EU, USA a lidsko-právní organizace pro lidská práva obvinily vládu premiéra Viktora Orbána, že vykonané ústavní změny omezily pravomoci maďarského Nejvyššího soudu a podkopávají tak demokracii v zemi. V dopise pro premiéra Orbána předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl, že na základě analýzy má komise vážné obavy o slučitelnosti maďarských ústavních změn s právními předpisy EU. Podle předsedy Barroso je nejprve nutné dokončit právní analýzu, než se bude moci přistoupit k dalšímu jednání ohledně vstupu Maďarska do EU a vyzval premiéra Orbána, aby problémy vyřešil rozhodným a jednoznačných způsobem. Premiér a konzervativní předseda nacionalistické strany FIDESZ Orbán odpověděl Evropské komisi, že všechny změny byly provedeny v souladu s evropskými normami, slíbil plnou spolupráci s Bruselem a již zahájil nezbytná legislativní opatření.
Archiv autora: Martina Laláková
Britský premiér Cameron bude jednat s německou kancléřkou Merkelovou o reformaci EU
Britský premiér David Cameron se chystá do Berlína v návaznosti na pozvání německé kancléřky Angely Merkelové, aby předložil své požadavky na rozsáhlou reformu EU. Jednání se bude týkat nadcházejícího summitu zemí skupiny G8 ve Velké Británii a Sýrii. Premiér Cameron uvedl, že se hodlá setkat i s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Premiér Cameron argumentuje, že je třeba dosáhnout nové dohody ohledně budoucnosti Velké Británie v EU, než budou britští voliči tázáni v referendu na setrvání země v EU, což je plánováno na konec roku 2017. Novinářům premiér Cameron uvedl, že nejlepším výsledkem pro Velkou Británii je členství v reformované EU. V rozhovoru pro několik evropských novin premiér Cameron řekl, že můžeme dosáhnout flexibilní Evropy, kde nebudeme muset všichni dělat to samé a v tu samou dobu.
Irsko a Portugalsko získá odložení termínu splatnosti úvěru
Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem na tiskové konferenci uvedl, že hodlají Irsku a Portugalsku odsouhlasit oddálení termínu splatnosti úvěru od EU o 7 let. Dublin a Lisabon v roce 2010 ztratily přístup k dostupnému financování a v roce 2011 přijaly nouzový úvěr od EU. Díky tvrdým úsporným opatřením bylo možné poskytnout odložení splátkového kalendáře, na čemž se dohodly ECB, MMF a Evropská komise. Průměrná doba splácení úvěru je pro Irsko 12,5 let a pro Portugalsko mezi 12,5 a 14,7 let. Irsko se hodlá ještě tento rok vrátit k plnému tržnímu financování a Portugalsko od příštího roku.
Evropská komise varuje před nerovnováhou ekonomik Španělska a Slovinska
Evropská komise varuje Španělsko a Slovinsko, aby co nejrychleji vyřešily nerovnováhu v jejich ekonomikách a zabránily hlubším problémům. Obě země jsou na tom ekonomicky nejhůře ze všech 13 členských států, které jsou v současné době předmětem přezkumu kvůli makroekonomické nerovnováze. Španělsko má již delší dobu problémy s bankovním systémem, a proto Evropská komise vyzývá k reformnímu programu. Očekává se, že Slovinsko bude příští zemí, která požádá o finanční záchranu EU. Brusel také upozornil na nepříjemnou situaci bank na Slovinsku a tvrdí, že je potřeba politicky zasáhnout. Nová slovinská premiérka Alenka Bratušek ujišťuje, že její vláda pracuje na reformě bankovního systému. Podle Evropské komise se nerovnováha týká řízení dluhu, reformy bankovnictví a pracovních trhů.
Turecko se stává hlavním aktérem v oblasti humanitární pomoci v afrických zemích
Turecko poskytuje humanitární pomoc africkým zemím a nadále rozšiřuje svoji oblast vlivu posilováním dopravních spojů, obchodu, vzdělávání a úzké spolupráce s jejich zahraniční politikou. Po summitu ohledně spolupráce v Istanbulu v roce 2008 Africká unie (AU) prohlásila, že Turecko je jejich strategickým partnerem, v roce 2010 byl Istanbul dějištěm 4. konference OSN nejméně rozvinutých zemí světa (LDC). Turecko se snaží s AU podepsat dohodu o zmírnění stávajícího vízového režimu ke zvýšení interakce obchodních záležitostí, akademické obce a kultury. Řada turecký škol poskytuje stipendia africkým studentů. V Somálsku se Turecko stalo největším dárcem a jedním z nejaktivnějším aktérem v oblastní humanitární pomoci a budování míru (kromě OECD). Turecká vláda v součtu darovala Somálsku již 365 milionů USD.
Několik států EU usiluje o daňovou transparentnost
Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Velká Británie uzavřely dohodu zaměřenou na společný boj proti daňovým únikům a na snahu o větší transparentnost. V úterý 9. dubna zaslali ministři financí 5 největších ekonomik EU dopis Evropské komisi, ve kterém píší o dohodě ohledně pilotního projektu výměny informací a bankovních dat. Ministři financí zapojení do projektu vyzývají všechny členské státy EU, aby se připojili k projektu a pomohli odstranit úkryty pro ty, kteří se snaží vyhnout placení daní. Ministři financí vyvíjejí tlak na Rakousko a Lucembursko, aby se vzdali svého práva o zachování bankovního tajemství pro tuzemské i zahraniční klienty. Lucembursko naznačilo otevřenost k diskuzi o bankovním tajemství a rakouský kancléř Werner Faymann uvedl, že jeho země je připravena k intenzivnímu jednání o výměně informací o mezinárodních investorech, ale dodal, že bankovní tajemství požaduje pro domácí zákazníky.
OECD předpovídá růst velkých světových ekonomik
Podle mezivládní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímiž členy je 34 ekonomicky nejrozvinutějších států světa, většina velkých průmyslových ekonomik zrychluje svůj růst. Podle instituce think tank se sídlem v Paříži kompozitní předstihový indikátor, který předznamenává budoucí průběh vývoje HDP a potažmo celé ekonomiky o několik čtvrtletí, ukazuje růst zpevnění ekonomiky v Japonsku, pozvednutí ekonomiky v Číně a stabilizaci ekonomiky v Itálii a Francii. Růst je patrný i v oslabené Indii a ukazatel pro Rusko, Brazílii a Velkou Británie naznačuje růst tendru, tedy veřejné nabídkové soutěže. Dlouhodobě průměrná hodnota ukazatele členských států OECD 100,0 se za poslední měsíce posunul k hodnotě 100,4 v lednu a k 100,5 v únoru. Průměrná hodnota ukazatele pro eurozónu byla v říjnu 99,4 a v posledních měsících se postupně zvyšovala na hodnotu až 99,9. Nejvyšší růst je zaznamenán v Německu a naopak mírný pokles hodnoty je ve Francii.
Srbsko zamítlo dohodu zprostředkovanou EU
Srbsko odmítlo plán zprostředkovaný EU, který měl řešit problém etnického rozdělení na severu Kosova. Pokud Srbsko situaci urychleně nevyřeší, mohlo by to ohrozit zahájení přístupových jednání ohledně členství v EU. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyjádřila zklamání nad zamítnutím návrhů a vyzvala srbskou vládu, aby dojednala poslední a hlavně platnou dohodu. V prohlášení srbské vlády pronesl premiér Ivica Dačic, že návrhy EU země nemohla přijmout, protože dohodou Kosovo nedosahuje požadované široké autonomie a řešení nezaručuje bezpečnost a dodržování lidských práv Srbů v Kosovu. Vláda Kosova uvedla, že je připravena podepsat dohodu a nadále tvrdí, že jediným řešení situace je dialog. Šéfka Ashtonová vydá zprávu 16. dubna o pokroku a rozhodnutí, zda EU zahájí přístupová jednání se Srbskem.
EU a OSN se neshodují na vážnosti situace v Severní Koreii
EU se domnívá, že je pouze „omezené riziko“ války v Severní Koreji, ale OSN situaci považuje za velmi nebezpečnou. Úředník EU promluvil pro agenturu Reuters pod podmínkou anonymity a uvedl, že EU si uvědomuje, že situace je velice napjatá a potenciálně nestabilní, ale podle jejich hodnocení se jedná o omezené riziko ozbrojeného konfliktu. Podle úředníka EU nezaznamenala žádné nápadné náznaky k útoku ze strany Severní Koreje a situace v Pchjongjangu prý vypadá klidněji. Na závěr dodal, že je nezanedbatelné riziko chybného odhadu a eskalace. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyjádřil vážné znepokojení nad situací poté, co Severní Korea upozornila cizince na evakuaci Jižní Koreje, aby se vyhnuli nemilosrdné, posvátné a odvetné válce. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon řekl novinářům, že současná úroveň napětí je velmi nebezpečná a i malý incident může způsobit špatný odhad nebo pochybení a vyvolat nekontrolovatelný konflikt.
Portugalská vláda hledá alternativní úspory
Portugalský premiér Pedro Passos Coelho uvedl, že důsledkem rozhodnutí ústavního soudu ohledně zamítnutých úsporných opatření se budou muset učinit velké škrty v rozpočtech a výdajích veřejných sektorů, včetně sociálního zabezpečení, zdravotnictví a školství. Evropská komise varovala premiéra, aby se země neodchýlila od plnění podmínek záchranné pomoci, neboť pouze provádění dohodnutého programu může být předpokladem pro další půjčku. Premiér Coelho opakovaně popisuje portugalskou situaci jako stav národní nouze. Dále uvádí, že je třeba nalézt alternativní úspory nebo usilovat o druhou finanční pomoc od evropských partnerů, ale ujišťuje, že vláda udělá vše, co je v jejích silách, aby zabránila další žádosti o pomoc.
Černá Hora čeká na oficiální výsledky prezidentských voleb
Černá Hora stále čeká na oficiální výsledky nedělní volby prezidenta, přestože kandidát a současný prezident Filip Vujanović i jeho protikandidát bývalý diplomat Miodrag Lekic zveřejnili dnes své vítězství. Prezident Vujanović uvedl, že vyhrál s 51,3 % a jeho protivník Lekic získal 48,7 %. Opozice tvrdí, že zvítězit bývalý diplomat Lekic s 50,5 % a současný prezident Vujanović obdržel 49,5 % hlasů. Státní volební komise v úterý v 8 hodin ráno oficiálně oznámí výsledek. Vůdce opoziční Demokratické fronty Lekic v prohlášení uvedl, že pokud vyhraje prezident Vujanović, neuznají ho jako hlavu státu i za cenu bojkotování koalice v parlamentu. Podle předsedy Lekice znovuzvolení stávajícího prezidenta by mohlo vyvolat nestabilitu v zemi a jeho vítězstvím přirovnává k nároku na „státní převrat“. Černá Hora v současnosti prochází mnoha reformami kvůli probíhající procesu jednání o členství v EU.
Amnesty International vyzývá EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) vyzvala EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě. Ředitel programů AI pro Evropu a Střední Asii John Dulhuisen sdělil, že EU musí přijmout opatření a začít uplatňovat sankce na své členské státy, které selhávání v odstraňování diskriminace a násilí proti Romům. Některé praktiky členských států jsou tedy proti zákonům EU, na kterých byla EU vybudována jako instituce. Podle průzkumu odhadovaných 6 miliónů Romů na území EU žije pod národním průměrem ve všech ukazatelích životní úrovně. V zemích, jako jsou Francie a Itálie, má být podle AI stále běžnou praxí násilné vystěhovávání Romů. Podle AI je v České republice, Řecku a Slovensku segregované vzdělávání Romů, což je v rozporu s národními zákony i legislativou EU. Násilné útoky proti Romům a jejich majetku měly proběhnout v Maďarsku, České republice, Bulharsku a Slovensku.
Portugalský Ústavní soud zamítl úsporná opatření
Portugalský Ústavní soud rozhodl, že několik klíčových článků ze státního rozpočtu pro rok 2013 je protiústavních a zamítl 4 z 9 úsporných opatření. Rozhodnutí přijde Portugalsko o úspory téměř 2 miliardy USD, které jsou potřeba k plnění podmínek finanční výpomoci od eurozóny. Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva oznámil, že nevěří, že by rozhodnutí soudu mělo vyvolat změnu vlády. Středopravá vláda, jejíž autorita je oslabena, musí nalézt nové alternativní úspory a předložit je parlamentu v podobě dodatečného rozpočtu nebo znovu projednat podmínky finanční výpomoci, které by byly v souladu s tzv. trojkou, tedy Evropskou komisí, Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Evropskou centrální bankou (ECB). Soud zamítl opatření, která by rušila prémie zaměstnancům veřejného sektoru a důchodcům a zároveň i škrty na nemocenských dávkách a podpoře v nezaměstnanosti.
Srbský ministr financí doporučuje přijmout návrhy EU
Srbský ministr financí Mladjan Dinkić uvedl, že Srbsko by mělo přijmout plán zprostředkovaný EU ohledně řešení etnického rozdělení v jejich bývalé provincii Kosovo, jinak budou čelit riziku izolace. Srbsko musí do 9. dubna sdělit EU, zda přijme či nepřijme navrhovaný plán ohledně srbské menšiny v Kosovu. Zamítnutí plánu by mohlo Srbsko stát zrušení přístupového jednání do EU. Rozhovory mezi premiéry Srbska a Kosova vedené šéfkou zahraniční politiky EU Catherine Ashtonovou skončily bez výsledku. Šefka Ashtonová uvedla, že 16. dubna vydá zprávu o pokroku a rozhodnutí, zda EU přistoupí ke vstupním rozhovorům se Srbskem do EU.
Předseda ECB připustil, že původní návrh pro Kypr nebyl vydařený
Předseda Evropské centrální banka (ECB) Mario Draghi na tiskové konferenci ve Frankfurtu po zasedání Rady guvernérů ECB řekl, že původní návrh na záchranu Kypru „nebyl příliš chytrý„, a proto byl hned po konferenčním jednání Euroskupiny upraven. Dodal, že Kypr není v žádném případě „šablona pro ostatní země nebo banky v potížích“. Jediné, co by se dalo vyvodit ze záchranné akce pro Kypr, je podle něj restrukturalizace bankovních systémů. Předseda Draghi uvedl, že původní plán, který byl nakonec kyperskou vládou zamítnut, nepocházel od ECB, ale souhlasila s ním jako součástí celkové záchranné dohody.
Nejsilnější ekonomika eurozony Německo má zpomalovat
Podle sledovaného průzkumu společnosti Markit německá ekonomika za poslední měsíc výrazně zpomalila a je blízko stagnaci a Francie zaznamenala největší pokles za poslední 4 roky. Index PMI finanční společnosti Markit z únorových hodnot u Německa klesl z 53,3 na 50,6, u Francie klesl na 41,9 a v eurozóně jako celku klesl z 47,9 na 46,5. Každá hodnota nad 50 značí růst. Hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson uvedl, že výsledky nedopadly dobře a recese v eurozóně se prohlubuje a stále více podniků hlásí dluhovou krizi a politickou nestabilitu. Dále uvádí, že neurčité volby v Itálii byly klíčovým faktorem k negativnímu ekonomickému výhledu a neúspěšná záchranná dohoda pro Kypr byla další zhoršení ekonomické situace. Pokles dominantní německé ekonomiky značí podle průzkumu výrazné oslabení eurozóny.
Na konci týdne proběhnou další rozhovory s Íránem o jaderném programu
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyzvala Írán, aby reagoval na předloženou nabídku mezinárodního společenství ohledně jaderného programu. Další jednání proběhnou v pátek. Írán tvrdí, že jaderný program je mírový a že má svrchované právo obohacovat uran pro mírové účely, k nimž patří i manipulace s pohonnými hmotami jaderných elektráren. Západní mocnosti mají podezření, že vyvíjejí a ukrývají jaderné zbraně. V únoru proběhlo jednání mezi 6 představiteli západních mocností a Íránem ve snaze prolomit patovou situaci v jaderném programu Teheránu. Úředníci tvrdí, že by mohli nabídnout Íránu zmírnění zákazu obchodování ve zlatě a jiných drahých kovech a uvolnění dovozního embarga na íránské petrochemické produkty a Írán by na oplátku musel zastavit obohacování uranu. Írán naznačil, že s nabídkou není spokojen, ale že se blíží jeho požadavkům.
Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě slavnostně vztyčil vlajku EU
Nový český prezident Miloš Zeman dnes poprvé vztyčil vlaku EU v sídle českého prezidenta na Pražském hradě. Tímto znamením dal najevo významný posun v postoji k EU od svého euroskeptického předchůdce bývalého prezidenta Václava Klause. Česká republika se připojila k EU v roce 2004, ale bývalý prezident Klaus odmítl vztyčit vlajku EU na české památce Pražském hradě. Nový prezident Zeman, který se sám nazývá euro-federalista, vlajku s velkou slávou vztyčil na jednou ze svých prvních veřejných vystoupení. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso doprovázel prezidenta Zemana při slavnostní vyvěšování EU vlajky, které bylo doprovázeno hymnou českou a EU. Dalším symbolickým aktem bylo podepsání dodatku smlouvy o EU, který formálně umožňuje zemím eurozóny zahájit záchranný fond. Česká republika nadále odmítá přijetí eura a veřejnost je během dluhové krize stále více skeptická k eurozóně.
Kyperský ministr financí podal demisi
Kyperský ministr financí Michalis Sarris odstoupil z funkce po dokončení jednání ohledně kontroverzní záchranné dohody pro Kypr. Podle zpráv v místních mediích by novým ministrem financí měl být současný ministr práce Haris Georgiades. Kyperská vláda uvedla, že prezident Nicos Anastasiades přijal rezignaci ministra Sarrise, který byl kritizován za postup při jednání o záchranné dohodě. Ministr Sarris uvedl, že k demisi ho nevede dohoda ohledně záchrany, ale spíš celá situace, která přivedla Kypr na pokraj bankrotu. Ministr Sarris byl ve funkci od února letošního roku, předtím byl v čele druhé největší kyperské banky Laiki.
Kypr má 4 roky na splnění podmínek stanovených eurozónou
Memorandum o porozumění (MoU) publikované v kyperském tisku stanovuje podrobný program podmínek navržených eurozónou, které musí Kypr za 4 roky provést. MoU obsahuje požadavky včetně zvýšení daní, výdajových škrtů, privatizace státního majetku a zdravotní péče, penzijní reformy a 3% plošné škrty na všech mzdách ve veřejném sektoru a penzích. Kyperská vláda plánuje snížit počet státních zaměstnanců o 1800 a věk odchodu do důchodu se zvýší o 2 roky na 65 let. Dále by měl Kypr zvýšit svou daňovou sazbu na 12,5 % a DPH na 19 %. MoU vyzývá Kypr, aby předložil plány pro využívání zemního plynu na severu země, čímž by získal několik miliard USD ročně navíc. Problémem je turecká blokáda přístupu k plynu kvůli jejich 40letému konfliktu o sever ostrova. MoU bylo vypracováno pro Kypr a „trojkou“ v podobě Evropské komisi, Evropskou centrální bankou (ECB) a MMF v listopadu 2012 a únoru letošního roku bylo pozměněno a zohlednilo politický vývoj na Kypru a novou středopravou vládu, která se dostala k moci a která ještě musí MoU schválit.
Evropská mise na podporu malijských vojáků začne v červenci
V Mali v lednu letošního roku byla pod francouzským velením osvobozena města na severu země, ale boje s islamistickými skupinami stále pokračují. Mise na podporu a trénink malijských vojáků, která má pomoci Mali v boji proti islamistické skupinám, se účastní 550 vojáků z 22 zemí EU, z nichž je 150 instruktorů a zbytek představuje další personál. Francie přispívá 207 vojáky, Německo 71 vojáky, Španělsko 54 vojáky, Velká Británie 40 vojáky, Česká republika 34 vojáky, Belgie 25 vojáky a Polsko 20 vojáky. Školení probíhá pod kontrolou francouzského brigádního generála Francois Lecointre, podle něhož malijská armáda musí být zcela zrekonstruována a mise by měla trvat asi 15 měsíců. První plně vyškolený prapor by měl být začít operovat v Mali v červenci na základně Koulikoro, která se nachází asi 60 km od hlavního města Bamako.
Turecko je kritizováno, že se snaží zneužít kyperské situace
Kypr a Řecko kritizují Turecko, že se snaží využít bankovní krize a získat příznivou dohodu ohledně kypersko-tureckého konfliktu. Řecký ministr zahraničí Dimitris Avramopoulos nařknul Turecko, že se snaží zneužít dočasnou ekonomickou slabost Kypru. Kyperský ministr zahraničí Ioannis Kasoulides v prohlášení uvedl, že tímto postojem turecká vláda jasně ukazuje, že chce získat politické a ekonomické výhody. Turecko Kypr neuznává jako samostatný stát, obdobně Kypr neuznává Tureckou republiku severního Kypru (TRNC). Podle tureckého ministra Davutoglu by mírové rozhovory měly začít okamžitě a konstatuje, že turečtí Kypřané se nikdy nestanou menšinou řecké části Kypru. Řecký ministr Avramopoulos požaduje čtyřstrannou konferenci zahrnující Kypr, Řecko, TRNC a Turecko. Podle kyperského ministra Kasoulides Turecko požaduje zvláštní práva pro „turecké osadníky“, kteří za na ostrov nastěhovali za posledních 40 let. Řecký ministr Avramopoulos dodal, že Turecko se chová jako staromódní koloniální mocnost.
Ruská vláda dala zablokovat škodlivé stránky na Facebooku a YouTube
Ruská vláda využívá nového zákona, jenž jí dává pravomoc prostřednictvím ruské regulační agentury zablokovat internetový obsah, který považuje za nezákonný nebo škodlivý. Facebook musel odebrat stránku, která odkazovala na video na YouTube podporující sebevraždu, jinak riskoval zablokování v celém Rusku. YouTube, které je vlastněno společností Google, se brání a podalo žalobu k ruskému soudu s odůvodněním, že video ukazuje jako vytvořit falešné zranění make-upem a žiletkou a že video bylo určeno pro zábavu. Příznivci zákona uvádějí, že je vytvořen na kontrolu dětské pornografie a obsahů, který podporuje drogy a sebevraždy. Odpůrci zákona namítají, že zákon má trhliny, které by mohly vést k širší cenzuře na internetu. Další případy omezení jsou v Německy a Francii, kde jsou blokovány stránky popírající holocaust. V Turecku jsou zakázané stránky hanobící zakladatele země Mustafa Kemala Ataturka.