Belgický ministr financí podal demisi kvůli bankovním sporům

Belgický ministr financí Steven Vanackere odstoupil ze své funkce kvůli bankovním sporům. Vanackere byl ministrem financí od roku 2011, podle obvinění měl údajně manipulovat s finančními dohodami mezi EU a belgickou bankou ACW. Bývalý ministr Vanackere se obhajuje, že si nedokáže představit, že by zneužil své povinnosti ministra financí nestranným způsobem a dodává, že odstoupil kvůli „nespravedlivým náznakům a nebezpečným obviněním“. Belgická vláda tento měsíc plánuje zahájit přípravu nového státního rozpočtu, který zahrnuje změny ve stávajících výdajových plánech, aby se snížil deficit a dodržel cíl dohodnutý s EU.

Venezuelský prezident Hugo Chávez podlehl rakovině

V noci z úterý na středu oznámil viceprezident Venezuely Nicolás Maduro, že prezidenta Huga Cháveze zemřel. Stav prezidenta Cháveze se rapidně zhoršil v pondělí kvůli nové infekci dýchacího systému po operaci, kterou podstoupil v prosinci minulého roku na Kubě. Nyní podle venezuelské ústavy začíná období 30 dnů, na jehož konci by se měly uskutečnit nové volby. V celém státu bylo vyhlášeno 7 dní smutku. Během prvních 3 dnů se nebudou konat žádné akademické, obchodní a administrativní aktivity. Prezident Hugo Chávez stál na čele Venezuely 14 let.

Americká TSA povolí kapesní nože na palubách letadel

Americká Správa dopravní bezpečnosti (TSA) zveřejnila svůj záměr povolit nosit malé kapesní nože v příručních zavazadlech na palubách letadel amerických letů. Povolení začne platit od 25. dubna a vztahuje se na všechny nože, jejichž čepel je kratší než 6 centimetrů. Dále si cestující budou smět vzít na palubu některé sportovní vybavení, jako hokejové a lakrosové hole nebo kulečníková tága. Ostatní nože nebo holící strojky zůstávají nadále zakázané.  Rozhodnutí TSA se nelíbí leteckému personálu, který se obává o bezpečnost cestujících i posádky. Veškeré nože byly na palubách letadel zakázány po útocích z 11. září 2001.

V České republice se chystá změna pravidel ve vedení účetnictví podnikatelů

Změna se má dotknout desítek tisíc podnikatelů a firem. Ministerstvo financí připravuje zavedení takzvaného centrálního úložiště, do kterého podnikatelé a firmy z vybraných oborů, jako je třeba obchod s lihovinami, realitní kanceláře nebo prodej zboží a služeb přes internet, budou průběžně odesílat některé účetní údaje. Půjde především o informace o nákupu zboží a následných tržbách. Podle náměstka ministra financí Ladislava Minčiče tak bude možné lépe dohledat původ zboží a získat na dálku část podkladů pro daňové kontroly, což by mělo omezit daňové úniky a snížit riziko situací, která vznikla s problematickým metanolem. Obchodníci s návrhem spíše nesouhlasí a tvrdí, že půjde o zbytečné navýšení administrativy.

Další soudní stání s exprezidentem Mubarakem proběhne 13. dubna

Bývalý egyptský prezident Husní Mubarak stane 13. dubna znova před nejvyšším soudem v Káhiře, informaci zveřejnil místní zpravodaj MENA. Nyní 84letý hospitalizovaný exprezident Mubarak je odsouzen za smrt demonstrantů, ke které došlo v průběhu revoluce v roce 2011. V soudním procesu se na lavici obžalovaných objeví také jeho 2 synové Gamal a Alaa, tehdejší ministr vnitra Habib el-Adli, 6 poslanců a podnikatel Hussein Salem. Ti jsou viněni z rozsáhlé a léta praktikované korupce.

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos byl nominován na Nobelovou cenu za mír

Na seznamu 259 kandidátů na Nobelovou cenu za mír na rok 2013 figuruje i jméno kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose. Jeho nominace byla odůvodněna hlavně jeho úsilím dosáhnout trvalý mír s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), se kterou momentálně vláda vyjednává v Havaně. Na seznamu jsou uvedeni také další osobnosti z politického života, jako například bývalý prezident Spojených států amerických Bill Clinton nebo představitel Myanmaru Thein Sein. Nominace na Nobelovu cenu za mír jsou jediné, které netvoří Nobelova komise. Vítěz tohohle ocenění bude známy v říjnu.

Malá etnika Ruské federace požadují větší ochranu tradic a kultury

O konkrétních doporučeních ruské vládě debatovali zástupci 40 národnostních skupin ze Sibiře, dálného východu a severních oblastí země. Na konferenci zazněly požadavky větší benevolence ze strany úřadů, které udělují kvóty na lov lesních zvířat nebo ryb. Pro mnoho národů jsou tyto činnosti důležité jak ze symbolického, tak z praktického hlediska. Současné limity totiž v mnoha případech omezují rozvoj loveckých komunit a nutí jejich příslušníky ke stěhování do měst. Od roku 2009 bylo státem na podporu ohrožených etnik vyčleněno 7,8 milionů USD.

Opozice bránila maledivskému prezidentovi v projevu před parlamentem

Zasedání maledivského parlamentu bylo při jeho prvním letošním jednání narušeno protesty příznivců i členů opoziční Maledivské demokratické strany (MDP). Jejich cílem bylo zabránit současnému prezidentovi Mohamedu Waheedovi v projevu. Podle opozice byl exprezident Mohamed Nasheed k abdikaci násilím donucen současnou administrativou,  MDP proto odmítá uznat prezidenta Waheeda za legitimního představitele státu. Předtím, než byl protestujícími členy ve své řeči přerušen, prezident Waheed prohlásil, že udělá vše pro to, aby dodržel ústavu a zákony země, a bude svědomitě vykonávat svou funkci. Přesvědčit členy opozice se mu však nepodařilo, někteří z nich museli být z parlamentu vyvedeni. V září čekají Maledivy prezidentské volby, ve kterých bude kandidovat i exprezident Nasheed, lídr opoziční MDP.

Na důchod se bude muset na Slovensku pracovat déle

Penzijním věkem je nyní na Slovensku 62 let, k tomu byla potřeba mít odpracováno 15 let. K dosažení důchodu podle nového návrhu bude potřeba mít odpracováno 20 nebo až 30 let. Kdo odpracuje méně, nebude od státu dostávat penzi, jen nižší sociální dávky. Vláda svůj krok zdůvodňuje stárnutím populace. Zatímco před 60 lety bylo zhruba 300 000 penzistů, dnes je jich více než milion a počet bude přibývat. S prodlužováním minimálního počtu odpracovaných let souhlasí analytici i opozice. Podobně minimální počet odpracovaných let pensistům zvyšují i jiné státy. V Maďarsku je hranice 20 let, v Polsku 25 let, v Česku to bude 35 let a v Rakousku 45 let.

USA a Saudská Arábie sjednotily své postoje k Sýrii a Iránu

Ministr zahraničí USA John Kerry navštívil v pondělí Saudskou Arábii. Ve svém projevu připomněl Iránu, že prezident Obama se zavázal nepřipustit výrobu iránské jaderné zbraně, a že ve hře jsou všechny možnosti, včetně vojenského řešení. K jeho slovům se přidal i saudský ministr zahraničí princ Saud al-Faisal, který zdůraznil, že „jednání nemohou pokračovat donekonečna“. Na stejné téma se ministr Kerry sešel v Rijádu i s ministry zahraničí Kuvajtu, Bahrajnu a Ománu. Na společné tiskové konferenci po vzájemném jednání také americký a saudský ministři zahraničí zdůraznili, že syrský prezident Assad ztratil v jejich očích nárok být legitimním syrským vůdcem.

Dva příslušníci chilské armády budou potrestáni za xenofobní zpěv

Argentinská turistka natočila v lednu skupinu chilských vojáků, kteří zpívali nesnášenlivá slova vůči svým sousedním zemí. Argentinu, Bolívii i Peru video pobouřilo.  Chilský ministr obrany Rodrigo Hinzpeter v úterý místním televizním stanicím sdělil, že „velmi přísné tresty“ dostane nadporučík, který řídí danou vojenskou školu, a seržant, který byl se skupinou vojáků, když vykonávali fyzická cvičení. Podrobnosti ohledně trestů však známy nejsou.

Kanadský kardinál odmítl kandidovat na papeže

Marc Ouellet je kanadským kardinálem od roku 2003 a do roku 2010 pracuje ve významném postu ve Vatikánu. Zároveň je jedním z velkých kandidátů na nového papeže, čemuž nahrává i to, že nový papež by pravděpodobně měl pocházet z mimoevropského kontinentu. Ale kardinál Ouellet vzkázal, že kardinálové, kteří budou papeže volit, by měli do čela Vatikánu zvolit někoho jiného. Zpravodajský kanál ČT 24 uvedl, že kanadský kardinál a bývalý arcibiskup Québeku prohlásil, že papežství by pro něj bylo „noční můrou„.

Ústavní soud odmítl zrušit sporný druhý článek amnestie

Kromě projednávání návrhu na předběžné pozastavení platnosti smluv o církevních restitucí, se Ústavní soud (ÚS) zabýval také stížností skupiny senátorů týkající se požadavku na zrušení druhé článku novoroční amnestie. Sporný článek zastavil kauzy, které trvaly déle jak 8 let a u nichž hrozí sazba až 10 let. Stížnost tvrdila, že jsou tím porušována práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se svých nároků. Důvody, proč ÚS odmítl stížnost senátorů zatím nejsou známy.

Ministři financí eurozóny projednávají záchrannou půjčku pro Kypr

Ministři financí eurozóny na schůzi v Bruselu projednávali záchrannou půjčku pro Kypr. Předseda schůze nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem ujistil, že v dalším měsíci bude dohoda konkrétně dořešena. Práce na záchranném fondu, který by měl obsahovat finanční podporu 22,8 miliard USD, byly pozastaveny, dokud nebude znám výsledek prezidentských voleb na Kypru. Evropská komisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn řekl, že by dohoda měla vzít v úvahu nezávislý audit ohledně praní špinavých peněz, který schválila nová kyperská vláda. Ministři financí rovněž projednali otázku, zda zmírnit úvěrové podmínky záchranných půjček Irsku a Portugalsku. Komisař Rehn řekl, že prodloužení úvěrových splatností je důkazem důvěry v prováděné ekonomické a finanční reformy.

V Norsku probíhá jednání o humanitární reakci na potencionální výbuch jaderné zbraně

Humanitární zástupci OSN a široká odborná veřejnost se v úterý sešli v Norsku na konferenci, která se snaží nalézt odpovědi na otázku, co může mezinárodní společenství reálně udělat v případě výbuchu jaderné zbraně. „Humanitární následky jaderného útoku či náhodného jaderného výbuchu by byly katastrofické a je potřeba zvážit, do jaké míry můžeme v rámci humanitárního systému účinně reagovat na takovou krizi,“  uvedl ředitel OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Rhashid Khalikov (OCHA). Dvoudenní konference zahrnuje přednášky a diskuze i s odborníky z oblasti zdravotnictví, životního prostředí, financí, apod. Podle norského ministerstva zahraničních věcí bude konference především zaměřená na identifikace jaderné zbraně, jejich detonaci a studium historických zkušeností jaderných výbuchů a jejich humanitárních dopadů.

Nová vláda v entitě Republice srbské bude možná zahrnovat i stranu Bosňáků

Premiérka Zeljka Cvijanovic nabídne 1 ministerstvo ve vládě bosenské Straně demokratické akce (SDA). Podle médií by se novým bosenským ministrem v entitě mohl stát Dzevad Mahmutovic. Rozhodnutí premiérka oznámila po setkání své strany Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) s koaličními partnery Socialistickou stranou (SP) a Demokratické lidové unie (DNS). Premiérka Cvijanovic byla jmenována prezidentem Republiky srbské Miloradem Dodikem 27. února.

Panama zaznamenala již druhým rokem výrazný ekonomický růst

V letech 2011 a 2012 panamská ekonomika rostla vždy o dvouciferné číslo, v loňském roce o 10,7 % a v předcházejícím o 10,8 %. Data pocházejí od vládního statistického úřadu. Na ekonomickém růstu se podílel projekt na rozšíření Panamského průplavu a vybudování nových tratí městské hromadné dopravy v hlavním městě Panama. Země chce letos začít stavět třetí mořský přístav na pobřeží Tichého oceánu. Panamský ministr financí vyjádřil s ekonomickým vývojem spokojenost, nicméně předpokládá, že ekonomický růst v letošním roce bude nižší kolem 8,5 %.

Americké deníky informují o žalobě na prezidenta Klause

ČTK dnes informovala o reakcích amerických i jiných světových denících na rozhodnutí Senátu České republiky podat žalobu na odcházejícího prezidenta Václava Klause za velezradu. Deník Wall Street Journal uvedl, že žaloba může snížit politický vliv prezidenta Klause. Deník New York Times zase tvrdí, že i kdyby byl prezident Ústavním soudem shledán vinným, rozsudek by měl jen malý praktický efekt. Deník Washington Post označil amnestii za kontroverzní. Britská stanice BBC považuje žalobu prezidenta za politický útok na nejkontroverznějšího politika České republiky.

Na funkci předsedy slovenské NKÚ je pouze jediný kandidát

Na post předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu Slovenska znovu kandiduje pouze Vladimír Klimeš, jehož do funkce navrhla strana SaS. Klimeš má také podporu dalších opozičních stran SDKÚ, KDH a Mostu-Híd. Na posty dvou místopředsedů NKÚ dostala Kancelář Národní rady SR pouze jednoho kandidáta, poslanci Mikuláš Huba a Radoslav Procházka navrhli Milana Galandu. Nová volba předsedy NKÚ se bude konat na schůzi Národní rady Slovenska 14. března.

Saúdská Arábie chce zajistit srílanských pracovníkům bezpečnost a právní ochranu

Srí Lanka a Saúdská Arábie se dohodly na uzavření dohody o porozumění, která by měla zajistit bezpečnost, sociální péči a právní ochranu Srílančanům pracujícím v Saúdské Arábii. Podobná dohoda již platí mezi Srí Lankou a Kuvajtem nebo Ománem. Saúdská Arábie dlouhodobě odmítala srílanské návrhy, situace se změnila po popravě srílanské chůvy odsouzené za vraždu svěřeného dítěte. Poprava byla v lednu v 2013 uskutečněna i přes opakované žádosti srílanské vlády a prezidenta o milost pro odsouzenou, které v roce 2005, kdy mělo k incidentu dojít, bylo 17 let. Srílančané odcházejí za prací na Blízký východ velmi často, především do Saúdské Arábie, její podmínky pro ně však dosud nebyly příliš příznivé, podle lidskoprávních organizací se srílanské ženy dokonce vracejí zneužívané a mučené.

Chorvatsko a Srbsko vytvoří společnou komisi na hledání pohřešovaných osob

Vedle zmizelých osob by se měla komise zabývat majetkovými otázkami, společnými žalobami a stíháním válečných zločinců. V pondělí se na spolupráci dohodla chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic se svým srbským protějškem Ivanem Mrkicem. Dalším bodem jednání mezi státníky byla vzájemná podpora při přistoupení obou zemí do EU. Vztahy mezi Chorvatskem a Srbskem byly ještě v nedávné době napjaté, v současné době se snaží země navázat vzájemný dialog.

Bulharsko po protestech čelí politické nejistotě

Bulharský odstupující premiér Bojko Borisov kritizuje myšlenku velké koalice, což prohlubuje nejistotu nad tím, kdo bude stát v čele nejchudší ekonomiky EU. Po ukončení masových demonstrací proti vysokým cenám elektřiny a nízké životní úrovni čelí Bulharsko předčasným parlamentním volbám, které se budou konat již v květnu. Socialistický vůdce Sergei Stanišev řekl, že se nehodlá stát prozatímním předsedou vlády. Následně premiér Borisov uveřejnil návrh, že situace nabízí novou formu správy veřejných věcí, ve které straničtí lídři tvoří určitou generální radu. Podle průzkumů není jasné, která strana ve volbách získá většinu, jestli Borisova strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) nebo Staniševova Bulharská socialistická strana (BSP). Potenciálním koaličním partnerem by mohla být etnická strana bulharských Turků Hnutí za práva a svobody (DPS), kterou vede bývalá evropská komisařka Megleva Kunevová.

Čína a USA souhlasí s předběžným návrhem uvalení sankcí na KLDR

Čína a USA se dohodly na nových sankcích, které mají být uvaleny na KLDR za její v pořadí již třetí jaderný test, který byl uskutečněn  12. února. Návrh o usnesení má být předložen v úterý na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Další podrobnosti o tom, co je obsahem dohod mezi oběma aktéry prozatím není známo. Čína je jediným spojencem KLDR a jeho hlavním obchodním partnerem, doposud se Peking zdráhal použít proti KLDR přísnější sankce s odvoláním na možné způsobení nestability uvnitř země, po nedávném testu avšak Čína obrací.