Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble v rozhovoru pro německé noviny Bild řekl, že spořící účty v eurozóně jsou bezpečné bez ohledu na dění na Kypru. Dále dodal, že situace na Kypru je zvláštní případ, ale rozhodně ne šablona pro budoucí záchrany a řešení krizí v eurozóně. Podle Schaeubleho problémem je, že dvě největší kyperské banky nebyly ve skutečnosti již solventní a kyperská vláda neměla dostatek finančních prostředků k záruce úspor. Ministr Schaeuble je přesvědčen, že Kypr je schopný splatit úvěr, jelikož jeho ekonomika stojí na pevných základech, i když v současné době prochází náročným obdobím úsporných opatření. Na závěr dodal, že jednoho dne budou žáci číst v učebnicích dějepisu o tomto období krize, které více sblížilo Evropu, kterou podle ministra Schaeubleho čeká velmi šťastná éra.
Archiv autora: Martina Laláková
Americký ministr financí se chystá na mezinárodní cestu do Evropy
Americký ministr financí Jack Lew se chystá začátkem dubna do Evropy na druhý ročník mezinárodní cesty, aby společně s evropskými úředníky prodiskutoval nedávné zhoršení situace v eurozóně a vyhlídky na posílení globálního hospodářského růstu. Krize v eurozóně se prohloubila po finanční výpomoci kyperských bankám. Ministr Lew přijede do Bruselu, Frankfurtu a Berlína, kde se setká mimo jiné s vedoucími představiteli Evropské Rady, Evropské komise a hlavně s předsedou Evropské centrální banky (ECB) Mariem Draghi. Americký ministr financí Lew v prohlášení uvedl, že proběhne jednání s jeho protějšky o ekonomickém vývoji v Evropě a politice na podporu globálního růstu a finanční stability.
Objevuje se další kritika záchranného programu pro Kypr
Předseda nizozemské centrální banky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) a člen Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu (MMF) Klaas Knot uvedl, že EuroGroup udělala chybu při tvorbě záchranného programu jako šablony pro budoucí řešení bankovních krizí v eurozóně. Podle něj připomínky předsedy EuroGroup Jeroena Dijsselbloema potřebují delší dobu na projednávání v Evropě, protože nyní je „jeho přístup součástí likvidace evropské politiky“. Podle předsedy Knota je nejdůležitější transparentnost ztrát v bankovním sektoru. Druhou stranu názoru představuje například člen výkonného představenstva Evropské centrální banky Benoit Coeure, který tvrdí, že řešení na Kypru nemůže být šablonou pro další země eurozóny kvůli jedinečnosti případu.
Společnost ČEZ podala stížnost u EU na Bulharsko
Český výrobce elektrické energie ČEZ podal u Evropské komise stížnost proti Bulharsku kvůli vládnímu rozhodnutí odebrat společnosti licenci v balkánských zemích. Vysoké ceny za elektřinu společnosti ČEZ zapříčinily v Bulharsku veřejné protesty a nakonec pád vlády premiéra Boiko Borisova. Bulharští energetičtí regulátoři obviňují ČEZ z porušení zákonů o zadávání veřejných zakázek. Společnost ČEZ se obhajuje, že nezjistila žádné podstatné chyby v rámci její činnosti a že obvinění by nemělo vést ke ztrátě licence. Ředitel distribuce a zahraničních aktivit ČEZu Tomáš Pleskač uvedl, že společnost ČEZ požádala Evropskou komisi o nezávislé posouzení situace s cílem zjistit objektivní a spravedlivé zacházení. Společnosti ČEZ byla kvůli konfliktům odebrána licence v Albánii a firma musela odejít ze země a uhradit odpisy v hodnotě 289 miliónů USD.
Portugalsko čelí politické krizi a eurozóna dalším komplikacím
Portugalsko čelí potenciální politické krizi, pokud ústavní soud zamítne vládní úsporná opatření. Dále by se jednalo o komplikace v eurozóně ke kyperské situaci. Portugalský premiér a předseda Sociálně demokratické strany (PSD) Pedro Passos Coelho pro noviny Publico uvedl, že svým nejbližším spolupracovníkům oznámil, že jeho vláda může padnout, pokud ústavní soud zamítne úsporná opatření v hodnotě více než 1,3 miliardy USD z letošního rozpočtu. Zamítnutím by došlo k neplnění rozpočtových cílů, což by zkomplikovalo záchranný program, který Portugalsku poskytuje EU a MMF od roku 2011. Opoziční strany uvedly, že škrty v důchodech, platech úředníků a sociálních dávkách porušují základní práva zaměstnanců. Úsporné opatření obsahuje i největší zvýšení daní, které v zemi kdy proběhlo. Premiér Coelho novinářům řekl, že nebude spekulovat ohledně rozhodnutí soudu a přispívat tím k nestabilitě.
Portugalská vláda odmítá řešení Kypru považovat za šablonu pro další země eurozóny
Portugalská vláda vyloučila, že by daň z bankovních vkladů v rámci záchrany Kypru mohla být používána jako šablona řešení pro další členské státy eurozóny. Portugalský státní tajemník Rady ministrů Luis Marques Guedes řekl, že kyperský případ je jedinečný a již více evropských úředníků potvrdilo, že řešení nemůže být generalizované. Zadluženému Portugalsku je poskytován výpomoc od EU a MMF od poloviny roku 2011, v rámci níž se v zemi provádí přísná úsporná opatření, v současnosti je ekonomika Portugalska v hluboké recese. Portugalský premiér a předseda Sociálně demokratické strany (PSD) Pedro Passos Coelho prohlásil, že portugalský finanční systém byl dobře kapitalizován, tudíž nehrozí žádné riziko jeho narušení a ani opakování situace na Kypru. Premiér Coelho doufá, že přirovnání situace na Kypru k Portugalsku není záměrem vyprovokovat nestabilitu u portugalských vkladatelů, kteří jsou stále věrní portugalským bankám.
Podle lucemburského ministra usiluje Německo o nadvládu v eurozóně
Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn obvinil Německo, že usiluje v eurozóně o hegemonii tím, že z řešení na Kypru udělal modelovou obchodní situaci. Lucembursko, stejně jako Kypr, má velký finanční sektor, kterého se poměrně snadno dotkne daňový a regulační systém. Německo tvrdí, že krize zničila obchodní model založený na nízkých daních a přivádění velkých zahraničních vkladů. Ministr Asselborn uvedl pro agenturu Reuters, že Německo nemá právo rozhodovat o obchodním modelu pro ostatní členské země EU. Podle ministra Asselborna je jednání neevropské, staví se proti vnitřnímu trhu a proti evropské solidaritě. Krize na Kypru oživila kritiku Německa v eurozóně, zejména jižních zemí, které sužují úsporná opatření, v zemích si voliči dlouho stěžují „na despotický postoj Německa a berlínskou necitlivost„.
Ruské podniky a banky zvažují podat žalobu na Kypr nebo jeho banky
Ruské podniky a banky, které čelí ztrátám až 40 % ze svých vkladů kvůli finanční pomoci zemi od EU a snaze stabilizovat kyperský bankovní systém, zvažují právní kroky, aby vykompenzovaly své ztráty. Partner advokátní kanceláře Goltsblat BLP Andrey Goltsblat řekl, že proces nebude snadný, neboť se jedná o komplikovaný soudní případ, který klasifikuje jako vyvlastnění. Toto tvrzení by se mohlo stát základem pro žalobu na Kypr nebo na jednotlivé kyperské banky. Pokud Kypr podle Goltsblata nechá 2 největší banky zlikvidovat bez přijetí zákona o zdanění vkladů, nebude pak možné podniknout jakékoliv právní kroky. Spoluzakladatel kyperské advokátní kanceláře Keane Vgenopoulou & Associates LLC Thomas Keane řekl, že žalobce by mohl argumentovat u kyperského soudu nebo Evropského soudu omezením volného pohybu kapitálu, čímž došlo k porušení práva EU.
Evropská komise vyzvala Chorvatsko k boji proti korupci a obchodování s lidmi
Evropská komise vyzvala Chorvatsko, aby více bojovalo proti korupci a obchodování s lidmi před vstupem do EU. Ve zprávě, která byla zveřejněna v Bruselu, Evropské komise uvedla, že Chorvatsko bude připraveno na členství k 1. červenci 2013. Evropská komise má v současné době asi 50 zaměstnanců v Záhřebu, kteří sledují pokroky země. Ve zprávě dále chválí balkánské země ohledně spolupráce s tribunálem pro válečné zločiny v Haagu, omezení nevyřešených soudních procesů, ochrany menšin, přístupu k informacím, hraničních kontrol, překladu zákonů EU do všech rodných jazyků menšin. Dále Evropská komise uvádí, že by Chorvatsko mělo zavést opatření k ochraně veřejných zakázek, zabránění zneužívaní státem vlastněných firem, ochraně informátorů, aby se nedošlo ke střetu zájmů ve veřejné správě a ujistit se, že úředníci jsou podporováni na základě zásluh.
Polsko by mohlo čekat referendum o přijetí eura a ústavní změny
Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci uvedl, že se nebrání uskutečnění referenda ohledně přijetí eura, kterému se dříve snažil vyhnout. S referendem o jednotné měně premiér Tusk souhlasí výměnou za potřebné ústavní změny. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina obyvatel bude pravděpodobně hlasovat proti přijetí. Vláda premiéra Tuska má nepatrnou většinu v parlamentu, a tudíž bude potřebovat podporu pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS), aby dosáhl dvou třetinové většiny v dolní komoře a mohlo dojít k nutným ústavním změnám včetně jednotné měny. Strana PiS již dříve oznámila, že je proti přijetí eura a referendu. Analytici pro agenturu Reuters uvedli, že EU očekává, že největší východní ekonomika přijme euro v roce 2019.
USA vyzývá EU k uvalení sankcí na severokorejskou banku
USA vyzývají EU, aby uvalila sankce na severokorejskou Zahraniční obchodní banku (FTB) a vložila jí na sankční seznam. Poradce pro národní bezpečnost USA Tom Donilon uvedl pro agenturu Reuters, že banka spolufinancuje severokorejský program výroby balistických raket. Podle USA Severní Korea testuje jaderné hlavice, které budou schopně zasáhnout cíle i v USA. Ministerstvo pro zahraniční věci EU uvedlo, že uvalení sankcí na severokorejskou FTB není zcela jednoduché, protože některé evropské země s velvyslanectvím v Pchjongjangu a nevládní a humanitární organizace banku využívají. Členské země EU minulý měsíc zpřísnily sankce vůči Severní Koreji. Opatření zabraňují obchodování se severokorejskými státními dluhopisy a otevírání poboček severokorejských bank v EU a poboček evropských bank v Severní Korei.
Konžšký generál Bosco Ntaganda vystoupí před Mezinárodním trestním soudem
Generál Bosco Ntaganda se minulý týden vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech stíhání. V úterý 26. března započne slyšení Mezinárodního trestného soudu pro válečné zločiny (ICC) v Haagu, kde bude informován o obvinění a datu schvalovacího slyšení, které rozhodne, zda existuje dostatek důkazu, aby stanul před soudem. Generál Ntaganda je prvním podezřelým z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, který se dobrovolně vzdal ICC. Generál Ntaganda byl vůdcem povstaleckého hnutí M23, nyní čelí obvinění ze 7 válečných zločinů a 3 trestných činů proti lidskosti, které měl spáchat v Ituri mezi lety 2003 – 2003. Východ Demokratické republiky Kongo dlouhodobě trpěl vysokou úrovní násilí, které bylo spojené s etnickým rivality a konkurencí pro kontrolu nerostných zdrojů.
Kypr přijal dohodu o záchranném balíčku
Vláda Kypru odsouhlasila dohodu záchranného balíčku v hodnotě 13 miliard USD, aby zachránila své banky před kolapsem. Předchozí dohoda, která obsahovala jednorázovou daň, byla kyperským parlamentem odmítnuta. V rámci obnovené dohody dojde k rozsáhlé restrukturalizaci bank a uzavírání kyperských bank. Nepojištěné vklady u největšího finančního ústavu Bank of Cyprus budou zmrazeny a potřebný kapitál se odčerpá z vkladů nad 130 000 USD. Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem řekl, že dohoda představuje šablonu pro řešení bankovních krizí v eurozóně. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová uvedla, že se jedná o „komplexní a důvěryhodný plán“, který může pomoci obnovit důvěru v bankovní systém. Německá kancléřka Angela Merkelová, která vyvíjela tlak na uzavření dohody, uvedla, že náklady na záchranu byly spravedlivě rozděleny. Ruský premiér Dmitrij Medveděv vyjádřil obavy o ztráty z uložených velkých vkladů, které jsou z velké části ruské. Kyperský ministr financí Michael Sarris řekl, že se země vyhnula „katastrofálnímu odchodu z eurozóny“. Mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides řekl, že dohoda je důležitá k nastartování ekonomiky a k novému začátku.
EU pozastavila sankce proti úředníků a firmám v Zimbabwe
EU se rozhodla pozastavit platnost sankcí proti 81 úředníkům a 8 firmám v Zimbabwe, kvůli „mírovému, úspěšnému a důvěryhodnému“ referendu o nové ústavě. Podle zdrojů EU sankce zůstanou platné proti 10 lidem, včetně prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho. Sankce EU uvalila v roce 2002 v reakci na porušování lidských práv a politické násilí v rámci vlády prezidenta Mugabeho. Příznivci prezidenta Mugabeho tvrdí, že sankce by měly být bezpodmínečně odstraněny, protože mají negativní dopad na ekonomiku země. Prezident Mugabe a předseda vlády Morgan Tsvangirai z opoziční strany si rozdělili moc v zemi po sporných volbách v roce 2008. Nová ústava, schválená v referendu 16. března, rozšiřuje občanské svobody. Nové všeobecné volby by se měly konat v tomto roce.
Izraelský premiér se omluvil Turecku za ztráty na životech po napadení jejich lodě
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za pochybení, které vedlo ke zranění a ztrátám na životech v květnu 2010. Devět tureckých aktivistů bylo zabito na palubě lodi Mavi Marmara poté, co byli zadrženi izraelskými komandy, když se snažili dopravit přes izraelskou námořní blokádu záchranou pomoc do pásma Gazy. Izraelská vláda uznala pochybení, ale stojí si za tím, že komanda použila sílu, protože aktivisté na ně zaútočili. Aktivisté uvedli, že izraelští vojáci zahájili palbu jakmile vstoupili na palubu lodi, která byla v tu dobu v mezinárodních vodách. Incident vyvolal mezinárodní pobouření a vedl k významnému zhoršení vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Netanjahu souhlasí se svým tureckým protějškem premiérem Recep Tayyip Erdogan ohledně snahy odškodnit ztrátu rodinám aktivistů. Dohoda byla zprostředkována americkým prezidenta Barackem Obamou během jeho návštěvy Izraele.
Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a MMF
Kyperský ministr financí Michael Sarris oznámil, že Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ohledně dluhové krize s cílem zajistit finanční pomoc. Ministr Sarris uvedl, že Kypr zvažuje 25% daň z vkladů nad 130 000 USD v jejich největší bance. Tím by Kypr získal 7,5 miliardy USD a mohl si zajistit 13 miliardový úvěr. Parlament schválil restrukturalizaci bankovního systému, ale zamítl jednorázovou daň z vkladů. Evropská centrální banka (ECB) je připravena Kypr pozastavit všechny prostředky bankám, pokud nedojde k dohodě, což by znamenalo bankrot země a pravděpodobně nucený odchod z eurozóny. Ministr Sarris cestoval do Moskvy a usiloval o ruskou podporu alternativního způsobu financování, ale Rusko uvedlo, že by Kypr měl nejdříve dosáhnout dohody EU.
Italský prezident svěřil předsedovi Bersanimu mandát k sestavení vlády
Italský prezident Giorgio Napolitano ukončil rozhovory s vůdci hlavní politických stran a vydal prohlášení, že mandát k sestavení vlády svěřil předsedovi Pier Luigi Bersanimu. Předseda středolevé Demokratické stran (DP) Bersani po volbách minulý měsíc získal většinu hlasů v dolní komoře Poslanecké sněmovně, ale horní komoře v Senátu žádná strana potřebnou většinu nezískala. Od počátku patové situace předseda Bersani odmítá koalici se středopravou stranou Lid svobody (FI) předsedy a bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, který ve volbách skončil na druhém místě. Předseda Bersani je ochotný utvořit koalici s Hnutím pěti hvězd (M5S), které získalo ve volbách 25 % voličů, ale návrh předseda Beppe Grillo zásadně odmítá. Nenalezne-li Bersani řešení, bude země čelit novým parlamentním volbám.
Předseda Grillo oficiálně požádal italského prezidenta o svěření mandátu k sestavení vlády
Předseda italské strany Hnutí pěti hvězd (M5S) Beppe Grillo oficiálně požádal italského prezidenta Giorgio Napolitano, aby mu svěřil mandát k sestavení vlády. Strana M5S ve volbách minulý měsíc získala 25 % hlasů a drží rovnováhu politických sil. Předseda Grillo při jednání s prezidentem Napolitano nastínil dvacetibodový řídící program, který obsahuje referendum o setrvání Itálie v eurozóně, nové dotace pro nezaměstnané a více finančních prostředků pro veřejné zdravotnictví a školství. Podle analytiků je nepravděpodobné, že by mandát prezident Napolitano svěřil předsedovi Grillovi, ale mluví se o tom, že mandát nabídne Pier Luigi Bersanimu, jehož středolevá Demokratická strana (DP) vyhrála volby v Poslanecké sněmovně. Na setkání s prezidentem Napolitano bývalý premiér Silvio Berlusconi oznámil, že je ochoten sestavit koaliční vládu, které by pokračovala v úsporných opatřeních.
Kyperský soud odsoudil člena Hizballáhu za spiknutí proti izraelským zájmům
Údajný člen Hizballáhu Hossam Taleb Yaccoub byl kyperským soudem odsouzen za spiknutí proti izraelským zájmům na ostrově. Yaccoub byl zatčen v loňském roce a žalobci jej obvinili kvůli sledování izraelských turistů na Kypru v oblíbené prázdninové destinaci, což obsahovalo i časy příjezdů izraelských letů, registrační čísla autobusů apod. Soudem byl shledán vinným z účasti na zločineckém spolčení, ze sjednávání a spáchání trestného činu, z legalizace výnosů z nabytých zisků zločineckou organizací. Verdiktem se Kypr podle analytiků pravděpodobně snaží zvýšit tlak na EU, aby libanonskou skupinu zapsala jako teroristickou organizaci. Stejnému tlaku ze strany USA a Izraele EU odolává s argumentem, že by to mohlo destabilizovat libanonskou křehkou vládu a přispět k regionální nestabilitě. Silná vládní frakce ve vládě v Bejrútu Hizballáh uvedla, že obvinění proti němu jsou součástí izraelské pomlouvačné kampaně.
Kurdská strana a turecká vláda uzavřely příměří
Uvězněný vůdce kurdských rebelů a zakladatel Strany pracujících Kurdů (PKK) Abdullah Ocalan vyzval svůj lid a své příznivce k dialogu s tureckou vládou po letech války. Ocalan si od roku 1999 odpykává doživotní trest za velezradu a jeho dopis byl předložen tureckému parlamentu a přečten na počest kurdských oslav Nového roku v jejich hlavním městě Diyarbakir. Dohoda je výsledkem několika měsíců mírových rozhovorů mezi PKK a tureckou vládou, jejímž předsedou je Recep Tayyip Erdogan. Předvečer příměří premiér Erdogan odsoudil řadu výbuchů v hlavní městě, které přisuzuje levicovým stranám, které nesouhlasí s rozhovory o příměří s PKK. Před týdnem kurdští rebelové propustili 8 tureckých rukojmí v severním Íránu, což je považováno za projev dobré vůle a důkazem, že kurdská otázka může mít demokratické řešení.
Francie má nového rozpočtového ministra a nového ministra pro Evropu
Thierry Repentin byl, po podpoře nového úřadujícího rozpočtového ministra Bernarda Cazeneuvea, jmenován francouzským ministrem pro Evropu. Nový ministr Cazeneuve nahradil na postu rozpočtového ministra Jérômeho Cahuzaca, který rezignoval po nařčení z daňových úniků. Bývalý ministr Cahuzac popírá jakékoli provinění a obhajuje se, že odstoupil z funkce, aby mohl bojovat proti obvinění. Ministrova rezignace je první změnou v socialistické vládě premiéra Jean-Marc Ayraulta. Prezident François Hollande i premiér Ayrault se ujali moci ve Francii po socialistickém vítězství ve volbách loni v červnu. Ministr Repentin je i v současné době ministrem pro odbornou přípravu na ministerstvu práce a podílí se na hlavních vládních iniciativách v pomoci v zaměstnanosti.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu je vyšetřována za zpronevěru
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové je francouzskou policií znovu vyšetřována kvůli údajnému zneužití postavení a podílu na zpronevěře veřejných fondů v době, kdy byla ještě ministryní financí. Francouzská policie ve středu prohledávala její byt ve Paříži. Vyšetřování je vedeno jako odškodné kontroverznímu podnikateli a ministrovi Bernardovi Tapiemu. Podnikatel požadoval odškodné na základě argumentu, že státem vyvlastněná banka Crédit Lyonnais ho v roce 1993 podvedla a jeho akcie prodala společnosti Adidas. Ministr Tapie spor u soudu prohrál, ale odvolal se a arbitráž v rozhodčím řízení mu přidělila 371 milionů USD. Šéfka MMF Lagardeová je kritizována kvůli využití arbitráže k řešení sporu, přestože šlo o veřejné prostředky. Zároveň měla vědět o předpojatosti členů arbitrážní komise. Pokud by Lagardeová byla shledána vinnou ze zpronevěru veřejných prostředků, mohla by být odsouzena až k 10 letům vězení a pokutě 195 000 USD.
Německo navrhuje posílit pravomoci Evropské služby pro vnější činnost
Německo navrhuje, aby Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) dostala nové pravomoci ohledně vztahů a politiky se sousedními státy a rozvojové pomoci, které jsou v současné době v rukou Evropské komise. Diplomatický sbor ESVČ je nezávislý na dalších institucích EU a jeho hlavní představitelkou je od roku 2009 Catherine Ashtonová. Návrh byl předběžně schválen 13 zeměmi EU, vyjma Velké Británie a Francie. Podle ESVČ by její pravomoci měly být posilovány, aby se zajistil jednotný, komplexní a integrovaný přístup EU k vnější činnosti. Je třeba zodpovědné politiky se sousedními státy a součinnosti na strategických a víceletých programech v oblasti rozvojové spolupráce. Německo dále požaduje, aby ESVČ mělo na starosti jednání EU o přidružení a partnerských smlouvách s mocnostmi, jako jsou Čína, Izrael nebo Rusko.