Za plánování svržení vlády Spojených arabských emirátů (SAE) půjde před soud 94 osob, údajných členů tajné islámské buňky, napojené na Muslimské bratrstvo. Mezi obžalovanými je několik lidsko-právních právníků, učitelů, soudců i studentských aktivistů. Pokud budou obvinění odsouzeni, mohou jím být uděleny tresty až do výše 15 let odnětí svobody bez možnosti odvolání. Podle Nicka McGeehana z Human Rights Watch (HRW) je pravděpodobné, že se zadrženými není správně zacházeno. Podle BBC mají obvinění omezený styk se svými rodinami i s právními zástupci, konzultace mezi obviněnými a jejich právníky se navíc účastní i zástupci prokuratury SAE. Ačkoli se soud má konat již za týden, úřady SAE dosud nezveřejnily identitu všech zadržených, nesdělily z čeho přesně jsou obžalování, ani na jakých důkazech je obžaloba postavena.
V Mali byl údajně zabit islamista Mokhtar Belmokhtar
Čadská armáda v sobotu během operace v malijských horách zabila islamistického vůdce a veterána z Afghánistánu Alžířana Mokhtara Belmokhtara. Při útoku zemřelo i několik dalších radikálů. Zprávu o smrti potvrdil čadský prezident Idriss Deby. Belmokhtar byl do prosince 2012 členem severoafrické odnože Al-Kajdy (AQMI) a působil v okupovaných malijských městech Timbouctou a Gao. V lednu 2013 měl být strůjcem útoku na mezinárodní těžební společnosti v alžírském In Amenasu. Analytici se domnívají, že smrt Mokhtara Belmokhtara a Abdelhamida Abou Zeida by mohla oslabit organizaci AQMI.
V Keni začaly prezidentské volby, v zemi sílí napětí
Po minulých volbách v roce 2007, kdy v povolebním násilí zemřelo na 1200 lidí, začaly v Keni prezidentské volby, které analytici označují za vůbec nejdůležitější v historii země. Po celé zemi jsou hlášeny útoky, při jednom z nich ve městě Mombasa zahynulo 5 policistů, agentura Reuters uvádí již 15 mrtvých. Vláda vyzývá k poklidnému průběhu voleb. Volební komise má 7 dní na vyhlášení výsledků. Za hlavní favority prezidentských voleb je považován současný premiér Rail Odinga a jeho zástupce Uhuru Kenyatta, který čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu z válečných zločinů.
Mexiko odsouhlasilo naftovou reformu
Institucionálně-revoluční strana (PRI) odsouhlasila změny týkající se soukromých investic do společnosti Pemex, hlavní mexické naftové firmy. Změny inicioval sám prezident Enrique Peña Nieto. Podle prohlášení vlády zabezpečí reforma nový energetický systém, který se stane motorem nových investic a rozvoje. Vláda odmítla obvinění z pokusu o privatizaci Pemexu. Strana PRI rovněž souhlasila s fiskální reformou, která by měla zdanit léky a potraviny.
Cestovní ruch v Egyptě se potýká s propadem, turistickému městu Luxor chybí návštěvníci
Egyptský turismus negativně pociťuje dopady politicko-ekonomických změn za poslední 3 roky. Přestože ceny vstupů do památek jsou mnohdy jsou za poloviční ceny, zájemců o je málo. Z 350 lodí, které vozily výletníky mezi městy Luxorem a Aswánem je v provozu asi 30. „Západní turisté jsou velmi citliví na zprávy o Egyptě, zejména pokud se hovoří o náměstí Tahrír,“ objasňuje situace v regionu jeden z místních průvodců Ibrahim Osman. Nedávná nehoda balonu, při které zemřelo 19 zahraničních návštěvníků, obavy z bezpečnosti v zemi jen prohloubila. Egyptská ekonomika je na cestovním ruchu závislá ze 70 %.
Hranice mezi Peru a Ekvádorem by měla být odminovaná do konce roku
Podle slov ekvádorské ministryně obrany María Espinosa Garcés země očekávají, že odminování jejich společné hranice bude ukončeno do konce tohoto roku. Ministryně Espinosa potvrdila, že práce v oblasti dešťového pralesu pokračují podle předem určeného harmonogramu. Miny na hranici byly uloženy v roce 1995 během konfliktu mezi státy. Největším problémem při odstraňovaní min jsou klimatické podmínky a těžký přístup do terénu. Odminování oblasti je možné díky zlepšujícím se vztahům mezi Peru a Ekvádorem a taky podepsaní mírové dohody z roku 1998.
Minimální mzda by se mohla zvýšit o 600 korun
Návrh ministerstva práce a sociálních věcí na zvýšení minimální mzdy je pro odbory uspokojivý a hodlá o něm s ministerstvem jednat. Pokud by návrh prošel, zvýšila by se minimální mzda o 600 korun. Ministr financí Miroslav Kalousek nicméně s navýšením nesouhlasí. Minimální mzda je v současnosti 8000 korun. Odboráři minulý týden předali Poslanecké sněmovně návrh, kde žádají zvýšení minimální mzdy na 9000 korun. V současnosti podle ministerstva práce a sociálních věcí dostává minimální mzdu v České republice 80 000 až 120 000 zaměstnanců.
Policie v Rio de Janeiru zasahuje v chudinských čtvrtích proti obchodníkům s drogami
Brazilská policie s pomocí vojáků a helikoptér zasahovala v neděli chudinských čtvrtích, tzv. favel, které se nacházejí na severu města Rio de Janeiro v oblasti Cajú. Hlavním cílem akce je vyhnat z regionu, který leží blízko mezinárodního letiště, obchodníky s drogami. Na operaci se podílelo více než 1300 policistů a vojáků v rámci sérii akcí, kterou se brazilská vláda snaží omezit obchod s drogami před Olympijskými hrami 2016 a Mistrovstvím ve fotbale 2014. Podle prohlášení policie jí netrvalo více než půl hodiny přebrat kontrolu nad oblastí, nenarazila na žádný odpor.
Ukrajinský prezident Janukovyč projevil zájem o ázerbájdžánský zemní plyn
Klíčová je nyní otázka jeho dopravy. Z podmořského naleziště Shah Deniz v Kaspickém moři vede plynovod do Gruzie a Turecka. Prezident Ukrajiny naznačil, že by se jeho země mohla podílet na výstavbě úseku mířícího z Anatolského poloostrova do plynových zásobníků na ukrajinských hranicích. Tento krok by výrazně snížil aktuální závislost země na dodávkách ruského zemního plynu, o což se Kyjev snaží dlouhodobě. Nabídl by alternativního dodavatele i dalším středoevropským státům. Ukrajina v minulých letech krátce čerpala plyn například z Turkmenistánu. K jeho transportu však musela využívat potrubí vedoucí přes Rusko, které si účtovalo vysoké tranzitní poplatky. Potenciální výstavbu alternativního plynovodu přímo z Turkmenistánu na Ukrajinu blokuje právě Ázerbájdžán, přes jehož území by musel vést.
Na Slovensku je nedostatek léků, většina se totiž vyváží
V lékárnách se již začaly psát pořadníky důsledkem nedostatku medikamentů. Jde hlavně o léky pro pacienty se srdečními, neurologickými a onkologickými problémy. Ústav pro kontrolu léčiv může vývoz zakázat, jestliže léky chybí na domácím trhu. Firmy prodávají část léků do zahraničí za vyšší cenu a část na Slovensko, čímž se země někdy ocitne bez dostatečného množství léků. Čekající pacient si může koupit lék v zahraničí, nicméně tam za něj zaplatí plnou cenu. Léky koupené v zahraničí totiž pojišťovna neproplácí.
USA a EU jednají o dohodě o volném obchodu
Spojené státy americké a Evropská unie jednají o dohodě o volném obchodu, která by podle předních evropských odborníků zvýšila ekonomický růst o 1 % a vytvořila nová pracovní místa. Pokud dojde k vytvoření dohody, jednalo by se o největší dohodu volného obchodu na světě. Záměrem EU je uzavření jednání do konce roku 2014, než dojde k obměně v Evropské komisi. Pokud k vytvoření dohody o volném obchodu mezi USA a EU skutečně dojde, zmenší se obchodní bariéry mezi největšími světovými ekonomikami.
Syrský prezident Assad poskytl rozhovor západním médiím
Syrský prezident Bashar al-Assad poskytl rozhovor britskému listu Sunday Times. V něm označil politiku britské vlády, usilující o ukončení embarga na dovoz zbraní syrským rebelům, za „naivní, zmatenou a nerealistickou“. Pokud chce podle prezidenta Assada britská vláda hrát v syrském konfliktu významnější roli, musí se začít chovat zodpovědněji a rozumněji. „Britská vláda chce poslat vojenskou pomoc umírněným skupinám syrské opozice, i když ví, že takové skupiny neexistují. Všichni víme, že nyní v Sýrii bojujeme s odnožemi Al-Kaidy a jinými extremisty,“ komentoval prezident Assad politiku britské vlády. Reagoval také na oznámení americké pomoci pro syrskou opozici v hodnotě 60 milionů USD. Pomoc má být „civilního charakteru“, prezident Assad avšak upozornil, že prostředky civilního charakteru byly využity i během teroristických útoku 11. září 2001. Zároveň však oznámil, že je připraven jednat s kýmkoli, včetně rebelů, kteří odloží zbraně.
Kolumbijská vláda zvýšila podporu pěstitelů kávy, stávky ale pokračují
Všichni pěstitelé kávy dostanou od kolumbijské vlády zvýšenou finanční podporu. Nicméně představitelé Hnutí pro důstojnost pěstitelů kávy na toto rozhodnutí reagovali odmítavě a nařídili pokračování stávek. Podle dohody prezidenta Juana Manuela Santose s oficiálními zástupci Národní rady pěstitelů kávy vlastníci s méně než 20 hektarů půdy dostanou 33 USD navíc za sklizeň, zatímco ti s půdou nad 20 hektarů si přilepší o 20 USD. Hnutí pro důstojnost pěstitelů kávy považuje tuto dohodu za neplatnou, protože se neztotožňuje s názory Národní rady. Stávky pěstitelů kávy již zapříčinily mnohé problémy se zásobováním některých měst, jelikož protestující blokovaly přístupové cesty.
Stát zahájí dostavbu D11 i bez všech potřebných pozemků
Přestože stát nezískal pozemek pro dostavbu dálnice D11 do Hradce Králové, nehodlá už dále čekat a stavbu zahájí. Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) David Čermák, uvedl, že stavební práce se začne z druhé strany na křižovatce v Kuklenech, která je podle něj nejsložitější. Napojení na stávající dálnici s chybějícím pozemkem údajně problematické nebude. Chybějící pozemek paří Jaroslavě Štrosové, s níž stát o prodeji jedná již 17 let. Dálnice D11 se staví od roku 1978, měla vést z Prahy přes Poděbrady do Hradce Králové a dále k Polsku. Nyní je postaveno 85 kilometrů k Hradci Králové, 70 kilometrový úsek do Polska se má dostavět v budoucnu. Podle odhadů bude stát dálnice na 34 miliard korun. Problematický úsek před Hradcem Králové by měl vyjít na 1,5 miliardy korun.
USA přislíbily finanční podporu Egyptu
Americký ministr zahraničí John Kerry přislíbil Egyptu finanční pomoc ve výši 450 milionů USD, oznámil to po schůzce s egyptským prezidentem Mohammedem Mursím. Oznámení však doprovodil slovy, že „Egypťané se musí semknout a začít řešit problémy své ekonomiky“. USA prozatím Egyptu poskytnou 190 milionů USD z celkové částky. Ministr Kerry již během současné návštěvy v Egyptě naléhal na uzavření dohody mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a egyptskou vládou o půjčce 4,8 miliardy USD. Dohoda byla skoro uzavřena, kvůli nepokojům v Egyptě avšak byla odložena. Během svého rozhovoru s prezidentem Mursím ministr Kerry rovněž naléhal, aby nadcházející egyptské parlamentní volby byly „svobodné, spravedlivé a transparentní“.
Nová rubrika Země světa
Vážení čtenáři,
přinášíme Vám další rubriku, která Vám usnadní orientaci v mezinárodní politice a možná rozšíří Vaše znalosti o zemích světa. Můžete si připomenout základní fakta o Zambii anebo si ujasnil, kdo nebo co je Tonga.
To i mnoho dalšího naleznete v rubrice Země světa. Jelikož základní svobodou je právo na svobodu slova, jsou státy, včetně neuznaných území, seřazené podle indexu svobody slova. Žebříček každoročně sestavuje organizace Reportéři bez hranic.
Ke každé zemi si můžete přečíst krátkou anotaci shrnující její současnou politickou a ekonomickou situaci. Každý týden přibude na zpravodajském portále PressEXPRESS.eu nový analytický článek, který detailněji popíše historický vývoj země, politické zřízení včetně hlavní představitelů a základní elementy tamní ekonomiky.
A to není vše! V delších analytických textech bude chtít zpravodajský portál PressEXPRESS.eu i nadále pokračovat. Vedle denních jasných a stručných zpráv, které přečtete za 3 minut, se budete moc těšit na analýzy, v nichž Vám naši redaktoři rozeberou aktuální problémy z různých částí světa.
Věříme, že delší analytické texty pro Vás budou vítanou změnou vedle stručných politicko-ekonomických zpráv z celého světa, které i nadále zůstanou stěžejním zpravodajstvím portálu PressEXPRESS.eu.
O jednotlivých zemích světa i všech dalších novinkách můžete debatovat v sekci vytvořené přímo pro Vás – diskuze.
Příjemné čtení!
Za celou redakci Zelenková Klára, šéfredaktorka PressEXPRESS.eu
Nepokoje v Bangladéši pokračují
Protesty a násilné střety, které v Bangladéši vyvolal trest smrti pro lídra Islámské strany, pokračují již čtvrtým dnem. V sobotu se demonstranti střetli s bezpečnostními složkami země, incident si vyžádal další zraněné a mrtvé. Protesty se rozšířily po celé zemi, dochází k útokům na domovy vládních příznivců i úřady. Islámská strana (Jamaat-e-Islami) a Bangladéšská nacionalistická strana vedená bývalou premiérkou Khaled Ziaovou se otevřeně postavily za protestující část obyvatelstva a rovněž se vyslovily pro třídenní celostátní generální stávku, která by měla začít v neděli. Trvají na tom, že rozsudky jsou nespravedlivé a politicky motivované. Obvinění se i nadále týká 7 dalších předních politiků strany Jamaat-e-Islami.
Konkurence na českých železnicích roste, těžit z toho mohou cestující
Soukromí železniční dopravci Leo Express a RegioJet nabízejí zákazníkům konkurenčních Českých drah, kteří vlastní věrnostní In-kartu, 30% slevu. České dráhy s jejich obchodní politikou nesouhlasí, naopak chtějí investovat do vozového parku. V České republice neexistuje arbitr, který by určil, zdali politika soukromých dopravců je nebo není nekalá soutěž. „Někde je regulátorem přímo stát. Nevýhodou v České republice ale je, že stát je současně akcionářem hlavního operátora, tedy Českých drah. Ministr dopravy má připraven text zákona, kde role regulátora bude již v brzké době uzákoněna,“ řekl pro Český rozhlas dopravní expert ČVUT Radek Moos.
Výstavba ropovodu z Kanady do USA neohrožuje životní prostředí
Americká vláda vydala zprávu hodnotící projekt výstavby ropovodu Keystone XL, který by přiváděl kanadskou ropu až do amerického Texasu. Podle zprávy, která měla 2000 stránek, by nový ropovod měřící přes 2700 kilometrů nijak neohrozil životní prostředí. Projekt výstavby nejvíce kritizují environmentalisté, kteří proti projektu protestovali před Bílým domem. Ropovod Keystone XL by naopak přivítal americký průmysl. Výstavbu musí schválit státní oddělení, jelikož ropovod by protínal americkou hranici.
Indická opozice má svého kandidáta na post premiéra
Pokud v parlamentních volbách v roce 2014 zvítězí Indická lidová strana (BJP), na post premiéra bude jmenován současný předseda vlády státu Gudžarát Narendra Modi. Strana se na tom dohodla na jednání výkonného výboru. Podle Arun Jaitleye, lídra opozice v horní komoře indického parlamentu, existuje pro nominaci předsedy Modiho mnoho důvodů, například jeho zásluhy na ekonomickém rozvoji západoindického státu Gudžarát. Předseda Modi je nicméně kontroverzní osobností indického politického života, jeho podpora však v poslední době, kdy vládu oslabují korupční skandály a zhoršující se ekonomická situace země, narůstá, především mezi střední třídou a podnikateli. Opoziční IBJP se ve volbách střetne s vládnoucím Indickým národním kongresem, jehož kandidátem na post premiéra bude pravděpodobně Rahul Gándhí.
Odcházející prezident Klaus se stane spolupracovníkem v Cato Institute
Prezident Václav Klaus, jenž 7. března definitivně opouští Hrad, se ve stejný den stane spolupracovníkem významného amerického think tanku Cato Institute. Od 11. března pak povede akci s názvem „Evropská krize pokračuje: žádné řešení v dohledu„. Cato Institute byl založen v roce 1974 a sídlí ve Washingtonu. Svým zaměřením sleduje a zabývá se otázkami svobody, trhu a hospodářské politiky. Prezident Václav Klaus se již několikrát zúčastnil nejrůznějších akcí a konferencí tohoto think tanku.
Pákistánský soud odmítl vrátit exprezidentovi Musharrafovi zabavený majetek
Pákistánský protiteroristický soud zamítl v reakci na ohlášení návratu exprezidenta Perveze Musharrafa do země žádost na zrušení dřívějšího nařízení zabavení exprezidentova majetku a zmrazení jeho konta. Bývalý prezident Musharraf totiž v roce 2007 při vyšetřování vraždy někdejší premiérky Benazir Bhuttové neuposlechl výzvy soudu, aby objasnil okolnosti, které ho spojovaly s případem. Tehdejší vláda i prezident Musharraf byli viněni z neschopnosti zajistit političce bezpečnost. Expremiérka Bhuttová vedla výraznou předvolební kampaň, v jejímž rámci ostře kritizovala prezidenta Musharrafa, objevilo se proto podezření, že sebevražedný atentátník, který útok spáchal, byl najat pákistánskou vládou. Když parlament v roce 2008 zvažoval exprezidentovo odvolání, Musharraf abdikoval a uprchl ze země. Tento týden avšak oznámil svůj návrat a zároveň záměr kandidovat v nadcházejících parlamentních volbách.
V Makedonii se rozpoutaly demonstrace
Na stovky demonstranců se v sobotu zúčastnily demonstrací ve Skopji v Makedonii na protest proti davovým útokům ze stran Makedonců na Albánce v pátek, kdy byl jmenován ministrem obrany bývalý partyzánský albánský velitel Talat Xhaferi během války mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci z Národní osvobozenecké armády (UCK). Podle makedonské policie bylo na 15 lidí zraněno, a to hlavně z řad policistů. Ještě během sobotního večera bylo napětí mezi makedonskými etniky i nadále vysoké.