Europoslanci odhlasovali novou legislativu, která dává Evropské centrální bance (ECB) pravomoci přímo dohlížet na evropský bankovní sektor. Podle dohody bude EBC kontrolovat přibližně 150 bank, včetně všech institucí s bilancí více jak 39 miliard USD a 3 největší banky v každé zemi. Dalšími odsouhlasenými pravomocemi jsou možnost odebrání licence, schvalování fúzí nebo akvizicí a právo vyhlásit nouzovou situaci. Malé a střední podniky, kterých je v eurozóně kolem 6000 a které dle kritiků způsobují potencionální úvěrové problémy, zůstanou pod národním dohledem, což bylo klíčovým požadavkem Německa. Nový režim se vztahuje na celou eurozónu včetně 10 zemí mimo prostor jednotné měny, které si budou moci vybrat, zda chtějí ustanovení přijmout.
Archiv autora: Martina Laláková
Rusko nesouhlasí se záchranným balíčekem EU pro Kypr
Rusko odmítlo požadavek vybírat jednorázovou daň z bankovních vkladů, která jsou součástí záchranného balíčku EU pro Kypr. Ruský prezident Vladimír Putin tento krok označil za „nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný“. Ruský premiér Dmitrij Medveděv popsal postup jako „snahu zabavit peníze jiným lidem“. Ruská ekonomika je pro Kypr více než významná, neboť Rusko je největším kyperským zahraničním investorem převážně kvůli vysokým ruským vkladům do tamních bank. Snadný přístup k vízům a volnější bankovní regulace učinily Kypr oblíbeným daňovým rájem pro ruské podnikatele. Kyperský ministr financí Michael Sarris v pondělí jednal v Moskvě, údajně měl ruský státní plynárenský monopol Gazprom nabídnout záchranu ostrova výměnou za smlouvy o dodávkách zemního plynu. Mluvčí Gazpromu to kategoricky popřel.
Italští zákonodárci si zvolili mluvčí obou komor parlamentu
Italští zákonodárci si v sobotu zvolili mluvčí obou komor parlamentu, ale přesto Itálie stále nemá stabilní vládu. Bývalá mluvčí OSN pro uprchlíky (UNHCR) Laura Boldrini kandidovala za levicovou stranu Ekologie a svoboda (SEL) a byla zvolena jako mluvčí dolní komory Poslanecké sněmovny. Boldrini měla podporu Bersaniho středolevé Demokratické strany (DP), která těsně vyhrála volby v Poslanecké sněmově. Koalici podpořil také bývalý šéf státního zastupitelství v boji proti mafii Pietro Grasso, který byl zvolen mluvčím Senátu. Tradiční strany reflektovaly nespokojenost občanů, a proto předložily nové kandidáty. Podle analytiků nejpravděpodobněji prezident Napolitano předá předsedovi Bersanimu z DP předběžný mandát, aby zjistil, jestli si dokáže zajistit podporu vlády.
Kyperský prezident obhajuje záchranný balíček, veřejnost se ale bouří
Kyperský prezident Nicos Anastasiades obhajuje záchranný balíček od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), který v zemi vyvolal vlnu pobouření veřejnosti. Dále uvedl, že dohoda je sice bolestná, ale potřebná k tomu, aby se zabránilo bankrotu několika tisíc malých podniků a posléze i celé země. Jednorázová daň by měla přijít v platnost v úterý 19. března, a proto jsou u bank vidět velké fronty lidí, kteří se snaží své úspory vybrat v hotovosti. Pravicová politická strana prezidenta Anastasiadese Demokratické shromáždění (DISY) potřebuje podporu ostatních frakcí, aby výpomoc mohla být ratifikována. Pro agenturu Reuters předseda parlamentního finančního výboru Nicholas Papadopoulos uvedl, že dohoda je mnohem horším rozhodnutím než očekával. Předseda opozice George Lillikas vyzývá své stoupence k uspořádání protestního shromáždění, protože měl „prezident zradit hlas lidu„.
Premiér Nečas se v Bruselu sešel v bulharským prezident Plevnelievem
Český předseda vlády Petr Nečas se sešel s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem na summitu Evropské unie v Bruselu. Po návratu premiér Nečas uvedl, že prezident Plevneliev s ním projednával problémy ohledně českých energetických společností v Bulharsku, které prý hodlá řešit v souladu s evropskými předpisy. Bulharská firma ČEZ Bulgaria, která je jednou z distribučních firem České skupiny ČEZ, čelí možnému odebrání licence. Bulharsko se také ocitlo v ohnisku veřejného zájmu zahraničních distributorů elektřiny ČEZu, Energo-Pro a rakouského EVN. Masové demonstrace kvůli vysokým cenám elektřiny a ekonomickým problémům zapříčinily pád bulharské vlády, předčasné parlamentní volby a politickou nejistotu v zemi.
EU se na summitu v Bruselu chce zaměřit na vnitrostátní rozpočty členských zemí
V Bruselu se konal každoroční summit, na kterém se EU chce zaměřit na vnitrostátní rozpočty členských zemí. V několika dalších měsících bude EU diskutovat se zeměmi o tom, jak přísně mají provádět své závazky spojené s Paktem stability a růstu. Rada Evropy zdůrazňuje význam fiskální disciplíny a podpory úsporných opatření. Francouzský prezident François Hollande přiznal, že Francie pravděpodobně nedodrží cíl dohodnutý s EU, tedy snížení schodku státního rozpočtu na 3 % v roce 2013, protože země nebyla připravena přijmout tvrdší opatření ke snížení deficitu. Prezident Hollande na konci roku očekává deficit státního rozpočtu 3,7 %. Prezident německé centrální banky Bundesbank Jens Weidmann kritizuje Francii, že se jí nepodařilo úspěšně provést reformy. Prezident Weidmann dodává, že je důležité, aby každá země plnila své fiskální závazky a dodržovala disciplínu.
EU a Mezinárodní měnový fond se dohodly na záchranném balíčku pro Kypr
Ministři financí eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) se dohodli na záchranném balíčku pro Kypr ve výši 13 miliard USD, který má zemi pomoci před bankrotem. Výkonná ředitellka MMF Christine Lagarde se podílela na jednání již dříve a uvedla, že nechce pouhou náplast na problémy, ale trvale udržitelné řešení. Na druhou stranu Kypr musí zvýšit daně a pozměnit bankovní sektor, o čemž se bude jednat v pondělí. Dohoda zahrnuje poplatek za bankovní vklady, aby investoři také přispěli ke snížení zadluženosti země. Další změnou je jednorázová daň ve výši 6,75 % pro ty, kteří mají na svých účtech méně jak 130 000 USD a 9,9% daň pro ty, kteří mají na účtu více jak 130 000 USD. Mimořádné příjmy z kyperských bankovních účtů by měly vynést až 7,54 miliard USD. Evropská centrální banka (ECB) uvedla, že se dají očekávat masivní výběry z účtů, aby se lidé vyhnuli poplatkům.
USA zrušily závěrečnou fázi protiraketové obrany kvůli námitkám Ruska
Americký ministr obrany Chuck Hagel oznámil, že USA zrušily závěrečnou fázi evropského systému protiraketové obrany kvůli silnému odporu Ruska, podle něhož se jedná o hlavní překážku ve spolupráci týkající se snížení jaderných zbraní. Američtí úředníci ve Washingtonu věří, že ve skutečnost jde o obecnější politické a strategické námitky proti rozšiřování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Modernizované štíty proti raketám středně dlouhého doletu měly být rozmístěny v Polsku na ochranu proti potenciální hrozbě z Blízkého východu. Úsilí o přeorganizovat protiraketový program vyvolalo ostrou kritiku v Polsku. Ministr obrany Hagel zdůraznil, že stále pokračuje silný závazek USA k protiraketové obraně NATO.
EU odmítá francouzsko-britský tlak ukončení zbrojního embarga
Francie a Velká Británie na summitu vyjádřily požadavek ke zrušení zbrojního embarga EU na pomoc syrským povstalcům proti Basharovi al-Assadovi, ostatní vlády EU ale návrh nepodpořily. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyzvala k opatrnosti a zpochybnila, že by se tímto krokem mohlo dosáhnout politického urovnání v Sýrii. Baronka Ashtonová také požaduje, aby se celá záležitost konzultovala s mediátorem OSN Lakhdarem Brahimi a šéfem Syrské národní koalice Moazem al-Khatib. Německo se postavilo do opozice k francouzsko-britským krokům. Odpůrci argumentují, že by se zbraně mohly dostat do rukou militantních islamistů. USA se zase obává použití chemických zbraní syrskou vládou a americký prezident Barack Obama varoval prezidenta Assada, že pokud by tak učinil, byl by hnán k odpovědnosti.
Rakousko žádá od OSN záruky, že ochrání jejich vojenské jednotky v Golanských výšinách
Rakouský ministr obrany Gerald Klug ze strachu o bezpečí rakouských mírových jednotek na Izraelci okupovaném území Golanských výšin požaduje, aby OSN zaručilo, že vojenské střídání a dodávky zásob bude možné provádět přes Sýrii. Francouzský prezident Francois Hollande a britský premiér David Cameron naléhají na ukončení zbrojního embarga Sýrie a na zvýšení podpory rebelům, kteří bojují proti prezidentu Basharu al-Assadovi. Ostatní vlády EU se brání zrušení embarga, protože by to mohlo podnítit násilí, zvláště pokud by se dodávek zbraní zmocnili militantní islamisti. Diplomaté agentuře Reuters potvrdili, že OSN omezila počet jednotek na území Sýrie a Golanských výšin.
Italský parlament se snaží sestavit novou vládu
Italský parlament se sešel tři týdny po volbách, které skočily patovou situací, ve snaze sestavit novou vládu. Jednání budou pokračovat 19. března, kdy italský prezident Giorgio Napolitano zahájí konzultace se všemi vůdci stran. První důležitým úkolem je zvolit předsedy obou komor dvoukomorového parlamentu. V dolní komoře Poslanecké sněmovně sice zvítězila středolevá Demokratická strana (DP) Piera Luigiho Bersaniho, ale v horní komoře Senátu žádná strana většinu nezískala. Pokud by třetí nejúspěšnější strana, Hnutí Pěti hvězd (M5S) s lídrem Beppe Grillo, souhlasila se širší dohodou s Bersaniho středolevou DP, mohlo by dojít k vytvoření vlády. Ale od voleb předseda M5S Grillo odmítá opakované návrhy předsedy DP Bersaniho ke spojení svých sil. DP i M5S odmítly jakoukoliv spolupráci s expremiérem Silviem Belusconim.
Ministři financí eurozóny projednávají plány na záchranu Kypru
Návrhy na záchranu Kypru, které projednávají ministři financí eurozóny, obsahují zvýšení daní, jednorázové příjmy a přepracování bankovního sektoru. Poté by EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) mohly poskytnout finanční pomoc v hodnotě 22 miliard USD. Prezident Euro Group Jeroen Dijsselbloem veřejně oznámil, že stabilita v eurozóně je jeden z jejich hlavních cílů. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že nemůže uvést jasnou prognózu výsledku dohody, jelikož problém je řešen důkladně a Kypr potřebuje trvale udržitelné řešení. Spekuluje se, že by Rusko mohlo rozšířit poskytovaný úvěr o 3,2 miliard USD. Kyperský ministr financí Michael Sarris se 19. března chystá na jednání do Moskvy. Kypr byl pátou zemí eurozony, která požádala o finanční pomoc.
Člen delegace EU v Sýrii byl zabit na předměstí Damašku
Politický úředník EU Ahmad Shihadeh byl zabit při raketovém útoku v Darayya na jihozápadě od hlavního města Damašku. Zprávu potvrdil koordinační výbor opoziční aktivistické sítě (LCC). Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton v prohlášení uvedla, že Shihadeh žil dlouhodobě v Sýrii a byl zabit při poskytovaní humanitární pomoci. Během zhoršujícího se násilí v prosinci EU stáhla mezinárodní personál v Damašku a uzavřela i Shihadehovu kancelář, ale on přesto v Sýrii zůstal. Další syrská opoziční aktivistická skupina pro lidská práva, oznámila, že vládní síly bombardovaly město. V posledních měsících se boje mezi povstaleckými skupinami a vládními silami posouvají blíže k hlavní městu Damašku.
Parlamentní volby na Maltě vyhrála Labouristická strana
Po 15 letech v opozici se k moci na Maltě vrací Labouristická strana (PL), která získala ve víkendových parlamentních volbách 55 % hlasů. Předseda PL Joseph Muscat prohlásil, že se jedná o drtivé vítězství jeho strany. Vládní Národní strana (PN) získala pouze 43 %. Odstupující premiér Lawrence Gonzi, který byl v úřadě necelých 10 let, převzal plnou zodpovědnost za špatný výsledek ve volbách Národní strany a nebude usilovat o znovuzvolení na post předsedy strany. Uvedl, že NP musí projít reformním procesem, ale přesto si uchovat původní hodnoty.
Bývalý francouzský prezident Sarkozy zvažuje návrat do politiky a kritizuje současné politiky
Podle bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho je Francie uvržena do hluboké finanční a sociální krize a nakonec bude potřebovat národního spasitele. Sám podle CNN tvrdí, že to není jeho přání vrátit se do politiky, ale je nucen znovu bojovat o úřad francouzského prezidenta v roce 2017 kvůli závažným událostem, které se v zemi dějí a z vlastenecké povinnosti. V článku pravicového obchodního časopisu Valeurs Actuelles Sarkozy kritizuje vůdce socialistické strany a francouzského prezidenta Francoise Hollande, že rozbil všechno, co se jemu povedlo s německou kancléřkou Angelou Merkelovou vybudovat. Dále zpochybňuje jeho zásah v Mali i vládní účel podpory a pokus řídit zemi, která třikrát větší než Francie pouhými 4000 muži.
Na Maltě právě probíhají parlamentní volby
Na středomořském ostrově Malta probíhají parlamentní volby poté, co se v prosinci byla rozpouštěna vláda. Vládní Národní strana (PN) v průzkumech veřejného mínění zaostává, pravděpodobně tak nastane změna vlády více než po 15 letech. PN je ve vládě od roku 1987, kromě let 1996 a 1998, kdy byla u moci Labouristická strana (PL). Malta je jednou z nejúspěšnějších ekonomik eurozóny s nízkou nezaměstnaností a malých veřejným zadlužením. Premiér Lawrence Gonzi ztratil ve volbách podporu kvůli tomu, že nepodpořil návrh státního rozpočtu na rok 2013. Podle průzkumů by se novým premiérem měl stát předseda Labouristické strany (PL) Joseph Muscat. Ekonom a bývalý poslanec Evropského parlamentu Muscat vyzývá ke změně směru, další vývoj země sice nenaznačil, ale jeho hlavním volebním slibem je snížení ceny elektřiny.
Moldavská proevropská vláda byla rozpuštěna
Prozápadní moldavská vláda podala demisi poté, co jí parlament vyjádřil nedůvěru. Svržení vlády premiéra Vlada Filata podpořili svými hlasy kromě opozičních poslanců také členové koaliční Demokratické strany. Důvodem byly dlouhotrvající osobní spory mezi jednotlivými ministry. Tříčlenná koalice se od příchodu k moci v roce 2009 pokoušela zmírnit ekonomickou závislost na Rusku. Aliance pro evropskou integraci (AEI) premiéra Vladimíra Filata byla na cestě k úspěšné integraci do EU, což byl jeden z hlavních cílů premiéra, který se ve volbách v roce 2009 ujal moci po komunistické vládě. Nynější vláda doufala, že podepíše dohodu o přidružení k EU v tomto roce. Podle premiéra Filata se vyjádřením nedůvěry vládě snaží komunistická strana vynutit nové volby, aby měla šanci vrátit se k moci po 4 letech v opozici. Moldavský prezident Nicolae Timofti má 45 dní na jmenování nového premiéra, kterému musí vyslovit důvěru parlament. Pokud nominovanému kandidátovi nevyjádří podporu dostatečný počet poslanců, čekají zemi předčasné volby, které by podle analytiků mohly vyústit ve výhru proruské komunistické strany.
Bulharský prezident hodlá přejít na produktivnější politiku ve prospěch zaměstnanosti a sociální péče
Bulharsko v posledních měsících trápí protesty kvůli výši elektřiny, ekonomickým problémům a rozsáhlé korupci. Předčasné volby, pravděpodobně konané v květnu, mají za následek rozdělení parlamentu mezi frakce, které nechtějí spolupracovat, což vyvolává otázky, zda je možné udržet přísnou fiskální politiku potřebnou k udržení měnové fixace na euro. Prezident Rosen Plevneliev novinářům uvedl, že rozpočet je jasně daný, ale hodlá provést přechod na více produktivní politiku ve prospěch zaměstnanosti a sociální péče. Prezident Plevneliev se snaží v zemi získat nějaký význam, protože 13. března bude vybírat a volit prozatímní vládu a bude mít také vliv na formování nové koalice po volbách.
Bývalý italský premiér Berlusconi je odsouzen za ilegální odposlechy
Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi byl shledán vinným a odsouzen na rok do vězení kvůli ilegálnímu odposlechu telefonních hovorů mezi policií a jedním z jeho politických protivníků. Expremiérovo obvinění pochází z roku 2005, kdy zveřejnil odposlouchané rozhovory v italských médiích navzdory rizikům stíhání. V současné době bývalý premiér čelí další obvinění a v nadcházejících týdnech si vyslechne verdikty ohledně daňových podvodů a sexu s nezletilými prostitutkami.
EU pozdržela rozhodnutí o přijetí Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru
EU pozdržela rozhodnutí o tom, zda by Rumunsko a Bulharsko mělo být přijato do schengenského prostoru. Ministři z 27 členských zemích EU se sešli v Bruselu a projednávali žádost obou zemí a rozhodli, že Rumunsko ještě není připraveno k připojení. Jednání předsedal irský ministr pro spravedlnost Alan Shatter a vydal prohlášení, že Evropská rada se bude otázkou znovu zabývat koncem roku 2013. Ministr Shatter zdůraznil, že obavy byly politické povahy. Nizozemská vláda se domnívá, že v Rumunsku neproběhla dostačující reforma vymáhání práva a soudního systému a také dostatečně nezajišťuje právního státu. Německo podporuje nizozemský postoj a dodává, že místní německé samosprávy se musí vypořádávat s přílivem občanů z Rumunska, kteří hledají sociální podporu v Německu.
EU není připravena uvalit sankce Hizballáhu
EU zvažuje udělení sankcí libanonské skupině Hizballáh, protože Evropská komise nemá dostatečné důkazy o jejich činnosti v Evropě, aby se mohla rozhodnout. Bulharsko vyvíjí na EU tlak kvůli bombovému útoku na 5 Izraelců v letovisku Burgas minulý rok. Izrael zvýšil lobbování v Bruselu a Paříži a vyzývá evropské vlády, aby následovaly rozhodnutí USA a označily muslimskou skupinu jako teroristickou organizaci a ukládaly jí finanční sankce. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve svém projevu na tiskové konferenci s izraelským prezidentem Šimonem Peresem ujistil, že v Bulharsku dokončují vyšetřování útoku a země požádala libanonskou vládu o pomoc. Mnohé evropské vlády jsou opatrné ohledně uvalení sankcí na Hizballáh, protože by to mohlo destabilizovat vládu v Bejrútu a přispět k napětí na Blízkém východě. Hizballáh je dominantní silou v libanonské politice a premiér Najib Mikati spoléhá na podporu této skupiny.
Belgický ministr financí podal demisi kvůli bankovním sporům
Belgický ministr financí Steven Vanackere odstoupil ze své funkce kvůli bankovním sporům. Vanackere byl ministrem financí od roku 2011, podle obvinění měl údajně manipulovat s finančními dohodami mezi EU a belgickou bankou ACW. Bývalý ministr Vanackere se obhajuje, že si nedokáže představit, že by zneužil své povinnosti ministra financí nestranným způsobem a dodává, že odstoupil kvůli „nespravedlivým náznakům a nebezpečným obviněním“. Belgická vláda tento měsíc plánuje zahájit přípravu nového státního rozpočtu, který zahrnuje změny ve stávajících výdajových plánech, aby se snížil deficit a dodržel cíl dohodnutý s EU.
Ministři financí eurozóny projednávají záchrannou půjčku pro Kypr
Ministři financí eurozóny na schůzi v Bruselu projednávali záchrannou půjčku pro Kypr. Předseda schůze nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem ujistil, že v dalším měsíci bude dohoda konkrétně dořešena. Práce na záchranném fondu, který by měl obsahovat finanční podporu 22,8 miliard USD, byly pozastaveny, dokud nebude znám výsledek prezidentských voleb na Kypru. Evropská komisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn řekl, že by dohoda měla vzít v úvahu nezávislý audit ohledně praní špinavých peněz, který schválila nová kyperská vláda. Ministři financí rovněž projednali otázku, zda zmírnit úvěrové podmínky záchranných půjček Irsku a Portugalsku. Komisař Rehn řekl, že prodloužení úvěrových splatností je důkazem důvěry v prováděné ekonomické a finanční reformy.