Vůdce opozice z Lidové fronty (FP), levicový politik a kritik současné vlády Chokri Belaid byl ve středu ráno zabit. Vše se odehrálo v hlavním městě Tunisu při odchodu z bydliště. V kritickém stavu byl převezen do nemocnice, kde zraněním podlehl. Bratr zabitého Abdelmajid Belaid z vraždy obvinil vládnoucí stranu Ennahda premiéra Rachida Ghannouchiho. Strana FP vznikla jako protipól k Ennahdě, kterou obviňuje ze stále napjaté socioekonomické situace v Tunisku.
Archiv autora: Soňa Prokopová
Íránský prezident přijel do Egypta
Prezident Mahmúd Ahmadínežád přijel v úterý do Egypta. Jedná se o 1. oficiální návštěvu íránské hlavy státu od Íránské islámské revoluce v roce 1979. Prezident Ahmadínežád se zúčastní středečního summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře. Tématem rozhovorů se svým egyptským protějškem Mohammadem Mursím je řešení konfliktu v Sýrii. Zatímco Írán stojí po boku dosavadního prezidenta Assada, Egypt spolu se státy Perského zálivu, jako je Katar, Saúdské Arábie, a Turecka, je v opozici. Oba prezidenti dále budou hovořit o prohloubení ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi a vztazích vůči Izraeli.
Súdán je kritizován jako země transportu zbraní
V Chartúmu se v pondělí setkal súdánský prezident Omar al-Bashir s předsedou Palestinského Islamistického Džihádu (PIJ) Ramadanem Abdullahem Shallahem, aby hovořili o ilegálním tranzitu zbraní přes Súdán. Oficiálně pro tiskovou agenturu AFP uvedli, že za přesunem stojí Izrael. Židovský stát však loni v říjnu upozorňoval na využívání súdánsko-egyptských cest pro převoz íránských zbraní palestinskému Hamasu a islamistickému džihádu. Ve stejnou dobu došlo k výbuchu chartúmské vojenské továrny, kde podle Izraele měly být uschovány či vyráběny zbraně pro potřeby teroristů. Ten Súdán obviňuje z napomáhání bojovníkům.
Francois Hollande: operace „Serval“ dopadla úspěšně
Francouzský prezident Francois Hollande a jeho maliský protějšek Diocounda Traoré se o víkendu v hlavním městě Mali Bamaku usnesli na tom, že operace „Serval“, při které francouzští vojáci bojovali v Mali proti islámským skupiným dopadla úspěšně. Prezident Hollande a francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius však upozornili, že „terorismus zatím nebyl poražen, a proto naši vojáci v Mali několik měsíců zůstanou“. Pozornost armády se nyní zaměří na pohyby Tuaregů po území státu. Mali patřilo k hlavním tématům minulého týdne i na diplomatickém poli. Ve Strasburgu a Bruselu prezident Hollande hovořil před „sedmadvacítkou“ o úspěších jeho armády v Západní Africe.
Tunisko: sekulární strany hrozí opuštěním vlády
Umírněná islamistická strana Ennahda, která v říjnu 2011 se svými 42 % vyhrála parlamentní volby v Tunisku, se o svoji moc dělí se sekulární stranou Kongres pro republiku tuniského prezidenta Moncefa Marzoukiho a stranou Ettakatol. Ti však vyhrožují, že z vlády odejdou, pokud v ní zůstanou stávající ministři zahraničí Rafík Abdelsallem a spravedlnosti Nouridine Bhiri. První ze jmenovaných je zeťem Rachida Gannouchiho, šéfa strany Ennahda. Ministr spravedlnosti Bhiri je zase vyzýván k odchodu pro svůj „slabý výkon“ na ministerstvu.
Senegalští rebelové útočili v Casamance
Nejméně 5 lidí zemřelo při pátečním útoku rebelů v Casamance na jihu země. Povstalci z Hnutí demokratických sil Casamance (MFDC) měli namířeno na banku Crédit Mutuel a obchody. Rozsah útoku je největší od zvolení Mackyho Salla senegalským prezidentem v březnu 2012, kdy vyvstaly naděje na mírové řešení nezávislosti Casamance. Dříve portugalský region se stal v roce 1960 součástí Senegalu s dovětkem o možném odtržení se po 20 letech. Samostatnost nenastala a od začátku 80. let je oblast sužována konflikty.
V sobotu došlo v Pákistánu ke 2 sebevražedným atentátům
Na vojenském stanovišti na severozápadě pákistánské provincie Khyber-Paštunkhwa došlo v sobotu k atentátu, při kterém zemřel sám atentátník, 13 vojáků a 10 civilistů. Druhý útok se odehrál v okrese Marwat, kdy vojenské a polovojenské pákistánské síly zneškodnily 11 teroristů. Za oběma útoky stojí organizace Taliban. Podle vyjádření Ehsanullaha Ehsana, mluvčího pákistánské odnože Talibanu, je to pomsta za spolupráci místní armády se Spojenými státy americkými.
Švýcarsko uzákoní rychlé navrácení majetku Husního Mubaraka Egypťanům
Ačkoliv původní verze zněla, že navrácení Švýcarskem odstaveného finančního majetku bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka bude možné až tehdy, vrátí-li se Egypt ke stabilitě a klidu, švýcarské orgány schválily zákon na dřívější navrácení jmění. „Hovoří se o celkové částce kolem 767 milionů USD,“ oznámil šéf egyptského státního zastupitelství Kamel Gergs a dodal, že v prosinci federální trestní soud (FCC) ve šýcarské Bellinzoně zamítl vydání pašovaných peněz zpět do Egypta.
V centrálním Tunisku se střetli vojáci s džihádisty
V regionu Kasserine poblíž alžírských hranic došlo v pondělí k incidentu mezi vojenskou gardou a džihádisty. Při přestřelce byl zraněn voják, nyní je již mimo ohrožení života. V tuniských horách a v příhraničních oblastech s Alžírskem operují členové Al-Kaidy islámského Maghrebu (AQMI), kteří využívají hůře přístupného terénu pro svou činnost. Po útoku na naftařské společnosti na alžírské Sahaře z 16. ledna, tuniské úřady zvýšily počet jednotek hlídajících naftová a plynová pole v zemi. Posílena je bezpečnost na horských komunikacích a těch, které směřují k hranicím.
Britský premiér navštívil Alžírsko
Britský premiér David Cameron ve středu přiletěl do Alžíru, kde s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou a svým protějškem Abdelmalekem Sellalem uzavřel strategické bezpečnostní partnerství mezi oběma zeměmi. Stalo se tak v návaznosti na nedávný teroristický útok v In Amenasu. Jedná se o 1. návštěvu britského premiéra od dob nezávislosti Alžírska v roce 1962. „Teroristická hrozba, jež čelíme v Pákistánu, Jemenu nebo Somálsku je výrazně silnější, ale neměli bychom zapomínat, že terorismus v Mali je na vzestupu, proto s ním musíme bojovat a ne ho ignorovat. Ze Severní Afriky se nesmí stát další Afghánistán a Irák,“ řekl David Cameron na tiskové konferenci.
V Íránu bylo obviněno 14 novinářů
Íránští novináři, 9 mužů a 5 žen, byli obviněni pro „spolčení se“ se západním tiskem. Země netoleruje styky místních médií s disidenty a lidmi, kteří kritizují současný režim. Redaktoři byli v pondělí vzati do vazby. Teherán obvinil Spojené státy americké a Velkou Británii z podněcování nepokojů s cílem vyhnat duchovenstvo z Íránu. V mediálních kruzích se spekuluje o možném „preventivním“ zásahu proti novinářům v souvislosti s blížícími se červnovými prezidentskými volbami. Íránští žurnalisté, kteří žijí v exilu, hovoří o silné cenzuře a útisku médií.
V Nigérii vyhlásila islamistická Boko Haram jednostranné příměří
Údajný velitel militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakr Shekau vyhlásil jednostranné příměří s nigerijskou vládou. „K příměří došlo po sérii jednáních s vládními úředníky,“ řekl novinářům jeden z členů Boko Haram Šejch Abu Mohammed Ibn Abdelaziz. Od roku 2009 má organizace na svědomí stovky mrtvých. Z Nigérie chce utvořit islámský stát se striktním výkladem práva šaría. Boko Haram působí převážně na severu a v centrální části země, jih země je převážně křesťanský.
Alžírsko nevyšle své vojáky do Mali, základnu mezinárodním silám neposkytne
Na pátečním summitu Rady pro mír a bezpečnost Africké unie (AU), který se konal v etiopské Addis Abebě vystoupil alžírský premiér Abdelmalek Sellal s rozhodnutím nevyslat vojáky alžírské armády na misi do Mali a stejně tak země nebude přijímat zahraniční vojenskou výpomoc. Alžírsko od začátku malijské krize podporuje strategii 3 bodů, tj. zachování celistvosti a jednoty území Mali, návrat k demokracii a legitimitě a boj proti terorismu. Premiér Sellal odsoudil nedávné útoky na město Konna a prohlásil, že aktéři činu musí být potrestáni. Dále zdůraznil, že zavřením alžírským hranic s Mali chce oslabit „černý obchod“ se zbraněmi a organizovaný mezinárodní zločin. „Na prvním místě máme zájem o oslabení pohybu teroristů, pašeráků a tím přispět k účinnějšímu boji s nimi. V sázce je stabilita severoafrického regionu,“ řekl premiér.
V Egyptě probíhají silné demostrace
Na 2. výročí svrhnutí bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka se země opět ponořila do vlny demostrací. Lidé se bouří nejen v Káhiře ale i Alexandii, Suezu a Ismajlíji, kde napadli kancelář Muslimského bratrstva (MB). Demonstranti nesouhlasí s politikou současného prezidenta Mohammeda Mursího, kterého označují za „zrádce“ revoluce. „Prezident nenaslouchá národu, chtěli jsme jen chléb, svobodu a sociální jistoty,“ je slyšet z ulic. Vůdce opozice Mohammed El-Baredei vyzval lid, aby nepřestával bojovat za svá práva. Doprava v Egyptě je paralyzována.
Davos: ropné státy musí posílit svoji bezpečnost
Na jednání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu se hovořilo o aktuální situaci v zemích ropného průmyslu. Po útoku, ke kterému došlo minulý týden v Alžírsku, se účastníci meetingu usnesli na nutnosti posílení bezpečnosti ve státech těžících ropu a zemní plyn. „Náš průmysl je tradičně spojen s politickými riziky, ale událost z minulé středy nás nutí zvýšit finanční náklady určené k zajištění ochrany zaměstnanců a majetku těžařského sektoru,“ řekl Andrei Kuzayev z ruské společnosti Lukoil. O tom, že útoky nemusí být automaticky spojovány s použitím zbraní se loni v prosinci přesvědčil ropný průmysl v Saúdské Arábii, kde došlo ke kybernetickému útoku. Jako důvod útočníci uvedli zastavení produkce a vývozu ropy a plynu do světa.
Do Alžíru přijeli kanadští vyšetřovatelé
V souvislosti v únosem v Alžírsku se alžírská ambasáda v kanadské Ottawě usnesla na nutné účasti kanadské federální policie v zasažené zemi. Na zločinu, při kterém zemřelo téměř 50 lidí, se podíleli také 2 občané Kanady. Oba, ač arabského původu, byli vlastníky kanadského cestovního pasu. Samotná Kanada o důsledné vyšetření celé akce usiluje, neboť chce nadále zůstat v dobrých obchodně-ekonomických vztazích se Spojenými státy americkými. Ti se podílejí na „pozitivním“ HDP Kanady. „Důležitý je obraz muslimské komunity v severoamerickém státě, objasnění situace je pro nás prioritou,“ vyjádřil se Miloud Chennoufi z univerzity mezinárodních vztahů v Torontu.
Saúdská Arábie: brzký konec konfliktu je nereálný
Saúdskoarabský ministr zahraničí Saud al-Fajsal na pondělním Arabském summitu hospodářského rozvoje v Rijádu řekl, že vyřešení syrské krize v dohledné době nevidí jako reálné. Země odmítá násilí, kterého se Sýrie dopouští na občanech, vztahy mezi Saudskou Arábií a Sýrii jsou proto napjaté. Sýrie je i spojencem Íránu, silného rivala Saudské Arábie, která jako přední exportér ropy a člen organizace OPEC má snahu izolovat režim syrského prezidenta Bashara al-Assada od dění v regionu.
Jordánští islamisté bojkotují parlamentní volby
Ve středu 23. ledna se v Jordánsku konají parlamentní volby. Islamisté je bojkotují a vyzvali občany k neúčasti na nich. Muslimské bratrstvo (MB) požaduje revizi volebního systému a chce, aby premiér byl jmenován parlamentem, nikoliv králem jak tomu je doposud. Šanci na vítězství mají i kmenoví vůdci, osoby blízké současnému králi Abdullahovi II., podobně jako podnikatelská elita. Jordánsko s téměř 7 miliony obyvatel má 2 miliony 300 tisíc aktivních voličů. Demonstrace, převážně ve městech, za lepší životní a pracovní podmínky jsou v království na denním pořádku.
Egypt a Tunisko nesouhlasí s francouzskou operací v Mali
Egyptská a tuniská vláda, kde převládá strana Muslimského bratrstva (MB), nesouhlasí s probíhající francouzskou intervencí v Mali. „Nikdy nebudeme souhlasit s vpádem vojsk do Mali, neboť to rozpoutá ještě větší konflikt v regionu,“ řekl egyptský prezident Mohammed Mursi na své pracovní cestě v Saudské Arábii a uvedl, že by finanční prostředky sloužící k válce měly být raději použity na rozvoj oblasti. Prezident Mursi se obává oddělení severní, arabské Afriky od zbytku kontinentu. „Africké problémy ať si vyřeší Afričané sami,“ řekl tuniský ministr zahraničí Rafík Abdelsallem. S podobnými názory se ztotožňuje také tuniský prezident Moncef Marzouki, který podporuje „diplomacii před činy“.
Izrael čekají parlamentní volby, očekává se nízká účast etnických Arabů
Blížící se volby do izraelského parlamentu Knessetu budou pravděpodobně ve znamení ke nízké účasti etnických Arabů žijících v Izraeli. Nespokojenost je znatelná především v Jeruzalémě. Očekává se nejnižší účast v historii země, k volbám by mělo přijít jen 50 % voličů, přičemž před 14 lety byla účast 75%. Etničtí Arabové tvoří asi 20 % obyvatel Izraele, cestují na izraelské pasy a mají právo volit, avšak stěžují si na systematickou diskriminaci. Míra chudoby je u nich 3x vyšší než u židovských občanů. Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval před nezaměstnaností a s ní spojenými riziky v podobě možné ekonomické nestability Izraele.
Egyptský soud zrušil privatizaci státních podniků
Soud v Egyptě pozastavil již zahájenou privatizaci textilních podniků Shebin El-Kom, Tanta Company a společnosti zabývající se výrobou parních kotlů Steam Boilers Company. Přestože vláda se soudním rozhodnutím nesouhlasí, bude soudní příkaz respektovat. Soud svůj rozsudek ospravedlňuje tím, že Egypt prozatím není „vyzrálý“ pro změny ve veřejném a soukromém sektoru, dále se obává možného korupčního jednání a netransparentnosti celého privatizačního procesu. Po pádu bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka dochází v zemi, podobně jako v Tunisku, k přechodu z plánovaného hospodářství na tržní.
Počet mrtvých v Alžírsku se vyšplhal na 48
„Při útoku teroristů bylo v Ajn Amenasu v Alžírsku zabito 37 zahraničních a 11 alžírských zaměstnanců plynárenského komplexu, dalších 7 obětí se zatím nepodařilo indentifikovat, 25 rukojmích je osvobozených,“ oznámil na pondělní tiskové konferenci alžírský premiér Abdelmalek Sellal. Útočníci pocházeli kromě Mali také z Nigeru, Tuniska, Egypta, Mauritánie a Kanady. Premiér Sellal řekl, že aktéři útoku měli nejdříve v plánu unést autobus převážející cizince z nedalekého letiště. Iniciátor útok Mochtar Belmochtar na zveřejněném videu pohrozil odplatou všem zemím, které se zapojí do francouzské operace v Mali. Ve společnosti na zpracování plynu sídlí britská společnosti BP, norský Statoil a alžírský státní gigant Sonatrach.
V Tunisku se našly podezřelé zbraně
Neupřesněný počet zbraní a dalšího vojenského materiálu zabavila ve čtvrtek tuniská policie na jihovýchodě země v provincii Medenine. Současně byly zatčeny 3 osoby hlásící se k salafistům. Odkud zadržené věci pocházejí, je v šetření, vzhledem k blízkosti libyjským hranic se policie domnívá, že původ může být odtud. Spekuluje se také o Mali, jako o koncové zemi pašovaného kontrabandu. Od pádu bývalého režimu před 2 lety, přibývá „černý obchod“ a pašování zbraní na území Tuniska.