou ohrozit hospodářský růst.
Libyjský premiér žádá Západ o poskytnutí pomoci
Libyjský premiér Ali Zeidan na mezinárodním setkání o bezpečnosti Libye, které se uskutečnilo v úterý v Paříži, požádal západní velmoci o pomoc v boji s terorismem s tím, že potřebuje vrátit stabilitu země. Zahraniční pomoc by měla spočívat v ochránění 4 tisíc kilometrů libyjských hranic jako zábrana proti islamistům prchajících z Mali. Ve snaze zastavit hrozbu ze Sahelu usnesly se Spojené státy americké (USA), Evropská unie (EU), OSN, Liga arabských států (LAS) a Africká unie (AU) na „plánu rozvoje národní bezpečnosti“ a „plánu rozvoje justice v právním státě“, uvádí se v prohlášení z Orsay. Libyjské orgány popírají, že by samy byly laxní v přístupu k ochránění hranic.
Turkish Airlines se budou podílet na vytvoření nigerské letecké společnosti
Nigerská vláda a turecký letecký dopravce se dohodly na spolupráci. Turkish Airlines bude spoluvytvářet novou nigerskou leteckou společnost. Původní společnost Air Niger se rozpadla v roce 1985 z ekonomických důvodů a od té doby země nemá vlastní leteckou společnost. Z rozhodnutí obou stran vyplývá, že Niger bude vlastnit 51 % a Turkish Airlines 49 % nové národní letecké společnosti s názvem Niger Airways. Informace týkající se velikostí investic včetně vozového parku zatím nebyly zveřejněny. Turkish Airlines nyní létá do 33 afrických destinací, tedy nejvíc ze všech mezinárodních leteckých přepravců.
Na Sinaji budou zaplaveny tunely spojující Egypt s Gazou
Egyptší a palestinští úředníci rozhodli o zaplavení tunelů, které spojují Egypt s územím Gazy. Tunely sloužily hlavně k nelegálnímu přesunu až třetiny zboží, pohonných hmot a zbraní. Samotní Palestinci a organizace Hamás jsou však z opatření rozhořčeni a tvrdí, že Egypt nechce o příměří jednat. Zástupci palestinského Hamásu a Egyptu se proto sejdou v Káhiře u kulatého stolu. Tyto nelegální cesty byly vítány zejména pašeráky z palestinské strany, kteří nemuseli platit Izraeli mýtné za přepravu zboží po jejich území. Více než 150 dosud existujících tunelů si vyžádalo desítky obětí, nestabilita stavby způsobila smrt převážně na palestinské straně.
Po 2 letech od pádu Mubaraka Egypťané volají po sociální spravedlnosti
Egypt se potýká s velkou sociální nerovností, 2 roky po pádu bývalého prezidenta Husního Mubaraka se ekonomika země nevrátila na předrevoluční úroveň. Příjmy pocházející z cestovního ruchu mají klesající tendenci. Například v roce 2010 byly příjmy z turismu kolem 13 miliard USD, letos se zisky odhadují jen na 8,5 miliard USA. Majitelé drobných živností se potýkají s nedostatkem zákazníků. Ceny potravin, zboží, služeb a pohonných hmot vzrostly, zatímco mzdy klesají. Z 80 milionové egyptské populace více než polovina žije pod hranicí chudoby. Podle ekonomů nemá vláda vypracovaný konkrétní hospodářský plán. Blízkovýchodní Katar poskytl finanční pomoc ve výši 5 miliard USD, jednání s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce 4,2 miliard USD se opět zastavila.
Ruský ministr zahraničí navštívil Alžírsko
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijel v pondělí do Alžíru. Diskutovat bude jak s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou, tak se svým protějškem Mouradem Medelcim. Obě země mají v plánu zaměřit se na vzájemnou spolupráci ve všech oblastech společného zájmu. Ministr Lavrov přijel i za účelem vyslechnout si názory na probíhající válečné konflikty v regionech Sahelu a Sýrii. Alžírsko i Moskva upřednostňují nevměšovat se do vnitřních záležitostí země a ponechání na samotných syrských orgánech, jakým způsobem se s konfliktem vypořádají. Nicméně předseda ruského parlamentu Sergej Naryškin v Paříži deklaroval ruskou podporu mezinárodního kontingentu v Mali.
Členové politické strany tuniského prezidenta Marzoukiho uvažují o demisi
Na 5 členů tuniské sekulární strany Kongres pro republiku (CPR), jejíž součástí je i nynější prezident Moncef Marzouki, chce podat demisi, pokud vládnoucí strana Ennahda nebude akceptovat jejich úsilí o změnu v sestavení kabinetu. „Nemohu potvrdit ani popřít rezignaci těchto ministrů,“ řekl v rádiu Shems-FM státní tajemník pro zahraniční záležitosti Hédi Ben Abbés. Strana CPR má v současné vládě 3 ministry a 2 státní tajemníky. Ti 2. února oznámili případnou rezignaci, jestliže v parlamentu zůstanou dosavadní ministři zahraničí a spravedlnosti. Důvodem je protekce a neschopnost zastávat svoji politickou funkci.
Egyptská policie zvyšuje ochranu opozice po atentátu v Tunisku
„Egyptské ministerstvo vnitra zajistí vyšší ochranu opozičním politickým stranám v reakci na středeční atentnát, ke kterému došlo v Tunisu,“ oznámil tiskový mluvčí vnitra Hani Abdel-Latif. Egyptské ozbrojené složky nyní dohlíží na bezpečnost kolem objektů významných politických osobností. Profesor Mahmoud Shaaban z káhirské univerzity Al-Azhar vydal fatwu (výzvu) na odstranění opozičních sekulárních stran, konkrétně Frontu národní spásy (NSF) vedenou Mohammedem El-Baradejem a Hamdeenem Sabbahim. Premiér Hisham Qandil vyjádření profesora odsoudil jako podněcování k extremismu a dalším nepokojům v zemi.
Libanonci se obávají nadměrného přílivu Syřanů
Obyvatelé Libanonu mají obavy, že země nezvládne pojmout obrovské množství syrských uprchlíků, kteří každodenně přicházejí do země i s početnými rodinami. Demografický šok by mohl Libanon destabilizovat stejně jako v letech 1975-1990, kdy palestinští uprchlíci zde našli azyl. Zatímco v Libanonu se přirůstek novorozenců pohybuje kolem 1200 dětí denně, nápor Syřanů je přibližně 8000. Náhlá vlna masivního přílivu lidí má za následek zvyšující se kriminalitu. Absence solidního bydlení nutí azylanty pobývat ve stanech, garážích, rozestavěných budovách a opuštěných školách. Obavy panují z možného nárůstu xenofobních projevů. Kromě Libanonu bývá nejbližším cílem Syřanů také Turecko a Jordánsko.
Egypt nebude utajovat informace o mučení demonstrantů
„Egyptští vládní představitelé nebudou před veřejností zatajovat informace týkající se násilností při demonstracích,“ uvedl tiskový mluvčí prezidentské kanceláře Yassir Ali na středečním summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře a vyzval média, aby vyčkala se závěry až po oficiálním vyšetřování. Minulý týden Egyptem otřásla zpráva o mučení, resp. zabití jednoho z účastníků demonstrace v hlavním městě. Podle dostupných informací se na smrti aktivisty Mohammeda El-Gendyho měly podílet právě policejní složky.
Mezinárodní trestní soud v Haagu chce soudit bývalého šéfa libyjské kontrarozvědky
Mezinárodní trestní soud (ICC) v nizozemském Haagu žádá Libyi, aby vydala k trestnímu stíhání bývalého šéfa kontrarozvědky Abudllaha As-Senoussiho, který svoji pozici zastával v době vlády vůdce Muammara Kaddáfího. ICC ho obviňuje ze zločinů proti lidskosti, vraždě a pronásledování demonstrantů v roce 2011. „Libyjské orgány jsou povinny splnit domluvu o předání,“ sdělil haagský soudce s tím, že soud má pravomoc obrátit se na Radu bezpečnosti OSN. Spekuluje se také o vydání syna bývalého vůdce Saifa al-Islama Kaddáfího.
Italská ENI objevila v Egyptě nové ložisko ropy a zemního plynu
Italská naftařská společnost ENI objevila v západní části egyptské Sahary další zdroj ropy a zemního plynu. „Rosa North 1X“, jak se vrt nazývá, bude ENI využívat již od tohoto roku. Počítá, že 2 vrty vytěží až 2 tisíce barelů ropy denně. Italská společnost je největší zahraniční firma zpracovávající ropu a plyn v Africe. Vlastní 56 % těžební koncese na západě Egypta a je součástí seskupení IEOC (International Egyptian Oil Company). V roce 2011 zpracovala v zemi na Nilu přes 240 tisíc barelů denně.
Tuarežská MNLA ohlásila kontrolu nad městem na severovýchodě Mali
Pro-autonomní Tuaregové oznámili, že pod jejich kontrolou je město Menaka na severovýchodě země, které bylo doposud obsazeno Al-Kaidou. Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian řekl, že je „ochoten přizvat ke kulatému stolu v Paříži Tuaregy, pokud oznámí, že nejsou teroristy ani separatisty“. Tuaregové patřili v době bojů v Mali „vyjednávačům“ mezi francouzskými vojáky a islamisty. Francouzská armáda zveřejnila své noční nálety na Saharu s cílem oddělit zásobování bojovníků a zničit jejich tábory. Francie nyní po Mali požaduje jednání se všemi etniky, tedy i s Tuaregy. Malijský prozatímní prezident Diacounda Traoré vyjádřil ochotu s MNLA vyjednávat za předpokladu, že si nebude nárokovat územní nezávislost.