Mexický magnát Carlos Slim je i nadále nejbohatším člověkem světa

Podnikatel Carlos Slim se i v tomto roce umístil na čele žebříčku nejbohatších lidí světa. Podle časopisu Forbes má mexický podnikatel Slim na svém kontě 73 miliard USD. Slim je vlastníkem telekomunikačního impéria v Mexiku. Druhé místo obsadil Američan Bill Gates, zakladatel informatické společnosti Microsoft, s majetkem 67 miliard USD. Časopis Forbes publikoval seznam lidí s majetkem vyšším než 1 miliardu USD.

Cena pohonných hmot klesá

Minulý týden dosáhla cena pohonných hmot v ČR nejvyšší hodnoty od listopadu 2012. Analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak uvádí, že zdražování by mělo přestat příští týden a jeho koncem by mohly ceny o pár haléřů klesnout. To potvrzuje i propad ceny ropy typu Brent, která zlevnila ze 114 na 110 USD za barel. Naopak ale kurz české koruny oslabil o 1,8 %, na což reagovali distributoři tím, že si měli snížit marže na podprůměrné hodnoty.

Lucembursko varuje Skotsko před nezávislostí

Lucemburská vláda varuje Skotsko před vyhlášením nezávislosti. Lucemburský ministr zahraničních věcí Jean Asselborn se vyjádřil, že kvůli současné hospodářské krizi v Evropě, by mezi členskými státy EU měla být spíše solidarita než volba vlastní cesty. Lucembursko a Velká Británie jsou jediné země EU, které se oficiálně a veřejné vyjádřily k možnosti nezávislosti Skotska. Ministr Asselborn sice uznává, že budoucnost Skotska rozhodnou jeho voliči, ale nechce zůstat diplomaticky zdrželivý jako zbytek členských států EU. Skotská vláda usiluje o plné členství v EU, což britská vláda nepodporuje.

Návrh tiskového zákona barmské vlády vyvolává napětí, mluví se o nové cenzuře

Barmský parlament obdržel vládní návrh nového tiskového zákona, který v mediální sféře vyvolal obavy z možného znovuzavedení cenzury. Vláda odmítla předběžně konzultovat návrh s odborníky i médii. Nový zákon by měl nahradit represivní zákon z roku 1962 o povinné registraci tiskáren a vydavatelství. Zveřejnění návrhu zákona minulý týden následovaly nespokojené reakce barmských mediálních asociací i mezinárodních obhájců svobody tisku, podle nich totiž zákon vrací média pod kontrolu prezidenta a vlády. Prezident Thein Sein cenzuru zrušil a přislíbil zavedení úplné svobody tisku. Kritici prohlašují, že návrh dává vládě široké pravomoci k odebrání publikační licence, kontrole obsahu a tvrdému trestání novinářů. Podle ministerstva informací však návrh zákona žádné prvky zasahující do svobody tisku neobsahuje.

Kolem Karla Schwarzenberga vzniká fórum

Pondělní vydání deníku Právo uvedlo informaci o tom, že se předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg chystá vytvořit satelitní sdružení pod názvem Fórum Karla Schwarzenberga. Sdružení si klade za cíl přilákat lidi zpátky k politické angažovanosti, respektive k zájmu o politiku. Podle politologů je to kladný tah, protože se tak zužitkuje podpora, jíž se ministrovi Schwarzenbergovi dostalo během prezidentských voleb. Zároveň to může být pozitivní krok k tomu, aby byli osloveni lidé, kteří nechtějí být součástí politické strany, nicméně nějakým způsobem zastávají názory ministra Schwarzenberga. Fórum by mělo být se stranou TOP 09 svázáno jen částečně, a to z hlediska spolupráce finanční, organizační a personální, nikoli však v rámci stranických struktur.

Spor o zisk pojišťovny nemusí Slovensko prohrát

Arbitráž mezi rakouskou Euram Bank, která je bývalým akcionářem zdravotní pojišťovny Apollo, a Slovenskem může pro sousední stát dopadnout dobře. Podle ministerstva financí je arbitráž pro zákaz zisku s akcionáři zdravotní pojišťovny Apollo pro Slovensko částečně úspěšná. Arbitrážní soud totiž rozhodl, že ve většině bodů žaloby nemá pravomoc rozhodnout, může rozhodovat jen v částech, které se týká volného pohybu plateb a investic. Společnost Euram požaduje nahrazení škody, jež vznikla poté, co přes slovenskou dceřinou společnost E.I.C. získal v roce 2007 51 % akcií zdravotní pojišťovny Apollo. Firma po Slovensku žádá odškodnění ve výši 170 milionů USD. Ministryně zdravotnictví Zuzana Zvolenská nedávno předložila vládě návrh zákona na vyvlastnění soukromých zdravotních pojišťoven, Slovensko preferuje vznik jedné velké státní zdravotní pojišťovny.

Několik desítek syrských vojáků bylo zabito při přepadení v Iráku

Ozbrojenci ze Sýrie přepadli v západním Iráku konvoj syrských vojáků. Akce zanechala 48 mrtvých Syřanů a 9 členů iráckého doprovodu. Podle stanoviska iráckého ministerstva obrany přišli syrští vojáci do země hledat lékařské ošetření poté, co byli zraněni v bojích, a během přepadení byli na cestě zpátky do Sýrie. Irácké ministerstvo obrany označilo incident za „útok proti irácké suverenitě, jeho zemi,“ a také za „porušení lidských práv, neboť vojáci byli toho času zraněni a neozbrojeni“. Ali Mussawi, mluvčí iráckého premiéra Nuri-al Malikiho, označil incident za „potvrzení pokusů přenést syrský konflikt na irácké území,“ zároveň prohlásil, že Irák těmto pokusům bude čelit „vší silou“.

Občané Venezuely v Spojených státech amerických mohou dostat trvalý pobyt

Člen Sněmovně reprezentantů za stát Florida Joe García oznámil svůj záměr prezentovat návrh zákona, podle kterého by dosavadní občané Venezuely, kteří utekli z vlasti po nástupu prezidenta Huga Cháveze do Spojených států amerických, mohli dostat oprávnění k trvalému pobytu. Tím by chtěl poslanec García vyřešit komplikovanou situaci emigrantů bez dokumentů. Na rozdíl od podobného návrhu pro kubánské emigranty by se budoucí zákon uplatňoval jenom na ty občané, které se již nacházejí na území Spojených států amerických. Nevztahoval by se na nových přicházejících.

Cestující autobusových linek mají na území EU právo na odškodnění

Od března začalo platit Evropské nařízení o právech cestujících v autobusové dopravě. V případě zpoždění autobusu u pravidelných linek, jejichž vzdálenost cesty je delší než 250 kilometrů a zároveň mají nástup nebo výstupní místo na území členského státu EU, mají cestující nárok na kompenzace. Pokud dojde ke zrušení nebo zpoždění spoje o více než dvě hodiny, musí být cestujícím nabídnuta možnost rozhodnout se mezi pokračováním či přesměrováním do cílového místa, jinak získá náhradu jízdného. Pokud bude spoj zrušen nebo zpožděn o více než 90 minut u autobusů, jejichž cesta trvá více než tři hodiny, musí dopravce bezplatně poskytnout občerstvení. Ubytování musí zajistit v případech, kdy je nezbytný jeden nebo více noclehů. Ubytování má limit 104 USD na jednoho cestujícího nejvýše 2 noci. Byla stanovena také výše odškodnění za ztrátu či poškození zavazadel, která se může vyšplhat až na 1500 USD za zavazadlo.

Ústavní soud odmítl návrh na předběžné opatření vůči církevním restitucím

V úterý odmítl Ústavní soud (ÚS) návrh poslanců ČSSD na pozastavení plnění smluv o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Vláda tak může plnit smlouvy dál. ÚS odmítl návrh pro nepříslušnost ÚS. Poslanci ČSSD podali návrh na předběžné opatření proto, že neschvalovali kroky vlády, která urychlila podpis smluv s jednotlivými církvemi a nevyčkala na rozhodnutí ÚS. Ústavní soudci se ale v úterý zároveň zavázali, že stížnostmi na církevní restituce se bude zabývat přednostně a výsledek by měl být znám během několika měsíců.

 

Ukrajina chce spolupracovat s celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu

Řekl to ukrajinský prezident Viktor Janukovyč během pondělního setkání s nejvyšším představitelem Ruské federace Vladimirem Putinem. V nejbližší době by mělo dojít ke kontaktu se zástupci zbylých členů celní unie, s nimiž bude prodiskutována možná role Ukrajiny v rámci uskupení. Země dlouhodobě odmítá plnohodnotné členství v celní unii, jelikož by výrazně ovlivnilo její geopolitické směřování východním směrem a znemožnilo současnou praxi manévrování mezi Ruskem a EU. Nově se však začíná mluvit o jiné formě účasti, například pozorovatelském statutu. Ruský prezident Vladimir Putin na setkání podotkl, že obchodní kontakty obou zemí meziročně klesly o 5 miliard USD, což by případné zintenzivnění kooperace Ukrajiny s celní unií mohlo změnit. Na setkání se dále hovořilo o nesplacených dluzích za ruský zemní plyn ve výši 7 miliard USD a možnosti pronajmutí ukrajinských plynovodů ruskou státní firmou Gazprom.

Lotyššsko požádalo o vstup do eurozóny

Lotyšsko formálně požádalo o přijetí eura, pokud uspěje, mohlo by se v roce 2014 stát 18. členem bloku. Malý baltický stát splňuje všechny požadované podmínky a finanční kritéria, nazývaná konvergenční nebo Maastrichtská kritéria, která jsou nutná pro přijetí eura. Premiér Valdis Dombrovskis zavedl velké veřejné výdajové škrty, které pomohly k oživení ekonomiky a díky tomu je Lotyšsko dnes jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v EU. Evropská komise i Evropská centrální banka pravděpodobně rozhodnou o žádosti v červnu. Lotyšská měna lat je úspěšně navázaná na euro již od roku 2005. Průzkumy veřejného mínění v zemi avšak naznačují, že téměř dvě třetiny obyvatel jsou proti vstupu do eurozóny a přijetí jednotné měny.

Senát odsouhlasil podání ústavní žaloby na prezidenta Václava Klause

Členové horní komory Parlamentu ČR v pondělí odsouhlasili podání ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause pro velezradu. Podání žaloby k Ústavnímu soudu (ÚS) podpořilo 38 senátorů, zbylých 30 bylo proti. Ústava definuje velezradu jako „jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu“. Trestem za velezradu je ztráta prezidentského mandátu a nemožnost ho znovu nabýt. Žalobu předložilo 28 senátorů, kteří prezidenta Václava Klause kritizovali zejména kvůli novoroční amnestii. Nicméně dalšími důvody pro podání žaloby bylo to, že prezident Klaus otálel s podepsáním dodatku Evropské sociální charty nebo dosud nepodepsal dodatek Lisabonské smlouvy o záchranném fondu eurozóny. ÚS projedná žalobu přednostně.

Prezident Obama obsazuje další posty

V pondělí nominoval prezident Barack Obama několik dalších představitelů, kteří doplní jeho současnou administrativu. Do čela ministerstva energetiky nominoval nukleárního fyzika Ernesta Monize a do čela Agentury pro ochranu životního prostředí expertku na kvalitu ovzduší Ginu McCarthy. Oba tyto kandidáty musí schválit americký Senát. Zároveň prezident Obama nominoval Sylvii Burwellovou, která je ředitelkou Úřadu pro řízení a rozpočet. Prezident Obama učinil z klimatických změn a ochrany životního prostředí priority pro své druhé volební období.

Bývalý řecký ministr obrany byl odsouzen za korupci

Bývalý řecký ministr obrany Akis Tsochatzopoulos byl shledán vinným a odsouzen na 8 let do vězení kvůli zatajení majetku a korupci. Exministr Tsochatzopoulos byl zakládajícím členem kdysi dominantní socialistické strany, ze které byl v roce 2010 vyloučen. Bývalý ministr měl uvádět nepřesné informace o svém majetku, kritizována byla především jeho koupě neoklasicistního zámku v blízkosti Akropole. Bývalý ministr Tsochatzopoulos je ve vazbě od dubna 2012 a čelí i obvinění z praní špinavých peněz, a pokud bude i v tomto případě shledán vinným, může být jeho trest navýšen. Zároveň udělil bývalému ministrovi soud pokutu ve výši 675 000 USD a byl mu zabaven zámek. Vláda premiéra Antonis Samarase se zavázala k důraznému zakročení proti politické korupci.

Zrušené buňky ODS v Praze budou obnoveny

Regionální rada ODS v pondělí rozhodla o tom, že obnoví oblastní sdružení v Praze 4 a v Praze 12. Garanty budou místopředseda pražské ODS Zdeněk Zajíček a senátor Tomáš Gurlich. Cílem je, aby nová sdružená vznikla co nejrychleji. Zároveň je tu snaha o to, aby členové nově vznikajících pražských buněk byli jen lidé, kteří mají v dané části Prahy trvalé bydliště. O zrušení pražských buněk ODS rozhodla ve čtvrtek výkonná rada ODS na jednání v Jihlavě.

 

V neděli vyšlo do ulic na 100 000 Bulharů

Po celé zemi se uskutečnily protesty proti špatné politické a hospodářské situaci a vysoké nezaměstnanosti, která činí 12,4 %. Největší účast byla zaznamenána v přístavním městě Varna, kde se zúčastnilo protestů na 50 000 až 70 000 obyvatel. Ve Varně se před 2 týdny pokusil upálit Plamen Goranov, přirovnávaný bulharskými médii k Janu Palachovi, který dnes na následky popálení zemřel. Po rezignaci vlády se požadavky demonstrantů rozšířily o změnu volebního práva, zákaz jednostranných změn úrokových sazeb z úvěru a další bankovní opatření. Jednání mezi bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem a zástupci demonstrantů a odborů skončila v pátek neúspěchem.

Angola a Uruguay chtějí vstoupit do nové etapy vzájemné spolupráce

Uruguayský ministr zahraničí Luis Almagro navštívil Angolu. V hlavním městě Luanda se sešel s angolským prezidentem José Eduardem dos Santem. Oba státy chtějí oživit bilaterální spolupráci. Zaměří se na oblast diplomatických vztahů, zemědělství, kultury, průmyslu, ropné těžby a energetiky. Angola a Uruguay v Luandě podepsaly dohodu týkající se osvobození povinnosti víz pro diplomaty, úřední osoby a některé umělce. Dále zástupci států hovořili o OSN a slíbili si, že navzájem podpoří kandidaturu toho druhého jako nestálého člena Rady bezpečnosti OSN. Ministr zahraničí pro Uruguay Luis Almagro jménem uruguayského prezidenta José Mujicy pozval angolského prezidenta José Eduarda dos Santu do Uruguaye.

Stoupá role USA v operaci v Mali

Spojené státy americké se stále více zapojují do Francií vedené operace v Mali proti tamním rebelům. USA prostřednictvím svých letounů poskytují Francii důležité údaje o základnách rebelů, které Francie využívá pro letecké útoky. Zároveň americké bezpilotní letouny sehrály zásadní roli při spojeném útoku Francie a Kanady na základnu militaristů v horách na severu země u hranic s Alžírskem. Rozhodnutí, že USA budou poskytovat informace o cílech útoku přímo francouzským jednotkám, vzešlo z dlouhé diskuze.

Německo po vzoru dalších zemí plánuje vetovat přístup Bulharska a Rumunska do Schengenu

Poté, co německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich uvedl, že Německo má v plánu zablokovat přístup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru, rumunská  vláda v neděli reagovala, že chce od všech zemích, které mají v plánu zamezit vstupu Rumunska do Schengenu, znát všechny argumenty pro možná zablokování. Jednání Rady EU mezi ministry vnitra a spravedlnosti by se mělo odehrát ve čtvrtek v Bruselu.

Bolivijský prezident Evo Morales vyznamenal vojáky, kteří byli vězněni v Chile

Bolivijští vojáci Alex Choque, Augusto Cárdenasa José Luis Fernández v pondělí dostali od bolivijské hlavy státu Evo Moralese vyznamenání a byli povýšeni. Tři mladí vojáci se nacházeli více než měsíc ve vězení v Chile, protože vstoupili na jeho území se zbraní v ruce a chilské autority je zatkly. Prezident Bolívie Evo Morales řekl, že si vojáci vyznamenání zaslouží za „důstojné služby vlasti a statečné čelení nespravedlivému zatčení“.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii požaduje přístup do iránského zařízení

Šéf mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Yukiya Amano před výborem agentury prohlásil, že „povolení přístupu do komplexu Parchin by byl pozitivní krok, který by demonstroval iránskou ochotu zaměřit se na jádro problému“. Podle šéfa IAEA Amana by Irán měl agentuře přístup udělit bez čekání na další rozhovory. IAEA podezřívá Irán, že v komplexu Parchin testuje výbušniny schopné iniciovat jaderný výbuch. IAEA už jednala s Iránem o přístupu do jeho jaderných zařízení minulý měsíc, tehdy avšak šéf iránského jaderného programu Fereydun Abbasi-Davani prohlásil, že návštěva jakéhokoliv zařízení, včetně komplexu Parchin, „není na pořadu dne“.

Jemen neplní mezinárodní úmluvu o ochraně dětí

V Jemenu jsou stále podle stanice Al-Jazeera popravovány děti a mladiství. Země má nejvyšší míru vězněných a popravovaných mladších 18 let z důvodu absence rodných listů a kvalitního soudnictví. „Dokazování něčího věku je v Jemenu obrovský problém,“ říká aktivistka Priyanka Motaparthy z organizace Human Rights Watch (HRW). Ačkoliv je v Jemenu od roku 1994 zakázáno provádět trest smrti mladistvých, soudy často zákaz porušují. Tresty smrti byly vykonávány především se za bývalého prezidenta Aliho Abdullaha Saleha, lidé bývají trestání za vraždu ze cti, znásilnění, ozbrojené loupeže či dokonce čarodějnictví.